METODY STANOVENÍ BIOPŘÍSTUPNÉ A BIODOSTUPNÉ FRAKCE HYDROFOBNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTŮ
Vědecké články | 2015 | Chemické listyInstrumentace
Hydrofobní organické polutanty se v prostředí akumulují v půdách a sedimentech, kde se postupně stávají méně dostupnými pro biotransformaci a transport. Klasická stanovení celkové koncentrace často nadhodnocují riziko, protože nezohledňují frakci skutečně dostupnou pro organizmy. Stanovení biopřístupné a biodostupné frakce je proto klíčové pro přesné hodnocení environmentálního rizika a efektivitu bioremediačních zásahů.
Článek shrnuje a porovnává nejčastěji používané biologické a chemické metody pro měření biopřístupné a biodostupné frakce hydrofobních organických polutantů. Diskutuje principy extrakce, jejich výhody, nevýhody a praktická omezení a objasňuje rozdíl mezi biopřístupnou (potenciálně dostupnou) a biodostupnou (skutečně asimilovanou) frakcí.
Biologické metody: měření bioakumulace v žížalách (Eisenia fetida, Lumbriculus variagatus), korelace s toxicity testy (Lemna minor, Heterocypris incongruens, Vibrio fischeri). Mikrobiální degradace izotopicky značených sloučenin měřením 14CO2.
Chemické metody: extrakce organickými rozpouštědly (methanol, n-butanol, surfaktanty), polymerní sorbenty Tenax, XAD-2, pevná fáze (SPME vlákna, C18 disky), cyklodextriny (hydroxypropyl-β-cyklodextrin), nadkritický CO2 (SFE) a subkritická voda (SWE). Metody mohou být jednobodové, vícebodové rovnovážné i sekvenční a dynamické.
• Jednobodové extrakce často vyžadují složitou optimalizaci a nejsou univerzálně přenositelné pro směsné kontaminace.
• Vícebodové sekvenční metody (desorpční kinetika) umožňují stanovit frakci F odpovídající rychle desorbovatelným polutantům a lépe korelují s biodostupností.
• SFE a SWE v dynamickém uspořádání zkracují dobu extrakce a simulují reálné uvolňování látek. SFE (CO2 50 °C, 20 MPa) poskytuje výsledky srovnatelné s XAD-2, avšak za stoviny minut.
• Biologické testy potvrzují, že ekotoxicita koreluje s biodostupnou frakcí stanovenou chemickými metodami.
Stanovení biopřístupné a biodostupné frakce umožňuje:
• Rozvoj in situ biosenzorů geneticky modifikovaných mikroorganismů pro rychlou detekci dostupných polutantů.
• Kombinace dynamických extrakčních metod (SFE, SWE) s modelováním desorpční kinetiky pro přesnější předpovědi.
• Aplikace subkritických fluidních extrakcí dostupných laboratorním extraktorem ASE.
• Standardizace výpočtu frakce F pro různé typy matric a polutantů.
Pro hodnocení dostupných frakcí hydrofobních organických polutantů jsou nejpřesnější dynamické vícebodové sekvenční metody, zejména SFE a sekvenční SWE, které věrně simulují reálné uvolňování látek. Biologické testy potvrdily validitu chemických postupů. Pro praxi se doporučuje kombinace vybraných chemických metod s kontrolními biologickými testy a další vývoj biosenzorů pro rychlou detekci.
SPME, Příprava vzorků
ZaměřeníŽivotní prostředí
VýrobceSouhrn
Význam tématu
Hydrofobní organické polutanty se v prostředí akumulují v půdách a sedimentech, kde se postupně stávají méně dostupnými pro biotransformaci a transport. Klasická stanovení celkové koncentrace často nadhodnocují riziko, protože nezohledňují frakci skutečně dostupnou pro organizmy. Stanovení biopřístupné a biodostupné frakce je proto klíčové pro přesné hodnocení environmentálního rizika a efektivitu bioremediačních zásahů.
Cíle a přehled studie / článku
Článek shrnuje a porovnává nejčastěji používané biologické a chemické metody pro měření biopřístupné a biodostupné frakce hydrofobních organických polutantů. Diskutuje principy extrakce, jejich výhody, nevýhody a praktická omezení a objasňuje rozdíl mezi biopřístupnou (potenciálně dostupnou) a biodostupnou (skutečně asimilovanou) frakcí.
Použitá metodika a instrumentace
Biologické metody: měření bioakumulace v žížalách (Eisenia fetida, Lumbriculus variagatus), korelace s toxicity testy (Lemna minor, Heterocypris incongruens, Vibrio fischeri). Mikrobiální degradace izotopicky značených sloučenin měřením 14CO2.
Chemické metody: extrakce organickými rozpouštědly (methanol, n-butanol, surfaktanty), polymerní sorbenty Tenax, XAD-2, pevná fáze (SPME vlákna, C18 disky), cyklodextriny (hydroxypropyl-β-cyklodextrin), nadkritický CO2 (SFE) a subkritická voda (SWE). Metody mohou být jednobodové, vícebodové rovnovážné i sekvenční a dynamické.
Hlavní výsledky a diskuse
• Jednobodové extrakce často vyžadují složitou optimalizaci a nejsou univerzálně přenositelné pro směsné kontaminace.
• Vícebodové sekvenční metody (desorpční kinetika) umožňují stanovit frakci F odpovídající rychle desorbovatelným polutantům a lépe korelují s biodostupností.
• SFE a SWE v dynamickém uspořádání zkracují dobu extrakce a simulují reálné uvolňování látek. SFE (CO2 50 °C, 20 MPa) poskytuje výsledky srovnatelné s XAD-2, avšak za stoviny minut.
• Biologické testy potvrzují, že ekotoxicita koreluje s biodostupnou frakcí stanovenou chemickými metodami.
Přínosy a praktické využití metody
Stanovení biopřístupné a biodostupné frakce umožňuje:
- přesnější hodnocení environmentálního rizika kontaminovaných lokalit,
- optimální návrh a řízení bioremediačních zásahů,
- predikci bioakumulace v ekotoxikologických testech,
- úsporu nákladů a času ve srovnání s rozsáhlými biologickými testy.
Budoucí trendy a možnosti využití
• Rozvoj in situ biosenzorů geneticky modifikovaných mikroorganismů pro rychlou detekci dostupných polutantů.
• Kombinace dynamických extrakčních metod (SFE, SWE) s modelováním desorpční kinetiky pro přesnější předpovědi.
• Aplikace subkritických fluidních extrakcí dostupných laboratorním extraktorem ASE.
• Standardizace výpočtu frakce F pro různé typy matric a polutantů.
Závěr
Pro hodnocení dostupných frakcí hydrofobních organických polutantů jsou nejpřesnější dynamické vícebodové sekvenční metody, zejména SFE a sekvenční SWE, které věrně simulují reálné uvolňování látek. Biologické testy potvrdily validitu chemických postupů. Pro praxi se doporučuje kombinace vybraných chemických metod s kontrolními biologickými testy a další vývoj biosenzorů pro rychlou detekci.
Reference
- 1. Semple K. T., Doick K. J., Jones K. C., Burauel P., Craven A., Harms H. Environ. Sci. Technol. 38, 228A (2004).
- 2. Alexander M. Environ. Sci. Technol. 34, 4259 (2000).
- 3. Hamelink J. L., Landrum P. F., Bergnam H. F., Benson W. H. (eds.). Bioavailability: Physical, Chemical, and Biological Interactions. CRC Press, 1994.
- 4. Haws N. W., Ball W. P., Bouwer E. J. J. Contam. Hydrol. 82, 255 (2006).
- 5. Cornelissen G., Rigterink H., Ferdinandy M. M. A., van Noort P. C. M. Environ. Sci. Technol. 32, 966 (1998).
- 6. Lanno R., Wells J., Conder J., Bradham K., Basta N. Ecotoxicol. Environ. Saf. 57, 39 (2004).
- 7. Reichenberg F., Mayer P. Environ. Toxicol. Chem. 25, 1239 (2006).
- 8. National Research Council. Bioavailability of Contaminants in Soils and Sediments: Processes, Tools and Applications. 2002.
- 9. DIN ISO 17402: Soil Quality – Guidance for the selection and application of methods for the assessment of bioavailability. 2007.
- 10. Harmsen J., Rulkens W., Eijsackers H. Land Contam. Reclam. 13, 161 (2005).
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.
Podobná PDF
EXTRAKCE IONTŮ KOVŮ A ORGANOKOVOVÝCH SLOUČENIN NADKRITICKOU TEKUTINOU
1998||Vědecké články
Chem. Listy 92, 988 - 997 (1998) EXTRAKCE IONTŮ KOVŮ A ORGANOKOVOVÝCH SLOUČENIN NADKRITICKOU TEKUTINOU Jsou to právě vlastnosti oxidu uhličitého, které činí tuto metodu zajímavou jak z hlediska extrakce (nižší viskozita, vyšší difuzivita, nulové povrchové napětí a výhodné hodnoty…
Klíčová slova
kovů, kovůsfe, sfekomplexů, komplexůčinidla, činidlarozpustnost, rozpustnostfod, fodiontů, iontůorganocíničitých, organocíničitýchextrakce, extrakcediketony, diketonysloučenin, sloučeninkomplexy, komplexykomplexačního, komplexačníholanthanoidů, lanthanoidůddc
ANALÝZA ORGANOFOSFOREČNÝCH OTRAVNÝCH LÁTEK (OL), JEJICH PREKURZORŮ A DEGRADAČNÍCH PRODUKTŮ
1999||Vědecké články
Chem. Listy 93, 181- 190 (1999) ANALÝZA ORGANOFOSFOREČNÝCH OTRAVNÝCH LÁTEK (OL), JEJICH PREKURZORŮ A DEGRADAČNÍCH PRODUKTŮ 3 3 ZORA NÝVLTOVÁ , JANA PARÝZKOVÁ , 3 b JIŘÍ ČERMÁK a JAROSLAV CHURÁČEK 1 "Výzkumný ústav organických syntéz, a.s., 532 18Pardubice-Rybitví, ^Katedra…
Klíčová slova
látek, láteknervově, nervověvzorku, vzorkupro, prozeminy, zeminyjsou, jsouokružních, okružníchanalýze, analýzedalší, dalšíúmluvy, úmluvychemických, chemickýchindexů, indexůlátky, látkyretenčních, retenčníchsorbentu
JODOVANÉ KONTRASTNÍ LÁTKY JAKO POLUTANTY VODY
2015||Vědecké články
Chem. Listy 109, 898907(2015) Referát JODOVANÉ KONTRASTNÍ LÁTKY JAKO POLUTANTY VODY ŠTĚPÁNKA SMRČKOVÁ, JAN BINDZAR a MIROSLAVA HALAMOVÁ a nekompletní eliminace čistírenskými a vodárenskými procesy i v pitné vodě2–7. ICM díky vysoké rozpustnosti, chemické a biochemické stabilitě přispívají významným podílem…
Klíčová slova
icm, icmaustrálie, austráliejopromidu, jopromidureferát, referáttransformačních, transformačníchproduktů, produktůpro, provodě, voděeliminace, eliminacelátky, látkynim, nimjodované, jodovanésledovaných, sledovanýchlátek, látekjako
ANALYTICKÉ METODY STUDIA CYTOKININŮ
2004||Vědecké články
Chem. Listy 98, 834 − 841 (2004) Referáty ANALYTICKÉ METODY STUDIA CYTOKININŮ glukosidy jsou produkty deaktivačních metabolických drah. Volné báze a ribosidy vykazují vysokou biologickou aktivitu. Ostatní deriváty jsou buď zcela neúčinné (N-glukosidy) nebo dočasně neúčinné (O-glukosidy). Strukturní vzorce nejdůležitějších…
Klíčová slova
referáty, referátyglukosid, glukosidcytokininů, cytokininůzeatin, zeatinmetody, metodyjsou, jsousledování, sledovánícytokininových, cytokininovýchtopolin, topolintzr, tzrzeatinribosid, zeatinribosidpři, přihmotnostní, hmotnostníimunochemické, imunochemicképroti