Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT
Út, 3.3.2020
| Originální článek z: Český rozhlas/Veronika Ruppert
„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.

Český rozhlas: Vladimír Kočí o analýze životního cyklu věcí. Jak udržitelný je životní styl mladé generace?

„Největší dopad má činnost, kterou děláme nejčastěji. Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT. Ke zkoumání dopadů lidských aktivit, průmyslu a spotřeby na životní prostředí používá metodu LCA neboli Life-cycle assessment. Jak udržitelný je podle něj životní styl mladé generace?

„Bohužel zatím nikdo nepřišel na to, jak zařídit, aby měl stát benefit z toho, že se něco nevyrobí, neprodá a nevyhodí. Náš ekonomický systém je bohužel postaven na tom, že musíme stále generovat vyšší a vyšší HDP. To se ale nejrychleji zvyšuje tím, že něco rozbijete. Pak musíte někoho najmout na opravu, něco vyhodit, něco nového koupit a tak dále,“ popisuje Kočí s tím, že právě tohle je v jeho očích velká výzva pro osvícené ekonomy, kteří by mohli najít nový systém.

„Environmentální dopady naší společnosti narůstají rychleji než naše populace. Naše ekologická stopa je jednoznačně větší, než byla stopa našich dědečků a babiček. Za jejich života se hledala náhrada papíru, protože hrozilo vykácení lesů. Našly se plasty, které pomohly chránit některé přírodní zdroje. Postupně se to ale překlopilo a teď opět hledáme alternativy k plastům. Neměli bychom ale jít ode zdi ke zdi, vrátit se k jen k papíru dnes není možné,“ vysvětluje Vladimír Kočí. Poslechněte si, v čem vidí řešení a v jakých běžných činnostech působíme největší environmentální škody.

Docent Vladimír Kočí je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Je odborník na Life-cycle assessment neboli LCA, metodu posuzování životního cyklu věcí a vlivu lidských aktivit na životní prostředí. Přednáší na VŠCHT, ČVUT a UK. Kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou ČR. K jeho koníčkům patří studium renesanční kultury, věnuje se také renesančním tancům.

Český rozhlas
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Článek | Životní prostředí

Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT
Út, 3.3.2020
| Originální článek z: Český rozhlas/Veronika Ruppert
„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.

Český rozhlas: Vladimír Kočí o analýze životního cyklu věcí. Jak udržitelný je životní styl mladé generace?

„Největší dopad má činnost, kterou děláme nejčastěji. Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT. Ke zkoumání dopadů lidských aktivit, průmyslu a spotřeby na životní prostředí používá metodu LCA neboli Life-cycle assessment. Jak udržitelný je podle něj životní styl mladé generace?

„Bohužel zatím nikdo nepřišel na to, jak zařídit, aby měl stát benefit z toho, že se něco nevyrobí, neprodá a nevyhodí. Náš ekonomický systém je bohužel postaven na tom, že musíme stále generovat vyšší a vyšší HDP. To se ale nejrychleji zvyšuje tím, že něco rozbijete. Pak musíte někoho najmout na opravu, něco vyhodit, něco nového koupit a tak dále,“ popisuje Kočí s tím, že právě tohle je v jeho očích velká výzva pro osvícené ekonomy, kteří by mohli najít nový systém.

„Environmentální dopady naší společnosti narůstají rychleji než naše populace. Naše ekologická stopa je jednoznačně větší, než byla stopa našich dědečků a babiček. Za jejich života se hledala náhrada papíru, protože hrozilo vykácení lesů. Našly se plasty, které pomohly chránit některé přírodní zdroje. Postupně se to ale překlopilo a teď opět hledáme alternativy k plastům. Neměli bychom ale jít ode zdi ke zdi, vrátit se k jen k papíru dnes není možné,“ vysvětluje Vladimír Kočí. Poslechněte si, v čem vidí řešení a v jakých běžných činnostech působíme největší environmentální škody.

Docent Vladimír Kočí je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Je odborník na Life-cycle assessment neboli LCA, metodu posuzování životního cyklu věcí a vlivu lidských aktivit na životní prostředí. Přednáší na VŠCHT, ČVUT a UK. Kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou ČR. K jeho koníčkům patří studium renesanční kultury, věnuje se také renesančním tancům.

Český rozhlas
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Článek | Životní prostředí

Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT
Út, 3.3.2020
| Originální článek z: Český rozhlas/Veronika Ruppert
„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.

Český rozhlas: Vladimír Kočí o analýze životního cyklu věcí. Jak udržitelný je životní styl mladé generace?

„Největší dopad má činnost, kterou děláme nejčastěji. Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT. Ke zkoumání dopadů lidských aktivit, průmyslu a spotřeby na životní prostředí používá metodu LCA neboli Life-cycle assessment. Jak udržitelný je podle něj životní styl mladé generace?

„Bohužel zatím nikdo nepřišel na to, jak zařídit, aby měl stát benefit z toho, že se něco nevyrobí, neprodá a nevyhodí. Náš ekonomický systém je bohužel postaven na tom, že musíme stále generovat vyšší a vyšší HDP. To se ale nejrychleji zvyšuje tím, že něco rozbijete. Pak musíte někoho najmout na opravu, něco vyhodit, něco nového koupit a tak dále,“ popisuje Kočí s tím, že právě tohle je v jeho očích velká výzva pro osvícené ekonomy, kteří by mohli najít nový systém.

„Environmentální dopady naší společnosti narůstají rychleji než naše populace. Naše ekologická stopa je jednoznačně větší, než byla stopa našich dědečků a babiček. Za jejich života se hledala náhrada papíru, protože hrozilo vykácení lesů. Našly se plasty, které pomohly chránit některé přírodní zdroje. Postupně se to ale překlopilo a teď opět hledáme alternativy k plastům. Neměli bychom ale jít ode zdi ke zdi, vrátit se k jen k papíru dnes není možné,“ vysvětluje Vladimír Kočí. Poslechněte si, v čem vidí řešení a v jakých běžných činnostech působíme největší environmentální škody.

Docent Vladimír Kočí je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Je odborník na Life-cycle assessment neboli LCA, metodu posuzování životního cyklu věcí a vlivu lidských aktivit na životní prostředí. Přednáší na VŠCHT, ČVUT a UK. Kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou ČR. K jeho koníčkům patří studium renesanční kultury, věnuje se také renesančním tancům.

Český rozhlas
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Článek | Životní prostředí

Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Není to o askezi, ale o kultuře. Věci si musíme užívat, a ne s nimi plýtvat, říká Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT
Út, 3.3.2020
| Originální článek z: Český rozhlas/Veronika Ruppert
„Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan FTOP VŠCHT.

Český rozhlas: Vladimír Kočí o analýze životního cyklu věcí. Jak udržitelný je životní styl mladé generace?

„Největší dopad má činnost, kterou děláme nejčastěji. Průměrný Čech nejvíc škodí tím, že spotřebovává energii, konkrétně elektřinu. Druhá nejhorší věc je jídlo, třetina se vyplýtvá při výrobě a třetina se vyhodí,“ říká docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí na VŠCHT. Ke zkoumání dopadů lidských aktivit, průmyslu a spotřeby na životní prostředí používá metodu LCA neboli Life-cycle assessment. Jak udržitelný je podle něj životní styl mladé generace?

„Bohužel zatím nikdo nepřišel na to, jak zařídit, aby měl stát benefit z toho, že se něco nevyrobí, neprodá a nevyhodí. Náš ekonomický systém je bohužel postaven na tom, že musíme stále generovat vyšší a vyšší HDP. To se ale nejrychleji zvyšuje tím, že něco rozbijete. Pak musíte někoho najmout na opravu, něco vyhodit, něco nového koupit a tak dále,“ popisuje Kočí s tím, že právě tohle je v jeho očích velká výzva pro osvícené ekonomy, kteří by mohli najít nový systém.

„Environmentální dopady naší společnosti narůstají rychleji než naše populace. Naše ekologická stopa je jednoznačně větší, než byla stopa našich dědečků a babiček. Za jejich života se hledala náhrada papíru, protože hrozilo vykácení lesů. Našly se plasty, které pomohly chránit některé přírodní zdroje. Postupně se to ale překlopilo a teď opět hledáme alternativy k plastům. Neměli bychom ale jít ode zdi ke zdi, vrátit se k jen k papíru dnes není možné,“ vysvětluje Vladimír Kočí. Poslechněte si, v čem vidí řešení a v jakých běžných činnostech působíme největší environmentální škody.

Docent Vladimír Kočí je děkanem Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Je odborník na Life-cycle assessment neboli LCA, metodu posuzování životního cyklu věcí a vlivu lidských aktivit na životní prostředí. Přednáší na VŠCHT, ČVUT a UK. Kromě práce na vědeckých projektech spolupracuje s průmyslovými podniky, neziskovými organizacemi i se samosprávou ČR. K jeho koníčkům patří studium renesanční kultury, věnuje se také renesančním tancům.

Český rozhlas
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Článek | Plasty

Papírová, nebo plastová taška? Ani jedna není výhra, když se nepoužívá opakovaně, říká děkan VŠCHT

Jsou ale papírové tašky ekologičtější než ty plastové? Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Vladimíra Kočího jednoznačná odpověď neexistuje.
Článek | Plasty

Igelitová, nebo papírová nákupní taška? Nejlepší volbou je polyester, tvrdí vědci z VŠCHT

Studii si u českých vědců objednalo MŽP a úkolem bylo porovnat šest druhů tašek – papírovou, bavlněnou a její sestru z biobavlny, polyesterovou a dva typy plastové tašky (lehkou a odnosnou).
Článek | Životní prostředí

Průměrný Čech zatěžuje životní prostředí nejvíce spotřebou energií a jídlem

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí.
Video | Osobnosti

Let’s talk about: Hodnocení životního cyklu s Vladimírem Kočím

Často si myslíme, že naším chováním nemůžeme nijak zásadně ovlivnit svět kolem nás. Jak velký dopad mají však naše každodenní návyky? Do jaké míry individuální volby ovlivňují kvalitu prostředí?
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.