Eliška Zgarbová je absolventkou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, kde vystudovala Biotechnologie a genové inženýrství a následně se v doktorském studiu věnovala molekulární a buněčné biologii, zejména výzkumu Aryl uhlovodíkového receptoru (AhR). Během studia získala řadu prestižních ocenění – stala se vítězkou Studentské vědecké soutěže O cenu děkana (2023), uspěla ve vědecké soutěži FameLab (3. místo, 2024) a obdržela také Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty. Dnes působí jako postdoktorandka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a v ICRC FNUSA, kde se zaměřuje na výzkum nádorových onemocnění a střevních zánětů s využitím 3D modelů organoidů.Elišku Zgarbovou představujeme při příležitosti veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, které se konalo včera na přírodovědecké fakultě.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Pr_F_UPOL_Ota_Blahousek_Eliska_Zgarbova_Nebojte_se_mejte_velke_cile_a_vystupte_ze_sve_komfortni_zony_a165d96f37.jpg" alt="PřF UPOL/Ota Blahoušek: Eliška Zgarbová: Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Pr_F_UPOL_Ota_Blahousek_Eliska_Zgarbova_Nebojte_se_mejte_velke_cile_a_vystupte_ze_sve_komfortni_zony_a165d96f37.jpg 208w," sizes="100vw" width="1280" height="960"><h5 style="text-align:justify;">Kde v&nbsp;současnosti pracujete a jaká je Vaše pracovní pozice?</h5>Po absolvování doktorského studia na Univerzitě Palackého v&nbsp;Olomouci jsem se přesunula do Brna, kde pracuji na pozici Postdoctoral Researcher ve Výzkumné skupině Michala Masaříka na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity a v&nbsp;Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC FNUSA).Ve své práci se věnuji dvěma hlavním směrům – a to konkrétně výzkumu nádorových onemocnění a výzkumu střevních zánětů. Obě tyto vědní oblasti spolu mohou velmi úzce souviset. Například chronický zánět je považován za významný rizikový faktor pro vznik prekanceróz, což jsou tkáňové změny, které mají zvýšenou tendenci se přeměnit až v&nbsp;samotný nádor. Ve svém výzkumu se zaměřuji na využití 3D laboratorních modelů, tzv. organoidů, které nám umožňují velmi věrně modelovat konkrétní onemocnění přímo v naší&nbsp;laboratoři. Na Univerzitě Palackého však nadále působím jako Ambasadorka Nadačního fondu UP.<h5 style="text-align:justify;">Jak jste tuto pracovní pozici získala?</h5>V&nbsp;závěru svého Ph.D. studia jsem samozřejmě začala uvažovat nad otázkou „Co bude dál“. Věděla jsem, že výzkumnému směru, ke kterému mě dovedla má studia na Univerzitě Palackého, bych se chtěla věnovat i v&nbsp;budoucnu. A proto jsem začala hledat laboratoře a výzkumné týmy, které se právě těmto oblastem věnují (ať už výzkumu rakoviny nebo střevním zánětům). Velmi mě svou prací zaujala právě výzkumná skupina pana profesora Michala Masaříka.Při přípravě obhajoby disertační práce je důležitým krokem také výběr oponentů. Tuto roli by měl zastávat odborník s dlouhodobými zkušenostmi v dané oblasti. Svého školitele, docenta Radima Vrzala, jsem proto požádala, zda by bylo možné oslovit profesora Michala Masaříka jako jednoho z oponentů. Tato možnost byla následně projednána s vedením katedry i členy oborové rady a byla schválena. Profesor Masařík se tak stal jedním z oponentů mé disertační práce. Je přitom důležité dodat, že jsme se před obhajobou osobně neznali a profesor netušil, kdo jsem.Po úspěšném složení státní doktorské zkoušky a obhajobě disertační práce za mnou pan profesor Masařík přišel se slovy: „Moc Vám gratuluji! A co máte v&nbsp;plánu dál?“&nbsp; A ze mě vypadlo: „No, to je super, že se ptáte…“ Má obhajoba probíhala v&nbsp;říjnu roku 2024. V&nbsp;listopadu jsme se panem profesorem domluvili na osobním setkání na LF MUNI, následně proběhly ještě další 2 schůzky a v&nbsp;lednu roku 2025 jsem nastupovala na Masarykovu univerzitu a ICRC FNUSA jako nový člen jeho týmu.Podotýkám, že jsem si mimo jiné poslala i několik životopisů do jiných výzkumných skupin a tato varianta nebyla jediná, na kterou bych spoléhala. Mým velkým přáním však bylo pokusit dostat zaměstnání právě v&nbsp;této výzkumní skupině. Byl to samozřejmě obrovský risk a tehdy jsem byla přesvědčená, že šance, že se to povede, je opravdu velmi malá. Bylo opravdu obrovské štěstí, že pan profesor měl ve svém týmu zrovna volnou kapacitu. Zpětně, když to sepisuji, tak mi to přijde jako naprosto neuvěřitelný příběh.<h5 style="text-align:justify;">&nbsp;Jaké byly Vaše první zkušenosti při nástupu?</h5>Celý proces nástupu do nového zaměstnání hodnotím velmi pozitivně – jak z pohledu HR a organizace nástupního procesu, tak z hlediska přijetí mě jako nového člena týmu. Velmi si vážím důvěry, kterou mi pan profesor projevil, a příležitosti navázat na své dosavadní projekty a dále je rozvíjet. Díky dlouhodobé spolupráci s předními lékařskými pracovišti, jako jsou Fakultní nemocnice Motol a Na Homolce, Masarykův onkologický ústav, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně či Fakultní nemocnice Brno, mám možnost pracovat se vzorky reálných pacientů. Můj výzkum se tak přirozeně posouvá od základního směrem ke klinickému. Zkušenosti jsou tedy od prvního dne až do toho dnešního velmi pozitivní.<h5 style="text-align:justify;">Co považujete za největší přínos studia pro Váš profesní start?</h5>Nejvíce si cením toho, jak komplexně dokáže Univerzita Palackého své absolventy připravit na budoucí profesní dráhu. Moje Alma mater mi poskytla řadu neocenitelných zkušeností, které dnes v pracovním životě využívám prakticky denně.Zvlášť bych chtěla vyzdvihnout důraz na praktickou připravenost. Už od bakalářského studia byla výuka silně orientovaná na praxi, díky čemuž jsem si osvojila řadu molekulárně-biologických metod nejen teoreticky, ale především prakticky. Součástí studia byla také častá prezentace výsledků, jak před spolužáky, tak před širším odborným publikem včetně zahraničních pracovníků, a tedy v angličtině. Tehdy jsem tuto zkušenost možná nedokázala plně docenit, dnes ale vím, že mi zásadně pomohla rozvinout prezentační dovednosti i schopnost pracovat se stresem.Velmi si také vážím přístupu pana docenta Vrzala, který nás od počátku vnímal jako součást vědeckého týmu a systematicky nás vedl k samostatnosti. Motivoval nás k tomu, abychom byli schopni v budoucnu nejen realizovat vlastní výzkum, ale také vést vlastní tým.Mé původní pracoviště – Katedra buněčné biologie a genetiky – stejně jako Přírodovědecká fakulta UP a celá univerzita mě podpořily i v mnoha dalších oblastech. Ať už šlo o možnost absolvovat zahraniční stáž v Los Angeles, podporu studentského projektu Nadačním fondem UP, motivaci věnovat se popularizaci vědy prostřednictvím platformy Talentovaný Palacký, účast v intenzivním kurzu Leadership Matters!, příležitost sdílet svou vědeckou cestu ve fakultním podcastu nebo nominaci na Cenu ministra školství pro vynikající studenty.<h5 style="text-align:justify;">Co byste doporučila studentům, kteří se poprvé ucházejí o práci?</h5>Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny. Je také potřeba investovat velké množství času do vytvoření životopisu a motivačního dopisu a nebrat to na lehkou váhu. Nebojte se kontaktovat přímo vedoucího dané výzkumné skupiny nebo pracoviště, ve kterém byste chtěli pracovat. A to i přes to, že jste zrovna nikde v&nbsp;online prostředí nenašli, že by měli volné kapacity. Take a leap of faith.

 Eliška Zgarbová: Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny 

Vědecký tým Ostravské univerzity může nově využívat unikátní systém, který umožňuje v reálném čase sledovat interakci mezi biomolekulami. Přístroj inQuiQ jim pomáhá získat přesnější informace o průběhu, rychlosti i mechanismu těchto vazeb a výrazně rozšiřuje možnosti výzkumu.Vědci a vědkyně Ostravské univerzity získali unikátního pomocníka. Nový přístroj inQuiQ v hodnotě 2 milionů korun jim umožní detailněji mapovat interakce mezi biomolekulami. Zařízení umí v reálném čase zaznamenat do křivek provázání molekul i průběh interakce. Oproti běžné praxi se navíc výzkumníci obejdou bez nutnosti značení molekul, které může ovlivňovat výsledky.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Udalosti_Ostrava_OU_ziskala_unikatni_system_pro_sledovani_interakce_mezi_biomolekulami_23c602302e.jpg" alt="Události Ostrava: Ostravská univerzita získala unikátní systém pro sledování interakce mezi biomolekulami" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Udalosti_Ostrava_OU_ziskala_unikatni_system_pro_sledovani_interakce_mezi_biomolekulami_23c602302e.jpg 208w," sizes="100vw" width="2048" height="1536">„Dříve jsme často viděli až konečný výsledek. Teď můžeme sledovat celý děj, kdy se molekuly začnou spojovat, jak rychle se vazba vytváří a jak pevná ve skutečnosti je. Je to podobné, jako když místo jediné fotografie dostanete celý film. Právě to nám umožní lépe porozumět mechanismům, které za těmito interakcemi stojí. Jsme moc rádi, že se nám zařízení povedlo získat,“ říká docent Petr Pečinka z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (KBE PřF OU).Nový přístroj týmy využijí ke studiu interakcí proteinů s DNA a dalšími biomolekulami, k ověřování jejich vazeb i ke sledování podmínek, které se do tohoto průběhu promítají. Technologie navíc umožňuje získat větší množství dat z menšího objemu vzorků a sledovat více dějů současně....

Ostravská univerzita získala unikátní systém pro sledování interakce mezi biomolekulami

Soutěž o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie byla i letos nedílnou součástí lednového zasedání Hlavního výboru <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/7">Spektroskopické společnosti</a>. Letošní ročník hostila tradičně <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/15">Univerzita Pardubice</a> a do soutěže bylo přihlášeno dvacet soutěžících, z toho sedm v kategorii A a třináct v kategorii B. Počet přihlášených prací tak znovu potvrdil, že tato soutěž zůstává pro mladé autory atraktivní a stabilně vyhledávanou příležitostí k odborné prezentaci.&nbsp;Nad průběhem soutěže dohlížela čestná předsedkyně doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. Samotný program pak dobře ukázal šíři současného spektroskopického výzkumu, přičemž jednotlivé směry a metody byly zastoupeny poměrně vyrovnaně. Soutěžní blok navíc nepředstavoval pouze přehled jednotlivých výsledků, ale poskytl i přehled o rozmanitosti metodických přístupů a aplikací současné spektroskopie.V kategorii A, zaměřené na diplomové práce, porota udělila první místo Ing. Janě Knytlové z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/11">Vysoké školy chemicko-technologické v Praze</a> za práci na téma „Ambientní hmotnostní spektrometrie pro analýzu selektivních modulátorů androgenního receptoru“. Druhé místo získal Filip Jozefov z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/62">Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</a> za práci „Predikce molekul z vícestupňové hmotnostní spektrometrie pomocí grafových neuronových sítí a AI modelu DreaMS“ a třetí místo pak Mgr. Lucie Březinová z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Začlenění stříbrných nanostruktur do kapilárního prostředí pro detekci povrchem zesílenou Ramanovu spektrometrii“.V kategorii B publikovaných prací obsadil první místo Dr. rer. nat. Marius Constantin Chirita Mihaila z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci „Light-based Aberration Correction in Electron Optics for Advanced Spectroscopic Applications“. Na druhém místě se umístila Mgr. Markéta Bosáková, Ph.D. z Ústavu chemie <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a> za práci „Acoustic spectroscopy of laser-induced plasma“ a třetí místo obsadil Mgr. et Mgr. Vít Pavelka, Ph.D. z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Povrchem zesílená Ramanova spektroskopie snadno a spolehlivě“.Soutěž opět potvrdila svou roli důležité platformy pro prezentaci kvalitních prací mladých autorů a pro odbornou diskusi napříč spektroskopickými obory. Poděkování patří všem soutěžícím za předložené práce, hodnotitelům za pečlivé posouzení příspěvků a oceněným autorům náleží blahopřání k dosaženým výsledkům.<h3>Kategorie A - 2. místo</h3><h4>Predikce molekul z vícestupňové hmotnostní spektrometrie pomocí grafových neuronových sítí a AI modelu DreaMS</h4><ul><li>Mgr. Filip Jozefov (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Skupina Tomáše Pluskala)</li><li>E-mail: filip.jozefov@uochb.cas.cz</li></ul>Metabolomika je vědní disciplína zaměřená na identifikaci a kvantifikaci malých molekul, které řídí biologické systémy. Přesto zůstává značná část těchto molekul dosud neznámá. Hlavní technologií pro strukturální identifikaci metabolitů ve velkém měřítku je tandemová hmotnostní spektrometrie (MS2). Interpretace jejích spekter je však často nejednoznačná a neúplná, a proto většina dat zůstává bez anotace, tzv. dark metabolome tak zůstává z velké části neprozkoumaný. I když strojové učení v posledních letech významně pokročilo, současné modely obvykle pracují pouze s jedním stupněm fragmentace (MS2), což omezuje jejich schopnost zachytit detailnější informace o molekulární struktuře.&nbsp;V této práci navrhujeme nový směr: využití vícestupňových fragmentačních dat (multi-stage MSn), při nichž dochází k postupnému štěpení již fragmentovaných molekul. Tento přístup umožňuje získat detailnější pohled na molekulární strukturu a tím zpřesnit anotaci. Na rozdíl od konvenční hmotnostní spektrometrie, která molekulu fragmentuje pouze jednou (MS2), metoda MSn fragmentuje produkty předchozích štěpení, čímž vytváří hierarchický fragmentační strom namísto jednoho spektra. Klíčové je, že MSn je plně kompatibilní se stávajícími MS2 pracovními postupy, rozšiřuje je, nikoli nahrazuje. V minulosti se MSn data využívala jen výjimečně kvůli složitosti akvizice a veřejné knihovny hmotnostních spekter prakticky neobsahovaly data nad rámec MS2 (Brungs C. et al., Nat. Methods 2025).&nbsp;Za účelem prozkoumání tohoto přístupu jsme vyvinuli první neuronové modely trénované přímo na MSn spektrech. Tyto modely kombinují pokročilé grafové neuronové sítě a velký AI model pro hmotnostní spektrometrii DreaMS (Bushuiev R. et al., Nat. Biotechnol. 2025). Modely jsme otestovali ve dvou klíčových úlohách: (1) zpětné vyhledávání molekulární struktury z množiny kandidátů a (2) de novo generování struktur.&nbsp;Naše výsledky ukazují, že vícestupňová fragmentace zvyšuje přesnost vyhledávání až desetkrát oproti konvenčním MS2 metodám. Navíc hlubší úrovně MSn poskytují výrazně bohatší a informativnější reprezentace hmotnostních spekter, což potvrzuje analýza pomocí centered kernel alignment (Kornblith S. et al., ICML 2019).&nbsp;Pro podporu dalšího výzkumu a srovnatelnosti metod jsme vytvořili MassSpecGymMSn, první otevřený benchmark pro molekulární anotaci založenou na MSn datech. Tento benchmark poskytuje jednotný rámec pro férové a reprodukovatelné porovnávání různých přístupů a zahrnuje 16 476 fragmentačních stromů (až do úrovně MS5) a více než dva miliony anotovaných hmotnostních spekter, včetně nástrojů pro předzpracování.&nbsp;Tato práce již byla prezentována na několika mezinárodních konferencích, včetně ICMB/ECCB 2025 (Liverpool, UK), kde získala cestovní grant, a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/events/771">konference Metabolomics Society 2025</a> (Praha). Autor rovněž přednesl přednášku na EPFL Summer School (Lausanne, Švýcarsko).&nbsp;Projekt byl dále podpořen grantem MISTI, který umožnil pokračování spolupráce v laboratoři Dr. Connora Coleyho na MIT. Získal rovněž doktorandské stipendium a fellowship od společnosti Enveda Therapeutics (Boulder, USA).&nbsp;V současnosti rozšiřujeme naši datovou sadu více než pětinásobně a aplikujeme vyvinuté modely na reálné případové studie. Tyto aktivity představují klíčový krok v našem úsilí, které ve spolupráci s mezinárodními partnery směřuje k rozšíření dosahu a dopadu výzkumu. Naše práce tak posouvá hranice moderní metabolomiky založené na datech a umělé inteligenci a má potenciál urychlit vývoj léčiv, objasnit biosyntetické dráhy a podpořit pokrok v diagnostice.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Filip_Jozefov_Obr_1_a_Uspesnost_modelu_napric_stupni_fragmentace_b_Rozlozeni_monoisotopickych_hmot_napric_spektralnimi_knihovnami_c_Zacleneni_vyvinutych_nastroju_do_vyzkumneho_procesu_2de84bb38f.jpg" alt="Filip Jozefov: Obr. 1. (a) Úspěšnost modelu napříč stupni fragmentace. Graf ukazuje, jak se přesnost modelu zlepšuje při trénování na hlubších fragmentačních stromech. Nejlepších výsledků je dosaženo při použití AI modelu DreaMS pro reprezentaci hmotnostních spekter a dat až do úrovně MS4, kdy top-20 hit rate dosahuje 45 %, což představuje přibližně čtyřnásobné zlepšení oproti modelu trénovanému pouze na MS2. (b) Rozložení monoisotopických hmot napříč spektrálními knihovnami. Žlutá část histogramu představuje veřejně dostupné molekuly, tmavě modrá část molekuly přidané v rámci této práce a světle modrá oblast molekuly aktuálně měřené. Červený obrys zvýrazňuje sloučeniny naměřené ve skupině Tomáše Pluskala na ÚOCHB. (c) Začlenění vyvinutých nástrojů do výzkumného procesu. Schéma ukazuje, jak nástroje vyvinuté v rámci této práce přispívají k vědeckým objevům. AI model PhantoMS zpracovává MSn data a predikuje nejpravděpodobnější molekulární struktury, které lze následně experimentálně ověřit při identifikaci bioaktivních sloučenin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_SSJMM_Filip_Jozefov_Obr_1_a_Uspesnost_modelu_napric_stupni_fragmentace_b_Rozlozeni_monoisotopickych_hmot_napric_spektralnimi_knihovnami_c_Zacleneni_vyvinutych_nastroju_do_vyzkumneho_procesu_2de84bb38f.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="851">

Výsledky soutěže o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie 2025 - 2. místo v Kategorii A

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Separation Science

Agilent Technologies

Altium International (HPST)

<h3>Obsah webináře:</h3>
<ul>
<li>Nečistoty v reagencích</li>
<li>Stupně čistoty chemikálií ve východní Evropě</li>
<li>Mezinárodní normy</li>
<li>Klíčové nečistoty ve výzkumné/analytické práci (pro HPLC, GC, MS detekce, AAS, ICP, UV-VIS)</li>
<li>Přehled čistoty rozpouštědel společnosti Honeywell</li>
<li>Vliv obalu na kvalitu chemikálií</li>
</ul>
<blockquote>
Přednášející: Mgr. Iva Belanová, Ph.D.
</blockquote>
<blockquote>
Vystudovala obor analytické chemie na Mendelově univerzitě v Brně. Po mnoho let byla konzultantkou a produktovou specialistkou v oblasti GC, GC-MS a HPLC. V současné době pracuje jako regionální manažer prodeje pro Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský kraj.
</blockquote>

Pixabay/Romeo Scheidegger: Problematika čistoty laboratorních chemikálií

Problematika čistoty laboratorních chemikálií

Common problems like pressure, peak shape changes, retention time shifts, and changes in detection are ones HPLC chromatographers routinely struggle with.
In this webinar we will work through troubleshooting strategies to help you with them. When a problem arises, it is important to determine if it’s more likely related to the instrument or something with the column. The answer could be either one of them, but it might also be something else like the sample or mobile phase. Looking at both the instrument and the column, we will walk through steps used to help track down the potential cause and recommend a course of action to help resolve the problem.
<blockquote>
Presenter: Mark Powell (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark Powell is an Applications Engineer located at Agilent’s Little Falls site in Wilmington, DE. Before joining Agilent in 2011, Mark worked in the pharmaceutical industry synthesizing, purifying and analyzing drug candidates. He provides applications assistance and technical support for Agilent’s HPLC columns and consumables.
</blockquote>

Agilent Technologies: From Instrument to Column: Tracking Down the Problem

From Instrument to Column: Troubleshooting in HPLC

Helping you with troubleshooting strategies in HPLC.

In most HPLC separations there is a wanted interaction of the sample with a chromatography packing.
When doing GPC/SEC separations, that is not the case. GPC/SEC is a noninteractive technique that separates samples based on their size in solution and not on their chemistry. This presentation will cover the common questions that should be asked when developing a robust and reproducible GPC/SEC method.
Topics will include:
<ul>
<li>Sample type: protein vs polymer
</li>
<li>Solvent Selection and its importance
</li>
<li>Column Choices &amp; how to choose correctly
</li>
<li>Calibrants
</li>
<li>Detector &amp; Instrument Considerations
</li>
</ul>
As we discuss each topic area we’ll look at examples and provide valuable tips that can help you achieve long term reproducible and reliable results.
<blockquote>
Presenter: Jean Lane (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Jean has been employed with Agilent since Nov 2010 in technical and applications support and has a primary role supporting Agilent’s full line of LC columns and consumables, which also includes support for Agilent’s GPC/SEC product line. She came to Agilent thru acquisition of Varian and the former Polymer Laboratories. Jean has 20 plus years of technical and applications support for both HPLC and GPC consumable products. In addition to practical chromatography experience in the laboratory, she has had many, many years in her technical role involving customer support providing assistance and troubleshooting for customer chromatography issues.
</blockquote>

Agilent Technologies: From Proteins to Polymers – GPC-SEC: Understanding Column Selection and Method Considerations for Your Sample

From Proteins to Polymers – GPC-SEC: Understanding Column Selection and Method Considerations for Your Sample

Common questions that should be asked when developing a robust and reproducible GPC/SEC method.

Understanding Column Selection and Method Considerations

When developing HPLC methods, isocratic and gradient methods offer different advantages. Knowing how to choose between the two types of methods is important for efficient method development.
In this talk we will look at how a scouting gradient can help determine whether an isocratic or gradient method is the best choice. The strengths of each will be discussed. They can help determine which to choose when conditions reasonably allow for a choice.
Lastly, we will briefly discuss how a scouting gradient can be used to optimize the conditions of an analytical gradient.
<blockquote>
Presenter: Paul Altiero (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Paul Altiero is an Applications Engineer located at the Agilent Little Falls site in Wilmington, DE. Prior to coming to Agilent in 2009, Paul worked in the pharmaceutical industry performing LCMS bioanalysis supporting Drug Discovery DMPK. While at Agilent, Paul has been a field service engineer for LCMS as well as the integrating program manager for the RapidFire high throughput LCMS system. In his current role Paul’s responsibilities include technical support and application assistance for LCMS consumables.
</blockquote>

Agilent Technologies: Isocratic vs. Gradient: Making the Call

Isocratic vs. Gradient: Making the Call

How a scouting gradient can help determine whether an isocratic or gradient method is the best choice.

HPLC Isocratic vs. Gradient: Making the Call

If you want to treat yourself to good chromatography understanding your method goals or priorities is a key part but there are other things to consider as well.
Things like:
<ul>
<li>Column choice and characteristics
</li>
<li>Method parameters like temperature
</li>
<li>Mobile phase choice
</li>
<li>Your sample and its characteristics
</li>
<li>Potential limitations of your instrument
</li>
</ul>
We’ll discuss tricks to help identify what you should look at more closely and tips to help optimize your results.
<blockquote>
Presenter: Rita Steed (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Rita Steed began supporting the LC column line for Agilent in 1999. As a Chromatography Specialist (first with Chromatography, Inc., then directly for Agilent), Rita worked on-site with researchers in Pharmaceutical and other industries presenting technical seminars and assisting researchers with troubleshooting and method development. Rita has over 20 years of Chromatography experience in the Biotechnology, Chemical, and Pharmaceutical industries. She has held positions in Research, Sales, and Technical Service. Rita has earned degrees in Microbiology and Life Sciences/Biochemistry. In her current position, she is an inside Application Engineer supporting LC columns.
</blockquote>

Agilent Technologies: Treat Yourself to Good Chromatography: Helpful Tricks

Treat Yourself to Good Chromatography: Helpful Tricks

Tricks to help identify what you should look at more closely and tips to help optimize your results.

Troubleshooting an HPLC system can be a daunting task. In this seminar we will:
<ul>
<li>Look at how to isolate the problem
</li>
<li>Discuss the most common column problems and their solutions including:
<ul>
<li>Pressure
</li>
<li>Peak Shape
</li>
<li>Retention
</li>
</ul>
</li>
</ul>
We will also look at examples where you may think it’s your column but it’s actually related to your instrument such as:
<ul>
<li>Dwell volume</li>
<li>Extra Column Volume</li>
<li>Detector Response Rate</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Rita Steed (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Rita Steed began supporting the LC column line for Agilent in 1999. As a Chromatography Specialist (first with Chromatography, Inc., then directly for Agilent), Rita worked on-site with researchers in Pharmaceutical and other industries presenting technical seminars and assisting researchers with troubleshooting and method development. Rita has over 20 years of Chromatography experience in the Biotechnology, Chemical, and Pharmaceutical industries. She has held positions in Research, Sales, and Technical Service. Rita has earned degrees in Microbiology and Life Sciences/Biochemistry. In her current position, she is an inside Application Engineer supporting LC columns.
</blockquote>

Agilent Technologies: LC Column Troubleshooting – Isolating the Source of the Problem

LC Column Troubleshooting – Isolating the Source of the Problem

Isolating the Source of the Problem

With the addition of MS detection to HPLC analyses, certain considerations must be made in selecting columns and conditions.
In this seminar we will:
<ul>
<li>Discuss the fundamentals and applications of various LC/MS techniques.
</li>
<li>Look at column choices and mobile phase selection for LC separations as well as for MS sensitivity
</li>
<li>Address specific challenges to LC/MS analyses, such as interferences and ion suppression, will be addressed.
</li>
<li>The importance of sample preparation in minimizing problems with interferences will also be covered.
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Mark Powell (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark Powell is an Applications Engineer located at Agilent’s Little Falls site in Wilmington, DE. Before joining Agilent in 2011, Mark worked in the pharmaceutical industry synthesizing, purifying and analyzing drug candidates. He provides applications assistance and technical support for Agilent’s HPLC columns and consumables.
</blockquote>

Agilent Technologies: Making LC Methods MS Friendly

Making LC Methods MS Friendly

With the addition of MS detection to HPLC analyses, certain considerations must be made in selecting columns and conditions.

If you’re doing food testing and want to find ways to do more with less while getting consistent accurate results this seminar is for you.
We will walk through a sample application – multi-residue pesticides in fish using LC/MS – from sample prep to data analysis, and point out tips for saving both time and money and improving results. Key topics covered will be column selection, tips for extending column life and “just enough” sample prep solutions that reduce time spent on sample prep.
<blockquote>
Presenter: Mark Powell (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark Powell is an Applications Engineer located at Agilent’s Little Falls site in Wilmington, DE. Before joining Agilent in 2011, Mark worked in the pharmaceutical industry synthesizing, purifying and analyzing drug candidates. He provides applications assistance and technical support for Agilent’s HPLC columns and consumables.
</blockquote>

Agilent Technologies: New:Troublefree Food Testing - Technologies to Improve Uptime and Productivity

Troublefree Food Testing - Technologies to Improve Uptime and Productivity

Sample application – multi-residue pesticides in fish using LC/MS.

Technologies to Improve Uptime and Productivity

Very polar compounds have poor retention in reversed phase and can be challenging to separate.
In this talk, we will discuss changes to your reversed phase conditions that can help. We’ll also look at the benefits of choosing a more polar stationary phase.
If that doesn’t work you may need to explore other types of chromatography.
Some of those options are:
<ul>
<li>HILIC
</li>
<li>Ion Pair
</li>
<li>Normal Phase
</li>
</ul>
Advantages and disadvantages of these options will be discussed.
<blockquote>
Presenter: Mark Powell (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark Powell is an Applications Engineer located at Agilent’s Little Falls site in Wilmington, DE. Before joining Agilent in 2011, Mark worked in the pharmaceutical industry synthesizing, purifying and analyzing drug candidates. He provides applications assistance and technical support for Agilent’s HPLC columns and consumables.
</blockquote>

Agilent Technologies: Too Polar for Reversed Phase - What do you do?

Too Polar for Reversed Phase - What do you do?

Changes to your reversed phase conditions that can help.

The widespread use of pesticides and the societal pressure to manufacture the purest, safest natural products mandates development of methods for precise determination of pesticide residues in botanical ingredients. Pesticide residue analysis of plant based dry ingredients used in dietary supplements is among the most difficult to perform due to complexity of the matrices.
Furthermore, implementation of a multi-residue pesticide screening program in a quality control environment can be quite difficult and time consuming. Therefore, many companies turn to specialized contract laboratories to perform such comprehensive testing. Although third party testing is commonly utilized, the in-house pesticide residue screen provides an additional layer of quality control and further ensures the safety of manufactured products.
Optimization of the critical parts of the process such as sample preparation procedure, analysis of the samples and data processing and reporting guarantees a robust and a productive workflow. At NOW Foods, two analytical platforms, GC-MS/MS and LC-MS/MS were utilized in the development of a high throughput workflow to screen a total of 500 pesticide residues in botanical matrices. Sample preparation was optimized for groups of botanical matrices and targeted towards matrix mitigation. The robustness of both platforms was evaluated over time when analyzing matrix heavy samples.
The GC-MS/MS analysis was performed on a TSQ9000 and the compound separation was optimized on a TG-5SILMS column. The LC-MS/MS analysis was performed on a TSQ Altis paired with a Vanquish LC. The chromatographic separation of the 254 compounds was achieved in 20 min. Data processing and reporting was streamlined by utilizing the Chromeleon software across both platforms.
The optimized workflow allows for a high throughput analysis of samples in a regulated quality control environment.
<h5>By attending this webinar you will learn about:</h5>
<ul>
<li>optimization of LC-MS and GC-MS workflows for pesticide analysis in food</li>
<li>techniques for extracting difficult food matrices</li>
<li>the use of Chromeleon software to streamline sample reporting</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Katie Banaszewski (NOW Foods)
</blockquote>
<blockquote>
Katie Banaszewski is a Method Development Supervisor at NOW Foods, where she leads the development and validation of analytical methods. Prior to joining NOW Foods she worked at the Institute for Food Safety and Health and Mars Snackfood US. Katie specializes in mass spectrometry applications and residue analysis, and leads the development and implementation of a routine pesticide residue monitoring program at NOW Foods.
</blockquote>

Pixabay/Bruno Glätsch: Solving the Challenges and Workflow Dilemma of High-throughput Multi-residue Pesticide Screening Program in a Quality Control Environment

Solving the Challenges and Workflow Dilemma of High-throughput Multi-residue Pesticide Screening Program in a Quality Control Environment