LCMS novinky typu článek - strana 251

Jaké byly začátky transferu znalostí v Česku? Vědí výzkumné organizace, co mohou nabídnout? A jaké zkušenosti si můžeme vzít ze současné situace?

Původem Angličan, vědec Michael Londesborough, žije v Česku již osmnáct let. Jeho práci v Ústavu anorganické chemie mohou ale již brzy ovlivnit změny, které rozhýbal odchod Velké Británie z Evropské unie.

Tento článek prezentuje výsledky z screeningu sedimentů z let 2011–2019. Zaměřili jsme se na hodnocení vybraných toxických kovů (As, Pb, Zn, Cu, Hg, Cd) a organických polutantů (C10–C40, BTEX, PAU, PCB, DDT).

Nová studie ukazuje, že vědci si nejsou tak úplně vědomi vlivu, který na jejich práci má systém hodnocení výsledků vědecké práce. Vyplynulo také, že hodnocení ovlivňuje odlišně přírodovědné a humanitní obory.

Metodický list se soustřeďuje na uvedení jednoho doporučovaného postupu zahrnutí nekorigovaného vychýlení do rozšířené nejistoty. závěru listu je uveden i příklad výpočtu podle tohoto postupu.

„Fascinuje mě, že neustále vidím pokrok v tom, co dělám.“

Přední německý odborník na koronaviry, Christian Drosten, se v souvislosti s koronavirovou krizi stal téměř celebritou. A to díky jeho podcastům, které jsou nejstahovanější v Německu a jejich překlad žádá i WHO

S Jaromírem Zahrádkou, ředitelem i&i Prague - biotech. inkubátoru ÚOCHB, jsme mluvili o podpoře akademiků v zakládání vlastních inovativních společností a roli transferu znalostí v době koronavirové krize.

Mezi základní charakteristiky výkonnosti analytického měřícího postupu patří preciznost. Charakterizuje se směrodatnou odchylkou, která se často vyhodnocuje analýzou dat z opakovaných měření.

„Každý výzkum je jako detektivka, je to dobrodružství.“