POKROČILÉ METODY STUDIA VZÁJEMNÝCH INTERAKCÍ PROTEINŮ S DNA
Vědecké články | 2017 | Chemické listyInstrumentace
Studium vzájemných interakcí proteinů s DNA je klíčové pro pochopení buněčných procesů jako replikace, transkripce, rekombinace a oprav poškozené DNA. Poruchy těchto interakcí mohou vést k závažným onemocněním, včetně nádorů, a jsou také využívány viry během jejich životního cyklu. Pokročilé metodiky umožňují nejen identifikaci de novo DNA-vazebných proteinů, ale i detailní charakterizaci jejich funkce a dynamiky v buňce.
Tento článek shrnuje současné přístupy k izolaci a identifikaci DNA-vazebných proteinů, včetně:
Popisuje principy, klíčové kroky, výhody a nevýhody jednotlivých technik a jejich potenciální aplikace v biologickém výzkumu.
Hlavní metodické prvky a instrumentace:
DNA-afinitní chromatografie v kombinaci s kvantitativní proteomikou umožňuje selektivní a citlivou identifikaci jak abundentních, tak i minoritních DNA-vazebných proteinů. Izotopové značení (SILAC, chemické tagy) poskytuje relativní poměry specificky versus nespecificky vázaných proteinů. EMSA potvrzuje přímé vazby a při optimální renaturaci umožňuje stanovit MW a pI nových proteinů. Fluorescenční mikroskopie odhaluje dynamiku lokalizace proteinů v jádře, změny při poškození DNA a potvrzuje vazbu technikou FRET či chromobody. Kombinací těchto přístupů lze dosáhnout robustního workflow od izolace přes identifikaci až po funkční vysvětlení role DNA-vazebných proteinů.
Rozvoj vyšší citlivosti a rychlosti hmotnostní spektrometrie, nové izotopové a chemické značení, automatizace DNA-afinitních workflow a pokročilé mikroskopické techniky (super-resolution, correlative light-electron microscopy) otevřou cestu ke studiu protein–DNA interakcí v jediném kroku a přímo v živé buňce. Integrace dat z proteomiky, genomiky a bioinformatiky zvýší přesnost predikcí vazebných míst a umožní systémové mapování regulačních sítí.
Kombinace DNA-afinitní chromatografie, kvantitativní proteomiky, EMSA a fluorescenční mikroskopie představuje ucelený přístup k isolaci, identifikaci a funkční charakterizaci DNA-vazebných proteinů. Tyto metody se vzájemně doplňují a umožňují komplexní pohled na protein–DNA interakce v kontexu buněčné signalizace a regulace.
HPLC, LC/MS
ZaměřeníProteomika
VýrobceSouhrn
Význam tématu
Studium vzájemných interakcí proteinů s DNA je klíčové pro pochopení buněčných procesů jako replikace, transkripce, rekombinace a oprav poškozené DNA. Poruchy těchto interakcí mohou vést k závažným onemocněním, včetně nádorů, a jsou také využívány viry během jejich životního cyklu. Pokročilé metodiky umožňují nejen identifikaci de novo DNA-vazebných proteinů, ale i detailní charakterizaci jejich funkce a dynamiky v buňce.
Cíle a přehled článku
Tento článek shrnuje současné přístupy k izolaci a identifikaci DNA-vazebných proteinů, včetně:
- DNA-afinitní chromatografie kombinované s kvantitativní proteomikou a hmotnostní spektrometrií,
- gelové retardační analýzy (EMSA) a jejích modifikací,
- fluorescenční mikroskopie pro přímé i nepřímé sledování komplexů DNA–protein.
Popisuje principy, klíčové kroky, výhody a nevýhody jednotlivých technik a jejich potenciální aplikace v biologickém výzkumu.
Použitá metodika a instrumentace
Hlavní metodické prvky a instrumentace:
- Imobilizace specifických DNA ligandů (biotin–streptavidin) na pevné nosiče či magnetické částice,
- optimalizace vazebných a promývacích podmínek (pufry, kompetitory, soli, ionty, detergenty),
- eluce zachycených proteinů (solné, detergentní pufry, biotin, restrikční enzymy),
- příprava vzorků pro proteomiku: in-gel a in-solution digestion, StageTip/C18 čistění,
- LC-MS/MS analyzátory pro identifikaci a kvantifikaci proteinů (SILAC, chemické značení),
- elektroforetická zařízení pro EMSA a SDS-PAGE/2D ELFO,
- fluorescenční mikroskopy pro FRET, imunofluorescenci, GFP-fúze, chromobody a živé buňky (live cell imaging).
Hlavní výsledky a diskuse
DNA-afinitní chromatografie v kombinaci s kvantitativní proteomikou umožňuje selektivní a citlivou identifikaci jak abundentních, tak i minoritních DNA-vazebných proteinů. Izotopové značení (SILAC, chemické tagy) poskytuje relativní poměry specificky versus nespecificky vázaných proteinů. EMSA potvrzuje přímé vazby a při optimální renaturaci umožňuje stanovit MW a pI nových proteinů. Fluorescenční mikroskopie odhaluje dynamiku lokalizace proteinů v jádře, změny při poškození DNA a potvrzuje vazbu technikou FRET či chromobody. Kombinací těchto přístupů lze dosáhnout robustního workflow od izolace přes identifikaci až po funkční vysvětlení role DNA-vazebných proteinů.
Přínosy a praktické využití metody
- De novo identifikace a charakterizace transkripčních faktorů a dalších DNA-vazebných proteinů,
- analýza vlivu stresových či léčebných podmínek na interakce protein–DNA,
- screening proteinů asociovaných se specifickými regulačními sekvencemi,
- podpora vývoje cílených terapií ovlivňujících modifikovatelné interakce DNA–protein.
Budoucí trendy a možnosti využití
Rozvoj vyšší citlivosti a rychlosti hmotnostní spektrometrie, nové izotopové a chemické značení, automatizace DNA-afinitních workflow a pokročilé mikroskopické techniky (super-resolution, correlative light-electron microscopy) otevřou cestu ke studiu protein–DNA interakcí v jediném kroku a přímo v živé buňce. Integrace dat z proteomiky, genomiky a bioinformatiky zvýší přesnost predikcí vazebných míst a umožní systémové mapování regulačních sítí.
Závěr
Kombinace DNA-afinitní chromatografie, kvantitativní proteomiky, EMSA a fluorescenční mikroskopie představuje ucelený přístup k isolaci, identifikaci a funkční charakterizaci DNA-vazebných proteinů. Tyto metody se vzájemně doplňují a umožňují komplexní pohled na protein–DNA interakce v kontexu buněčné signalizace a regulace.
Reference
- Boulon S, Westman BJ, Hutten S, Boisvert FM, Lamond AI. Mol Cell. 2010;40:216.
- Krupovic M, Forterre P. Ann N Y Acad Sci. 2015;1341:41.
- Furey TS. Nat Rev Genet. 2012;13:840.
- Woo AJ, Dods JS, Susanto E, Ulgiati D, Abraham LJ. Mol Cell Proteomics. 2002;1:472.
- Mittler G, Butter F, Mann M. Genome Res. 2009;19:284.
- Makowski MM, Willems E, Fang J, Choi J, Zhang T, Jansen PW, Brown KM, Vermeulen M. Proteomics. 2016;16:417.
- Casas-Vila N, Scheibe M, Freiwald A, Kappei D, Butter F. BMC Genomics. 2015;16:965.
- Béresová L, Veselá E, Chamrad I, et al. J Proteome Res. 2016;15:4505.
- Dey B, Thukral S, Krishnan S, Chakrobarty M, Gupta S, Manghani Ch, Rani V. Mol Cell Biochem. 2012;365:279.
- Berthelot V, Mouta-Cardoso G, Hégarat N, et al. Nucleic Acids Res. 2016;44:4721.
- Meng Z, Camalier CE, Lucas DA, Veenstra TD, Beck GR Jr, Condrads TP. J Proteome Res. 2006;5:1931.
- Lu X, Beck GR Jr, Gilbert LC, et al. J Bone Miner Res. 2011;26:209.
- Gadgil H, Jurado LA, Jarrett HW. Anal Biochem. 2001;290:147.
- O’Neill D, Yang J, Erdjument-Bromage H, et al. Proc Natl Acad Sci U S A. 1999;96:349.
- Yaneva M, Tempst P. Methods Mol Biol. 2006;338:291.
- Dobretsova A, Johnson JW, Jones RC, Edmondson RD, Wight PA. J Neurochem. 2008;105:1979.
- Kumar NV, Bernstein LR. Anal Biochem. 2001;299:203.
- Drewett V, Molina H, Millar A, Müller S, von Hesler F, Shaw PE. Nucleic Acids Res. 2001;29:479.
- Yaneva M, Tempst P. Anal Chem. 2003;75:6437.
- Hirsch JD, Eslamizar L, Filanoski BJ, Malekzadeh N, Haugland RP, Beechem JM. Anal Biochem. 2002;308:343.
- Shevchenko A, Tomas H, Havlis J, Olsen JV, Mann M. Nat Protoc. 2006;1:2856.
- Šebela M, Stosová T, Havliš J, et al. Proteomics. 2006;6:2959.
- Rappsilber J, Mann M, Ishihama Y. Nat Protoc. 2007;2:1896.
- Chen X, Wei S, Ji Y, Guo X, Yang F. Proteomics. 2015;15:3175.
- Chahrour O, Cobice D, Malone J. J Pharm Biomed Anal. 2015;113:2.
- Hübner NC, Bird AW, Cox J, et al. J Cell Biol. 2010;189:739.
- UniProt Consortium. Nucleic Acids Res. 2010;38:D142.
- Szklarczyk D, Franceschini A, Wyder S, et al. Nucleic Acids Res. 2015;43:D447.
- Licata L, Orchard S, Amendolia A, et al. Methods Mol Biol. 2016;1415:55.
- Helmann LM, Fried MG. Nat Protoc. 2007;2:1849.
- Pagano JM, Clingman CC, Ryder SP. RNA. 2011;17:14.
- Holden NS, Tacon CE. J Pharmacol Toxicol Methods. 2011;63:7.
- Fried MG, Bromberg JL. Electrophoresis. 1997;18:6.
- Steiner S, Pfannschmidt T. Methods Mol Biol. 2009;479:273.
- Chudakov DM, Matz MV, Lukyanov S, Lukyanov KA. Physiol Rev. 2010;90:1103.
- Maier J, Traenkle B, Rothbauer U. Cancer Res. 2016;76:5592.
- Blouin S, Craggs TD, Lafontaine DA, Penedo JC. Methods Mol Biol. 2009;543:475.
- Bennett BT, Bewersdorf J, Knight KL. Methods. 2009;48:63.
- Britton S, Coates J, Jackson SP. J Cell Biol. 2013;202:579.
- Mistrik M, Vesela E, Fürst T, et al. Sci Rep. 2016;6:19567.
Obsah byl automaticky vytvořen z originálního PDF dokumentu pomocí AI a může obsahovat nepřesnosti.
Podobná PDF
AFINITNÍ CHROMATOGRAFIE NA IMOBILIZOVANÝCH KOBALTNATÝCH IONTECH A JEJÍ POUŽITÍ
2004||Vědecké články
Chem. Listy 98, 254 − 259 (2004) Referáty AFINITNÍ CHROMATOGRAFIE NA IMOBILIZOVANÝCH KOBALTNATÝCH IONTECH A JEJÍ POUŽITÍ vžila zkratka IMAC2 (Immobilized metal ion affinity chromatography). Kovové ionty jsou na nerozpustné matrici imobilizovány chelatujícími ligandy. Separovaný biopolymer se pak k iontu…
Klíčová slova
imobilizovaných, imobilizovanýchiontech, iontechreferáty, referátyhistidinem, histidinembílkovin, bílkovinkobaltnatých, kobaltnatýchizolace, izolacevazebné, vazebnéafinitní, afinitníadsorpce, adsorpceizolaci, izolacipro, proimac, imacdtto, dttolaktátdehydrogenasa
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE VE STRUKTURNÍ BIOLOGII: URČOVÁNÍ VYŠŠÍ STRUKTURY PROTEINŮ A PROTEINOVÝCH KOMPLEXŮ
2020||Vědecké články
Chem. Listy 114, 187−199 (2020) Referát HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE VE STRUKTURNÍ BIOLOGII: URČOVÁNÍ VYŠŠÍ STRUKTURY PROTEINŮ A PROTEINOVÝCH KOMPLEXŮ Tomáš Vaisar určenou strukturou. Tento dynamický charakter proteinových struktur představuje podstatnou překážku pro určení struktury pomocí rentgenové krystalografie nebo NMR, neboť v…
Klíčová slova
proteinů, proteinůproteinu, proteinuhmotnostní, hmotnostníreferát, referátkomplexů, komplexůjsou, jsouspektrometrie, spektrometriezesítění, zesítěníproteinových, proteinovýchtak, takpak, pakčinidla, činidlasíťovací, síťovacízesítěných, zesítěnýchnebo
AFINITNÍ CHROMATOGRAFIE PROTEINU NA VÁZANÝCH KOVOVÝCH IONTECH
1999||Vědecké články
Referáty Chem. Listy 93, 683 - 685 (1999) AFINITNÍ CHROMATOGRAFIE PROTEINU NA VÁZANÝCH KOVOVÝCH IONTECH JAN ZOUHAR oligopeptidů. Purifikační metody pak v první skupině zahrnují 5 6 interakce protilátka - antigen , enzym - substrát nebo protein 7 - kovový…
Klíčová slova
proteinu, proteinudenaturačních, denaturačníchchelatační, chelatačníimac, imacreferáty, referátymatricí, matricíproteiny, proteinydoménu, doménupurifíkace, purifíkacerenaturačních, renaturačníchproteinů, proteinůpodmínek, podmínekvazbou, vazbounativních, nativníchimmobilized
SOUČASNÝ VÝVOJ V PROTEOMICE
2004||Vědecké články
Chem. Listy 98, 1112 − 1118 (2004) Referáty SOUČASNÝ VÝVOJ V PROTEOMICE které jsou genomem v průběhu života buňky exprimovány a následně modifikovány. Termín se rovněž používá v méně obecném smyslu pro vyjádření proteinového složení organismu, orgánu, tkáně nebo tělesné…
Klíčová slova
referáty, referátyproteinů, proteinůproteomika, proteomikaidentifikaci, identifikaciproteomiky, proteomikyproteinu, proteinumůže, můžebýt, býtgenomem, genomemčipů, čipůobou, oboupři, přiimobilizovanými, imobilizovanýmiproteomickou, proteomickoumohou