<h4>2. výroční mezinárodní konference NETPHARM: Od špičkového vybavení k excelentním výsledkům v polovině cesty projektu</h4>Ve dnech 15.–16. dubna 2026 se v Kudowa-Zdróji, Polsku, uskutečnil druhý ročník mezinárodní výroční konference projektu „Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách“ (NETPHARM). Setkání, kterého se zúčastnilo více než 100 vědeckých pracovníků, potvrdilo, že po dvou letech realizace projekt úspěšně plní své ambiciózní cíle v oblasti propojování základního výzkumu s klinickou praxí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Vědecká excelence a mezinárodní přesah</h4>Odborný program konference se zaměřil na pokroky v pěti klíčových výzkumných záměrech (VZ1–VZ5), přičemž vedoucí jednotlivých sekcí prezentovali dosažené milníky, vědecké výsledky a synergie svých týmů za uplynulý rok. Za oblast farmaceutické a analytické chemie (VZ1) vystoupila prof. Kateřina Vávrová, zatímco pokroky ve farmakologii a toxikologii (VZ2) shrnul prof. František Štaud. Prof. Martin Hrubý prezentoval výsledky v oblasti nových systémů pro doručování léčiv a formulací (VZ3) a doc. Daniela Fialová (VZ4) představila v rámci geriatrické klinické farmacie výzkumné práce zaměřené na systematické přehledy literatury, algoritmy individualizované farmakoterapie a pilotní depreskribční intervence. Hodnocení aktivit v oblasti pokročilých in vitro a in silico přístupů ve vývoji léčiv (VZ5) přednesl doc. Tomáš Smutný. Mezi hlavními řečníky vystoupili se svými plenárními přednáškami například prof. Martin Hrubý s příspěvkem o stimul-citlivých polymerech pro biomedicínské aplikace nebo prof. František Švec, který se věnoval otázce využití monolitů v superkritické fluidní chromatografii pro separaci velkých biologicky aktivních molekul.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM - prof. František Švec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800">Významným přínosem byla účast členů Mezinárodní vědecké rady (ISAB) pod vedením prof. Marii da Conceição z univerzity v Portu. V rámci zvaných přednášek představili tito uznávaní odborníci nejnovější světové trendy: prof. Kevin A. Schug (University of Texas at Arlington) se věnoval charakterizaci pokročilých lékových forem, prof. Igor Lacík (Slovenská akademie věd) hovořil o využití polymerů v léčbě diabetu, prof. Søren Bak (University of Copenhagen) představil rostlinné přírodní produkty jako biopesticidy nové generace a prof. Michael Lämmerhofer (University of Tübingen) rozebral význam metabolomiky a lipidomiky v biomedicínském výzkumu.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: prof. Kevin A. Schug" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Konkrétní výsledky: 110 publikací a investice do infrastruktury</h4>Projekt NETPHARM, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), dosáhl k začátku roku 2026 významných milníků:<ul><li>Interdisciplinární odborný tým: Do výzkumné činnosti bylo v rámci projektu zapojeno přes 200 výzkumníků z řad zkušených i začínajících vědců.</li><li>Publikační činnost: Bylo vyprodukováno 110 odborných publikací, z nichž většina spadá do kategorie Q1.</li><li>Publicita, diseminace výsledků: Počet odborných příspěvků na mezinárodních konferencích (195) již nyní o 38 % překračuje původní plán.</li><li>Infrastruktura: Do výzkumných laboratoří bylo pořízeno 16 špičkových přístrojů v celkové hodnotě 37,5 milionu korun, včetně rentgenového difraktometru, konfokální mikroskopie či výpočetního serveru.</li><li>Audit: Úspěšně proběhla kontrola na místě ze strany MŠMT, která potvrdila hospodárnost využití dotačních prostředků.</li></ul><h4>Strategická doporučení pro budoucnost</h4>Na konferenci navázalo 17. dubna 3. zasedání rady ISAB v historických prostorách Karolina v Praze. Rada ocenila dynamiku spolupráce mezi institucemi, jako jsou Univerzita Karlova FaF UK a LF HK), VŠCHT, ústavy AV ČR (ÚOCHB a ÚMCH) a MU/CEITEC. Pro zbývající polovinu projektu odborníci doporučili ještě silnější zaměření na mezinárodní mobilitu projektových týmů, posílení synergií mezi jednotlivými týmy a zrychlení procesu podávání patentových přihlášek a zaměření na soft skills juniorních pracovníků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 3. zasedání rady ISAB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900">Networking a podpora talentů Kromě intenzivního vědeckého bloku nechyběl ani neformální program, který zahrnoval prohlídku Kudowy-Zdrój a společnou večeři. Důležitou součástí bylo ocenění nejlepších posterových prezentací mladých vědců, které podtrhuje důraz projektu na výchovu nové generace farmaceutických expertů. Mezi oceněnými byli Ing. Anna Tvrdá, Mgr. Mária Bajnoková a Mary Angelia Alfred, M.Sc.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: Ocenění nejlepších posterových prezentací" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><blockquote>„Projekt NETPHARM je v polovině své cesty a jasně ukazuje, že budování celostátní platformy excelence má smysl. Naše vědecké výstupy i modernizovaná pracoviště tvoří silný základ pro inovace, které v budoucnu přímo ovlivní kvalitu farmaceutické péče,“ zhodnotil setkání odborný manažer projektu prof. Petr Pávek.</blockquote>

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

<div>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</div><div><h5>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</h5>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.<h5>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</h5>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.Zjednodušeně řečeno: virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.<h5>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</h5>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s NIH a Rockefeller University a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.<h5>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</h5>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.<h5>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</h5>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z National Institutes of Health (NIH, Frederick) rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z Rockefeller University pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.<h5>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</h5>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR), a z CEITEC. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.<h5>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</h5>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.<h5>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</h5>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Separation Science

Metrohm

VWR/Avantor

C&EN

Titration, as we know it, is almost 200 years old, but has only gained in importance since. To this day, it is a critical technique used to ensure the quality and safety of many products we consume daily. While not a complicated technique, there are some subtleties that can help ensure your titration results are accurate. Simple electrode care and optimization of basic titration parameters can take the guesswork out of your analysis and help you obtain results you can trust.
During this webinar, Eduardo Simões, Product Specialist for Titration at Metrohm USA, will share best practices for accurate titrations and tips that he’s picked up in his 20 years of performing titrations. Dr. Kerri-Ann Blake, Product Manager for Titration at Metrohm USA, will discuss how updated titration software can improve traceability and alert you to results that do not meet quality standards. The live event will conclude with a Q&amp;A, where you’ll get the chance to ask about your specific titrations. 
<blockquote>
Presenter: Eduardo Simões (Titration Product Specialist, Metrohm USA)
</blockquote>
<blockquote>
Eduardo Simões, MSc is the Titration Product Specialist at Metrohm USA in Riverview, Florida. He received his bachelor and masters in analytical chemistry at the University of Campinas, Brazil. He joined Metrohm Brazil as an application specialist in 2003. Over the last 20 years with Metrohm, he specialized in potentiometry and electroanalysis, gaining extensive field experience in applications and instrument installations, technical support and training. Before moving to the US, Eduardo managed the application lab at Metrohm Brazil where he extended his knowledge to other analytical techniques. In addition, Eduardo has experience developing and implementing ISO methods.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Kerri-Ann Blake (Titration Product Manager, Metrohm USA)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Kerri-Ann Blake is the Titration Product Manager at Metrohm USA in Riverview, Florida. She earned her PhD in Materials Science and Engineering at the University of Florida where she was a researcher at the Particle Engineering Research Center. In her years with Metrohm USA, she has performed proof of concept studies, internal and external trainings and provided applications support. Kerri-Ann plays a key role in product support and product marketing and also has experience developing and implementing ASTM methods.
</blockquote>

Metrohm: Don’t Miss the Endpoint – Titrate It Right the First Time!

Don’t Miss the Endpoint – Titrate It Right the First Time!

We will share best practices for accurate titrations and tips that he’s picked up in his 20 years of performing titrations.

Three Webinars and a Roundtable with Experts from Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm &amp; Mettler Toledo
A Week Dedicated to Karl Fischer Titration!
Karl Fischer titration is still the most used, most accurate, and fastest method to determine water content in all kinds of sample matrices. This titration week covers different aspects that need to be considered when determining the water content in products, raw materials, and other substances. Experts from the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm AG, and Mettler Toledo will present and discuss different steps of the Karl Fischer titration process and how to improve it. Learnings include:
<ul>
<li>Karl Fischer titration process and tips for how to improve it</li>
<li>Karl Fischer oven method and its advantages</li>
<li>Reference materials to use for titer determination, instrument check, and result verification</li>
<li>Parameters needed to validate a Karl Fischer titration application</li>
<li>News and future aspects of Karl Fischer titration</li>
</ul>
<h3>How to Achieve Accurate Water Content Results with Karl Fischer Titration</h3>
Transparent and accurate analysis results are an important prerequisite for meeting your customers&#39; quality expectations on products, raw materials and processes. A central analytical parameter is the water content. Water can influence stability, durability, permeability, or consistency of materials, or the energy consumption, yield, and safety in production processes. Therefore, exact water determination is necessary in a wide variety of industries. The Karl Fischer titration method is still the most used, fastest, and most precise method for measuring water content to get accurate, transparent, and comparable results. By attending this presentation, you will learn:
<ul>
<li>The difference between Volumetry and Coulometry</li>
<li>How to improve your Karl Fischer titration process</li>
<li>The key quality assurance requirement</li>
<li>How to perform an accurate titer determination</li>
<li>Tips to avoid failures</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Bettina Straub-Jubb (Product manager &amp; Lead Expert for Titration at the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany)
</blockquote>

Separation Science: How to Achieve Accurate Water Content Results with Karl Fischer Titration

How to Achieve Accurate Water Content Results with Karl Fischer Titration

Topics: The difference between Volumetry and Coulometry, How to improve your Karl Fischer titration process, The key quality assurance requirement ...

Accurate Water Content Results with Karl Fischer Titration

Three Webinars and a Roundtable with Experts from Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm &amp; Mettler Toledo
A Week Dedicated to Karl Fischer Titration!
Karl Fischer titration is still the most used, most accurate, and fastest method to determine water content in all kinds of sample matrices. This titration week covers different aspects that need to be considered when determining the water content in products, raw materials, and other substances. Experts from the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm AG, and Mettler Toledo will present and discuss different steps of the Karl Fischer titration process and how to improve it. Learnings include:
<ul>
<li>Karl Fischer titration process and tips for how to improve it</li>
<li>Karl Fischer oven method and its advantages</li>
<li>Reference materials to use for titer determination, instrument check, and result verification</li>
<li>Parameters needed to validate a Karl Fischer titration application</li>
<li>News and future aspects of Karl Fischer titration</li>
</ul>
<h3>The Karl Fischer Oven Method – Step by Step</h3>
arl Fischer (KF) titration is a standard method for the water content determination in all types of substances. However, for various reasons, some substances are not suitable for a direct Karl Fischer titration. These reasons include that they undergo side reaction with KF reagents; they contaminate the titration cell and/or the electrodes; the substances are poorly soluble in alcohol; they release their water only slowly; or the water is released at high temperatures only. These problems can be avoided by using the oven method. This makes the KF oven method the perfect solution for the analysis of difficult samples. By attending this presentation, you will learn:
<ul>
<li>The principle of the oven method</li>
<li>How to properly prepare your titration system with an oven</li>
<li>How to prepare your sample</li>
<li>How to select the optimal oven temperature</li>
</ul>
After viewing this webinar, you will know how to perform accurate sample measurements using the oven method.
<blockquote>
Presenter: Michael Margreth (Application Specialist - Karl Fischer Titration and Water Determination, Metrohm)
</blockquote>

The Karl Fischer Oven Method – Step by Step

After viewing this webinar, you will know how to perform accurate sample measurements using the oven method.

Three Webinars and a Roundtable with Experts from Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm &amp; Mettler Toledo
A Week Dedicated to Karl Fischer Titration!
Karl Fischer titration is still the most used, most accurate, and fastest method to determine water content in all kinds of sample matrices. This titration week covers different aspects that need to be considered when determining the water content in products, raw materials, and other substances. Experts from the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm AG, and Mettler Toledo will present and discuss different steps of the Karl Fischer titration process and how to improve it. Learnings include:
<ul>
<li>Karl Fischer titration process and tips for how to improve it</li>
<li>Karl Fischer oven method and its advantages</li>
<li>Reference materials to use for titer determination, instrument check, and result verification</li>
<li>Parameters needed to validate a Karl Fischer titration application</li>
<li>News and future aspects of Karl Fischer titration</li>
</ul>
<h3>Importance of CRM-grade Karl Fischer Standards for Accurate KF Titration</h3>
Karl Fischer (KF) titration is one of the most rapid and accurate methods to determine water content in various samples. For accurate KF titration, high quality Certified Reference Materials (CRMs) are essential. In this webinar, we will present key reference material terms, different quality grades of reference materials, and an overview of our portfolio of high-quality CRM-grade KF Standards. By attending this presentation, you will learn:
<ul>
<li>Key terms: Metrological Traceability, Quality Grades, 17025 &amp; 17034 Accreditation</li>
<li>The importance of using the right quality grade of KF standards for your application</li>
<li>An overview of our unmatched portfolio of KF standards</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Shailly Krishna-Rajusth (Product Manager for Physical &amp; Chemical Property Standards at the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany)
</blockquote>

Separation Science: Importance of CRM-grade Karl Fischer Standards for Accurate KF Titration

Importance of CRM-grade Karl Fischer Standards for Accurate KF Titration

Key reference material terms, different quality grades of reference materials, and an overview of our portfolio of high-quality CRM-grade KF Standards.

CRM-grade Karl Fischer Standards for Accurate KF Titration

Three Webinars and a Roundtable with Experts from Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm &amp; Mettler Toledo
A Week Dedicated to Karl Fischer Titration!
Karl Fischer titration is still the most used, most accurate, and fastest method to determine water content in all kinds of sample matrices. This titration week covers different aspects that need to be considered when determining the water content in products, raw materials, and other substances. Experts from the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm AG, and Mettler Toledo will present and discuss different steps of the Karl Fischer titration process and how to improve it. Learnings include:
<ul>
<li>Karl Fischer titration process and tips for how to improve it</li>
<li>Karl Fischer oven method and its advantages</li>
<li>Reference materials to use for titer determination, instrument check, and result verification</li>
<li>Parameters needed to validate a Karl Fischer titration application</li>
<li>News and future aspects of Karl Fischer titration</li>
</ul>
<h3>Direct Karl-Fischer Titration or Gas Phase Extraction – A Closer Look</h3>
In this presentation we will compare the direct addition with the gas phase extraction method. For this purpose, various sample types were analyzed by either direct addition, gas phase extraction, or both. Among the tested sample types are powders, oils, and cannabis flower. We will discuss the challenges that such samples represent and highlight the analytical measures that will ensure to obtain the best results possible. By attending this presentation, you will learn about:
<ul>
<li>Direct titration vs. gas phase extraction method</li>
<li>Advantages of the Karl Fischer oven method (gas phase extraction)</li>
<li>Application examples: oils / cannabis flower</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Thomas Hitz, PhD (Application Development, Automated Karl-Fischer Titration, Mettler Toledo)
</blockquote>

Separation Science: Direct Karl-Fischer Titration or Gas Phase Extraction – A Closer Look

Direct Karl-Fischer Titration or Gas Phase Extraction – A Closer Look

In this presentation we will compare the direct addition with the gas phase extraction method.

Direct Karl-Fischer Titration or Gas Phase Extraction

Three Webinars and a Roundtable with Experts from Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm &amp; Mettler Toledo
A Week Dedicated to Karl Fischer Titration!
Karl Fischer titration is still the most used, most accurate, and fastest method to determine water content in all kinds of sample matrices. This titration week covers different aspects that need to be considered when determining the water content in products, raw materials, and other substances. Experts from the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm AG, and Mettler Toledo will present and discuss different steps of the Karl Fischer titration process and how to improve it. Learnings include:
<ul>
<li>Karl Fischer titration process and tips for how to improve it</li>
<li>Karl Fischer oven method and its advantages</li>
<li>Reference materials to use for titer determination, instrument check, and result verification</li>
<li>Parameters needed to validate a Karl Fischer titration application</li>
<li>News and future aspects of Karl Fischer titration</li>
</ul>
<h3>Validation of Parameters for Karl Fischer Titration</h3>
Validation of parameters for a Karl Fischer titration method is an essential prerequisite for laboratories. Performance characteristics of the procedure need to meet the requirements for its intended purpose. You will learn typical analytical performance parameters that should be considered in the validation of the Karl Fischer titration procedures. The objective of this session is to present the requirements for a titration process.
By attending this presentation, you will learn about:
<ul>
<li>General aspects of validation</li>
<li>Required validation parameters</li>
<li>How to verify the suitability and accuracy of a titration method</li>
<li>An overview of the parameters described in ICH (International Council for Harmonization) guidance Q2(R1) and USP general chapter &lt;1225&gt; (selectivity, linearity, accuracy &amp; reproducibility)</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Angela Schwehn (Laboratory Scientist in the R&amp;D Department of the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany)
</blockquote>

Separation Science: Validation of Parameters for Karl Fischer Titration

Validation of Parameters for Karl Fischer Titration

The objective of this session is to present the requirements for a titration process.

Three Webinars and a Roundtable with Experts from Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm &amp; Mettler Toledo
A Week Dedicated to Karl Fischer Titration!
Karl Fischer titration is still the most used, most accurate, and fastest method to determine water content in all kinds of sample matrices. This titration week covers different aspects that need to be considered when determining the water content in products, raw materials, and other substances. Experts from the life science business of Merck KGaA, Darmstadt, Germany, Metrohm AG, and Mettler Toledo will present and discuss different steps of the Karl Fischer titration process and how to improve it. Learnings include:
<ul>
<li>Karl Fischer titration process and tips for how to improve it</li>
<li>Karl Fischer oven method and its advantages</li>
<li>Reference materials to use for titer determination, instrument check, and result verification</li>
<li>Parameters needed to validate a Karl Fischer titration application</li>
<li>News and future aspects of Karl Fischer titration</li>
</ul>
<h3>Live Roundtable Expert Discussion (Karl Fisher Titration Week)</h3>
Together with our partners Metrohm and Mettler Toledo, Merck KGaA, Darmstadt, Germany will discuss the trends and key aspects of Karl Fischer titration. We will come back on some questions asked during the earlier three webinars, as well as answering new questions during the roundtable discussion. 
This live event will be moderated by Separation Science and participants will include Bettina Straub-Jubb, Dr. Shailly Krishna Rajusth, and Angela Schwehn from Merck Life Science KGaA, Darmstadt, Germany, Dr. Leila Mosberger from Mettler-Toledo, and Michael Margreth from Metrohm AG.

Live Roundtable Expert Discussion (Karl Fisher Titration Week)

We will discuss the trends and key aspects of Karl Fischer titration.

Live Roundtable Expert Discussion (Karl Fisher Titration)

Water content can affect product quality, texture, shelf-life, chemical stability and reactivity across a wide variety of industries.
Karl Fischer titration is a universally accepted method for measuring water content in all types of substances, including chemicals, oils, pharmaceuticals and food.
In this webinar we will share best practices in KF titration so that users can be confident in their moisture-content results.
<blockquote>
Presenter: Allison Reiter
</blockquote>
<blockquote>
Allison Reiter is the Global Product Manager for Honeywell’s Hydranal Karl Fischer titration reagents. She has a BS in Chemical Engineering and has held various technical roles across Honeywell since joining the company in 2014
</blockquote>

Avantor: Get the most out of your Karl Fischer titration

Get the most out of your Karl Fischer titration

In this webinar we will share best practices in KF titration so that users can be confident in their moisture-content results.

Water impacts battery materials at various levels, ranging from the molecular structure to overall performance. It can react with salts, causing corrosion and short circuiting and, ultimately, a reduction in battery life.
Karl Fischer titration, known for its accuracy in measuring trace amounts of water, is an ideal method for monitoring water content in various battery components. This includes not only cathode and anode raw materials, but also electrolytes and separators used in the battery manufacturing process. 
During this webinar, Dr. Roman Neufeld, Sr. Research Scientist from Honeywell, will discuss recommended coulometric KF reagents for battery electrolytes with and without reactive additives. Eduardo Simões, Product Specialist at Metrohm USA, will discuss how to analyze battery materials using Karl Fischer titration and provide an overview of other titration battery applications. 
Key Learning Objectives:
<ul>
<li>Learn how to analyze battery liquid samples for moisture and avoid side reactions with special KF reagents.
</li>
<li>Understand how the KF Oven technique works for solid materials and for liquid samples that cause side reactions with direct inject.
</li>
<li>Learn about the main potentiometric titration applications for battery materials such as lithium salts, HF, and pure metals like Ni/Co/Mn.
</li>
</ul>
Who Should Attend:
<ul>
<li>QC analysts performing KF titration on battery raw materials, electrolytes, and separators. 
</li>
<li>R&amp;D scientists searching for improvements on their research projects. 
</li>
<li>Anyone from the battery market wanting to learn about how important this analysis is for their materials and products.
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Dr. Roman Neufeld (Sr. Research Scientist, Honeywell)
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Eduardo Simões (Product Specialist, Metrohm USA)
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Ann Thayer (Contributing Editor, C&amp;EN Media Group)
</blockquote>

C&EN: Moisture Matters: Accurate Water Determination in Battery Materials

Moisture Matters: Accurate Water Determination in Battery Materials

Recommended coulometric KF reagents for battery electrolytes with and without reactive additives.

Accurate Water Determination in Battery Materials

Karl Fischer (KF) titration is the primary technique for moisture analysis in many industries.
Although the technique is well-defined, sample preparation and injection are greatly impacted by human error. Even with robust SOPs, slight differences in sample handling by analysts can deliver troubling inconsistencies in results.
Attend this webinar to hear Doug Clark share tips on how you can reduce the impact of human error and improve the accuracy and repeatability of your Karl Fischer results. Doug is an expert with over 30 years of experience in Karl Fischer titration. Our webinar session will conclude with a live question and answer forum moderated by Kerri-Ann Blake, Product Specialist for Titration at Metrohm. This session will answer your questions and present the latest technologies to improve the accuracy of your KF results. 
Key Learning Objectives
<ul>
<li>Learn sample handling techniques to improve KF titration results
</li>
<li>Receive tips for improving KF titration accuracy with proper reagent selection
</li>
<li>Understand how 3rd party devices can be added to titration systems to improve workflow and remove human error
</li>
</ul>
Who Should Attend
<ul>
<li>Analysts performing KF titration who are interested in identifying how human error might be skewing their results
</li>
<li>Lab managers looking to increase accuracy by learning simple tips they can share with their lab staff
</li>
<li>Anyone interested in learning how auxiliary devices, such as an oven, can be integrated into KF titration systems to increase accuracy and repeatability
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Doug Clark (Karl Fischer Expert)
</blockquote>
<blockquote>
Doug Clark has over 30 years of experience dedicated to Karl Fischer titration. His extensive career includes developing KF reagents and applications as well as having lead the Honeywell and Sigma Aldrich HYDRANAL Technical Center in St. Louis.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Kerri-Ann Blake (Titration Product Manager, Metrohm USA)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Kerri-Ann Blake is the Titration Product Manager at Metrohm USA in Riverview, Florida. She earned her PhD in Materials Science and Engineering at the University of Florida where she was a researcher at the Particle Engineering Research Center. In her years with Metrohm USA, she has performed proof of concept studies, internal and external trainings and provided applications support. Kerri-Ann plays a key role in product support and product marketing and also has experience developing and implementing ASTM methods.
</blockquote>

Metrohm: Impact of Human Error in Karl Fischer Titration

Impact of Human Error in Karl Fischer Titration

How you can reduce the impact of human error and improve the accuracy and repeatability of your Karl Fischer results.

LCMS webináře se zaměřením na Titrace - strana 4