Soutěž o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie byla i letos nedílnou součástí lednového zasedání Hlavního výboru <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/7">Spektroskopické společnosti</a>. Letošní ročník hostila tradičně <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/15">Univerzita Pardubice</a> a do soutěže bylo přihlášeno dvacet soutěžících, z toho sedm v kategorii A a třináct v kategorii B. Počet přihlášených prací tak znovu potvrdil, že tato soutěž zůstává pro mladé autory atraktivní a stabilně vyhledávanou příležitostí k odborné prezentaci.&nbsp;Nad průběhem soutěže dohlížela čestná předsedkyně doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. Samotný program pak dobře ukázal šíři současného spektroskopického výzkumu, přičemž jednotlivé směry a metody byly zastoupeny poměrně vyrovnaně. Soutěžní blok navíc nepředstavoval pouze přehled jednotlivých výsledků, ale poskytl i přehled o rozmanitosti metodických přístupů a aplikací současné spektroskopie.V kategorii A, zaměřené na diplomové práce, porota udělila první místo Ing. Janě Knytlové z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/11">Vysoké školy chemicko-technologické v Praze</a> za práci na téma „Ambientní hmotnostní spektrometrie pro analýzu selektivních modulátorů androgenního receptoru“. Druhé místo získal Filip Jozefov z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/62">Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</a> za práci „Predikce molekul z vícestupňové hmotnostní spektrometrie pomocí grafových neuronových sítí a AI modelu DreaMS“ a třetí místo pak Mgr. Lucie Březinová z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Začlenění stříbrných nanostruktur do kapilárního prostředí pro detekci povrchem zesílenou Ramanovu spektrometrii“.V kategorii B publikovaných prací obsadil první místo Dr. rer. nat. Marius Constantin Chirita Mihaila z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci „Light-based Aberration Correction in Electron Optics for Advanced Spectroscopic Applications“. Na druhém místě se umístila Mgr. Markéta Bosáková, Ph.D. z Ústavu chemie <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a> za práci „Acoustic spectroscopy of laser-induced plasma“ a třetí místo obsadil Mgr. et Mgr. Vít Pavelka, Ph.D. z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Povrchem zesílená Ramanova spektroskopie snadno a spolehlivě“.Soutěž opět potvrdila svou roli důležité platformy pro prezentaci kvalitních prací mladých autorů a pro odbornou diskusi napříč spektroskopickými obory. Poděkování patří všem soutěžícím za předložené práce, hodnotitelům za pečlivé posouzení příspěvků a oceněným autorům náleží blahopřání k dosaženým výsledkům.<h3>Kategorie A - 1. místo</h3><h4>Ambientní hmotnostní spektrometrie pro analýzu selektivních modulátorů androgenního receptoru</h4><ul><li>Ing. Jana Knytlová (Ústav analytické chemie VŠCHT Praha, Skupina molekulové hmotnostní spektrometrie)</li><li>E-mail: knytlovj@vscht.cz</li></ul>Ambientní hmotnostní spektrometrie (AMS) umožňuje analýzu vzorků různých skupenství za atmosférického tlaku v jejich přirozeném stavu, a navíc s žádnou nebo jen minimální úpravou. Kratší doba přípravy představuje značnou časovou úsporu, a proto se zcela logicky nabízí využít AMS jako nástroj pro semikvantitavní screening, např. různých nelegálních látek. V práci je prezentována aplikace komerčního <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/library?mainauthorItems=53&amp;search=sicrit">ambientního iontového zdroje Sicrit</a> na bázi dielektrického bariérového výboje (DBDI, Dielectric Barrier Discharge Ionization) pro analýzu selektivních modulátorů androgenního receptoru (SARM, Selective Androgen Receptor Modulators).SARM spadají do skupiny látek s anabolickým účinkem stejně jako anabolické androgenní steroidy. Tyto látky nebyly doposud schváleny regulačními agenturami jako je např. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA, European Medicines Agency), americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA, Food and Drug Administration) nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), pro žádnou terapeutickou indikaci. Nicméně, jejich silné anabolické účinky jsou známé, a proto je jejich výroba i distribuce v ČR nezákonná. Přesto bývají SARM zneužívány sportovci pro nárůst svalové hmoty a je tedy žádoucí mít k dispozici metodu pro rychlý screening přípravků potenciálně obsahujících SARM.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Jana_Knytlova_Obrazek_1_Vyber_analyzovanych_tablet_a_tobolek_1dbf1e5812.jpg" alt="SSJMM / Jana Knytlová: Obrázek 1. Výběr analyzovaných tablet a tobolek" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_SSJMM_Jana_Knytlova_Obrazek_1_Vyber_analyzovanych_tablet_a_tobolek_1dbf1e5812.jpg 245w," sizes="100vw" width="684" height="409">Pro analýzu za pomoci iontového zdroje Sicrit byly vzorky tablet a tobolek rozpuštěny v methanolu a zředěny vodou. Dávkování probíhalo pomocí mikrostříkačky vkládané do <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://gcms.cz/library?manufacturerItems=50&amp;search=SICRIT+GC%2FSPME+Module">GC/SPME modulu iontového zdroje Sicrit</a>, který byl zahříván. Vnitřní část zdroje byla proplachována dusíkem, aby byl systém izolován od vnějšího prostředí. Iontový zdroj Sicrit byl připojen na hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/403">Orbitrap Exploris 120</a> pracující v pozitivním modu.Pro ověření výsledků byly vzorky dále analyzovány metodou LC-MS/MS na kapalinovém chromatografu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/154">Agilent 1290 Infinity II</a> spojeném s hmotnostním spektrometrem <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/163">Agilent 6470 typu trojitého kvadrupólu</a>, který pracoval v režimu MRM. Ačkoliv v kvantitativním měřítku LC MS/MS předčilo ambientní hmotnostní spektrometrii, výsledky kvalitativní analýzy obou technik byly ve velmi dobré shodě. Z celkového počtu 238 vyhodnocovaných dvojic vzorek-analyt byla pozorována 94,4 % shoda. To poukazuje na možné použití ambientních technik pro semikvantitavní screening potravinových doplňků na přítomnost nelegálních látek s anabolickým účinkem.V rámci práce byl také sestrojen laboratorní prototyp vlastního ambientního iontového zdroje na bázi desorpční fotoionizace za atmosférického tlaku (DAPPI, Desorption Atmospheric Pressure PhotoIonization). Tento iontový zdroj sestával z dvou hlavních komponent: nebulizéru (elektrosprejové jehly) a VUV lampy (Obrázek 2). Základem opěrné konstrukce byla stavebnice značky Merkur.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Jana_Knytlova_Obrazek_2_Schema_vlevo_a_fotografie_vpravo_laboratorni_konstrukce_ambientniho_450f076035.jpg" alt="SSJMM / Jana Knytlová: Obrázek 2. Schéma (vlevo) a fotografie (vpravo) laboratorní konstrukce ambientního" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_SSJMM_Jana_Knytlova_Obrazek_2_Schema_vlevo_a_fotografie_vpravo_laboratorni_konstrukce_ambientniho_450f076035.jpg 245w," sizes="100vw" width="1116" height="523">Funkce iontového zdroje byla ověřena na pevném vzorku naftalenu a kanabidiolu (CBD), plynném vzorku alicinu (antibakteriální látky zodpovědná za charakteristické aroma česneku) a nakonec byl použit k analýze kalibračního roztoku jednoho ze zástupců SARM – ligandrolu (Obrázek 3). Pro tyto experimenty byl iontový zdroj připevněn na hmotnostní spektrometr s vysokým rozlišením <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=29&amp;mainauthorItems=8&amp;search=Impact+II">Bruker Impact II </a>typu kvadrupól-analyzátor doby letu (QTOF, Quadrupole Time-Of-Flight).<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Jana_Knytlova_Obrazek_3_Hmotnostni_spektra_ligandrolu_a_alicinu_zmerena_na_hmotnostnim_spektrometru_s_vlastnim_iontovym_91a7041e09.jpg" alt="SSJMM / Jana Knytlová: Obrázek 3. Hmotnostní spektra ligandrolu a alicinu změřená na hmotnostním spektrometru s vlastním iontovým." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_SSJMM_Jana_Knytlova_Obrazek_3_Hmotnostni_spektra_ligandrolu_a_alicinu_zmerena_na_hmotnostnim_spektrometru_s_vlastnim_iontovym_91a7041e09.jpg 245w," sizes="100vw" width="1387" height="461">

Výsledky soutěže o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie 2025 - 1. místo v Kategorii A

<h4>Věnujete se stanovení PFAS v pevných nebo kapalných vzorcích? Stanovujete parametry celkové PFAS nebo suma PFAS? Zajímá vás současná legislativa stanovování PFAS?</h4>Pak přijměte srdečné pozvání na odborný webinář na téma Současná legislativa pro stanovení PFAS<blockquote>🗓️ Datum: 29.4. 2026 🕙 Čas: 10:00 ⏱️ Délka trvání: cca 60 minut + diskuze 🔗 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSexy_HunzNUHgrrVxl_VUwAMBWA-RcFrN5IBhXkAuw2V4dZIQ/viewform?usp=dialog">Registrujte se pomocí tohoto odkazu</a></blockquote><h5>Obsah webináře:</h5><ul><li>Aktuální novinky v legislativě stanovení PFAS</li><li>Stručné představení technického řešení stanovení parametru celkové (total) PFAS</li><li>Diskuze o současné evropské legislativě PFAS.</li></ul><h5>Webinář je určen zejména pro:</h5><ul><li>vědce v oblasti životního prostředí</li><li>laboratorní analytiky</li><li>zástupce regulačních orgánů</li><li>odborníky zabývající se testováním PFAS a kvalitou vody</li></ul><blockquote>Přednášející: Yana Trubitsyna ze společnosti RegartisRegartis se zabývá legislativním poradenstvím a službami nejen pro chemický průmysl</blockquote>Webinář pořádají společnosti Shimadzu Česká republika a ANAMET s.r.o. &nbsp;Akce navazuje na <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/5233">předchozí odborný webinář</a> řešící technické aspekty stanovení parametru celkové PFAS. <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/watch?v=_CmwxLOEq_8">Záznam webináře naleznete na tomto odkazu.</a>Těšíme se na Vaši účast!Ondřej Hillmich, Shimadzu Česká republikaHynek Mácha, ANAMET s.r.o.

Pozvánka na webinář Současná legislativa pro stanovení PFAS

Sabina Cerulová původně plánovala veterinu, ale náhoda, pandemie covid-19 a bakalářský projekt ji přivedly k výzkumu na RECETOXu. Dnes jako PhD studentka studuje vzácnou genetickou mutaci, která stojí za závažnými projevy u konkrétní pacientky, a pracuje s animálními modely, mikrobiomem i pokročilými zobrazovacími metodami. Ve vědě ji motivuje pestrost práce, možnost neustále se učit a naděje, že její práce jednou pomůže reálným lidem.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_2_1ad2382856.jpeg" alt="RECETOX-MUNI: PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_2_1ad2382856.jpeg 117w," sizes="100vw" width="738" height="984"><h5>Jak ses dostala ke studiu biochemie a později k výzkumu na RECETOXu?</h5>Na střední jsem chodila na gympl a dlouho jsem nevěděla, co přesně chci dělat. Až ve čtvrťáku jsem si uvědomila, že mě láká veterina. Jenže střední byla divoká – známky jsem měla dobré, ale moc jsem se neučila a myslela jsem si, že přijímačky budou podobné. Hodně jsem se spletla. Podala jsem si přihlášky na veterinu a na biochemii na PřF, kam jsem se naštěstí dostala a nastoupila jsem tam. Původně jsem plánovala další rok přestoupit na veterinu, ale přišel covid a tam se bralo podle průměru ze střední, většinou jen samé jedničky, takže jsem se nedostala. Ve druháku jsem začala pracovat na své bakalářce a tehdy se něco zlomilo – začalo mi to jít, víc jsem tomu rozuměla, známky se zlepšily a rozhodla jsem se bakaláře dokončit. A pak jsem dostala nabídku na skvělý projekt.&nbsp;<h5>Ještě než přejdeme k onomu projektu, čemu ses věnovala v bakalářské práci?&nbsp;</h5>Bakalářku jsem dělala na analýzu mikrobiomu v kořenovém kanálku zubu u pacientů s apikální periodontitidou tady na RECETOXu u paní docentky Petry Bořilové Linhartové. Bylo to hrozně zajímavé – úplně nová práce, nové analýzy. Kvůli covidu bylo méně laboratorních cvičení, ale i tak jsem si to opravdu užila. Po bakaláři jsem dostala nabídku od paní docentky, protože věděla, že mě zajímají zvířata i veterina. V rámci zpracování diplomové práce mi nabídla onen již zmíněný projekt, na kterém spolupracujeme s Ústavem histologie a embryologie, se skupinou docenta Křivánka. Pracuje se tam s animálními modely, hlavně s myšmi, a studuje se vliv genetické mutace u konkrétní pacientky.&nbsp;<h5>Proč tě zvířata tolik lákala? Neuvažovala jsi třeba o medicíně?&nbsp;</h5>Ke zvířatům mám blízko odmalička – jezdila jsem na koni, doma jsme měli křečky, činčily, kočky, psy. Všichni se mě ptali, proč nejdu na medicínu, ale asi mám zvířata radši než lidi (smích). Lákala mě představa mít vlastní veterinární ordinaci, být jim blízko. Biochemie byla takový backup plán, ani jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu. A nelituju. Veterina bude asi vždy sen, ale jsem ráda, že jsem zůstala tady.&nbsp;<h5>Můžeš projekt přiblížit ještě o trochu víc? Pokud tomu rozumím správně, navazuješ vlastně na to samé téma i v rámci své dizertační práce?&nbsp;</h5>Ano, je to tak. Naše výzkumná skupina spolupracuje s nemocnicí, od které jsme dostali výsledky pacientky, která měla od dětství spoustu patologických nálezů: léze na kostech, zkrácené kořeny v zubech, hypomineralizaci skloviny, bolestivost kloubů, vysoký fosfát v krvi. Udělala se jí kompletní analýza genů, na základě které jsme zjistili velmi vzácnou mutaci právě v genu, který studuji. Ve spolupráci s dalšími institucemi jsme vytvořili myšku se stejnou bodovou mutací, která prošla fenotypizačním screeningem a její projevy byly velmi podobné pacientce. To byl obrovský úspěch. Teď se snažíme model dál popisovat a do budoucna na něm testovat možnosti léčby – diety, úpravu DNA, cokoliv, co by mohlo pomoct nejen jí, ale i dalším pacientům s podobnými projevy.&nbsp;<h5>Pracuješ tedy jen s jednou mutací, nebo i s dalšími modely?&nbsp;</h5>Primárně se zaměřuji na jednu konkrétní bodovou mutaci, ale pracovali jsme i s knockout myšmi, kde je ten gen úplně vypnutý. Výsledky byly poměrně variabilní, takže se nakonec věnujeme oběma liniím. Zároveň díky spolupráci máme přístup i k datům z dalších myších modelů s mutacemi v genech úzce spojených s hyperfosfatémií, což nám pomáhá zasadit naše výsledky do širšího kontextu.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_1_787855e117.jpeg" alt="RECETOX-MUNI: PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_1_787855e117.jpeg 117w," sizes="100vw" width="450" height="600"><h5>Plánujete kromě modelu na zvířatech i výzkum u dalších pacientů?&nbsp;</h5>Ano. Chceme udělat článek o dalších pacientech, hlavně o těch na dialýze, a podívat se na jejich fosfát a případné genetické modifikace. Fosfát se běžně nevyšetřuje, takže podobné poruchy mohou být skryté. Rádi bychom zjistili, jestli jejich problémy mohou souviset s tímto genem, a udělat tak náš projekt aplikovatelný na větší skupinu pacientů.&nbsp;<h5>Používáte i zobrazovací metody? S jakým cílem?&nbsp;</h5>Ano, chtěli jsme něco neinvazivního, protože microCT vyžaduje usmrcení myšky. Ve spolupráci s přístrojovým centrem testujeme MRI, abychom viděli projevy mutace v čase – kosti, měkké tkáně, ledviny. Získali jsme na to grant, zatím roční. Potřebujeme vidět progres a pak můžeme žádat o další finance.&nbsp;<h5>Co tě nejvíc překvapilo na práci s animálními modely?&nbsp;</h5>Čas. Všechno hrozně trvá. Myši jsou živé organismy – někdy se narodí a vzájemně se sežerou. Je to nepředvídatelné. A první šok přišel, když jsme čekali mláďata a nic se nedělo. Až pak jsme zjistili, že samci s touto mutací jsou neplodní. Jako milovnice zvířat jsem první myš oplakala. Pak se člověk ale vrátí k tomu, že to dělá pro pomoc pacientům. A hledá cesty, jak myší použít co nejméně.&nbsp;<h5>Proč nepoužíváte raději in vitro přístupy, tedy testování mimo živý organismus?&nbsp;</h5>Kvůli rychlosti a komplexnosti. Myši se rychle množí, dožívají se dvou let, mají 99 % genů stejných jako člověk. Na buňkách by to bylo mnohem pomalejší a neviděli bychom celkový obraz chování organismu.&nbsp;<h5>Co tě na práci baví nejvíc?&nbsp;</h5>Variabilita. To, že si můžu přizpůsobit den podle toho, na co mám kapacitu. Někdy dělám přípravu pro sekvenace, jindy analýzy, jindy výuku. Baví mě, že se pořád učím a že je to pestré.&nbsp;<h5>Co je pro tebe na PhD studiu nejtěžší?&nbsp;</h5>Time management. Jsem v tom slabší a za hodně vděčím své vedoucí, která mě usměrňuje. A taky to, že se nechci ztratit v práci – potřebuji mít osobní život. Dělám to, protože mě to baví, ale nechci se u toho zničit.&nbsp;<h5>Jak vnímáš práci se studenty?&nbsp;</h5>Baví mě to, ale je to náročné. Občas splynou studenti se mnou (smích), protože vypadám mladě. A jsou velmi motivovaní, někdy mám pocit, že ví víc než já. Ale hrozně mě to naučilo trpělivosti a sebevědomí. Přednášet mě moc baví.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_3_f7b11b8efa.jpeg" alt="RECETOX-MUNI: PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RECETOX_MUNI_Ph_D_studentka_Sabina_Cerulova_Veda_da_strasne_moc_ale_strasne_moc_si_taky_vezme_Musi_vas_to_bavit_3_f7b11b8efa.jpeg 156w," sizes="100vw" width="450" height="450"><h5>Na co jsi ve své dosavadní vědecké cestě nejvíc pyšná?&nbsp;</h5>Na svůj progres. Nikdy jsem se neviděla v akademické sféře. Zpětně děkuju svým bakalářským konzultantkám za trpělivost. Změna přístupu a to, že mě to začalo bavit, mě posunulo nejvíc. Nejde mi o jeden konkrétní výsledek, ale o osobní růst.&nbsp;<h5>Co tě motivuje pokračovat?&nbsp;</h5>Vidina toho, že to jednou vyjde. Snažím se myslet pozitivně, i když jsou dny, kdy je to hodně těžké a nic nejde podle plánu.&nbsp;<h5>Věnuješ se i popularizaci vědy?&nbsp;</h5>Ano. Děláme toho hodně, hlavně pro děti. Nedávno jsem byla ve svém rodném městě v Karviné. Chodí k nám třeťáci, deváťáci… Je to skvělé, děti jsou nadšené. Popularizace je strašně důležitá – ukazovat, že věda je fajn a potřeba všude.&nbsp;<h5>A co dál po doktorátu?&nbsp;</h5>Nevím. Možná další doktorát (smích). Určitě bych ale chtěla zůstat ve vědě.&nbsp;<h5>Jakou radu bys dala mladým lidem, kteří uvažují o vědecké dráze?&nbsp;</h5>Musí je to bavit. Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Člověk musí být nadšenec a najít si svoje téma.&nbsp;

PhD studentka Sabina Cerulová: Věda dá strašně moc, ale strašně moc si taky vezme. Musí vás to bavit

Webináře

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Centrum je samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který realizuje výzkum, vývoj, výuku a expertní činnost v oblasti znečištění prostředí toxickými látkami. Předmětem zájmu jsou především perzistentní organické polutanty (POPs), polární organické látky, toxické kovy a jejich specie, přírodní toxiny (cyanotoxiny).

RECETOX - Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Naším posláním je šířit informace o produktech firmy Shimadzu v oblasti instrumentálních analytických přístrojů, přístrojů pro testování materiálů a speciálních přístrojů pro life science, jejich prodej a následně - instalace, zaškolení, záruční a pozáruční servis, ověřování a validace a aplikační podpora.

SHIMADZU Handels GmbH - organizační složka

Separation Science

Metrohm

SelectScience

Learn more about KF titration and the oven technique, the choice of a suitable reagent, and the difference between volumetric and coulometric titration.

Metrohm: Karl Fischer titration: Fundamentals

Karl Fischer titration: Fundamentals

Learn more about KF titration and the oven technique, the choice of a suitable reagent, and the difference between volumetric and coulometric titration.

Metrohm: Karl Fischer titration: Troubleshooting

Karl Fischer titration: Troubleshooting

For many years/decades, Karl Fischer (KF) titration and Hydranal™ reagents have been the solution of choice for measuring water content in all types of substances.
While modern KF titration is safe and easy to use, there are still some pitfalls when it comes to handling and maintenance that even experienced users may not be aware of.
By viewing this presentation you will learn...
<ul>
<li>what the correct combinations of instrument types and reagents are for KF titration and what will happen if they are not compatible
</li>
<li>how to perform titer determinations and system checks with different types of water standards
</li>
<li>how to calculate sample sizes
</li>
<li>how to select the optimal temperature for heating the sample in a KF oven
</li>
<li>how to protect your system against ambient moisture
</li>
<li>how to properly assemble, disassemble, clean, and store the titration equipment
</li>
</ul>
After viewing this presentation, you will know how to perform accurate Karl Fischer titrations, how to properly use and store your reagents, and how to use and maintain your titration equipment correctly.
<blockquote>
Presenter: Agnieszka Kossakowska (Hydranal Marketing Specialist, Honeywell Research Chemicals)
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Michael Margreth (Senior Product Specialist Titration, Metrohm International Headquarters, Switzerland)
</blockquote>

Separation Science: Everything You Need to Know About Karl Fischer Titration

Everything You Need to Know About Karl Fischer Titration

How to perform accurate Karl Fischer titrations, how to properly use and store your reagents, and how to use and maintain your titration equipment correctly.

This webinar will provide tips and tricks on troubleshooting in titration.

Titration: Troubleshooting

This webinar will provide tips and tricks on troubleshooting in titration.

Watch this webinar to learn about titration methods, titer determination, and sample preparation.

Titration: Fundamentals

Watch this webinar to learn about titration methods, titer determination, and sample preparation.

Titration is one of the most basic analytical methods for chemical analysis.
However, even power users sometimes struggle with the quality of their titrations. In this expert webinar, we explore the basics of volumetric titration and present tips and advice to help you make sure that your titration results are always precise and reproducible. The following topics will be addressed:
What is the most suitable titration method for my sample or sample matrix?
<ul>
<li>Photometric vs. potentiometric titration
</li>
<li>Direct vs. back (residual) titration
</li>
<li>End point vs. equivalent point titration
</li>
</ul>
Hardware selection
<ul>
<li>Sensor/burette size/stirrer</li>
</ul>
Reagent selection
<ul>
<li>Buffer solutions/titrant/standard reference reagents</li>
</ul>
Method development &amp; validation
<ul>
<li>Titration modes &amp; parameters
</li>
<li>Method validation (selectivity, linearity, accuracy &amp; reproducibility)
</li>
</ul>
Key learning objectives
<ul>
<li>How to select the proper hardware and the right chemistry for your titrations
</li>
<li>How to optimize titration performance depending on your application
</li>
<li>How to verify the suitability and accuracy of a titration method
</li>
<li>How to convert manual titration methods into automated procedures
</li>
</ul>
Who should attend?
This webinar will be of particular interest to people in charge of developing or qualifying volumetric titrations, especially lab technicians, lab managers and quality assurance professionals
<blockquote>
Presenter: Dr. Christian Haider (Head of Competence Center Titration, Metrohm AG)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Christian Haider joined Metrohm AG in the year 2002 as Application Specialist Titration. As Head of the Competence Center Titration he leads a team of product managers, product specialists and application chemists for all different titration techniques, pH and conductivity measurement, titration automation and software.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Angela Schwehn (Chemical Laboratory Technician, Merck KGaA, Darmstadt, Germany)
</blockquote>
<blockquote>
Angela Schwehn is a chemical laboratory technician in the Life Science R&amp;D department at Merck KGaA, Darmstadt, Germany. She has more than 15 years of experience in modern volumetric titration and Karl Fischer titration and is responsible for the development of new reagents and standards in the field of volumetric titration and Karl Fischer titration.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Sarah Thomas (Editorial Team, SelectScience)
</blockquote>
<blockquote>
Sarah studied biology at the University of Bath, UK, and has worked in the Pharmaceutical Sciences Department of St. Jude Children’s Research Hospital, Memphis. As a member of the Editorial team, Sarah plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Ellie Abbott (Editorial Team, SelectScience)
</blockquote>
<blockquote>
Ellie studied biochemistry at the University of Nottingham, UK, and has previous experience working in management consultancy. As a member of the Editorial team, she now plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>

Metrohm: Volumetric titration: A step-by-step guide to correct results

Volumetric titration: A step-by-step guide to correct results

The basics of volumetric titration and present tips and advice to help you make sure that your titration results are always precise and reproducible.

Volumetric titration: A step-by-step guide to correct result

In most laboratories, the age of manual titrations is over. Good so: Modern, digital autotitrators support users with various features that help reduce errors and optimize titration results.
However, even routine users are sometimes struggling with the basics, e.g., which kind of electrode to choose for which titration, which titration mode to select for which matrix, or how to make sure results are properly evaluated by the device.
In this presentation, we focus on how to get the basics of titration right so you can always trust your results:
<ul>
<li>How to select the right hardware for your titration (electrode, burette size, stirrer)
</li>
<li>How to handle your hardware properly (this is critical!)
</li>
<li>How to choose the correct settings and parameters on your autotitrator, depending on your matrix and method
</li>
<li>How endpoints are evaluated correctly and how to optimize endpoint evaluation
</li>
<li>Troubleshooting: What to do in case you get incorrect results
</li>
</ul>
This presentation is intended for all users of potentiometric titrators, chemists developing titration applications, laboratory managers – simply everyone who is interested in modern titration.
<blockquote>
Presenter: ChristianHaiderWebDr. Christian Haider (Head of Competence Center Titration, Metrohm AG)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Haider joined Metrohm AG in the year 2002 as Application Specialist Titration. As Head of the Competence Center Titration he leads a team of Product Managers, Product Specialists and Application Chemists for all different titration techniques, pH and conductivity measurement, titration automation and software.
</blockquote>

Metrohm: How to Improve Your Titration Results – Optimizing Performance and Troubleshooting

How to Improve Your Titration Results – Optimizing Performance and Troubleshooting

How to get the basics of titration right so you can always trust your results.

How to Improve Your Titration Results & Troubleshooting

Have you ever wondered how the quality of your sensor can influence your titration results?
In this webinar, Dr. Sabrina Gschwind, sensors product manager at Metrohm, will detail proper sensor maintenance and how you can check and monitor the performance of your unit. In addition, you will receive tips and tricks to increase the quality of your titration results and thus avoid wasting time on tedious root cause analysis and instrument downtime due to sensor failure.
Key Learning Objectives:
<ul>
<li>Learn which component of a sensor has which function
</li>
<li>Learn how to clean, maintain, and store the most commonly used titration sensors
</li>
<li>Understand how the sensor can influence your titration results
</li>
<li>Gain the know-how to overcome the most common titration errors
</li>
</ul>
Who should attend?
Everybody involved in performing potentiometric or photometric titrations and who wishes to gain more in-depth knowledge about which sensors to use, sensor maintenance, storage, as well as tips and tricks for best titration results.
<blockquote>
Presenter: Sabrina Gschwind (Product Manager Sensors, Metrohm AG)
</blockquote>
<blockquote>
Sabrina has been working at Metrohm International Headquarters for almost 5 years, initially in the application lab developing tailor-made applications. Since 2016, Sabrina has been the product manager responsible for the Metrohm sensor portfolio, which includes pH, metal and ion-selective electrodes, and photometric sensors as well as conductivity measuring cells. In this role, she is not only taking care of the entire product lifecycle, but also provides support and training for sensors.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Matthew McArdle (Editor, SelectScience)
</blockquote>
<blockquote>
Matthew McArdle is a member of the editorial team at SelectScience and plays a key role in content production, specializing in molecular biology and biochemistry fields. He has a Ph.D. from Leeds University, where he researched the effects of promoter-driven gene expression on vascular smooth muscle cell growth.
</blockquote>

Metrohm: Avoid titration mistakes through best practice sensor handling

Avoid titration mistakes through best practice sensor handling

Proper sensor maintenance and how you can check and monitor the performance of your unit.

Avoid titration mistakes via best practice sensor handling

Perfect and fully traceable titration results require maximum synergy between the titration hardware and the reagents used – this is especially required when working under GxP conditions or in a regulated environment.
Is the titration performed with the correct equipment and reagents? Do the titration hardware and reagents qualify for the intended application? Have there been any deviations from normal routine? And, maybe most importantly, how can this all be proved, immediately before or during the titration, as well as later in your archived titration data?
In this webinar, Eyla Reuss (Merck KGaA) and Christian Haider (Metrohm AG) introduce you to the advantages of the unique combination of the Omnis titration platform with the jointly developed 3S titration reagents. Find out how automated transfer of relevant data ensures data integrity and traceability.
By viewing this presentation you will learn...
<ul>
<li>how modern titration hardware improves safety in the lab and can prevent handling or application errors
</li>
<li>how modern reagents leave no data gap for the reagents used
</li>
<li>how modern titration software can simplify your documentation and maintain data security and integrity
</li>
<li>how easy it is to track titration data to the manufacturer’s certificates
</li>
</ul>
Who should view this webinar?
Lab chemists, laboratory managers, quality control professionals, pharmaceutical industry professionals or simply everybody that is interested in titration.
<blockquote>
Presenter: Eyla Reuss (Merck KGaA)
</blockquote>
<blockquote>
As Chemical Laboratory Technician in the Life Science R&amp;D department, Eyla Reuss joined Merck in 2012 and is now responsible for new developments of reagents, standards and devices in the field of titration and Karl Fischer titration.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Christian Haider (Metrohm AG)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Haider joined Metrohm AG in 2002 as Application Specialist Titration. He leads the Competence Center Titration that is specialized on all different titration techniques, pH and conductivity measurement, titration automation and software.
</blockquote>

Titration and Lab 4.0

The advantages of the unique combination of the Omnis titration platform with the jointly developed 3S titration reagents.

Titration and Lab 4.0 (Full Traceability & Data Integrity)

Separation Science, in collaboration with Metrohm, has developed an on-demand webinar covering the benefits of automating sample preparation for titration.
Stand-alone potentiometric or Karl Fischer titrations are a full-time job for lab technicians, as they have to do sample preparation, start the titration, dispose of the titrated solution, and rinse the titration equipment, followed by re-conditioning of the electrode prior to the next titration if requested.
Sample preparation includes the addition of solvents and auxiliary solutions, aliquoting of liquid samples, dissolution or homogenization of solids, filtration, or even more complex techniques, e.g., time-controlled pre-reactions with auxiliary reagents prior to titration. In addition, other chemical or physical properties of the sample such as consistency, poor solubility, hygroscopy, or possible side reactions may contribute to inconsistent results.
This on-demand webinar presents options and examples of how sample preparation for potentiometric and Karl Fischer titration can be fully automated and, therefore, be made safer, more efficient and more reproducible. Furthermore, the webinar shows how the whole titration workflow can be made much faster.
By viewing this on-demand webinar you will...
<ul>
<li>Learn how automation can eliminate manual handling of toxic reagents and waste solutions.
</li>
<li>Understand how automation increases reproducibility because all sample preparation steps are performed automatically.
</li>
<li>Learn how automation saves time and money because parallel operation allows for a higher throughput and frees up laboratory staff.
</li>
</ul>
The presentation is ideal for...
<ul>
<li>Anyone who is interested in automated titration systems and would like to know more about it.
</li>
<li>Lab technicians who want to reduce human errors during sample preparation and increase the safety handling aggressive reagents.
</li>
<li>Lab managers who are interested in time and money that could be saved by working with automated systems.
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Heike Risse (Product Manager Titration Automation, Metrohm)
</blockquote>
<blockquote>
Heike is Product Manager Titration Automation in the Competence Center for Titration at Metrohm International Headquarters, Herisau, Switzerland. She has worked with titration for more than 18 years at Metrohm. During this time, Heike worked as an Application Specialist Titration with focus on method and application development for all industries. For more than 13 years, she has been responsible for the product management of automated titration systems.
</blockquote>

Metrohm: Improve Titration Reproducibility and Efficiency with Automation

Improve Titration Reproducibility and Efficiency with Automation

Options and examples of how sample preparation for potentiometric and Karl Fischer titration can be fully automated.