Pesticídy v chránených krajinných oblastiach

Význam tématu

Masové používání pesticidů v intenzivním zemědělství vede k nechtěné kontaminaci i chráněných území, která se řadí mezi klíčové rezervace biodiverzity. Průnik pesticidů do půdy a vodního prostředí podkopává ekologickou stabilitu těchto lokalit a ohrožuje nejen primární producenty, ale i celé potravní řetězce. Sledování a řízení rizik spojených s pesticidy je proto nezbytné pro udržení integritě chráněných krajinných oblastí a zajištění bezpečné dodávky pitné vody.

Cíle a přehled studie

Cílem analýzy provedené v CHKO Moravský kras bylo

• zhodnotit stupeň kontaminace půd, povrchových a podzemních vod pesticidy,
• identifikovat hlavní cesty průniku látek do krasových systémů (průsaky, splachy),
• vyvinout a ověřit novou metodiku posuzování subletálních účinků pesticidů na zemní živočichy s využitím omics přístupů.

Práce probíhala v letech 2018–2021 v rámci projektu financovaného Technologickou agenturou ČR (TAČR TH03030178) ve spolupráci agentury ochrany přírody, CHKO Moravský kras a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Použitá metodika a instrumentace

Vzorkování zahrnovalo sběr půdy a vodních vzorků (povrchové toky, skapová voda v jeskyních, podzemní voda) dle standardních protokolů. Analýza reziduí pesticidů byla provedena pomocí chromatografických technik spojených s hmotnostní spektrometrií. Pro hodnocení dopadů na půdní faunu byl navržen biologický test na modelovém druhu Folsomia candida, doplněný o vysokokapacitní omics metody (transkriptomika, proteomika) pro odhalení subletálních změn.

Hlavní výsledky a diskuse

• V skapové vodě Harbešské jeskyně byly pravidelně detekovány koncentrace pesticidů překračující limity pro podzemní vody (0,1 µg/l pro jednotlivé látky, 0,5 µg/l souhrnně).
• Zatravnění orné půdy nad jeskyní vedlo k výraznému snížení koncentrací v období 2019–2020.
• Splachy a průsaky z okolních zemědělských parcel představují hlavní cesty přenosu kontaminantů do krasového podloží.
• Nová metodika umožnila detekci citlivých molekulárních změn v živočiších při nízkých dávkách pesticidů, což doplňuje klasické observační testy o molekulární úroveň poznání.

Přínosy a praktické využití metody

• Výsledky monitoringu podpořily úpravu zonace CHKO Moravský kras a zavedení protierozních pásů na orné půdě.
• Metodika posuzování subletálních účinků obohacuje hodnocení rizik rizik pro půdní organismy a může být aplikována v regulačních procesech schvalování přípravků na ochranu rostlin.
• Získané údaje napomáhají při rozhodování o omezení látek s dlouhým poločasem rozkladu a při plánování ochranných opatření v okolí vodních zdrojů.

Budoucí trendy a možnosti využití

Využití integrovaných přístupů spojujících environmentální monitoring s omics technologiemi se bude rozšiřovat na další chráněné oblasti a typy xenobiotik. Automati za ce a real‐time sledování koncentrací v cascádách povrchových a podzemních vod poskytne rychlejší varování před překročením kritických úrovní. Dále lze rozvíjet modelování šíření pesticidů v krasových systémech a zavádět biologické ukazatele změn ekosystémů v reálném čase.

Závěr

Studie potvrdila, že i přísně chráněné lokality mohou být zasaženy zemědělskými pesticidy. Kombinací pravidelného chemického monitoringu, mírni cích opatření v terénu a pokročilých omics analýz lze významně snížit environmentální rizika. Nové metodologie přinášejí hlubší vhled do subletálních účinků pesticidů na půdní faunu a podporují informovaná rozhodnutí v rámci ochrany přírody a zemědělské praxe.

Reference

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.
• Halešová T. et al. Monitoring pesticidů ve vodních zdrojích CHKO Moravský kras. Výzkumný ústav rostlinné výroby. Certifikovaná interaktivní mapa. ISBN: 978-80-7427-373-5, 2022.
• Erban T. et al. Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na půdní živočichy s využitím OMICs přístupu – model Folsomia candida. Výzkumný ústav rostlinné výroby. ISBN: 978-80-7427-374-2, 2022.
• Halešová T. et al. Výskyt pesticidních látek v řece Punkvě. VTEI, 2022(2), 29–32.
• Halešová T. et al. 1,2,4-triazol: (Ne)známý relevantní metabolit ve vodách? Vodní hospodářství, 2021(1), 4–7.
• Halešová T., Kotyzová M. Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras. Ochrana přírody, 2021(1), 15–18.