<h4>2. výroční mezinárodní konference NETPHARM: Od špičkového vybavení k excelentním výsledkům v polovině cesty projektu</h4>Ve dnech 15.–16. dubna 2026 se v Kudowa-Zdróji, Polsku, uskutečnil druhý ročník mezinárodní výroční konference projektu „Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách“ (NETPHARM). Setkání, kterého se zúčastnilo více než 100 vědeckých pracovníků, potvrdilo, že po dvou letech realizace projekt úspěšně plní své ambiciózní cíle v oblasti propojování základního výzkumu s klinickou praxí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Vědecká excelence a mezinárodní přesah</h4>Odborný program konference se zaměřil na pokroky v pěti klíčových výzkumných záměrech (VZ1–VZ5), přičemž vedoucí jednotlivých sekcí prezentovali dosažené milníky, vědecké výsledky a synergie svých týmů za uplynulý rok. Za oblast farmaceutické a analytické chemie (VZ1) vystoupila prof. Kateřina Vávrová, zatímco pokroky ve farmakologii a toxikologii (VZ2) shrnul prof. František Štaud. Prof. Martin Hrubý prezentoval výsledky v oblasti nových systémů pro doručování léčiv a formulací (VZ3) a doc. Daniela Fialová (VZ4) představila v rámci geriatrické klinické farmacie výzkumné práce zaměřené na systematické přehledy literatury, algoritmy individualizované farmakoterapie a pilotní depreskribční intervence. Hodnocení aktivit v oblasti pokročilých in vitro a in silico přístupů ve vývoji léčiv (VZ5) přednesl doc. Tomáš Smutný. Mezi hlavními řečníky vystoupili se svými plenárními přednáškami například prof. Martin Hrubý s příspěvkem o stimul-citlivých polymerech pro biomedicínské aplikace nebo prof. František Švec, který se věnoval otázce využití monolitů v superkritické fluidní chromatografii pro separaci velkých biologicky aktivních molekul.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM - prof. František Švec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800">Významným přínosem byla účast členů Mezinárodní vědecké rady (ISAB) pod vedením prof. Marii da Conceição z univerzity v Portu. V rámci zvaných přednášek představili tito uznávaní odborníci nejnovější světové trendy: prof. Kevin A. Schug (University of Texas at Arlington) se věnoval charakterizaci pokročilých lékových forem, prof. Igor Lacík (Slovenská akademie věd) hovořil o využití polymerů v léčbě diabetu, prof. Søren Bak (University of Copenhagen) představil rostlinné přírodní produkty jako biopesticidy nové generace a prof. Michael Lämmerhofer (University of Tübingen) rozebral význam metabolomiky a lipidomiky v biomedicínském výzkumu.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: prof. Kevin A. Schug" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Konkrétní výsledky: 110 publikací a investice do infrastruktury</h4>Projekt NETPHARM, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), dosáhl k začátku roku 2026 významných milníků:<ul><li>Interdisciplinární odborný tým: Do výzkumné činnosti bylo v rámci projektu zapojeno přes 200 výzkumníků z řad zkušených i začínajících vědců.</li><li>Publikační činnost: Bylo vyprodukováno 110 odborných publikací, z nichž většina spadá do kategorie Q1.</li><li>Publicita, diseminace výsledků: Počet odborných příspěvků na mezinárodních konferencích (195) již nyní o 38 % překračuje původní plán.</li><li>Infrastruktura: Do výzkumných laboratoří bylo pořízeno 16 špičkových přístrojů v celkové hodnotě 37,5 milionu korun, včetně rentgenového difraktometru, konfokální mikroskopie či výpočetního serveru.</li><li>Audit: Úspěšně proběhla kontrola na místě ze strany MŠMT, která potvrdila hospodárnost využití dotačních prostředků.</li></ul><h4>Strategická doporučení pro budoucnost</h4>Na konferenci navázalo 17. dubna 3. zasedání rady ISAB v historických prostorách Karolina v Praze. Rada ocenila dynamiku spolupráce mezi institucemi, jako jsou Univerzita Karlova FaF UK a LF HK), VŠCHT, ústavy AV ČR (ÚOCHB a ÚMCH) a MU/CEITEC. Pro zbývající polovinu projektu odborníci doporučili ještě silnější zaměření na mezinárodní mobilitu projektových týmů, posílení synergií mezi jednotlivými týmy a zrychlení procesu podávání patentových přihlášek a zaměření na soft skills juniorních pracovníků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 3. zasedání rady ISAB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900">Networking a podpora talentů Kromě intenzivního vědeckého bloku nechyběl ani neformální program, který zahrnoval prohlídku Kudowy-Zdrój a společnou večeři. Důležitou součástí bylo ocenění nejlepších posterových prezentací mladých vědců, které podtrhuje důraz projektu na výchovu nové generace farmaceutických expertů. Mezi oceněnými byli Ing. Anna Tvrdá, Mgr. Mária Bajnoková a Mary Angelia Alfred, M.Sc.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: Ocenění nejlepších posterových prezentací" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><blockquote>„Projekt NETPHARM je v polovině své cesty a jasně ukazuje, že budování celostátní platformy excelence má smysl. Naše vědecké výstupy i modernizovaná pracoviště tvoří silný základ pro inovace, které v budoucnu přímo ovlivní kvalitu farmaceutické péče,“ zhodnotil setkání odborný manažer projektu prof. Petr Pávek.</blockquote>

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

<div>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</div><div><h5>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</h5>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.<h5>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</h5>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.Zjednodušeně řečeno: virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.<h5>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</h5>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s NIH a Rockefeller University a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.<h5>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</h5>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.<h5>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</h5>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z National Institutes of Health (NIH, Frederick) rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z Rockefeller University pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.<h5>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</h5>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR), a z CEITEC. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.<h5>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</h5>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.<h5>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</h5>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Agilent Technologies

Altium International (HPST)

Shimadzu Corporation

<h4>1. Stopová analýza kovů ve farmacii (J. Marek) (20 min)</h4>
Analýza kovů ve farmaceutických výrobcích a přísadách doznala v minulých letech změn. Dřívější kolorimetrické testy jsou nahrazeny novými instrumentálními metodami pro měření potenciálně toxických elementárních nečistot.
Nové metody ICP-MS a ICP-OES vyžadují pouze malé množství vzorku, poskytují kvantitativní výsledky pro jednotlivé nečistoty / kovy uvedené v nových metodách ICH-Q3D a USP &lt;232&gt;. Některé typy vzorků mohou být pro měření na ICP-MS problematické. Vzorky mohou mít vysoký obsah matrice nebo mohou být rozpuštěny v organických rozpouštědlech, což může přetížit plazmu běžných ICP-MS systémů. Seznam sledovaných analytů ICH-Q3D a USP &lt;232&gt; také obsahuje několik kritických toxických prvků, které lze při nízkých koncentracích měřit s obtížemi. Některé jsou hůře ionizovatelné (As, Cd a Hg), což znamená, že mají relativně nízkou citlivost, a některé trpí polyatomickými interferencemi (např. 75ArCl + na 75As). Agilent ICP-MS používá k řešení těchto problémů optimalizovaný hardware. Robustní plazma s technologií HMI snáší vysoké koncentrace rozpuštěných pevných látek (až 25%), vysokofrekvenční polovodičový generátor si snadno poradí s organickými rozpouštědly a He kolizní cela eliminuje všechny běžné polyatomické interference. Samozřejmostí je odpovídající complience softwarové řešení.
Z hlediska analýzy kovů je také zásadní příprava vzorků. Mikrovlnný rozkladný systém či podvarová destilace pro přípravu ultra-čistých kyselin jsou jako příslušenství pro přípravu vzorků určených ke kvantitativní stopové analýze neméně podstatnou součástí.
<h4>2. Molekulová spektroskopie Agilent ve farmacii. Jedinečná a moderní řešení farmaceutických aplikací (M. Háková) (15 min)</h4>
Cary 3500. Nový spektrofotometr s nejnovějším softwarem. Díky jedinečnému technickému řešení Vám spektrofotometr Cary 3500 umožní měřit až osm vzorků najednou ve stejném čase. V kombinaci s nejnovějším softwarem vyhovujícím veškerým aktuálním legislativním požadavkům je Cary 3500 skvělým nástrojem právě pro farmaceutické aplikace.
Vaya. Efektivní řešení pro kontrolu vstupních surovin. Jedinečná technologie ručního Ramana Agilent Vaya Vám dovolí měřit i přes neprůhledné obaly, s kterými si běžný Raman neporadí. Rychlost příjmu surovin se tak posune z řádu dnů do řádů hodin. Navíc Vaya byl vyvinut speciálně pro farmaceutický průmysl, tedy i software je tomu zcela přizpůsoben.
TRS 100. Přístroj pro farmaceutický průmysl na principu Ramanovy transmisní spektroskopie. TRS 100 využijete pro kvantitativní analýzu, je ideálním řešením pro stanovení obsahové stejnoměrnosti či polymorfismu u tablet či kapsulí. Díky principu Ramanovy transmisní spektroskopie jde o velmi rychlou metodu s nízkými náklady.
LDIR 8700. Přístroj pro chemický imaginig. LDIR 8700 je unikátním řešením pro charakterizaci distribuce složek v tabletách. Vhodný i k určení polymorfismu, nebo také můžete sledovat vliv vlhkosti na formu solí v tabletách.
<h4>3. OpenLAB CDS ve farmaceutické laboratoři (M. Novotný) (20 min)</h4>
V přednášce představíme nejpoužívanější zapojení chromatografů v regulovaných laboratořích, výhody tohoto zapojení a objasníme některé pojmy z IT světa. Dozvíte se o specifických funkcích, kterými je software od firmy Agilent Technologies vybaven pro splnění požadavků 21 CFR Part 11.
<h4>4. Aktuality v oblasti servisních činností, servisních smluv a zákaznických školení (M. Juříček) (20 min)</h4>
Servisní tým HPST stále rozšiřuje škálu prováděných služeb. Kromě tradičních záručních a pozáručních oprav a pravidelných preventivních údržeb nabízí i operační kvalifikace přístrojů a software splňující nejpřísnější kritéria světových autorit z oblasti kontroly léčiv a potravin. Nad rámec oficiálních předepsaných testů a limitů nabízí i provedení dodatečných testů dle individuální potřeby zákazníka, vše zastřešené prověřenou robustní kvalifikační platformou Agilent Compliance Engine (ACE).
Dodávky služeb je možné jednoduše zavázat uzavřením výhodného servisního kontraktu, přičemž je možné zvolit si z několika typů dle rozsahu požadovaných služeb, a nebo postavit kontrakt přímo na míru specifickým požadavkům laboratoře.
Kromě výše uvedených služeb HPST pořádá uživatelská hardwarová a softwarová školení, na kterých se dozvíte praktické informace i doporučení pro práci s instrumentací Agilent Technologies.
Všechny služby zajišťuje stále se rozrůstající tým odborně vyškolených servisních techniků pracujících podle přísných standardů ISO 9001 a ISO 13485.
<blockquote>
Kompletní program a přihlašovací formulář naleznete <a href="https://hpst.cz/zveme-na-serii-3-webinaru-instrumentace-spotrebni-material-agilent-pro-farmaceuticky-prumysl">na webu HPST</a>
</blockquote>

HPST: Instrumentace a spotřební materiál Agilent pro farmaceutický průmysl - Den 2

Instrumentace a spotřební materiál Agilent pro farmaceutický průmysl - Den 2

Analýza kovů ve farmacii, možnosti spektrofotometrů, ramanů nebo imagingu Agilent ve farmacii, OpenLab software a možnosti servisních služeb, smluv a školení.

Řešení Agilent pro farmaceutický průmysl - Den 1

A UV-VIS spectrometer is a powerful and versatile tool for material analysis. It is capable of providing very quick information of sample composition and concentration for quality control in addition to indicating how samples change versus time or temperature.
In this webinar, we will go over what is happening when we take a UV-VIS measurement, discuss how measurement parameters can improve our data collection, and look at applications like concentration and kinetics.
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Understanding Your UV-Vis Measurements

Understanding Your UV-Vis Measurements

What is happening when we take a UV-VIS measurement, how measurement parameters can improve our data collection, and look at applications.

Join us to become familiar with performing UV-Vis measurements and how instrumental parameters, solvents, and cuvettes selection, etc. can affect your results. The discussion will cover basic instrument design, instrumental parameters and how they can affect the data. Cuvette selection, solvents choices, and steps involved in setting-up both qualitative and quantitative analysis will be discussed.
<blockquote>
Presenter: Mark Fisher, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark, an Application Scientist for Agilent Technologies, has over 30 years of experience in molecular spectroscopy. He has held roles in Agilent&#39;s UV-Vis-NIR, fluorescence, and atomic absorption product portfolios. In addition to identifying industry trends and new business needs, Mark&#39;s responsibilities include application development, pre and post-sales support, as well as acting as a customer advocate for new product and technology opportunities. Mark received his doctorate in analytical chemistry from the University of Nebraska-Lincoln.
</blockquote>

Agilent Technologies: Back to Basics Workshop for UV-Vis

Back to Basics Workshop for UV-Vis

Join us to become familiar with performing UV-Vis measurements and how instrumental parameters, solvents, and cuvettes selection, etc. can affect your results. 

Sample throughput can be one of the most challenging aspects of using a UV-VIS Spectrometer. Scanning spectrometers are capable of collecting data extremely quickly but overall, certain measurements, like kinetics and thermal melts, can still be bottlenecked by the need to measure one sample at a time.
We will discuss in this webinar what to do in these scenarios - and how simultaneous data collection can speed up sample throughput and improve workflows.
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Improving UV-Vis Efficiency with Simultaneous Data Collection

Improving UV-Vis Efficiency with Simultaneous Data Collection

We will discuss in this webinar what to do in these scenarios - and how simultaneous data collection can speed up sample throughput and improve workflows.

Improving UV-Vis Efficiency with Data Collection

21 CFR Part 11 regulations and requirements for UV-VIS spectrometers can seem intimidating. Agilent&#39;s Cary 60 and Cary 3500 UV-VIS spectrometers are capable of meeting these requirements and are here to help.
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Meeting 21 CFR Part 11 Compliance With UV-Vis Spectrometers

Meeting 21 CFR Part 11 Compliance With UV-Vis Spectrometers

Agilent's Cary 60 and Cary 3500 UV-VIS spectrometers are capable of meeting 21 CFR Part 11 regulations and requirements  and are here to help.

We are interested in the growth of new materials and investigate physical properties affected by size, chemical doping, interface, heterostructure, and external tuning parameters (light, magnetic field, etc.).
We are particularly interested in understanding the optical and dielectric properties of novel electronic materials that are fabricated in our lab in thin film form. Since the discovery of graphene, Transition metal dichalcogenides (TMDs) have merged as one of the most exciting systems to investigate properties at the nanoscale. In our lab, we have developed few-layer large-area MoS2 thin-films using a PVD-CVD growth process that can produce films with tunable properties [1]. For this talk, I will specifically focus on their broadband dielectric properties measured using Shimadzu UV3600 Plus [2]. Next, I will discuss our work on the influence finite-size in Topological insulator Bi2Se3 thin-films. Through a combination of quantum confinement and Burstein-Moss effect, we discovered a large optical blue-shift in Bi2Se3 as it approaches the 2D limit [3].
References
<ol>
<li>Viable route towards large-area two dimensional MoS2 using magnetron sputtering, H. Samassekou, A. Alkabsh, M. Wasala, M. Eaton, A. Walber, A. Walker, O. Pitkänen, K. Kordas, S. Talapatra, T.Jayasekera, Dipanjan Mazumdar, 2D Materials 4 021002 (2017).
</li>
<li>Broadband optical properties and electronic band structure of few-layer MoS2, Asma Alkabsh and Dipanjan Mazumdar, (unpublished) 2020.
</li>
<li>Optical evidence for blue shift in Topological insulator Bismuth selenide in the few-layer limit , Yub Raj Sapkota, Asma Alkabsh, Aaron Walber, Hassana Samassekou, Dipanjan Mazumdar, Applied Physics Letters, 110, 181901 (2017).
</li>
</ol>

Shimadzu: Optical and dielectric properties of novel electronic materials using Shimadzu UV-3600 Plus

Optical and dielectric properties of novel electronic materials using Shimadzu UV-3600 Plus

Broadband dielectric properties measured using Shimadzu UV3600 Plus.

Optical and dielectric properties of electronic materials

The integrating sphere accessory is the most frequently used accessory on UV/Vis/NIR instruments.
With an integrating sphere, one can measure just about any sample type including, solids, liquids, gels, creams, films, particle suspensions, skin, and other biologicals. In addition, samples that are turbid, cloudy, semi-transparent, or opaque can be easily measured as well. Integrating spheres are the Swiss Army Knife of spectroscopy. The ability to understand the measurement techniques of spheres is key to the evaluation of spectrophotometric materials characterization data.
The most common question materials characterization spectroscopists ask themselves is, “How do I measure this sample?” They ponder this as they are looking some unusual sample, like a rock or even a cockroach. And yes, they can both be measured with an integrating sphere accessory!
This webcast will consist entirely of spectra from a series of example samples that cover the range of specular and diffuse reflectance/transmission characteristics. We will concentrate on the decision-making process of how to measure these different sample types with both the stand-alone instrument and integrating sphere accessary. Included will be a detailed discussion of how to evaluate spectral data from the various sphere measurement formats. This webinar will also cover all the basic measurement configurations of integrating spheres and how to properly evaluate the sample’s material properties from collected spectra.
<blockquote>
Presenter: Jeffrey L. Taylor, Ph.D. (Molecular Spectroscopy Guru, Industry Expert With Over 35 Years of Experience)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Jeffrey L. Taylor received his Bachelor of Science degree from Georgia College and State University with dual majors in Physiology and Organic Chemistry. He obtained a Master of Science degree from the University of Georgia in Toxicology and later a Doctor of Philosophy degree from the same school in Biochemistry and Spectroscopy.
</blockquote>
<blockquote>
He has spent his career of over 35 years with major spectroscopy instruments manufacturers, mainly working as Field Product Specialist and Senior Staff Scientist. Areas of expertise include technical support of sales, customer support/training, applications design and development, software specification/evaluation, and instrumental design and evaluation. He is the author of numerous application notes, conference presentations and webcasts, and holder of several patents.
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Taylor, although retired, maintains his desire to contribute to the field. He is currently a consultant for Shimadzu Scientific Instruments to assist with sales support, application support and development of web-based educational resources.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Sudhir Dahal, Ph.D. (Product Manager - Molecular Spectroscopy, Shimadzu Scientific Instruments)
</blockquote>
<blockquote>
Sudhir Dahal is Product Manager of Molecular Spectroscopy group at Shimadzu Scientific Instruments, USA. He joined the company after obtaining his PhD from University of Maryland Baltimore County (UMBC), where he researched and collaborated on developing novel spectroscopy-based technique for brain tumor cell detection. At Shimadzu Scientific Instruments, he and his group are responsible for overall sales support of molecular spectroscopy products in North America, Central America and parts of South America. The products include UV-Vis-NIR, FTIR, Fluorescence spectrophotometers and accessories.
</blockquote>
<blockquote>
,His everyday responsibilities include, but are not limited to, teaching classes to sales/technical support engineers and customers, producing scientific literatures, researching new products and applications, representing Shimadzu at conferences and promoting the products through various marketing campaigns.
</blockquote>

Shimadzu: Measuring Diverse Samples With UV-Vis-NIR Spectrophotometer: An Example Workflow and Evaluation Methodology for Integrating Spheres

Measuring Diverse Samples With UV-Vis-NIR Spectrophotometer: An Example Workflow and Evaluation Methodology for Integrating Spheres

Spectra from a series of example samples that cover the range of specular and diffuse reflectance/transmission characteristics.

LCMS webináře se zaměřením na UV-Vis - strana 11