Česká chromatografická škola - HPLC.cz 2025 - Den 2

Pondělní den otevřela plenární přednáška Michala Holčapka, který přiblížil význam chromatografie v lipidomické analýze. Zdůraznil klíčovou roli technik jako UHPLC a UHPSFC v kombinaci s hmotnostní spektrometrií pro rozlišení lipidových tříd, druhů i izomerů. Přednáška ukázala i praktický dopad této analytiky při včasném záchytu onkologických onemocnění.

První odborná sekce s názvem Od teorie k omikám se věnovala fyzikálním základům separace (František Švec – role entropie) a pokračovala přehledem využití LC-MS metod v rostlinné metabolomice (Petr Bednář). Oba příspěvky ilustrovaly, jak hluboké porozumění fyzikálně-chemickým principům vede k přesnějším a efektivnějším analýzám biologických vzorků.

Po přestávce následovala prezentace generálního sponzora (Pragolab) a poté prakticky orientovaná sekce HPLC v aplikacích. Diskutovaly se požadavky SVP na validaci metod (Jiří Kratochvíl), využití HPLC v pivovarnictví (Marek Pernica), stanovení PFAS v životním prostředí (Jana Kováčová) a nové sorbenty na bázi polymerních nanovláken (Ivona Kolichová). Tyto prezentace ukázaly, že HPLC je i v běžné praxi nenahraditelným nástrojem pro kvalitní a bezpečnou analýzu.

Odpolední sekce Výzvy detekce v HPLC přinesla hlubší vhled do principů hmotnostní spektrometrie (Karel Lemr), UV detekce (Kateřina Pražáková) a elektrochemické detekce (Jan Hrbáč). Tyto přednášky upozornily na klíčové aspekty nastavení a interpretace dat z různých detekčních systémů.

Závěrečná sekce pondělního programu se věnovala separačním metodám v toxikologii a bioanalýze. Příspěvky zahrnovaly forenzní analýzu vlasů (Vít Šesták), stanovení kanabinoidů v Celně technické laboratoři (Josef Reitmajer) i vysoce specializované chirální metody pro analýzu bakteriálních signálních molekul (Ondřej Horáček). Den byl zakončen společenským večerem s cimbálovou muzikou Primáš.

HPLCcz: Dotaznik spokojenosti Česká chromatografická škola - HPLC.cz 2025

Pondělí 19. 05. 2025

PLENÁRNÍ PŘEDNÁŠKA

09:00 – 09:50 Jaký je přínos chromatografie v lipidomické analýze?

• Michal Holčapek

Lipidomika je dynamicky se rozvíjející oblast omických věd zaměřená na komplexní kvalitativní a kvantitativní analýzu lipidů v biologických systémech. Klíčovým nástrojem je spojení chromatografické separace s hmotnostní spektrometrií (MS), které umožňuje rozlišení a kvantifikaci stovek lipidových druhů. Chromatografie v kapalné fázi nebo s použitím superkritických tekutin nabízí celou řadu různých separačních módů, jejichž vhodnou volbou lze získat cílený typ selektivity a významně tak rozšířit informaci, kterou by poskytla samotná MS bez chromatografické separace. 

Z pohledu chromatografie můžeme rozlišit tři základní retenční mechanismy pro analýzu lipidů: 1/ separace lipidových tříd (lipid class), 2/ separace lipidových druhů (lipid species), 3/ speciální separační módy. Separace lipidových tříd lze docílit pomocí HILIC nebo s využitím UHPSFC [1] a je to nejlepší přístup pro spolehlivou kvantitativní analýzu a vysoký stupeň automatizace zpracování dat při analýze velkých sérií vzorků. UHPLC v systémech s obrácenými fázemi je typickým představitelem separace lipidových druhů a její hlavní předností je selektivita pro různé typy izomerií (cis/trans, poloha dvojné vazby, izomerie v acylových řetězcích včetně větvení) [2], ale náročnější je kvantitativní analýza, protože IS nebude koeluovat se všemi lipidy, což může někdy způsobit zhoršení kvantifikace. Mezi speciální módy separace lipidů lze zařadit argentaci chromatografii (velmi citlivou pro izomery lišící se počtem, polohou nebo geometrií dvojné vazby) [3], chirální chromatografii pro separaci enantiomerů (např. TG a DG) [4] nebo dvojrozměrné uspořádání LC×LC [5] či LC×SFC [6]. Kromě samotné chromatografie bude ukázán přínos dalších přístupů, jako je využití iontové mobility nebo chemické derivatizace za účelem zvýšení citlivosti či zlepšení chromatografických a/nebo extrakčních vlastností některých tříd lipidů [6]. 

Na závěr bude prezentována UHPSFC/MS metoda, která byla optimalizována a validována pro vysoce prostupnou lipidomickou analýzu plazmy nebo séra a lze ji použít pro včasný záchyt pacientů s karcinomem slinivky břišní [7] či dalších typů karcinomů [8]. V současné době je tato metoda základem lipidomického testu používaného ve spin-off firmě Lipidica v probíhající klinické validaci pro screening osob s vysokým rizikem vzniku karcinomu slinivky. Prezentované výsledky byly získány s podporou ERC AdG 101095860 a několika grantů GAČR. Tato práce by nemohla vzniknout bez zásadního příspěvku velkého množství studentů, spolupracovníků a lékařů (poděkování bude v přednášce).

HPLC.cz: Den 2 - Plenární přednáška - Jaký je přínos chromatografie v lipidomické analýze. (Michal Holčapek)

SEKCE 1: OD TEORIE K OMIKÁM 

• předseda sekce: L. Nováková

09:50 – 10:25 Entropie: Zlý pán i dobrý sluha

• František Švec

Entropie je extenzivní termodynamická stavová veličina. Lze jí mimo jiné definovat jako míru neuspořádanosti systému a uplatňuje se od černých děr v kosmu, jak dokazuje Stephen Hawking, až po chromatografii, o níž bude pojednáno. Chromatografické dělení je většinou řízeno společnými příspěvky entalpie a entropie. Oba příspěvky jsou potřeba, neboť rozdíly v entalpii vedou k požadovanému dělení skrze interakce mezi analyty a funkcionalitami na povrchu stacionární fáze. Entropie pak jednoznačně umožňuje, aby se analyty prostřednictvím difúze vůbec k oněm funkcionalitám dostaly. Entropie má však dvojaký efekt a také škodí, protože např. její efekt nám cestou od nástřiku k detektoru opět prostřednictvím difúze rozmývá píky a snižuje účinnost separačního procesu. 

Existuje ale i separační mechanismus, v němž je entalpie zcela nežádoucí a retence je kontrolována pouze vkladem entropie. Je to vylučovací chromatografie (size exclusion chromatography, SEC), která převratným způsobem změnila stanovení molárních hmotností polymerů. J. C. Moore, pracovník firmy Dow Chemical Company, zveřejnil před zhruba šedesáti lety metodu jím původně nazvanou gelovou permeační chromatografií (GPC) a dnes známou spíše jako SEC. Její princip spočíval v dělení makromolekul podle velikosti na základě jejich permeace do pevné stacionární fáze ve formě sférických částic, která obsahovala síť pórů různých velikostí. Dělené molekuly difundovaly pouze do pórů, které byly větší, než byla jejich velikost. Takže menší molekuly pronikaly do většího počtu pórů než molekuly velké, a tudíž se zdržely v koloně déle. Jednotlivé polymerní molekuly pak opouštěly kolonu v pořadí od největších po nejmenší. Aby se tato technika mohla rozšířit, bylo však potřeba nalézt výrobce odpovídajícího přístroje. Tím se tehdy stal téměř neznámý podnik vlastněný J. L. Watersem. Byl to důležitý počin pro jeho firmu, z níž se díky SEC stal dnes jeden z největších světových producentů zařízení pro kapalinovou chromatografii. Stacionární fáze pro SEC s kontrolovanou porozitou se neustále zdokonalují, jimi naplněné kolony se zmenšují, a hledají se i nové přístupy. Není tedy divu, že se pro SEC vyvíjejí i fáze na bázi monolitů jak bude také ukázáno.

HPLC.cz: Den 2 - Entropie - Zlý pán i dobrý sluha (František Švec)

10:25 – 11:00 Od vzorku k výsledku: Kapalinová chromatografie a hmotnostní spektrometrie v rostlinné metabolomice

• Petr Bednář

Mass spectrometry is a gold standard analytical technique for investigating processes throughout the entire plant life cycle, as well as for utilization of plant material in the food industry, medicine, heritage science/archaeology and other branches. Metabolite profiling using direct mass spectrometry or its hyphenation with chromatographic separation techniques (i.e. LC/MS, CE/MS) enables the detection of a broad range of molecular features, particularly when biomarker discovery is the primary objective. This contribution demonstrates, through selected case studies, the workflow of metabolite analysis in plant material and related products — from standard and innovative sample preparation strategies, through the selection and optimization of analytical methods, their evaluation and application, to advanced approaches in data processing. The procedures used in the analysis of seed and pollen composition [1][2][3] and studies of (bio)chemical transformations of plant secondary metabolites in different samples [4][5] will be discussed. Attention will be placed on the relation between the complexity and required integrity of the investigated sample/object and the selectivity of the analytical procedure. New possibilities of sample micromanipulation and direct on-tissue chemistry will be addressed [6].

HPLC.cz: Den 2 - Od vzorku k výsledku - Kapalinová chromatografie a hmotnostní spektrometrie v rostlinné metabolomice (Petr Bednář)

11:00 - 11:30 Přestávka na kávu a diskuse u plakátových sdělení

HPLC.cz: Den 2 - Přestávka na kávu a diskuse u plakátových sdělení

11:30 – 11:45 Přednáška generálního sponzora: HPLC Vanquish: Cesta k dokonalosti v analytických technologiích

• Lukáš Plaček (Pragolab), Zuzana Snížková (Pragolab)

HPLC.cz: Den 2 - Přednáška generálního sponzora - HPLC Vanquish - Cesta k dokonalosti v analytických technologiích (Lukáš Plaček, Pragolab)

HPLC.cz: Den 2 - Přednáška generálního sponzora - HPLC Vanquish - Cesta k dokonalosti v analytických technologiích (Zuzana Snížková, Pragolab)

SEKCE 2: HPLC V PRAKTICKÝCH APLIKACÍCH 

• předseda sekce: P. Česla

11:45 – 12:05 Vývoj a validace HPLC metod v kontextu SVP a současných regulatorních požadavků

• Jiří Kratochvíl

Vývoj analytických metod a jejich validace jsou pro výrobu v režimu SVP kritické. Kontrolní strategii pro výrobu léčivých látek není totiž možné dobře zacílit bez správně „seřízené optiky.“ V kontextu zvyšujících se očekávání regulatorních úřadů po celém světě, které zahrnují nečistotní profily API SM, intermediátů i surovin, je podstatné nejen umět správně zvolit vhodné analytické technologie, ale také efektivně komunikovat a evidovat firemní vědomosti. Vývoj analytické metody pak může fungovat jako platforma, kde komunikují specialisté vývoje syntézy, analytických metod, kvality a registrací pro dosažení optimálního výsledku. Destilát zjištěných skutečností je podkladem pro validaci příslušné metody dle požadavků směrnic ICH, lékopisu anebo například ANVISA a je stvrzením vhodnosti zvoleného „nástroje“ k zamýšlenému účelu.

HPLC.cz: Den 2 - Vývoj a validace HPLC metod v kontextu SVP a současných regulatorních požadavků (Jiří Kratochvíl)

12:05 – 12:25 Využití kapalinové chromatografie v pivovarsko-sladařské praxi

• Marek Pernica

V pivovarsko-sladařské praxi je kapalinová chromatografie využívána jako účinný nástroj pro kontrolu kvality surovin i finálních produktů. Uplatnění nachází zejména při stanovení nežádoucích kontaminantů, jako jsou mykotoxiny, rezidua pesticidů, námelové alkaloidy a růstové regulátory typu chlormekvátu a mepikvátu. Tyto látky mohou ovlivnit zdravotní nezávadnost i výsledné senzorické vlastnosti piva. Analytické metody založené na kapalinové chromatografii s různorodou detekcí jsou charakterizovány vysokou citlivostí, selektivitou a reprodukovatelností. Klíčovým krokem před samotnou analýzou je vhodná příprava vzorku, která výrazně ovlivňuje přesnost a správnost výsledků, zejména s ohledem na komplexní pivovarsko-sladařské matrice. Vzhledem k rostoucím požadavkům na bezpečnost potravin jsou techniky HPLC v laboratorní kontrole stále častěji implementovány jako standardní součást monitoringu v celém výrobním řetězci od ječmene až po hotové pivo [1-3].

HPLC.cz: Den 2 - Využití kapalinové chromatografie v pivovarsko-sladařské praxi (Marek Pernica)

12:25 – 12:45 Analýza PFAS pomocí LC-MS/MS

• Jana Kováčová 

Zkratka PFAS označuje skupinu per a polyfluoralkylovaných sloučenin. Tyto látky se začaly vyrábět v polovině minulého století a od té doby se jejich použití masivně rozšířilo v různých odvětví průmyslu. Dnes je problematika PFAS diskutována napříč celým světem, nejinak je tomu i v EU. PFAS představují významné riziko pro životní prostředí, ale i pro zdraví člověka. Hlavní důvody, proč tomu tak je jsou tyto vlastnosti: perzistence, bioakumulace a vysoká mobilita. PFAS se označují jako všudypřítomné nebo věčné kontaminanty („forever chemicals“) a jejich analýza v různých složkách životního prostředí je velmi aktuálním tématem. 

Většina analytů, které se řadí mezi PFAS je stanovitelná kapalinovou chromatografií ve spojení s hmotnostním spektrometrem. Jedná se o širokou skupinu látek, v rámci příspěvku budou diskutovány možnosti jejich stanovení právě pomocí LC-MS/MS v environmentálních matricích, příklady problematiky tohoto stanovení: fakt, že se jedná o všudypřítomné sloučeniny mnohdy komplikuje jejich stanovení, což bude ukázáno na příkladech. Vedle toho bude diskutována možnost necílového stanovení PFAS. Tato skupina zahrnuje více než několik tisíc individuálních sloučenin, z čehož je zřejmé, že běžnou cílovou analýzou LC-MS/MS nelze toto množství analytů pokrýt. Proto bude představena možnost necílového stanovení pomocí metody TOPA (Total Oxidisable Precursor Assay) a její využití v praxi pro stanovení legislativních limitů.

HPLC.cz: Den 2 - Analýza PFAS pomocí LC-MS-MS (Jana Kováčová)

12:45 – 13:05 Modifikace polymerních nanovláken pro efektivnější extrakci environmentálních vzorků

• Ivona Kolichová

Pro většinu metod je nezbytná úprava vzorků před vlastní chromatografickou analýzou za účelem přečištění a zakoncentrování analytů. Nejpoužívanější technikou je extrakce na tuhou fázi (SPE), která v dnešní době nabízí široké portfolio i komerčně dostupných extrakčních sorbentů. Vhodný sorbent volíme z hlediska analyzovaného vzorku, potřebné kapacity a selektivity extrakce. Nabízí se také miniaturizované formáty umožňující minimalizovat spotřebu vzorku a rozpouštědel. 

Nanovlákenné materiály představují moderní sorbenty na bázi polymerů [1]. Syntetické polymery jsou odolnější, nejčastěji bývá zvlákňován polyamid (PA6, nylon) a polyakrylonitril, v poslední době se jejich řady rozšiřují také o biodegradabilní polymery (kyselina polymléčná, polykaprolakton). Posledním trendem jsou různě modifikovaná a kombinovaná vlákna, čímž se dosahuje změny jejich selektivity vnesením nových funkčních skupin nebo také změny fyzikálních vlastností – plochy povrchu, smáčivosti, odolnosti vláken aj. 

Běžně využívané polymery poskytují zpravidla nespecifické hydrofobní interakce a selektivitu zejména k lipofilnějším analytům, vyšší hydrofobnost polymeru ale také může odpovídat horší smáčivosti vodným vzorkem. Modifikacemi polymerních nanovlákenných sorbentů, jako jsou nové techniky samotného zvlákňování, inkorporace nanočástic, vnesení aditiv či povrchové modifikace vláken, můžeme získat nové extrakční sorbenty s vhodnější selektivitou a vyšší extrakční účinností. Jejich příklady budou prezentovány na konkrétních aplikacích využívajících různé extrakční formáty podle vlastností použitých nanovláken a typu vzorku.

HPLC.cz: Den 2 - Modifikace polymerních nanovláken pro efektivnější extrakci environmentálních vzorků (Ivona Kolichová)

13:05 - 14:30 Oběd

14:30 – 14:40 Přednáška sponzora: Online HPLC analýza s Nexera FV

• Ondřej Hillmich (Shimadzu)

HPLC.cz: Den 2 - Přednáška sponzora - Online HPLC analýza s Nexera FV (Ondřej Hillmich, Shimadzu)

SEKCE 3: VÝZVY DETEKCE V HPLC 

• předseda sekce: M. Holčapek

14:40 – 15:10 Pohled na hmotnostní spektrum

• Karel Lemr

Vzhled hmotnostního spektra je určován tvorbou iontů v procesech ionizace a fragmentace. K základním ionizačním mechanismům se řadí ztráta elektronu, záchyt elektronu, výměna náboje, přenos protonu, odebrání aniontu, tvorba aduktů a tvorba klastrů [1]. Ionizační technika musí být vhodná pro analyzované látky, její volbu ovlivňuje charakter vzorku, ale také její dostupnost v dané laboratoři. Příkladem dvou často využívaných ionizačních technik je elektronová ionizace [2] a ionizace elektrosprejem [3]. Zatímco první je vhodná pro těkavé látky a vede k tvorbě radikál-kationtu, druhá umožňuje ionizovat látky středně polární až iontové a typicky při ní vznikají ionty se sudým počtem elektronů. Mnohdy lze využít pro řešení téhož analytického úkolu různé ionizační techniky, např. elektrosprej nebo chemickou ionizaci za atmosférického tlaku. 

Při základním pohledu na hmotnostní spektrum se hledá ion odpovídající celé molekule a hodnotí se isotopové píky s cílem potvrdit náboj iontu, zjistit molekulovou hmotnost analytu, získat sumární vzorec, pokud měříme poměr m/z s potřebnou přesností, nebo alespoň získat představu o zastoupení prvků v molekule. Vhodné je si všímat typických diferencí ve spektru, např. hodnota 22 naznačuje souvislost dvou signálů - protonované molekuly a aduktu se sodným iontem. Poměr těchto signálů může být výrazně ovlivněn složením vzorku (obsahem sodných iontů). Objevit se mohou i jiné typy aduktů (např. s draselnými nebo amonnými ionty, ale také s anionty) a dále klastry ([2M+H]+, [2M+Na]+ aj.). K potlačení signálu aduktů lze využít přečištění vzorku. Jejich vznik však může být i žádoucí, a naopak do vzorku je přidáván patřičný ion s cílem podpořit jejich tvorbu. Kromě složení vzorku lze pozorovat vliv přístrojových parametrů a konstrukce iontového zdroje na poměr uvedených iontů. V důsledku se ve spektru může objevit řada signálů, které lze přiřadit nefragmentované molekule sledovaného analytu. 

Kromě vlastností primárních iontů vzniklých ionizací může výrazně ovlivnit jejich fragmentaci, a tedy vzhled spektra, nastavení hmotnostního spektrometru. K fragmentaci může docházet ve zdroji, popř. po aktivaci při tandemové hmotnostní spektrometrii. Problematika fragmentace je značně rozsáhlá, ale je užitečné získat přehled alespoň přes základní fragmentační mechanismy, které zahrnují sigma štěpení, fragmentaci iniciovanou radikálovým nebo nábojovým centrem a přesmyky (např. McLaffertyho) [4]. Takovýto základní přehled spolu se znalostí ionizace a vlivu nastavení přístroje usnadňuje „čtení“ hmotnostních spekter.

HPLC.cz: Den 2 - Pohled na hmotnostní spektrum (Karel Lemr)

15:10 – 15:40 Co byste měli vědět o UV detekci při HPLC analýze

• Kateřina Pražáková 

UV detekce patří díky své jednoduchosti a cenové dostupnosti mezi nejoblíbenější detekční techniky pro spojení s HPLC. Ačkoliv je její použití rutinní, přináší s sebou i některá úskalí, zejména při analýze směsí látek s různými absorpčními vlastnostmi nebo analýze látek bez významně absorbujících chromoforů. Správná volba experimentálních podmínek včetně nastavení parametrů detektoru je klíčová pro kvalitu a reprodukovatelnost získaných výsledků. V rámci příspěvku budou na modelové směsi přírodních látek s rozdílnými absorpčními vlastnostmi představeny nejdůležitější aspekty UV detekce. Nejprve bude na konkrétních příkladech ukázáno, jak ovlivňují podobu absorpčního spektra faktory jako struktura analytu, typ rozpouštědla nebo pH. Dále bude diskutován výběr detekční vlnové délky v situaci, kdy je potřeba zohlednit rozdílnou absorbanci jednotlivých látek. Pozornost bude věnována také důležitosti volby složek mobilní fáze a rozpouštědla pro ředění vzorku v souvislosti s jejich vlastní absorpcí záření a hodnotou UV cut-off. V neposlední řadě se zaměříme na nastavení volitelných parametrů detektoru, jako jsou časová konstanta a vzorkovací rychlost, a jejich vliv na tvar chromatografického píku a hodnotu poměru signál/šum.

HPLC.cz: Den 2 - Co byste měli vědět o UV detekci při HPLC analýze (Kateřina Pražáková)

15:40 – 16:10 Elektrochemická detekce v HPLC: tutoriál

• Jan Hrbáč 

Elektrochemická detekce v kapalinové chromatografii (ECD) je vysoce citlivá a selektivní metoda pro analýzu elektroaktivních látek. Její využití v praxi je v současnosti spíše na ústupu kvůli vyšším nárokům na teoretické znalosti i praktické zkušenosti uživatelů. Tutoriál představí základní principy ECD, včetně režimů detekce, typů elektrod, a redoxního chování analytů. Bude se věnovat i praktickým aspektům, jako je výběr mobilní fáze, údržba elektrod a řešení běžných problémů. Pomocí příkladů z oblasti farmacie, klinické analýzy, životního prostředí a potravinářství bude ukázán význam metody v praxi.

HPLC.cz: Den 2 - Elektrochemická detekce v HPLC - tutoriál (Jan Hrbáč)

16:10 - 16:40 Přestávka na kávu a diskuse u plakátových sdělení

HPLC.cz: Den 2 - Přestávka na kávu a diskuse u plakátových sdělení

16:40 – 16:50 Přednáška sponzora sekce: Nové technologie v oblasti HPLC separací

• Jan Merhaut (Chromservis), Luděk Vlk (Chromservis)

HPLC.cz: Den 2 - Přednáška sponzora sekce - Nové technologie v oblasti HPLC separací (Luděk Vlk, Chromservis)

SEKCE 4: SEPARAČNÍ METODY V TOXIKOLOGII A V BIOANALÝZE 

• předseda sekce: K. Lemr

16:50 – 17:20 Analýza vlasů ve forenzní toxikologii

• Vít Šesták 

Hair analysis represents a powerful tool in forensic toxicology, enabling retrospective detection of exposure to various chemical substances, including drugs and poisons. In many countries, hair is one of the most analyzed biological matrices in forensic investigations. Modern analytical techniques like UHPLC-HRMS allow us to detect the very low concentrations present in hair extracts. These methods enable both targeted and quasi-targeted detection at ppb to ppt levels, highlighting their value in today’s forensic practice. Hair segmentation analysis allows for relatively precise timing of exposure, which is particularly beneficial in cases of delayed disclosure, such as in sexual assault investigations. The presentation covers the advantages and limitations of the method, sample preparation techniques, and potential uses.

HPLC.cz: Den 2 - Analýza vlasů ve forenzní toxikologii (Vít Šesták)

17:20 – 17:40 Analýza kanabinoidů v Celně technické laboratoři

• Josef Reitmajer 

Příspěvek popisuje postup a metody používané v Celně technické laboratoři (CTL) pro analýzu kanabinoidů. Vzhledem k zaměření laboratoře se pracovníci setkávají nejen se vzorky ropných, alkoholických a tabákových výrobků, ale též s konopnými výrobky a vzorky omamných a psychotropních látek včetně látek s velmi vysokou biologickou účinností. 

V posledních letech došlo k širokému rozšíření užívání zejména přírodních a semisyntetických (odvozených od přírodních struktur) kanabinoidů. Ani syntetické kanabinoidy nejsou zcela mimo pozornost nelegálních uživatelů, ale rozšíření HHC (hexahydrokanabinol) a dalších látek odovozených od THC (tetrahydrokanabinol) zejména mezi mladší generací je alarmující. S tím souvisí nejen nabídka na nelegálním trhu, ale i změny legislativy. Zároveň dochází k velmi rychlému rozšiřování portfolia nabízených látek a CTL, jako odborný útvar Celní správy, musí na tuto situaci reagovat. 

V prezentaci je popsán postup zpracování vzorků, opatření provedená k zajištění bezpečnosti pracovníků a analytické metody používané k identifikaci přírodních, semisyntetických a syntetických kanabinoidů. Pro kompletní analýzu je třeba kombinovat výsledky zejména separačních metod (LC-QQQ, LC-DAD, GC-FID, GC-QTOF) doplněných v případě potřeby o strukturní analýzu (NMR) a obrazovou analýzu (morfologie rostlin, homogenita částic atd.). 

Kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií (LC-QQQ) je používána jako rychlá identifikační technika. Na několika příkladech z praxe je demonstrováno použití této instrumentace.

HPLC.cz: Den 2 - Analýza kanabinoidů v Celně technické laboratoři (Josef Reitmajer)

17:40 – 18:00 Komplexní chirální GC-MS/MS a LC-MS/MS metody pro identifikaci a stanovení N-acyl homoserin laktonů

• Ondřej Horáček

N-acylhomoserin laktony jsou signální molekuly syntetizované gramnegativními bakteriemi pro komunikaci v procesu zvaném „quorum sensing“ [1]. Nejčastější achirální separační metody pro analýzu N-acylhomoserin laktonů zahrnují biosenzory, tenkovrstvou chromatografii, kapalinovou chromatografii s UV detekcí, plynovou chromatografii nebo kapalinovou chromatografii spojenou s hmotnostním spektrometrem. Nedávno byla produkce L-, ale hlavně D-N-acylhomoserin laktonů objevena u Vibrio fischeri a Burkholderia cepacia [2]. Nalezené koncentrace D-N-acylhomoserin laktonů byly na hranici kvantifikace. Pro další studie D-N-acylhomoserin laktonů ve fyziologii gramnegativních bakterií jsou nezbytné citlivější, spolehlivější a selektivnější analytické metody. 

Cílem naší práce bylo vyvinout komplexní chirální analytické metody pro identifikaci a stanovení enantiomerů 18 derivátů homoserin laktonů pomocí dvou analytických technik, tj. GC a LC spojených s trojitým kvadrupólem (GC-QqQ a LC-QqQ). Dříve používaná SPE metoda pro přípravu vzorku byla optimalizována pro 100násobné koncentrování analytů a zvýšení selektivity extrakce z bakteriálního média. 

Výsledkem je dosažení chirálních separací všech 18 derivátů N-acylhomoserin laktonů pomocí komplementárních metod GC-QqQ a LC-QqQ [3]. Mez detekce pro LC-QqQ se pohybuje ve stovkách ppb. Mez detekce pro metodu GC-QqQ je o dva až tři řády vyšší než u metody LC-QqQ. Vysoká citlivost prezentovaných metod dále umožňuje rozvinout studium role D-N-acylhomoserin laktonů v procesu „quorum sensing“ gramnegativních bakterií [4].

HPLC.cz: Den 2 - Komplexní chirální GC-MS-MS a LC-MS-MS metody pro identifikaci a stanovení N-acyl homoserin laktonů (Ondřej Horáček)

19:00 Večeře, cimbálová muzika Primáš

HPLC.cz: Den 2 - Cimbálová muzika Primáš

Partneři a sponzoři konference

HPLC.cz: Partneři a sponzoři konference - Shimadzu

HPLC.cz: Partneři a sponzoři konference - PerkinElmer

HPLC.cz: Partneři a sponzoři konference - Merck