Počet případů covid-19 v Česku dál stoupá. Ve středu překonal hranici 5000 za den. „To číslo je ještě o něco děsivější, než vypadá. Zcela evidentně ta čísla už neodpovídají realitě.“ říká biochemik Konvalinka.

„Mírně mě to překvapilo, na druhé straně je jasné, že je asi třeba změnit výhybku a nastolit konzistentní přístup k řešení epidemie,“ komentuje na Plusu výměnu ministrů virolog Ivan Hirsch.

Jak bude letos na podzim vypadat běžný život a jak bude ovlivněn koronavirem? Kdo má hlavní slovo při zavádění epidemiologických opatření? Pomůže nám tzv. chytrá karanténa?

Cesta od nápadu až po vytoužený lék je často obtížná. Někdy přináší ovace a slávu, jindy jen radost z pomoci. A mnoho takových příběhů začalo u nás v Čechách. Třeba lék týmu Antonína Holého.

Řeknete třikrát za sebou bezchybně slovo kanabinoid? Chemik Jan Storch to určitě dokáže. Do studia Radiožurnálu přišel vyprávět příběh, který tohle zdánlivé zaklínadlo představuje.

Zhruba polovina nakažených může koronavirus vylučovat, a to ještě před nástupem příznaků. Objev by mohl v budoucnu pomoci při včasném varování před nástupem případné další vlny této infekce.

Jan Konvalinka popisuje závod s časem, který běží peloton našich vědců dobrovolníků. Proč si musíme vážit lidí, o které by stály všechny světové univerzity? Proč současnost připomíná rok 1989 nebo povodně 2002?

S koronoviry nemáme ještě reálnou zkušenost. Předchozí pandemie nanečisto byly příliš krátké. Současná epidemie koronaviru během pouhých pár týdnů „dokázala“ to, co například SARS za rok a půl.

Přemýšleli jste někdy o tetování? Zatímco z pesticidů v potravinách nebo kontaminantů vody se stal novodobý strašák, k tetování prý přistupujeme mnohem lehkovážněji.

„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.