Hon na body: Jak systém hodnocení ovlivňuje vědeckou praxi

Po, 11.5.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz
Nová studie ukazuje, že vědci si nejsou tak úplně vědomi vlivu, který na jejich práci má systém hodnocení výsledků vědecké práce. Vyplynulo také, že hodnocení ovlivňuje odlišně přírodovědné a humanitní obory.
Pixabay/Gerd Altmann: Hon na body: Jak systém hodnocení ovlivňuje vědeckou praxi

Pixabay/Gerd Altmann: Hon na body: Jak systém hodnocení ovlivňuje vědeckou praxi

Nová studie ukazuje, že vědci si nejsou tak úplně vědomi vlivu, který na jejich práci má systém hodnocení výsledků vědecké práce. Ze závěrů studie také vyplynulo, že hodnocení ovlivňuje odlišně přírodovědné a humanitní obory.

Autorky Julie Rowlands, která na australské Deakin University vede centrum Research for Educational Impact, a Susan Wright, která na prestižní dánské Aarhus University vede Centre for Higher Education Futures, aktuálně publikovaly v časopise Studies in Higher Education výsledky své studie. Sledují v ní, jak specifické systémy (národního) vědeckého hodnocení ovlivňují chování vědců. Přestože se o negativních důsledcích různých systémů hodnocení vědecké práce diskutuje stále častěji, nový výzkum přináší některé neočekávané výsledky. Mimo jiné nabízí zajímavou komparaci – srovnává totiž jedno pracoviště z oboru přírodních věd a jedno pracoviště z humanitních oborů. Obě oddělení z téže nejmenované dánské univerzity přitom je v mezinárodním srovnání možné považovat za vysoce kvalitní.

Přírodní versus humanitní?

Mezi oběma pracovišti se objevila řada klíčových rozdílů. Z rozhovorů s jednotlivými pracovníky na obou pracovištích například vyplynulo, že na přírodovědném oddělení nikdo, kdo zároveň neměl i administrativní pozici, o konkrétních detailech tamějšího systému hodnocení nic nevěděl. A pouze jeden z dotazovaných členů oddělení zmínil, že systém hodnocení výzkumu hraje roli při rozhodování o výzkumném zájmu. Celkově na oddělení přitom převládala představa, že systém hodnocení na výzkumné praktiky jednotlivých vědců nemá žádný vliv nebo o dánském systému hodnocení nevěděli prakticky vůbec nic. Není přitom bez zajímavosti, že samotné přírodovědné oddělení pro rozdělování vnitřních prostředků na výzkum vůbec výsledky jednotlivých vědců podle národního systému hodnocení nevyužívalo. Autorky studie tvrdí, že si oddělení může dovolit ignorovat výsledky národního hodnocení, protože: „výzkumný program oddělení byl už původně mimořádně produktivní a přinášel dostačující ekonomický a symbolický kapitál, který zajišťoval, že budoucnost oddělení nebyla nijak ohrožena.“

Naproti tomu na humanitním pracovišti všichni zpovídaní členové o systému hodnocení věděli a dokázali ho i relativně detailně popsat. Samotné pracoviště pravidelně rozesílalo připomínky, které se hodnocení týkaly. Obdobně také jednotliví členové oddělení vypovídali, že systém hodnocení má vliv na jejich výzkum: „Musím si být jistý, že alespoň něco je použitelné v systému hodnocení… To už je modus operandi dnešního výzkumu… Psát články a zpracovávat celý projekt po kouskách tak, aby ho bylo možné přetavit do peer review článků pro systém hodnocení.“

Na humanitním oddělení se tak věnovala systému hodnocení pečlivá pozornost, přestože se neužívalo k hodnocení výkonu jednotlivých pracovníků. Důvod, proč tomu tak je, spočívá podle autorek ve sdíleném pocitu ohrožení a zranitelnosti mezi jeho pracovníky. To podle obou autorek souvisí se složitou pozicí sociálních a humanitních věd na dánských vysokých školách, které před nedávnem zažily výrazné škrty v prostředcích na výzkum a výuku. Aby si tak humanitní oddělení zajistilo politickou legitimitu a ekonomickou stabilitu, orientovalo svou výzkumnou praxi právě podle národního systému hodnocení.

Hon na body

Další zásadní rozdíl, kterého si autorky všimly, se vyskytoval mezi generacemi. Doktorandi a především juniorní výzkumníci (postdoci) nejenom výrazně častěji mluvili o výsledcích hodnocení výzkumu, ale také podle nich svou výzkumnou praxi orientovali. Na přírodovědném oddělení se to projevovalo především ve vztahu k impakt faktoru vědeckých časopisů. Mladí výzkumníci byli přesvědčení, že rozhodnutí o vhodné strategii, kam a jakým způsobem publikovat (a jak se to projeví v jejich profilu podle indikátoru systému hodnocení), bude mít přímý vliv na jejich budoucí uplatnění. Někteří z dotazovaných to dokonce považovali za téměř směnný obchod: „Zdá se mi zjevné, že systém hodnocení je jako ekonomika, kde lze obchodovat. Když se jako výzkumník přihlásíte na pozici, můžete říct: Během posledních několika let jsem hodně publikoval, tudíž pokud do mě investuje, získáte hodně bodů.“

Z výzkumu ovšem vyplývá, že systém hodnocení hrál mnohem větší roli na humanitním oddělení. Tamější badatelé otevřeně přiznávali, že systém hodnocení zásadně formuje například jejich publikační chování, vliv na hodnocení na samotný výzkum popírali. Při hlubší diskusi však vyšlo najevo, že systém hodnocení výzkumu a potažmo jeho výsledky mají na konkrétní výzkumnou praxi jednoznačný dopad.

Pro jednoho z profesorů to například znamenalo, že kvůli nedostatku vědeckých časopisů, které by pojednávaly o jeho tématu a které by bylo možné vykázat v systému hodnocení, změnil a posunul hlavní výzkumné téma svého projektu. Řada výzkumníků z humanitního oddělení tak měla pocit, že na jedné straně stojí legitimní výzkumný zájem a na druhé straně nutnost získávat body do hodnocení. Volili tak spíše nekontroverzní, „vyzkoušená“ témata, u nichž byla vysoká pravděpodobnost, že je bude možné publikovat v relativně vysoce impaktovaných vědeckých časopisech. Řada z dotazovaných vědců tak nakonec přiznávala, že se v rámci své vědecké praxe sice vědomě nerozhodují na základě podmínek systému hodnocení, nevědomě ale jejich vědeckou práci ovlivňuje.

Autorky tak studii uzavírají zajímavou poznámkou. Důvodem, proč v tamější vědecké komunitě existuje tak malý odpor k systému hodnocení, přestože je všeobecně neoblíbený, je podle nich to, že si výzkumníci jen málo uvědomují, jak zásadně systém hodnocení ovlivňuje nejen jejich publikační praxi, ale především vědecký výzkum samotný.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Seznámení s přístroji Wyatt Technology

Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
---

Your Essential Guide to Sugar Analysis with Liquid Chromatography

Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál, Software, HPLC, LC/MS, LC/SQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Potraviny a zemědělství

GPC/SEC Troubleshooting and Good Practice

Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Speciation of Iron in Lithium Iron Phosphate (LFP) Cathode Material by LC-ICP-MS

Instrumentace
HPLC, ICP/MS, Speciační analýza
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

LC/MS/MS Method Package for Sugars and Sugar Nucleotides

Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články


Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.

Článek | Různé

Open Science je novou infrastrukturou pokročilých vědeckých služeb

Volný přístup k vědeckým publikacím a řízené sdílení výzkumných dat – samozřejmě tam, kde je sdílení dat možné. To je nový trend ve vědecké komunikaci.

Článek | Různé

Kateřina Zábrodská: Syndrom vyhoření je riziko pro individuální vědce i celé instituce

Jak jsou na tom čeští akademici a akademičky s duševním zdravím? A jaký je rozdíl mezi českým vědním prostředím a zahraničím z hlediska spokojenosti v zaměstnání?

Článek | Různé

Dosavadní způsoby hodnocení výzkumu procházejí transformací

Budou poskytovatelé podpory a grantové agentury více naslouchat vědcům? Posouvá se pojetí excelence směrem k větší inkluzi? Jaká hodnoticí kritéria převažují jinde?
 

Podobné články


Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.

Článek | Různé

Open Science je novou infrastrukturou pokročilých vědeckých služeb

Volný přístup k vědeckým publikacím a řízené sdílení výzkumných dat – samozřejmě tam, kde je sdílení dat možné. To je nový trend ve vědecké komunikaci.

Článek | Různé

Kateřina Zábrodská: Syndrom vyhoření je riziko pro individuální vědce i celé instituce

Jak jsou na tom čeští akademici a akademičky s duševním zdravím? A jaký je rozdíl mezi českým vědním prostředím a zahraničím z hlediska spokojenosti v zaměstnání?

Článek | Různé

Dosavadní způsoby hodnocení výzkumu procházejí transformací

Budou poskytovatelé podpory a grantové agentury více naslouchat vědcům? Posouvá se pojetí excelence směrem k větší inkluzi? Jaká hodnoticí kritéria převažují jinde?
 

Podobné články


Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.

Článek | Různé

Open Science je novou infrastrukturou pokročilých vědeckých služeb

Volný přístup k vědeckým publikacím a řízené sdílení výzkumných dat – samozřejmě tam, kde je sdílení dat možné. To je nový trend ve vědecké komunikaci.

Článek | Různé

Kateřina Zábrodská: Syndrom vyhoření je riziko pro individuální vědce i celé instituce

Jak jsou na tom čeští akademici a akademičky s duševním zdravím? A jaký je rozdíl mezi českým vědním prostředím a zahraničím z hlediska spokojenosti v zaměstnání?

Článek | Různé

Dosavadní způsoby hodnocení výzkumu procházejí transformací

Budou poskytovatelé podpory a grantové agentury více naslouchat vědcům? Posouvá se pojetí excelence směrem k větší inkluzi? Jaká hodnoticí kritéria převažují jinde?
 

Podobné články


Článek | Různé

Nebezpečí excelentních univerzit

Po celém světě se množí snahy podpořit v jednotlivých zemích několik vybraných univerzit, aby v mezinárodní konkurenci dosáhly co nejlepšího výsledku. Tyto snahy s sebou, ale nesou celou řadu nebezpečí.

Článek | Různé

Open Science je novou infrastrukturou pokročilých vědeckých služeb

Volný přístup k vědeckým publikacím a řízené sdílení výzkumných dat – samozřejmě tam, kde je sdílení dat možné. To je nový trend ve vědecké komunikaci.

Článek | Různé

Kateřina Zábrodská: Syndrom vyhoření je riziko pro individuální vědce i celé instituce

Jak jsou na tom čeští akademici a akademičky s duševním zdravím? A jaký je rozdíl mezi českým vědním prostředím a zahraničím z hlediska spokojenosti v zaměstnání?

Článek | Různé

Dosavadní způsoby hodnocení výzkumu procházejí transformací

Budou poskytovatelé podpory a grantové agentury více naslouchat vědcům? Posouvá se pojetí excelence směrem k větší inkluzi? Jaká hodnoticí kritéria převažují jinde?