Pesticidy v chráněných krajinných oblastech

Význam tématu

Masové aplikace pesticidů v bezprostředním sousedství chráněných krajinných oblastí vedou k nežádoucímu průniku těchto chemikálií do půdy, povrchových i podzemních vod. I při dodržování správné zemědělské praxe mohou odtok vody, infiltrace a postupné hromadění reziduí ohrozit citlivé ekosystémy CHKO, které jsou klíčové pro zachování biodiverzity.

Cíle a přehled studie

Projekt sledoval zatížení CHKO Moravský kras pesticidními látkami v půdách, aktivních povrchových tocích a skapových vodách. Mezi hlavní cíle patřilo:

• stanovit koncentrace účinných látek a jejich metabolitů v různých prostředích,
• vyhodnotit riziko překračování legislativních limitů,
• podpořit nové ochranné a manažerské zásahy v CHKO Moravský kras,
• vyvinout inovativní metodiku hodnocení subletálního účinku pesticidů na půdní živočichy s využitím omics přístupů.

Použitá metodika a instrumentace

Pro analýzu vzorků půdy, povrchových a podzemních vod byly aplikovány standardní extrakční postupy a chromatograficko-hmotnostní techniky umožňující detekci pesticidů a jejich metabolitů v nízkých mikrogramových koncentracích. Bioexperimenty s půdními členovci (Folsomia candida) v kombinaci s vysokokapacitními omics technologiemi umožnily modelovat subletální účinky xenobiotik na molekulární úrovni.

Hlavní výsledky a diskuse

• V Harbešské jeskyni byly pravidelně zjištěny koncentrace pesticidů převyšující limity pro podzemní vody až několikanásobně.
• Zemědělská činnost na krasových plošinách prokazatelně ovlivnila kvalitu skapových vod, které pronikají do podzemních systémů.
• Doporučená opatření (zatravnění ornice, nové zonace, omezení vybraných látek) vedla k významnému snížení pesticidní zátěže v následných monitorovacích cyklech.

Přínosy a praktické využití metody

Nová metodika kombinuje standardní analytiku s molekulárními omics přístupy a bioassays, čímž poskytuje komplexní nástroj pro hodnocení environmentálního rizika pesticidů. Zavedená opatření v CHKO Moravský kras se stala vzorem pro správu jiných chráněných území v České republice.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Integrace hydrologických a ekologických modelů pro predikci šíření pesticidů v krasových oblastech.
• Rozšíření omics analýz na další necílové organismy a nežádoucí metabolity.
• Využití strojového učení pro rychlé vyhodnocení velkých dat z monitoringu a bioassays.

Závěr

Studie prokázala, že i chráněné krajinné oblasti mohou být zasaženy pesticidy migrujícími z intenzivně obdělávané krajiny. Kombinace cílených opatření a pokročilých analytických a biologických metod umožnila výrazně snížit znečištění a nabídnout komplexní přístup k ochraně citlivých ekosystémů.

Reference

• Halešová T., et al. Monitoring pesticidů ve vodních zdrojích CHKO Moravský kras. Certifikovaná interaktivní mapa. Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2022. ISBN 978-80-7427-373-5.
• Erban T., et al. Metodika pro hodnocení vlivu subletálních dávek pesticidů na půdní živočichy s využitím OMICs přístupu – model Folsomia candida. Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2022. ISBN 978-80-7427-374-2.
• Halešová T., et al. Výskyt pesticidních látek v řece Punkvě. VTEI, 2022(2):29–32.
• Halešová T., Kotyzová M. Zatravnění I. zóny v CHKO Moravský kras. Ochrana přírody, 2021(1):15–18.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění PŘ na trh.