S tímto názorem ovšem všichni archeologové nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že kvasinky potřebné pro výrobu alkoholu jsou prakticky všudypřítomné. Indiánský kmen Tarahumara, žijící nedaleko, na severu Mexika, byl s kvasnými procesy dobře obeznámen. Tito indiáni fermentací kukuřičných klasů vyráběli - a stále vyrábějí - nápoj podobný pivu, pojmenovaný tiswin.
 Glenna Dean spolu s kolegou Tedem Borekem ze Sandia National Laboratories se domnívají, že indiáni z Nového Mexika, Arizony, Utahu a Colorada dělali to samé. Svou hypotézu testovali na sbírce džbánků. Mezi nimi byly jak nádoby, ve kterých si vědci sami připravili nápoj tiswin, tak džbánky indiánů Tarahumara a 800 let staré nádoby z puebel Nového Mexika.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2b30ddbd322d4f40a6350d901af3e386/Indiani-a-alkohol.jpeg" alt="Český rozhlas: Randy Montoya: Ted Borek ve své laboratoři"/>
Při mírném zahřátí se z nádob začaly uvolňovat páry, které vědci analyzovali pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Zjistili, že chemické složení plynů ze všech testovaných nádob si je nápadně podobné a džbánky z puebel tudíž alkohol v minulosti skutečně obsahovaly. Otázkou ovšem je, jestli jej indiáni vyráběli záměrně - obsah džbánků totiž mohl zkvasit i čistě náhodou. Glenna Dean a Ted Borek proto podle zprávy ze Sandia National Laboratories budou ve svém výzkumu pokračovat.

Indiáni a alkohol

Ve Spojených státech vědci zaznamenali první případ, kdy sladkovodní ryby obsahovaly zbytky nových léčiv, používaných v humánní medicíně.
Chemikové z Baylor University v severním Texasu testovali vzorky tkáně ryb z místní řeky Pecan Creek na přítomnost zbytků léčiv, nově používaných v humánní medicíně. K testování vyvinuli vlastní metodu, založenou na kombinaci kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Díky ní mohli vzorek poprvé testovat na přítomnost 25 druhů léčiv současně. Léčiva vybrali podle frekvence jejich výskytu v životním prostředí a podle jejich fyzikálních vlastností.
Chemikové v rybách identifikovali rezidua tří léčiv - jednoho &quot;bezpředpisového&quot; sedativa, jednoho léku na vysoký krevní tlak a jednoho antiepileptika. Podstatné je, že složky těchto léků zatím nikdy nebyly v rybách zjištěny. Kromě nich vědci objevili i zbytky antidepresiva fluoxetinu, což potvrdilo výsledky jejich předchozí studie.
Výčet produktů farmaceutického průmyslu, které se akumulují ve vodním prostředí, se tedy opět rozšířil. Vliv těchto látek zatím není zcela vyhodnocen, ale například složky antidepresiv prokazatelně způsobují změny v chování ryb, což nakonec ovlivňuje celý vodní ekosystém.

Ryby akumulují zbytky léčiv

Někteří lidé cibuli před krájením dávají na chvíli do mrazničky, další si k tomu berou svíčku, potápěčskou masku nebo větrák. A najdou se i tací, kteří se snaží tuto zeleninu krájet pod vodou. Cílem je předejít pálení očí, které u některých lidí vyvolává látka obsažená v cibuli. Na americkém trhu už je ale k dostání nová odrůda, která by nikoho rozplakat neměla. 
Nový druh cibule je plodem klasického šlechtění rostlin vědci a cibuláři z německé nadnárodní firmy Bayer. Ti hledali nejméně dráždivé odrůdy cibulí a s pomocí plynové chromatografie zkoumali těkavé látky, které obsahují.
Pláč totiž vyvolává plyn Thiopropanal S-oxid, který z cibulí uniká a slouží rostlinám v podzemí k obraně. Nakonec se podařilo vyšlechtit cibule, u kterých dráždivé látky krátce po vyjmutí ze země, vyprchají. Šlechtění nové odrůdy nazvané Sunion podle společnosti trval zhruba 30 let.
Doposud dostalo od výrobce povolení k pěstování pouze několik zemědělců v amerických státech Washington a Nevada. První úroda tak nebyla obzvlášť velká, ale cibule Sunion už jsou k dostání na americkém trhu v několika státech.
Jak potvrzují novináři amerického deníku Washington post i rozhlasu NPR, tyto žluté cibule je prý nerozplakaly, ani když si plátek zeleniny dali k oku. Chutnají přitom jako běžná cibule.

Krájení bez pláče. Vědci přichází se speciální odrůdou cibule, její šlechtění trvalo 30 let

Před námi jsou silvestrovské oslavy. Vedle všudypřítomných petard, raket a ohňostrojů je pro většinu z nás symbolem oslav také láhev šampaňského. Někdo si vystačí pouze s přípitkem, jiný v pití alkoholu pokračuje třeba až do rána. Ale co když už na Nový rok potřebuji jet autem? Stačí čtyři až pět hodin spánku? Někdo věří, že k rychlejšímu odbourání alkoholu stačí sníst něco mastného, popřípadě vypít hodně minerálky, jejíž bublinky alkohol z těla &quot;vyženou&quot;. Pojďme teď s odborníkem tyto fámy a mýty zbořit. Odbourávání alkoholu v těle má totiž své zákonitosti a ty se nedají obejít.
 Abychom mohli alkohol z těla odbourat musíme ho také do těla vstřebat. Rychlost vstřebávání alkoholu, tedy rychlost za jakou se opijeme, závisí na mnoha faktorech. Třeba i na tom, jestli pijeme nalačno nebo po vydatné večeři.
&quot;Když pijete na lačno, tak se alkohol vstřebá do 30 minut. V případě, že máte středně naplněný žaludek, tak to potrvá 60 až 90 minut a s plným žaludkem, kdy se alkohol mísí s obsahem žaludku, se alkohol z krve vstřebává pomaleji a může to trvat 2 až 2 a půl hodiny,&quot; upozorňuje Michal Beran, primář oddělení soudního lékařství Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze.
Musíme si také uvědomit, že více se ze stejného množství alkoholu opije žena než muž.
&quot;Množství alkoholu v krvi závisí na takzvaném faktoru, který je pro ženy a muže rozdílný. Pro ženy je ale nepříznivější, to znamená, že i při menším vypitém množství alkoholu může mít žena stejnou hladinu alkoholu v krvi jako muž.&quot;
Bavíme se zatím ale jen o vstřebávání alkoholu. Nás spíše zajímá jeho odbourávání.
&quot;Alkohol se stále odbourává. Jakmile ho požijete, začíná se vstřebávat už v dutině ústní a současně se odbourává. Protože je vstřebávání alkoholu rychlejší než jeho odbourávání, tak hladina stoupá až do vstřebání veškerého požitého alkoholu.&quot;
Alkohol se v těle odbourává rychlostí v rozmezí 0,12 až 0,2 promile za hodinu. Rychlost odbourávání závisí pouze na tom, jak je člověk zkušený piják. Podle Michala Berana nejsou v dnešní době metody, které by odbourávání alkoholu v těle urychlily. Nepomohou ani různé preparáty, které se prodávají na čerpacích stanicích, ani mastné jídlo, ani minerálka, prostě nic. Pouze čas.
&quot;Prakticky neexistuje žádný spolehlivý způsob, který by mohl tuto rychlost ovlivnit. Odbourávače alkoholu jsou vlastně preparáty, které snižují nebo eliminují kocovinu, ale neovlivňují rychlost odbourávání alkoholu z organismu.&quot;
Vezměme si pro příklad dva muže. Jeden o hmotnosti 50 kg, druhý o hmotnosti 100 kg. Oba vypijí dejme tomu 6 piv. Každý díky své rozdílné hmotnosti bude mít v krvi vstřebáno jiné množství alkoholu. Hubený třeba 1,5 promile a tlustý 1 promile i když vypili stejně. Hubený bude tedy svých 6 piv odbourávat zhruba 10 hodin, což bude o 3,5 hodiny déle než tlustší pán. Možná také nevíte, že každý člověk má v krvi přirozenou hladinu alkoholu.
&quot;Člověk ji produkuje buď sám nebo ji vytváří bakterie ve střevě. Fyziologická hladina se může pohybovat od 0,03 až do 0,1 promile.&quot;
Kvůli této skutečnosti je krevní zkouška na alkohol brána jako pozitivní až při naměření více než 0,21 promile alkoholu v krvi. Naměří-li u krevní zkoušky méně, je to jako by v krvi před jízdou žádný alkohol nebyl. Mnozí z vás už jistě vědí, že si mohou pořídit digitální přístroj, který umí změřit alkohol v krvi. Stačí do něj jen dýchnout, ale jak je to s přesností měření u takového alkotestru? Můžeme se na něj spolehnout? On totiž není alkoholtestr jako alkotestr. Na trhu jsou přístroje za pár stovek, ale také za 15 000. Rozdíl mezi nimi je ve způsobu měření alkoholu z dechu. Ten dražší používá elektrochemický senzor, levnější polovodičový senzor. Rozdíl v naměřených hodnotách je podle Luďka Dvořáka znalce problematiky velký.
&quot;Nejsem příliš nakloněn malým, levným přístrojům, protože tato zkouška je opravdu jen hrubě orientační. Pokud to přeženu, tak místo 1 promile můžete mít i 5 promile. Možná se mnou nebude někdo souhlasit, ale to je prostě status Quo.&quot;
Policie samozřejmě používá ty dražší, které by měly být velmi přesné. Podle primáře Michala Berana, jsou ale i policejní měření alkoholu z dechu pouze orientační a naměřené hodnoty se často velmi liší od zkoušky provedené z krve. Před časem provedli dokonce srovnávací studii.
&quot;Jednalo se asi o 700 vyšetření, kdy jsme srovnávali výsledky dechové zkoušky z analyzátoru s výsledky získanými plynovou chromatografií. Došli jsme k závěru, že rozdíly jsou velké, až 1 gram na kilogram nebo-li 1 promile rozdílu. Tedy dechová zkouška provedená na dechových analyzátorech značí pouze podezření z požití alkoholu a z hlediska platné legislativy České republiky nemá průkazní hodnotu.&quot;
Možnou příčinou tohoto rozdílu je podle Luďka Dvořáka čas. &quot;Záleží hlavně na čase, kdy byl člověk testován na hladinu alkoholu v krvi a potom doba, za kterou ho policista dopraví na záchytnou stanici, kde se provede buď Widmarkova dechová zkouška nebo plynová chromatografie. Tento čas vlastně určuje rozdíl mezi měření policisty a lékaře.&quot;
&quot;Výrobce doporučuje po pozitivní dechové zkoušce podstoupit další kontrolní měření, které by mělo proběhnout zhruba 15 až 20 minut po první pozitivní zkoušce. Je to z toho důvodu, že třeba můžete používat ústní sprej na bázi alkoholu.&quot;
<h3>Policejní přístroje jsou každý půl rok výrobcem kalibrovány a nedají se ošidit.</h3>
&quot;Kdysi dávno běžela mezi českým lidem fáma, že se testry dají ošidit. Tak za prvé, šidit se nedají, protože přístroj měří i průtok vzduchu, takže když se pokusíte třeba nadechnout, tak přístroj vyhlásí okamžitě chybu a musíte zkoušku opakovat. Co je ale důležitější, dnes je technika nastavena tak, že musíte nafoukat 1,2 litru a teprve z posledního kubického centimetru vzduchu se provádí měření.&quot;
Nepomohou ani výmluvy na pití nealko piva před jízdou nebo moštu, protože byste museli vypít asi 20 litrů těchto nápojů za půl hodiny, aby zkouška na alkohol byla pozitivní.

Pít či nepít?

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách čtyř celoplošných a čtyř speciálních stanic a provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti světových jazycích. Obsah ale nešíří pouze po radiových vlnách. Pohodlný poslech zpravodajství z domova i ze světa, publicistiky, hudby a mnoho dalšího umožňují také webové stránky a mobilní aplikace.

Český rozhlas

Moderní elektroanalytické metody (Cena Metrohm 2026)

ALS Kurz Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby

Praktický kurz ŠKOLA HPLC

Big Scale, Big Wins: Prep Chromatography Explained

High-throughput stability screening strategies for antibody formulation

PFAS in Food & Food Contact Material

LCMS novinky se zaměřením na potraviny - strana 10