Proficiency testing – How much and how often?

Význam tématu

Laboratorní účast v proficiency testingu (PT) je klíčovou součástí zajišťování kvality analytických výsledků. Systematická strategie volby vhodných PT schémat a frekvence účasti pomáhá prokazovat technickou způsobilost, odhalovat slabá místa v postupech a poskytuje důkaz nezávislého hodnocení výsledků, což je důležité pro akreditaci, regulační požadavky i důvěru zákazníků.

Cíle a přehled studie / článku

Text poskytuje praktické vodítko pro laboratorní strategie účasti v PT: jak vymezit „úroveň“ (která oblast technické způsobilosti pokrýt) a „frekvenci“ (jak často se účastnit). Hlavní myšlenkou je, že rozhodnutí musí vycházet z vlastní analýzy stávajících QA nástrojů laboratoře a z jednoduchého hodnocení rizik. Dokument shrnuje i konkrétní případy a doporučení pro zdůvodnění voleb při auditech a akreditacích.

Použitá metodika a instrumentace

Text nepopisuje experimentální studii, ale metodologický přístup k plánování PT účasti. Instrumentace a analytické postupy uváděné jako příklady zahrnují běžné laboratorní techniky, které ovlivňují volbu PT schémat:

• qPCR (kvantitativní real‑time PCR) pro detekci DNA sekvencí patogenů v mase
• LC‑MS a GC‑MS pro stanovení pesticidů v potravinách
• ICP‑AES a ICP‑MS pro stanovení magnezia, minerálů a stopových prvků v biologických vzorcích a potravinách

Tyto techniky slouží pouze jako ilustrace, že „oblast technické způsobilosti" se definuje kombinací měřicího postupu, charakteristiky (analyty) a typu matrice (produkt).

Hlavní výsledky a diskuse

Text neprezentuje experimentální data, ale vyvozuje praktická doporučení a pravidla rozhodování:

• Laboratoř by měla vyjít z inventáře svých oblastí technické způsobilosti, kde každá oblast je definována třemi parametry: měřicí postup, stanovená charakteristika a produkt/matrice.
• PT účast by měla být zajištěna alespoň pro každou oblast technické způsobilosti, pokud jsou vhodné schémata dostupná.
• Frekvence účasti má odrážet výsledky rizikové analýzy, souběžné QA nástroje (RMs/CRMs, IQC, alternativní metody), legislativní požadavky a provozní faktory (počet analýz mezi koly, fluktuace personálu, stabilita metod).
• Příklady ukazují, že rozlišení oblastí může vést k většímu počtu potřebných PT schémat (např. LC‑MS vs. GC‑MS; vysokovodnaté vs. nízkovodnaté matrice), a že frekvence může být přizpůsobena preferovaným matricím či úrovni zkušeností personálu.
• Laboratoř musí být připravena při auditech věcně obhájit zvolenou úroveň a frekvenci účasti; strategie by měla být revidována minimálně ročně a často pokrývat období mezi přezkoumáními akreditace.

Dále dokument upozorňuje na limity ostatních QA nástrojů – například nedostatečná shoda mezi RM a reálnými vzorky nebo problémy se stabilitou interních kontrol mohou oslabit důvěru v interní sledování kvality a zvýšit potřebu PT.

Přínosy a praktické využití metody

Účelně nastavená PT strategie přináší několik praktických přínosů:

• Zpětná vazba k přesnosti a srovnatelnosti výsledků vůči externímu referenčnímu rámci;
• Podpora rozhodování o nutnosti školení personálu, revizi postupů nebo nákupu nové instrumentace;
• Splnění legislativních a akreditačních požadavků; podpora důvěry klientů a zadavatelů;
• Optimalizace nákladů – volba adekvátní frekvence a rozsahu PT předejde nadbytečným kolaudacím i rizikům z nedostatečně kontrolovaných analýz.

Prakticky lze strategii uplatnit tak, že laboratorní aktivity rozdělíte do samostatných oblastí technické způsobilosti, pro každou stanovíte preferovaný počet a typ PT kol a frekvenci podle rizikových faktorů a dostupnosti vhodných schémat.

Budoucí trendy a možnosti využití

Očekávané směry vývoje a využití zahrnují:

• Větší flexibilitu PT poskytovatelů (více kol za rok, volitelné varianty) pro lepší přizpůsobení provozním potřebám laboratoří;
• Rostoucí význam PT pokrývající nové analytické technologie a komplexní matrice (metody multiplexní, metody vyžadující sofistikované extrakce);
• Integrace výsledků PT s interními QC daty a automatizovanými systémy řízení kvality pro pokročilé řízení rizik;
• Větší využití digitálních nástrojů a sítí pro výměnu informací o PT a pro benchmarking mezi laboratořemi v reálném čase.

Tyto trendy podpoří přesnější plánování frekvence a úrovně PT účasti a usnadní obhajobu voleb při auditech.

Závěr

Strategie účasti v proficiency testingu by měla být cílená, odůvodnitelná a pravidelně revidovaná. Laboratoře musí vyčíslit své oblasti technické způsobilosti, provést jednoduché hodnocení rizik a zvážit ostatní QA nástroje při rozhodování o úrovni a frekvenci účasti. Přístup by měl být dokumentovaný, přizpůsobený provozním podmínkám a připravený k obhajobě při auditech a akreditacích.

Reference

1. Brookman B., Mann I. (eds.): Eurachem Guide: Selection, Use and Interpretation of Proficiency Testing Schemes. 3rd ed., 2021.
2. European co‑operation for Accreditation: EA‑4/18 G:2021 Guidance on the level and frequency of proficiency testing participation.