Využití metody FIA/ECD pro stanovení celkové antioxidační aktivity drobného ovoce

Klíčová slova

CoulArray, FIA, antioxidanty, elektrochemická detekce, třešně, rybízy, angrešty, ekologický režim, integrovaný režim ochrany

Úvod

Tato metoda umožňuje objektivní vyhodnocení rozdílů v obsahu antioxidantů mezi odrůdami třešní a drobného ovoce. Také je možné hodnotit, jaký vliv má na celkovou antioxidační aktivitu ovoce režim jeho pěstování. Stejné odrůdy byly pěstovány ve dvou odlišných režimech v ekologickém (ECO) a v režimu s chemickou ochranou (IPM).

Analýza drobného ovocí pomocí FIA/ECD

Pro vyhodnocení bioaktivních látek v ovoci ( angrešty a třešně) byla použita FIA Flow Injection Analysis ve spojení s vícekanálovým elektrochemickým detektorem CoulArray při které jsou kvantifikovány elektroaktivní látky na základě přeneseného náboje při různých potenciálech na pracovních elektrodách. Na celách byly aplikovány potenciály 200 400 600 a 800 mV oproti referentní suché hydrogen palladiové elektrodě. Spojení FIA s elektrochemickou detekcí představuje velmi rychlou 66 sekund), levnou a automatizovanou metodu screeningu pro srovnání antioxidační aktivity v různých ovocných odrůdách. Bylo také provedeno srovnání celkové antioxidační aktivity u různých odrůd ovoce pěstovaných v ECO režimu a v rámci IPM.

Výsledky

Nejvyšší antioxidační aktivita byla pozorována u černého rybízu, poté u červeného rybízu a třešní. Nejvyšší antioxidační aktivitu vykazovala odrůda černého rybízu OMETA, odrůda červeného rybízu JOHNLEER VAN TETS a odrůda třešní SKEENA. Nejnižší antioxidační aktivita byla zjištěna u bílých angreštů u odrůdy MUCURINES Celková antioxidační aktivita byla vyšší u genotypů s tmavými plody.

U třešní a drobného ovoce byla rovněž porovnána celková antioxidační aktivita vzorků pěstovaných v rozdílných režimech ochrany. Vyšší celkovou antioxidační aktivitu vykazovaly odrůdy pěstované v ekologickém režimu, a to u 83 vzorků angreštů,72 vzorků třešní a u 58 vzorků rybízu. Z toho je patrný vliv pěstebního režimu na antioxidační aktivitu v ovoci, a to v případě třešní a angreštů.

Obrázek 1: Porovnání celkové antioxidační aktivity třešní pěstovaných ve 2 různých režimech pomocí metody FIA/ECD

Obrázek 2: Porovnání celkové antioxidační aktivity rybízů pěstovaných ve 2 různých režimech pomocí metody FIA/ECD

Obrázek 3: Porovnání celkové antioxidační aktivity angreštů pěstovaných ve 2 různých režimech pomocí metody FIA/ECD

Obrázek 4: Grafické srovnání vždy 3 odrůd s nejnižší antioxidační aktivitou reprezentující angrešty, rybízy a třešně

Obrázek 5: Grafické srovnání vždy 3 odrůd s nejvyšší antioxidační aktivitou reprezentující angrešty, rybízy a třešně