Jaké množství vzorku lze aplikovat na SPE? Závisí to na koncentraci analytu?

Při stanovení potřebného množství sorbentu pro extrakci na pevné fázi (SPE) je nezbytné zohlednit matrici vzorku (např. sérum, plazma, moč, sliny, potraviny, říční voda, půda atd.). Na základě těchto informací a s využitím vhodné přehledové tabulky lze určit optimální hmotnost SPE sorbentu. Tyto tabulky odrážejí relativní obsah rušivých endogenních složek přítomných ve vzorcích.

SPE zařízení musí mít dostatečnou kapacitu pro zachycení všech cílových analytů, stejně jako dalších látek z matrice, které se mohou na sorbent vázat obdobným typem interakce. Pokud je množství sorbentu nedostatečné, může při aplikaci vzorku dojít k průchodu části analytu sorbentem bez navázání, což vede ke snížené výtěžnosti a nižší reprodukovatelnosti mezi jednotlivými analýzami.

Objem vzorku

Určuje hmotnost sorbentu/objem rozpouštědla

Phenomenex: Jaké množství vzorku lze aplikovat na SPE zařízení? Závisí to na koncentraci analytu?

Obecné zatížitelnosti sorbentů:

Polymerní sorbenty: 10–15 % celkové hmotnosti sorbentu  |  Silikátové sorbenty: 5 % celkové hmotnosti sorbentu

Například při použití 60 mg polymerního sorbentu (např. Strata™-X) lze aplikovat přibližně 500 µl plazmy. Na tentýž sorbent lze ovšem zavést až 2 ml moči, což dokládá, že moč obsahuje výrazně méně rušivých složek než plazma.

U typů vzorků, které nejsou zahrnuty v doporučených tabulkách, se doporučuje vycházet z uvedených obecných pravidel – 5 % hmotnosti sorbentu pro silikátové materiály, resp. 10–15 % pro polymerní sorbenty. Rozdíl mezi kapacitou silikátových a polymerních sorbentů je dán jednak vyšším specifickým povrchem polymerních materiálů, jednak vyšší hustotou ligandů – celý povrch polymeru slouží jako stacionární fáze, zatímco u silikátového materiálu se na extrakčním mechanismu reverzní fáze nebo iontové výměny podílí navázaná fáze.