LIEČIVÁ A DROGY – ENVIRONMENTÁLNY PROBLÉM?

Význam tématu

Rostoucí spotřeba léčiv i nelegálních drog způsobuje jejich trvalou přítomnost v odpadních a povrchových vodách, s možnými negativními dopady na vodní organismy, potravinový řetězec i veřejné zdraví. Monitoring těchto mikropolutantů je klíčový pro pochopení jejich osudu v prostředí, rizik spojených s expozicí a pro vývoj účinných technologických řešení odstraňování.

Cíle a přehled studie / článku

Článek systematicky shrnuje poznatky o chování léčiv a drog v kanalizaci, na čistírnách odpadních vod (ČOV), v povrchových a mořských vodách, jejich vlivu na životní prostředí a možnosti průniku do potravního řetězce. Zabývá se rovněž progresivními postupy ošetření odpadních vod a identifikuje klíčové faktory ovlivňující účinnost odstraňování.

Použitá metodika

Analýzy mikropolutantů jsou převážně prováděny metodami vysokoúčinné kapalinové chromatografie v tandemu s hmotnostní spektrometrií (LC–MS/MS). K suplementárnímu hodnocení vlivu čisticích technologií na biologické ukazatele se používají bioassay testy na rybách, bezobratlých a mikroorganismech.

Hlavní výsledky a diskuse

• V kanalizaci významně probíhá sorpce/desorpce, biotransformace i fotodegradace, které mění koncentrace mikropolutantů před vstupem na ČOV.
• Na ČOV závisí účinnost odstraňování na oxidačně-redukčních podmínkách, chemicko-fyzikálních vlastnostech sloučenin, složení a stáří kalu a provozních parametrech (retenční doba, teplota, pH).
• Typické koncentrační hladiny léčiv v povrchových vodách Slo­venska a ČR jsou v řádu ng až jednotek µg/l; dominantními látkami jsou kardiovaskulární léčiva, antibiotika, analgetika a psychoaktivní drogy (amfetaminy, kofein).
• V mořských vodách a sedimentech byly detekovány zejména karbamazepin, venlafaxin a kofein; jejich perzistence může přesahovat roky.
• Laboratorní studie prokázaly, že některé léčivé látky (antidepresiva, NSAID, diklofenak) v běžných koncentracích mění chování a reprodukci vodních organismů, ohrožují supy a vyvolávají selekci antibiotické rezistence.

Přínosy a praktické využití metody

Výsledky přispívají k optimalizaci monitoringu mikropolutantů a k návrhům technologických úprav ČOV (membránové bioreaktory, AOP, sorbenty). Umožňují dále zhodnotit rizika pro ekosystémy i lidské zdraví a podpořit tvorbu environmentálních standardů.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Vývoj nových biologicky rozložitelných léčiv a úprav stávajících molekul pro lepší degradovatelnost.
• Integrace pokročilých oxidačních procesů (fenol, ozon, UV/H₂O₂, plazma) s membránovými technologiemi a sorbenty (aktivní uhlí, biochar).
• Nasazení on-line senzorů a modelů pro predikci chování mikropolutantů ve vodárenské síti i recipientech.
• Hlubší spojení chemických analýz s ecotoxicologickými bioassay pro komplexní hodnocení rizik.

Závěr

Farmaceutické a drogové mikropolutanty představují významný environmentální problém s komplexním osudem od produktů spotřeby až po dopad na ekosystémy a potravní řetězec. Klíčová je kombinace analytického monitoringu a pokročilých úprav odpadních vod k minimalizaci rizik. Legislativa EU postupně zavádí sledování prioritních látek, zatímco výzkum směřuje k efektivním, ekonomicky únosným a udržitelným technologiím.

Reference

1. Mackuľak T., Marton M., Radičová M. a kol.: Monatsh. Chem. 148, 539 (2017).
2. Luo Y., Guo W., Ngo H. H., Nghiem L. D., Hai F. I., Zhang J., Liang S., Wang X. C.: Sci. Total Environ. 473–474, 619 (2014).
3. Kotyza J., Soudek P., Kafka Z., Vaněk T.: Chem. Listy 103, 540 (2009).
4. Ondarza M. P., Haddad P. S., Avigliano E., Miglioran­za K. S. B., Brooks B. W.: Sci. Total Environ. 649, 1029 (2019).
5. Lagesson A., Saaristo M., Brodin T., Fick J., Klaminder J., Martin M. J., Wong B. B. M.: Environ. Pollut. 245, 243 (2019).