Dostáváte do ruky druhý díl knižní edice, která si vzala za úkol popsat skrze vyprávění pamětníků vývoj instrumentálních metod analytické chemie v bývalém Československu. Po prvním díle zaměřeném na hmotnostní spektrometrii následuje nyní kapalinová chromatografie. Pořadí v naší edici je tedy opačné, než v experimentálním uspořádání LC-MS, které dnes představuje dominantní analytickou techniku pro celou řadu aplikací. Považujte to prosím z naší strany za jemný „cimrmanovský vtip“.
<blockquote>
Chromatografie je jako v medicíně antibiotika
</blockquote>
<blockquote>
Jaroslav Franc
</blockquote>
První chromatografické experimenty prováděl Cvět jen pár let před tím, než Thomson a Aston vypracovali metodu hmotnostní spektrometrie. Další vývoj byl ale už časově poměrně odlišný. Zatímco na instrumentaci náročná a nákladná vakuová technika hmotnostní spektrometrie se v prvních letech rozvíjela pomalu a na oddělených specializovaných pracovištích, což platí jak pro svět, tak i pro Československo, chromatografické metody se postupně staly standardním vybavením chemických laboratoří. Hmotnostní spektrometrie se až teprve nyní stává součástí běžných laboratoří a až v současné generaci se setkáváme s kompaktními hmotnostními spektrometry na obyčejných laboratorních stolech, na kterých pracují specialisté z jiných oborů, než je sama hmotnostní spektrometrie. V (nejen) kapalinové chromatografii nastala podobná situace mnohem dříve, což je dobře vidět i na vzpomínkách třinácti pamětníků zahrnutých v této publikaci. Oproti prvnímu dílu jsou pamětníci kapalinové chromatografie více rozeseti po větším počtu odlišných pracovišť a jejich aplikační působení je pestřejší. Také v této knize máme možnost ochutnat z dobové atmosféry laboratoří, kdy badatelé pracovali mnohdy na přístrojíchvyrobených ve vlastních dílnách, anebo ve Vývojových dílnách ČSAV. Může to být právě tato skutečnost, která činila dobu pionýrskou, a o to vzácnější jsou tyto vzpomínky v dnešní době, kdy prakticky všechna přístrojová technika je komerčně dostupná a bádání se posunulo více do oblastí aplikací.
Více než v prvním díle se vzpomíná na dobové problémy politické, společenské vztahy a dokonce i na českou a slovenskou národnostní otázku. To je ale pochopitelné. Vědecký pracovník nepůsobí ve vakuu či uzavřený v koloně (ani tehdy když s vakuem a kolonou pracuje) a okolní prostředí je nedílnou součástí vzpomínek na vědecký vývoj v kapalinové chromatografii.
Byl to T.S. Elliot, který pravil „Sometimes things become possible if we want them bad enough” a na životě pamětníků v této knize je vidět, že v souladu s tímto citátem dokázali i přes nezanedbatelné okolní obtíže vydobýt ve svém poli působení značný pokrok. Za to jim patří velký dík a zaslouží si, abychom se do jejich vzpomínkového vyprávění ponořili s velkou a ničím nerušenou pozorností.
Příjemné čtení. 
Jaroslav Pól (ThermoFisher Scientific, Praha) 
Michael Volný (MassInsight, San Diego)
<h3>Obsah seriálu o počátcích a historii Československé kapalinové chromatografie</h3>
<ul>
<li>Díl 1. DUŠAN BEREK
</li>
<li>Díl 2. MIROSLAV FLIEGER
</li>
<li>Díl 3. JAROSLAV FRANC
</li>
<li>Díl 4. VÁCLAV INEMAN
</li>
<li>Díl 5. PAVEL JANDERA
</li>
<li>Díl 6. JOZEF LEHOTAY
</li>
<li>Díl 7. MIREK MACKA
</li>
<li>Díl 8. MILAN MINÁRIK
</li>
<li>Díl 9. MILAN POPL
</li>
<li>Díl 10. ZBYNĚK PLZÁK
</li>
<li>Díl 11. KAREL ŠLAIS
</li>
<li>Díl 12. FRANTIŠEK ŠVEC
</li>
<li>Díl 13. STANISLAV VOZKA
</li>
</ul>
<blockquote>
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce <a href="https://lcms.cz/companies/21">České společnosti pro hmotnostní spektrometrii</a>, české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific a firmy <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific a <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Ceska_spolecnost_pro_hmotnostni_spektrometrii_ceska_pobocka_firmy_Thermo_Fisher_Scientific_firma_Pragolab_eedddc1dbd/CSHS-Ceska-spolecnost-pro-hmotnostni-spektrometrii-ceska-pobocka-firmy-Thermo-Fisher-Scientific-firma-Pragolab..jpg" alt="ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, firma Pragolab."/>
</blockquote>

Počátky a historie Československé kapalinové chromatografie

Dušan Berek (Počátky a historie ČS HPLC)

Rozvoj kapalinové chromatografie (HPLC) byl spojen se založením chromatografické laboratoře pod vedením Ing. Milana Wursta na oddělení půdní mikrobiologie (později přejmenovaného na oddělení experimentální mykologie), na počátku roku 1972. Úkolem této laboratoře bylo zavádění moderních instrumentálních separačních analytických metod, plynové a kapalinové chromatografie do mikrobiologického výzkumu. Vyvinuté metody pak měly být aplikovány při analýze mikrobiálních metabolitů nejrůznějších mikroorganizmů (bakterií, kvasinek, vláknitých hub a řas).
V prvních letech, ještě před nástupem instrumentace pro kapalinovou chromatografii, byly vypracovávány především metody plynové chromatografie pro analýzu složení extracelulárních polysacharidů u řady půdních bakterií (např. Pseudomonas, Xanthomonas, atd.). Dále byl analyzován obsah vyšších mastných kyselin v lipidech některých řas (např. Chlorela) a konečně obsah kyselin citrátového cyklu u kvasinek rodu Sacharomyces. V letech 1972‐1973, tedy v době, kdy jsem byl ještě studentem organické chemie na Přírodovědecké fakultě UK, uspořádala chromatografická laboratoř MBÚ ČSAV řadu přednášek a seminářů o chromatografických instrumentálních metodách s důrazem na vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii na všech odděleních MBÚ, včetně detašovaných pracovišť v Třeboni a v Novém Hrádku. Díky tomuto velkému úsilí Ing. Milana Wursta byl již v roce 1974 na MBÚ ČSAV zakoupen jeden z prvních kapalinových chromatografů v ČSAV, Varian 8500, s variabilním UV detektorem (Variscan LC), integrátorem a liniovým zapisovačem. Pumpy u tohoto chromatografu byly pístové, řízené krokovým motorem. Částečným omezením byl jen obsah válců (myslím, že to bylo 250 ml, ale možná i 500 ml). Po jejich vyprázdnění bylo nutné vše zastavit, naplnit pumpy mobilní fází a znovu pokračovat.
Současně s rozvojem instrumentace pro kapalinovou chromatografii došlo k významnému pokroku i v oblasti chromatografických stacionárních fází. Sice jsme ještě pracovali s fázemi o velikosti částic 10 μm, ale začaly se objevovat i první modifikované stacionární fáze, a to především reverzní fáze. Své první analytické pokusy na tomto stroji jsem začal koncem roku 1976, a to analýzou sekundárních metabolitů Claviceps sp., které jsem do této chvíle dělal pouze tenkovrstevnou chromatografií. Vybral jsem si k tomu stacionární fázi modifikovanou propylaminem a jako mobilní fázi jsem používal směs diethyletheru a ethylalkoholu. Nevím už přesně, jak dlouho to trvalo, ale vím, jak obrovskou radost jsem měl, když zapisovač poprvé ukázal dva, téměř rozdělené píky standardů klavinových námelových alkaloidů, agroklavinu a elymoklavinu. A tak to celé začalo.
Během následujících tří let se podařilo vyvinout metody pro kvalitativní i kvantitativní hodnocení námelových alkaloidů ve fermentačních tekutinách Claviceps. Metody byly dále aplikovány pro dělení a stanovení nových alkaloidů, především ve spolupráci s n. p. Galena, který byl v té době jedním z velkých producentů námelových alkaloidů, a tak získávání minoritních látek ze směsí byl přece jen menší problém než provádění fermentací ve velkých objemech.
<blockquote>
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce <a href="https://lcms.cz/companies/21">České společnosti pro hmotnostní spektrometrii</a>, české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific a firmy <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific a <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Ceska_spolecnost_pro_hmotnostni_spektrometrii_ceska_pobocka_firmy_Thermo_Fisher_Scientific_firma_Pragolab_eedddc1dbd/CSHS-Ceska-spolecnost-pro-hmotnostni-spektrometrii-ceska-pobocka-firmy-Thermo-Fisher-Scientific-firma-Pragolab..jpg" alt="ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, firma Pragolab."/>
</blockquote>
Z téže doby pochází také první patent na plničku chromatografických kolon. Její konstrukce byla vynucena tehdejší politikou přidělování deviz jednotlivým pracovníkům výzkumných institucí. Kdybych jen krátce zmínil, vypadalo to tak, že jste si jeden rok objednali materiál z kapitalistických států, pak rok čekali, a když šlo všechno úplně skvěle, za rok jste možná něco dostali, třeba i nesmyvatelný popisovač na sklo. Tak jsme se snažili vymyslet, jak získat nové kolony, aniž bychom museli čekat rok či dva, až budou devizové prostředky. S kolegou Václavem Inemanem, který tenkrát pracoval na VŠChT, jsme vyvinuli plničku chromatografických kolon a velmi hojně ji využívali. První plničku vyrobili pracovníci dílen Mikrobiologického ústavu z nerezové oceli, do které byla zavařena vysokotlaká nerezová kapilára a umístěna tak, aby byl zajištěn tangenciální vstup mobilní fáze. Tím došlo k dokonalému promíchání silikagelové směsi a velmi dobrému naplnění chromatografických kolon. Jejich účinnost byla v té době srovnatelná s originálními kolonami od výrobců. Přeplnili jsme desítky kolon, a tak mohl vývoj chromatografických metod dále pokračovat.
Kromě již zmíněné problematiky, tedy studia sekundárních metabolitů Claviceps sp., byly dále vypracovávány metody pro studium látkové přeměny (metabolismu) mikroorganismů, aromatických aminokyselin (tryptofanu, fenylalaninu a tyrosinu) u dalších hub a půdních mikroorganismů. V relativně krátké době tak požadavků na kapalinově chromatografické analýzy začalo výrazně přibývat a strojového času bylo jen velmi málo. Koncem sedmdesátých let jsme požádali jako Laboratoř fyziologie vláknitých hub o zakoupení dalšího kapalinového chromatografu. Vzhledem k nedostatku devizových prostředků nám však bylo doporučeno zakoupit místo plánovaného HPLC nově vyvíjený automatický systém z RVHP. A tak se také stalo. Jednoho dne dorazilo nákladní auto se čtyřmi bednami, každá asi o velikosti jednoho kubického metru, což vzbudilo oprávněný zájem všech kolegů v okolních laboratořích. Trochu překvapeni, ale přece jen plni očekávání, jsme začali jednotlivé bedny rozebírat a postupně vybírat jednotlivé díly automatizovaného systému. Vybalili jsme několik nanášečů silikagelu na skleněné desky, sušáren, skel nejrůznějších rozměrů, podstavců s vodováhou i bez, a nakonec jedno nerezové vejce s uříznutým dnem, ze kterého trčely teflonové kapiláry takříkajíc odnikud nikam, nejspíš jakýsi zárodek rodícího se automatu, který se ale, bohužel, ještě nenarodil. Bylo to obrovské zklamání, ale na druhou stranu je nutno říci, ze nanášeče fungovaly velmi dobře a používány byly ještě minimálně jedno desetiletí. Zbytek z krabic jsme několik dnů cpali pod všechny laboratorní stoly tak, aby se laboratoří dalo alespoň procházet.
Počátkem 80. let jsme se nakonec rozhodli vyrobit kapalinový chromatograf z dostupných součástí. Vývojové dílny Akademie věd tehdy vyráběly jednopístové vysokotlaké čerpadlo s označením VCM 300. To samo o sobě nebylo možné využít, protože při jeho využití vznikaly obrovské tlakové pulsy. S kolegou Josefem Holíkem z Isotopové laboratoře ČSAV, jsme tedy spojili dvě čerpadla tak, že byla vůči sobě pootočena o 180 stupňů. Tím jsme dosáhli únosného pulsování, které se už tolik neprojevovalo na základní linii UV detektoru vyrobeného ve stejných vývojových dílnách. Z nich pocházel i jednoliniový zapisovač, který jsme využívali k záznamu chromatogramu. Prosté, jednoduché, ale bohužel bez integrátoru. Tak jsme se opět vrátili ke klasickému trojúhelníku a tužce a takto počítali koncentrace jednotlivých látek, i když už ne na logaritmickém pravítku, ale naprosto skvělou první programovatelnou kalkulačkou.
Tento podomácku vyrobený přístroj jsme používali především k semipreparativním účelům, tedy v případech, kdy bylo nutné získat větší množství látky např. pro určení struktury nebo pro analýzu mastných kyselin ve sklerociích Paličkovice nachové (Obr. 1). Strukturu nově izolovaných látek jsme stanovovali pomocí hmotnostní (Varian MAT 311) a NMR (JEOL FX‐60) spektrometrie. Během následujících deseti let se nám díky tomuto přístroji podařilo identifikovat více jak deset nových látek.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Obr_1_HPLC_analyza_obsahu_mastnych_kyselin_ve_sklerociich_Palickovice_nachove_Jedna_se_o_jednu_z_prvnich_aplikaci_merenych_na_vlastnorucne_sestavenem_kapalinovem_chromatografu_9b3b8acccc/CSHS-Obr.-1-HPLC-analyza-obsahu-mastnych-kyselin-ve-sklerociich-Palickovice-nachove.-Jedna-se-o-jednu-z-prvnich-aplikaci-merenych-na-vlastnorucne-sestavenem-kapalinovem-chromatografu..webp" alt="ČSHS: Obr. 1: HPLC analýza obsahu mastných kyselin ve sklerociích Paličkovice nachové. Jedná se o jednu z prvních aplikací měřených na vlastnoručně sestaveném kapalinovém chromatografu"/>
Z té doby také pochází jedna velká chyba, která se mně stala kvůli používání propylaminem modifikované kolony. Kolegyně Sylvie Pažoutová totiž objevila kmen Claviceps, který produkoval dosud neznámý „azurový“ alkaloid. Azurový proto, že při prohlížení TLC desky pod UV lampou azurově zářil. Jakkoliv jsem analyzoval její izoláty na mnou vyvinutém systému, žádný nový alkaloid jsem nepozoroval. Žádný neidentifikovaný pík prostě nebyl (Obr. 2). Pochopili jsme oba až o několik let později. Myslím, že to bylo v roce 1988, kdy kolegové z NDR tento alkaloid identifikovali jako chanoklavin aldehyd. Ano, teď už bylo jasné, proč jsem žádný takový alkaloid nemohl vidět, zreagoval s náplní kolony.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Obr_2_HPLC_analyza_extracelularnich_namelovych_alkaloidu_produkovanych_houbou_Claviceps_fusiformis_Chromatograficke_podminky_5601499e1a/CSHS-Obr.-2-HPLC-analyza-extracelularnich-namelovych-alkaloidu-produkovanych-houbou-Claviceps-fusiformis.-Chromatograficke-podminky....webp" alt="ČSHS: Obr. 2: HPLC analýza extracelulárních námelových alkaloidů produkovaných houbou Claviceps fusiformis. Chromatografické podmínky: kolona Separon SGX C18 (25 x 0,8 cm I.D., velikost částic 7 μm), mobilní fáze MeOH‐H₂O‐koncentrovaný čpavek (30:70:0,4). UV detekce 224 nm. EF2 – elymoklavin difruktosid, EF1‐ elymoklavin fruktosid, E – elymoklavin, CHA – chanoklavin aldehyd, CH – chanoklavin, A – agroklavin"/>
Psal se rok 1984, kdy se nám podařilo získat finanční prostředky k nákupu nového chromatografu, tentokrát od firmy Perkin‐Elmer Serie 3b, s UV detektorem LC 85 a navíc s chromatografickou data stanicí Sigma 15. Ještě stále to sice nebyl počítač, ale tužku a trojúhelník jsem odložil už navěky. Navíc byl vybaven i automatickým dávkovačem, takže mohl pracovat v podstatě neomezeně dlouho. Z této doby pochází asi nejvíce studií zabývajících se izolací minoritních alkaloidů a jejich biotransformačních produktů, fyziologických studií, atd. Ještě je třeba podotknout, že v této době už na MBÚ ČSAV pracovalo několik HLPC systémů, využívaných k nejrůznějším studiím, ať už transformačních reakcí, metabolismu vyšších hub, produkce antibiotik a dalších biologicky významných látek.
Konec 80. let lze charakterizovat z hlediska vědeckého bádání za zcela přelomový. Objevují se první české osobní počítače (vyráběné v JZD Slušovice), jejichž cena se pohybuje někde na úrovni 250 000 Kč. Poprvé odkládáme psací stroje a používáme jednoduché textové editory pro psaní publikací. Rozvíjí se emailová komunikace a pomalu přestáváme psát dopisy ručně. Nakupované přístroje už jsou vybaveny programy, které velmi usnadňují práci. Významně se zvyšuje frekvence pro měření NMR spekter, skokem se dostáváme na 400 MHz, čímž se významně snižuje množství materiálu požadovaného pro určení struktury. A nakonec přichází revoluce, „sametová“. Potom už vše nabírá velmi rychlý spád. Rozvíjí se především informační technologie a hlavně máme svobodu a můžeme volně cestovat.
Poslední dekáda dvacátého století je charakterizována rychlým rozvojem všech instrumentálních technik. V kapalinové chromatografii to znamená především automatizaci a počítačové řízení všech chromatografů běžně vybavených i automatickými dávkovači, které nám umožnily zpracovávat velké množství vzorků v téměř nepřetržitém provozu. Navíc, kapalinové chromatografy se staly základním vybavením velkého počtu laboratoří, což se projevilo především v rychlém nárůstu nově izolovaných látek. V této poslední dekádě bylo v Mikrobiologickém ústavu izolováno a identifikováno více jak 300 nových látek, ať už přírodních (námelové alkaloidy, antibiotika, cyklické oligopeptidy, mastné kyseliny, atd.), polysyntetických (cukerné látky) nebo syntetických. Snad jen pro zajímavost bych rád upozornil na fakt, že za téměř 30 předcházejících let tedy od roku 1963 do roku 1990 bylo v Mikrobiologickém ústavu izolováno a identifikováno přibližně 250 nových látek.
V této době se také začíná velmi rychle rozvíjet i mezinárodní spolupráce naší (a nejen naší) laboratoře a tak kromě „standardních“ metod, tedy metod využívaných především k analýze sekundárních metabolitů nejrůznějších mikroorganismů, se zaměřujeme na novou oblast kapalinové chromatografie. Tou je syntéza chirálních stacionárních fází a hledání jejich využití k analýze některých farmaceutických preparátů, aminokyselin, pesticidů a herbicidů. Tato problematika byla více jak dvacet let úspěšně řešena ve spolupráci s Chromatografickým ústavem v Římě (Istituto di Cromatografia del Consiglio Nazionale delle Ricerche, Area della Ricerca di Roma, Italia). Chirální fáze byly založeny na derivátech námelových alkaloidů, které se díky své struktuře (aromatickému charakteru, rigidnímu skeletu se třemi chirálními centry) ukázaly být vynikajícími selektory pro analýzu chirálních organických kyselin (např. nesteroidních protizánětlivých látek ‐ profenů a některých herbicidů).
Další novou oblastí, která se téměř na dvacet let stala nedílnou součástí výzkumu v laboratoři, byla analýza produkce sekundárních metabolitů travních endofytních hub. Tato oblast byla rozvíjena ve spolupráci s Oddělením rostlinné patologie v Auburn University, Alabama, USA. Byly to znovu námelové alkaloidy, které jako produkty travních endofytních hub rodu Neotyphodium způsobovaly toxikózy u pasoucího se dobytka. V roce 1995 jsme k analýze poprvé využili spojení kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. 
Jednadvacáté století přináší další významný rozmach v celém vědeckém bádání, a to především v oblasti informačních technologií. Celý svět se propojuje na internetu, rozbíhají se databázová úložiště, která umožňují s neuvěřitelnou rychlostí získávat vědecké informace z celého světa. Nevím, jestli je na tomto místě vhodné připomínat dobu dávno minulou, tedy počátek devadesátých let, ale možná jen pro informaci těch později narozených bych rád připomněl, jak jsme získávali literaturu, tedy separáty vědeckých prací před dvaceti lety.
Existovaly, vlastně ještě existují, Current Contents, přehledná knížečka formátu A5, ve které byly uvedeny tisíce citací článků, které vyšly za jediný týden. Na konci byl adresář, kde byly uvedeny adresy korespondujících autorů. Po několika týdnech čekání na výtisk (rozdělovník přísně dodržoval hierarchii ústavu), jsme měli několik hodin na prostudování, vypsání citací článků, které nás zajímaly a dohledání adres korespondenčních autorů. Pak už zbývalo jen poslat žádanku o separát a doufat, že vám požadovaný dokument někdo zašle. Trvalo to tak měsíc, někdy i dva, a úspěšnost se pohybovala někde na úrovni padesáti procent. Ty články, které nepřišly, jsme pak dlouho a trpělivě sháněli po nejrůznějších knihovnách. Tak vzato dohromady, tři, čtyři měsíce a byla literatura jakž takž pohromadě. Neumím si už ani představit, že bych dnes tak dlouho čekal, dva, tři dny a téměř vše potřebné je uloženo v mém počítači.
Informační boom je ovšem provázen i technologickým pokrokem. V kapalinové chromatografii jde především o vývoj nových stacionárních fází s velikostí částic menších než dva mikrometry. Tak se rychle rozvíjí oblast ultraúčinné kapalinové chromatografie (UHPLC). Rychlé analýzy a skutečně vysoká účinnost jsou dnes standardem. Stejně rychlý vývoj prodělaly i detekční techniky, a to především propojení HPLC s hmotnostní spektrometrií, ale i s nukleární magnetickou resonancí. Tato propojení umožnila rozvoj nových oblastí výzkumu např. metabolomiky, proteomiky, fenogenomiky atd.
A co to přináší v oblasti sekundárních metabolitů? Bohužel jen mírné zlepšení. Stále totiž musíme nové mikroorganismy a jimi produkované neznámé metabolity izolovat z litrů fermentačních tekutin, zjišťovat jejich antimikrobiální a biologické aktivity, frakcionovat, analyzovat, testovat, a tak stále dokolečka, až se třeba po roce podaří identifikovat možná novou látku. A tak i přes nesmírný pokrok ve všech technikách, patří analýza sekundárních metabolitů nových mikroorganismů k těm časově velmi náročným a vyžaduje velkou trpělivost a zručného analytického chemika. Tak ať je takových stále dostatek.
Poděkování: Rád bych na tomto místě poděkoval panu Ing. Milanu Wurstovi, DrSc. z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., za jeho velkou pomoc při přípravě této kapitoly, především jejích historických částí z počátků HPLC. Dále bych rád poděkoval doc. Lucii Novákové za trpělivost a ediční úpravy textu.

Miroslav Flieger (Počátky a historie ČS HPLC)

Jaroslav Franc (Počátky a historie ČS HPLC)

Do servisu HP jsem nastoupil v roce 1985 a cca rok jsem provozoval něco jako příštipkaření. Servis tehdy fungoval pod hlavičkou n. p. Kancelářské stroje a tyto měly striktní pravidlo, že do kapitalistické ciziny smí zaměstnanec až po roční zkušební lhůtě. HP mělo také striktní pravidlo ‐ jejich zařízení smí servisovat pouze úspěšný absolvent příslušného servisního kurzu.
A tak jsem rok dělal šoféra kolegovi, opravoval spínané zdroje malých počítačů, vyměňoval žárovičky atd. Ve zpětném pohledu to ale až tak zbytečné nebylo. První školení u HP bylo příjemným překvapením ‐ do detailu popsané části hlavní desky a jejich diagnostika ‐ včetně varování neopravovat, pouze vyměnit, k čemuž na štěstí (zákazníků) nikdy nedošlo.
Nu a od té doby už to byla/je rutina.
Komentář k fotce: Pracoval jsem na kapalinovém chromatografu HP 1050 (pravidelná údržba) a na závěr jsem chtěl vrátit zpět kolonu, kterou mezitím dámy z obsluhy uklidily. Je prý v první zásuvce pod strojem. Když jsem ji otevřel ležela tam vedle oné kolony i moje fotka (A4 !!! hrůza). Při dotazu jsem se dozvěděl, že ji používají jako strašáka, pokud se něco nedaří a prý velice úspěšně.
<blockquote>
Tato kniha vznikla za vzájemné spolupráce <a href="https://lcms.cz/companies/21">České společnosti pro hmotnostní spektrometrii</a>, české pobočky firmy Thermo Fisher Scientific a firmy <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>. Vydání bylo realizováno za sponzorského přispění firem Thermo Fisher Scientific a <a href="https://lcms.cz/companies/42">Pragolab</a>.
</blockquote>
<blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CSHS_Ceska_spolecnost_pro_hmotnostni_spektrometrii_ceska_pobocka_firmy_Thermo_Fisher_Scientific_firma_Pragolab_eedddc1dbd/CSHS-Ceska-spolecnost-pro-hmotnostni-spektrometrii-ceska-pobocka-firmy-Thermo-Fisher-Scientific-firma-Pragolab..jpg" alt="ČSHS: Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii, česká pobočka firmy Thermo Fisher Scientific, firma Pragolab."/>
</blockquote>
<h3>ÓDA NA HP 1090</h3>
V době, kdy jsem opustil analytickou laboratoř (1985) a odešel do servisu HP, tehdy pod hlavičkou n. p. Kancelářské stroje, byl trh s přístroji sice bohatý, ale nic nefungovalo na 100 %. Byly zde sice přístroje již docela použitelné, nicméně pořád se o nějaké reprodukovatelnosti analýz nedalo mluvit. V této konstelaci ale daleko v čele plula vlajková loď HP – 1090. Ať se na mě příznivci konkurenčních firem nezlobí, vidím to tak.
To jen na úvod. Během času, bylo to na jaře 1986, jsem instaloval v Neratovicích první 1090ku na oddělení speciálních chemikálií a při instalaci jsem se poněkud vytahoval, že předvedu dvě po sobě jdoucí analýzy, které se nebudou na prvních třech místech (retenční časy, plochy píků) lišit. Ing. P. E. byl ovšem názoru jiného, a to, že opravdovou kvalitu ukáže až praxe, a nikoliv nějaký nacvičený trik.
Pár dní poté jsem měl cestu do Neratovic znovu a při té příležitosti se zastavil optat na zkušenosti. Byly pozitivní a debata přešla do obecné roviny chromatografických problémů. V té době se k nám připojil šéf oddělení a svorně jsme kritizovali kvalitu rozpouštědel pro gradientovou analýzu. Pak se ale šéf otočil na mě a řekl: „Pane kolego, stejně ty „Vaše“ stroje fungují nějak divně.“ Jelikož před tím o nějakých problémech nic nezaznělo, zůstal jsem udiveně koukat a on pokračoval. „No on ten „Váš“ stroj neměří standardy.“ Zůstal jsem koukat ještě víc a vykoktal otázku, zda tedy měří alespoň vzorky. A odpověď byla: „Jó, vzorky ty měří, ale kalibrační standardy změří jen jednou a pak už je jen opisuje.“

Václav Ineman (Počátky a historie ČS HPLC)

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Cílem společnosti je napomáhat rozvoji hmotnostní spektrometrie v České republice, poskytovat svým členům a dalším osobám se zájmem o hmotnostní spektrometrii podporu v získávání znalostí v oboru, prezentovat dosažené pokroky a rozšiřovat obecné povědomí o hmotnostní spektrometrii ve společnosti. ČSHS bude spolupracovat se zahraničními společnostmi zaměřenými na hmotnostní spektrometrii, přispívat ke zvyšování odborné úrovně svých členů, organizovat semináře, konference a vědecká setkání.

Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii

Moderní elektroanalytické metody (Cena Metrohm 2026)

ALS Kurz Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby

Praktický kurz ŠKOLA HPLC

Big Scale, Big Wins: Prep Chromatography Explained

High-throughput stability screening strategies for antibody formulation

PFAS in Food & Food Contact Material