STANOVENIE ACIDOBÁZICKÝCH DISOCIAČNÝCH KONŠTÁNT VYBRANÝCH β-BLOKÁTOROV POMOCOU KAPILÁRNEJ ZÓNOVEJ ELEKTROFORÉZY, RP-HPLC A 1H NMR

Význam tématu

Acidobázická disociační konstanta pKa je klíčovým parametrem ovlivňujícím rozpustnost, absorpci, distribuci, metabolismus a eliminaci farmaceutických látek. Je nepostradatelná při návrhu a optimalizaci léčiv, disoluci v trávicím traktu i při modelování QSAR.

Cíle a přehled studie

Studie se zaměřila na stanovení pKa čtyř běžných β-blokátorů (acebutolol, betaxolol, celiprolol, propranolol) srovnáním tří experimentálních metod (kapilární zónová elektroforéza CZE, RP-HPLC a 1H NMR) a tří výpočtových programů (ACD I-Lab, SPARC, Marvin). Cílem bylo vyhodnotit přesnost, reprodukovatelnost a praktičnost jednotlivých přístupů.

Použitá instrumentace

• CZE: Agilent 3D CE s DAD detektorem, Simplus Capillaries kapilára 75 µm
• RP-HPLC: Merck-Hitachi L-7100 pumpa, Shimadzu SPD-10A VP UV-VIS detektor, ZORBAX Eclipse XBD-C18 kolóna
• NMR: Varian Gemini 2000, 200 MHz, software MestReC Lite
• pH metry: WTW InoLab, Mettler Toledo MA 235

Použitá metodika

Kapilární zónová elektroforéza (CZE) byla provedena s pH elektrolytů 6,30–12,50 (35 mmol/l borátové pufry) při +20 kV a 25 °C. RP-HPLC využila mobilní fázi metanol/fosfát 60:40 (0,05 mol/l) v rozsahu pH 6,10–9,79, průtok 0,25 ml/min, detekce při 254 nm. 1H NMR titrace proběhla v metanol-d4/D2O (10:3) s CF3COOH/NaOH jako titračními roztoky, sledován chemický posun vybraných protonů.

Hlavní výsledky a diskuse

• CZE: pKa v rozsahu 9,19–9,45 (R2 > 0,98)
• RP-HPLC: pKa 9,55–9,79 (R2 > 0,98)
• 1H NMR: pKa 9,96–10,41 (R2 > 0,99)
• Výpočtové programy: ACD I-Lab a Marvin poskytly nejbližší hodnoty k literatuře; SPARC vykázal systematický posun
• Nejpřesnější metody: CZE a RP-HPLC vyhovují rutině, NMR je rychlá a vysoce reprodukovatelná, ale vyžaduje složitější přepočty

Přínosy a praktické využití metody

Metody vyžadují minimální množství vzorku bez nutnosti vysoké čistoty. CZE funguje v čistě vodném prostředí, RP-HPLC umožňuje práci s hydro-organickými směsmi a 1H NMR nabízí přímé spektrální stanovení.

Budoucí trendy a možnosti využití

• Optimalizace přepočtů pKa z hydro-organických rozpouštědel na vodné prostředí
• Rozšíření metod na multifunkční a vícečetné ionizovatelné sloučeniny
• Integrace experimentálních dat s výpočetní chemií a strojovým učením
• Automatizace rutinních stanovení pro QA/QC v průmyslu

Závěr

Komparativní analýza potvrdila vhodnost CZE a RP-HPLC pro rutinní stanovení pKa slabých zásad, s výhledem na zavedení NMR titrace jako rychlého doplňkového nástroje. Experimentální metody i prediktivní programy poskytly hodnoty v souladu s literaturou a jsou připraveny pro průmyslovou i výzkumnou aplikaci.

Reference

1. Testa B., van de Waterbeemd H., Folkers G., Guy R.: Pharmacokinetic Optimization in Drug Research. Verlag Helvetica Chimica Acta, Zürich 2001.
2. Gumustas M., Sanli S., Sanli N., Ozkan S. A.: Talanta 82, 1528 (2010).
3. Rodrígues-Barrientos D., Rojas-Hernández A., Gutiérrez A., Moya-Hernández R., Gómez-Balderas R., Ramírez-Silva M. T.: Talanta 80, 754 (2009).
4. Wiczling P., Markuszewski M. J., Kaliszan R.: Anal. Chem. 76, 3069 (2004).
5. Šlampová A., Křivánková L.: J. Chromatogr. A 1216, 3637 (2009).