<ul>
<li><strong>Termín:</strong> 9. - 11. 10. 2023 Lednice</li>
<li><strong>Konferenční poplatek:</strong> 3.630,- Kč</li>
<li><strong>Registrace: <a href="https://www.2theta.cz/akce/pripravovane-akce-2018">Formulář na webu 2 THETA</a></strong></li>
</ul>
<h3><strong>Odborní garanti:</strong></h3>
<ul>
<li><strong>prof. Ing. Petr Praus, Ph.D.</strong> (Vysoká škola báňská – TU Ostrava)</li>
<li><strong>prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc.</strong> (Masarykova univerzita, Brno)</li>
<li><strong>prof. Ing. Jan Kučera, CSc.</strong> (Ústav jaderné fyziky AV ČR Řež)</li>
</ul>
<h3><strong>PROGRAM KURZU</strong></h3>
<h4><strong>Pondělí (9. 10. 2023)</strong></h4>
<h5><strong>Od 09.30</strong> Registrace účastníků</h5>
<h4><strong>Pondělí (11:00 – 19.00)</strong></h4>
<h5><strong>11:00 - 11:20 Analytická chemie anorganických látek, rozdělení metod</strong></h5>
<ul>
<li>doc. Mgr. Karel Novotný, Ph.D., prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc., prof. RNDr. Vítězslav Otruba, CSc. (<a href="https://icpms.cz/companies/12"><strong>Masarykova univerzita Brno</strong></a>)</li>
</ul>
<h5><strong>11:20 - 11:50 Optické metody</strong></h5>
<ul>
<li>doc. Mgr. Karel Novotný, Ph.D., prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc., prof. RNDr. Vítězslav Otruba, CSc. (Masarykova univerzita Brno)</li>
</ul>
<h5><strong>11:50 - 12:20 Optická emisní spektrometrie s buzením jiskrou a el. obloukem</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Zdeněk Kuboň (Třinecké železárny, a.s)</li>
</ul>
<h5><strong>12:20 - 12:40 Optická emisní spektrometrie s buzením laserem</strong></h5>
<ul>
<li>doc. Mgr. Karel Novotný, Ph.D. (Masarykova univerzita Brno)</li>
</ul>
<h5><strong>12:40 - 13:10 Optická emisní spektrometrie s buzením doutnavým výbojem</strong></h5>
<ul>
<li>RNDr. Zdeněk Weiss, CSc. (Fyzikální ústav AVČR Praha)</li>
<li>Ing. Jiřina Vontorová, Ph.D. (Vysoká škola bánská – TU Ostrava)</li>
</ul>
<h5><strong>13.00 – 14.30</strong> Oběd</h5>
<h5><strong>14:30 - 15:30 <a href="https://icpms.cz/library?search=ICP">Spektrometrie s induktivně vázaným plazmatem – ICP</a></strong></h5>
<ul>
<li>doc. Mgr. Karel Novotný, Ph.D., Mgr. Aleš Hrdlička, Ph.D., prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc. (Masarykova univerzita Brno)</li>
</ul>
<h5><strong>15: 30 - 16:00 <a href="https://icpms.cz/library?instrumentationItems=83">Hmotnostní spektrometrie</a></strong></h5>
<ul>
<li>Mgr. Aleš Hrdlička, Ph.D., prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc., prof. RNDr. Vítězslav Otruba, CSc. (Masarykova univerzita Brno)</li>
</ul>
<h5><strong>16.00 – 16.20</strong> Přestávka</h5>
<h5><strong>16:20 - 17:00 Urychlovačová hmotnostní spektrometrie</strong></h5>
<ul>
<li>prof. Ing. Jan Kučera, CSc., Ing. Jan Kameník, Ph.D. (Ustav jaderné fyziky AVČR Řež)</li>
</ul>
<h5><strong>17:00 - 18:00 <a href="https://icpms.cz/library?instrumentationItems=85">Atomová absorpční spektrometrie</a></strong></h5>
<ul>
<li>prof. RNDr. Hana Dočekalová, CSc. (UCM Trnava)</li>
<li>doc. RNDr. Bohumil Dočekal, CSc. (Ústav analytické chemie AVČR, Brno)</li>
</ul>
<h5><strong>18:00 - 18:10 Vystoupení zástupce firmy LabRulez s.r.o.</strong></h5>
<ul>
<li><a href="https://icpms.cz/articles?search=Ivo+Novotn%C3%BD"><strong>Ing. Ivo Novotný</strong></a> (<a href="https://icpms.cz/companies/1"><strong>LabRulez s.r.o.</strong></a> Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>18:10 - 18:20 Vystoupení zástupce firmy RMI s.r.o.</strong></h5>
<ul>
<li><a href="https://icpms.cz/articles?search=Tom%C3%A1%C5%A1+%C4%8Cernohorsk%C3%BD"><strong>doc. Ing. Tomáš Černohorský, CSc.</strong></a> (RMI s.r.o. Lázně Bohdaneč)</li>
</ul>
<h5><strong>18:20 - 18:30 Vystoupení zástupce firmy PE Systems s.r.o.</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Pavel Šmejda (PE Systems s.r.o. Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>18:30 - 18:40 Vystoupení zástupce firmy THETA ASE s.r.o.</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Václav Helán (<a href="https://icpms.cz/companies/41"><strong>2 THETA ASE s.r.o.</strong></a> Český Těšín)</li>
</ul>
<h5><strong>19.00</strong> Večeře</h5>
<blockquote>
<p><strong>Od 20.00 si Vás dovolujeme pozvat na posezení v hlavním sále se skleničkou vína či burčáku</strong></p>
</blockquote>
<h4><strong>Úterý (10. 10. 2023) (8.30 – 19.00)</strong></h4>
<h5><strong>8:30 - 8:40 Metody využívající rtg. záření v analytické chemii</strong></h5>
<ul>
<li>doc. Ing. Tomáš Černohorský, CSc. (<a href="https://icpms.cz/companies/15"><strong>Univerzita Pardubice</strong></a>)</li>
<li>doc. Ing. Vladimír Tomášek, CSc. (Vysoká škola bánská – TU Ostrava)</li>
</ul>
<h5><strong>8:40 - 9:40 Rentgenfluorescenční spektrometrie</strong></h5>
<ul>
<li>doc. Ing. Tomáš Černohorský, CSc. (Univerzita Pardubice)</li>
<li>Ing. Karel Merta (Vítkovice Testing Center s.r.o., Ostrava)</li>
<li>doc. Ing. Vladimír Tomášek, CSc. (Vysoká škola bánská – TU Ostrava)</li>
</ul>
<h5><strong>9:40 - 10:25 Nové směry v <a href="https://icpms.cz/library?instrumentationItems=100">rtg. spektrometrii</a></strong></h5>
<ul>
<li>doc. Ing. Tomáš Černohorský, CSc. (Univerzita Pardubice)</li>
</ul>
<h5><strong>10:25 - 10:45</strong> Přestávka</h5>
<h5><strong>10:45 - 11:15 Elektronová <a href="https://icpms.cz/library?instrumentationItems=98">mikroskopie</a> a mikroanalýza</strong></h5>
<ul>
<li>prof. Ing. Vlastimil Vodárek, CSc.. doc. Ing. Vladimír Tomášek, CSc. (Vysoká škola báňská – TU Ostrava)</li>
</ul>
<h5><strong>11:15 - 11:45 Metody <a href="https://icpms.cz/library?instrumentationItems=102">rentgenové difrakční analýzy</a></strong></h5>
<ul>
<li>doc. Ing. Gražyna Simha Martynková, Ph.D., prof. prom. geol. Milan Rieder, Ph.D. (Vysoká škola bánská . - TU Ostrava)</li>
</ul>
<h5><strong>11:45 - 12:00 Příprava kovových vzorků ke spektrometrické analýze</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Zdeněk Kuboň (Třinecké železárny, a.s.)</li>
</ul>
<h5><strong>12:00 - 12:15 Příprava nekovových vzorků k rtg. analýze</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Václav Helán (<a href="https://icpms.cz/companies/41"><strong>2 THETA ASE, s.r.o., Český Těšín</strong></a>)</li>
</ul>
<h5><strong>12:15 - 12:25 Vystoupení zástupce firmy Pragolab s.r.o.</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Matouš Humplík (<a href="https://icpms.cz/companies/42"><strong>Pragolab s.r.o.</strong></a> Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>12:25 - 12:35 Vystoupení zástupce firmy Analytika s.r.o.</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Vladimír Patera (Analytika s.r.o. Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>12:35 - 12:45 Vystoupení zástupce firmy Chromspec s.r.o.</strong></h5>
<ul>
<li>Mgr. Bohuslav Zejda (Chromspec s.r.o. Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>13.00 – 14.30</strong> Oběd</h5>
<h5><strong>14:30 - 16:00 <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=96">Elektroanalytické metody</a></strong></h5>
<ul>
<li>prof. Ing. Ernest Beinrohr, DrSc. (Slovenská technická univerzita, Bratislava)</li>
</ul>
<h5><strong>16:00 - 16:20 Průtokové metody</strong></h5>
<ul>
<li>prof. Ing. Ernest Beinrohr, DrSc. (Slovenská technická univerzita Bratislava)</li>
<li>doc. RNDr. Petr Kubáň, Ph.D. (Ústav analytické chemie AVČR, Brno)</li>
</ul>
<h5><strong>16:20 - 16:40</strong> Přestávka</h5>
<h5><strong>16:40 - 17:10 <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=28">Iontová chromatografie</a></strong></h5>
<ul>
<li>prof. Ing. Pavel Janoš, CSc. (Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem)</li>
<li>doc. RNDr. Petr Kubáň, Ph.D. (Ústav analytické chemie AVČR, Brno)</li>
</ul>
<h5><strong>17:10 - 17:40 Isotachoforéza, <a href="https://lcms.cz/library?instrumentationItems=45">kapilární elektroforéza</a></strong></h5>
<ul>
<li>RNDr. Marian Kovaľ, CSc. (Villa Labeco. s.r.o. Spišská Nová Ves)</li>
</ul>
<h5><strong>18.00</strong> Večeře</h5>
<h4><strong>Středa (11. 10. 2023) (8.30 – 12.30)</strong></h4>
<h5><strong>8:30 - 9:10 Radioanalytické metody</strong></h5>
<ul>
<li>prof. Ing. Jan Kučera, CSc., Ing. Jan Kameník, Ph.D. (Ústav jaderné fyziky AV ČR, Řež)</li>
</ul>
<h5><strong>9:10 - 9:40 Mössbauerova spektrometrie</strong></h5>
<ul>
<li>doc. Libor Machala, Ph.D. (Univerzita Palackého Olomouc)</li>
<li>prof. Ing. Marcel Miglierini, CSc. (Slovenská technická univerzita Bratislava)</li>
</ul>
<h5><strong>10:00 - 10:30</strong> Přestávka</h5>
<h5><strong>10:30 - 11:00 Analýza C, S, O, N, H spalovacími analyzátory</strong></h5>
<ul>
<li>Mgr. Pavel Jiroš, Ph.D., Mgr. Pavel Novák, Ph.D. (<a href="https://gcms.cz/companies/38"><strong>Leco instrumente Plzeň, s.r.o.</strong></a>)</li>
</ul>
<h5><strong>11:00 - 11:30 Příprava vzorků pro analýzu z roztoků</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Václav Helán (2 THETA ASE, s.r.o.)</li>
<li>RNDr. Eva Čurdová, CSc. (Státní zdravotní ústav Praha)</li>
<li>prof. Dr. Ing. Richard Koplík (<a href="https://icpms.cz/companies/11"><strong>Vysoká škola chemickotechnologická Praha</strong></a>)</li>
</ul>
<h5><strong>11:30 - 11:50 Volba analytické metody</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Václav Helán (2 THETA ASE, s.r.o. Český Těšín)</li>
</ul>
<h5><strong>11:50 - 12:10 Zásady vzorkování</strong></h5>
<ul>
<li>Ing. Václav Helán (2 THETA ASE, s.r.o.., Český Těšín)</li>
<li>RNDr. Eva Čurdová, CSc. (Státní zdravotní ústav Praha)</li>
</ul>
<h5><strong>12:10 - 12:30 Diskuze, ukončení kurzu, rozdání osvědčení o absolvování</strong></h5>
<h5><strong>12.30</strong> Oběd</h5>


Nové směry v anorganické analýze 2023 (Program)

<h3><strong>Úvod</strong></h3>
<h5><strong>Všemocná analytická chemie</strong></h5>
<p>Ano, opravdu všemocná, protože <strong>analytická chemie je skutečně mezioborovou disciplínou</strong>, která využívá znalostí a metodologií z různých oblastí, včetně chemie, biologie, lékařských věd, fyziky, matematiky, informatiky a dalších. </p>
<p>Jejím hlavním cílem je <strong>identifikovat</strong> a <strong>kvantifikovat látky</strong> a jejich vlastnosti v různých vzorcích a prostředích.</p>
<p> Analytická chemie má široké uplatnění v mnoha oblastech lidské činnosti, jako je:</p>
<ul>
<li><p><strong>Ekologie:</strong> Stanovení množství škodlivin v ovzduší, vodě a půdě, a vytváření opatření k minimalizaci jejich negativních dopadů na životní prostředí.</p>
</li>
<li><p><strong>Medicína:</strong> Diagnostika chorob, vývoj léčiv, sledování účinnosti léčby a analýza drog jsou oblasti, kde analytická chemie hraje důležitou roli.</p>
</li>
<li><p><strong>Potravinářství a farmacie:</strong> Zajišťování kvality potravin a léčiv, kontrola obsahu živin v potravinách a sledování případných nebezpečných látek.</p>
</li>
<li><p><strong>Průmysl:</strong> Kontrola výrobních procesů a vývoj nových materiálů jsou další oblasti, kde se analytická chemie uplatňuje.</p>
</li>
</ul>
<p>Abychom správně identifikovaly a kvantifikovaly látky a jejich vlastnosti v různých vzorcích a prostředích. Je nutné mít přehled o instrumentálních metodách, které jsou pro naši analýzu opravdu vhodné. </p>
<p>Protože analytických metod technické praxe je skutečné mnoho, přinášíme Vám <strong>přehledný pravidelný seriál na připomenutí těchto základních poznatků</strong>. </p>
<blockquote>
<p>Kniha obsahuje přehled metod analýzy anorganických látek od teoretických základů, přes instrumentaci k metodice a příkladům použití <a href="https://lcms.cz/products/878">Analýza anorganických látek</a></p>
</blockquote>
<h3><strong>Rozdělení metod anorganické analýzy</strong></h3>
<p>Základní rozdělení analytických metod je založeno většinou <strong>na fyzikálně chemické podstatě analytického signálu</strong>. Další dělení však není již tak jednoznačné. Metody můžeme rozdělovat například podle</p>
<ul>
<li><p><strong>způsobu získání analytického signálu</strong> (buzení)</p>
</li>
<li><p><strong>skupenství vzorku</strong></p>
</li>
<li><p>toho, <strong>je-li analyzován celý objem vzorku nebo jeho povrch</strong></p>
</li>
<li><p>toho, <strong>jsou-li stanovovány prvky</strong> (elementární analýza), <strong>sloučeniny</strong>, <strong>mocenství</strong> (speciace) nebo <strong>krystalové modifikace</strong> (strukturní analýza)</p>
</li>
<li><p><strong>konstrukce a užití přístrojů:</strong> analyzátory mobilní, laboratorní, procesní</p>
</li>
</ul>
<p>Předkládáme jedno z možných rozdělení metod analýzy anorganických látek. U metod, o kterých budeme v knize dále psát, uvádíme číslo příslušné kapitoly. U ostatních metod uvádíme odkaz na literaturu.</p>
<h5><strong>Metody založené na zjišťování hmotnosti</strong></h5>
<ul>
<li><strong>vážková analýza</strong> (gravimetrie) [1,2,4,6,7,10]</li>
</ul>
<h5><strong>Metody založené na zjišťování objemu</strong></h5>
<ul>
<li><strong>odměrná analýza (volumetrie)</strong> [1,2,4,6,7,10]</li>
</ul>
<h5><strong>Optické metody</strong></h5>
<ul>
<li><p><strong>emisní</strong></p>
<ul>
<li>optická emisní spektrometrie s buzením<ul>
<li>plamenem (plamenová fotometrie) [1,10,14,15]</li>
<li>jiskrou nebo obloukem [Kap. 4]</li>
<li>doutnavým výbojem [Kap. 4]</li>
<li>induktivně vázaným plazmatem (ICP) [Kap. 3]</li>
<li>laserem [Kap. 4]</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>absorpční</strong></p>
<ul>
<li>vizuální kolorimetrie [1,4,10]</li>
<li>fotometrie [1,4,10]</li>
<li>spektrofotometrie [1,2,3,6,8,10,11,12]</li>
<li>atomová absorpční spektrometrie [Kap. 5]</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>založené na rozptylu – nefelometrie, turbidimetrie</strong> [1,2,3,10]</p>
</li>
<li><p><strong>založené na indexu lomu – refraktometrie</strong> [1,10,16]</p>
</li>
<li><p><strong>založené na otáčení roviny polarizovaného světla – polarimetrie</strong> [1,10,16]</p>
</li>
<li><p><strong>založené na luminiscenci – fluorimetrie</strong> [1,2,3,10,12,17]</p>
</li>
</ul>
<h5><strong>Hmotnostní spektrometrie</strong> [Kap. 6]</h5>
<ul>
<li><p><strong>generování iontů</strong></p>
<ul>
<li>indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS)</li>
<li>doutnavým výbojem (Grimmovou výbojkou – GD-MS)</li>
<li>tepelně ionizační hmotnostní spektrometrie (TIMS)</li>
<li>hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů (SIMS)</li>
<li>jiskrovým stejnosměrným nebo vysokofrekvenčním jiskrovým výbojem (SS-MS)</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>hmotnostní analyzátory</strong></p>
<ul>
<li>s kvadrupólovýn analyzátorem (Q-MS)</li>
<li>s tandemem kvadrupólových analyzátorů (QQQ-MS)</li>
<li>s průletovým analyzátorem (TOF-MS)</li>
<li>se sektorovým analyzátorem (SF-MS)</li>
<li>s multikanálovým detektorem (multikolektor)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>Spektrometrie korpuskulárního záření</strong> [12, 18, 19]</h5>
<ul>
<li><p><strong>elektronová spektrometrie</strong></p>
<ul>
<li>fotoelektronová spektrometrie UV, RTG (UPS, XPS)</li>
<li>spektrometrie Augerových elektronů (AES)</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>iontová spektrometrie</strong></p>
<ul>
<li>metoda zpětného rozptylu RBS (Rutherford Backscattering)</li>
<li>metoda ERDA (Energy Recoil Detection Analysis)</li>
<li>metoda PESA (Proton Elastic Scattering Analysis)</li>
<li>metoda LEIS (Low Energy Ion Scattering)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>Rentgenová analýza</strong> [Kap. 7]</h5>
<ul>
<li><p><strong>rentgenová fluorescenční spektrometrie</strong></p>
</li>
<li><p><strong>elektronová mikroskopie a mikroanalýza</strong></p>
</li>
<li><p><strong>metoda protonové (nebo iontové rentgenové fluorescence PIXE (Particle Induced X-ray Emission)</strong></p>
</li>
<li><p><strong>rentgenová difraktometrie</strong></p>
</li>
</ul>
<h5><strong>Jaderné analytické metody</strong> [20, 21, 22]</h5>
<ul>
<li><p><strong>neutronová aktivační analýza (NAA)</strong></p>
</li>
<li><p><strong>promptní gama aktivační analýza (PGAA)</strong></p>
</li>
<li><p><strong>fotonová aktivační analýza (PAA)</strong></p>
</li>
<li><p><strong>metoda protony buzeného záření gama PIGE (Particle Induced Gamma-ray Emission)</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Mössbauerova spektrometrie</strong> [23]</p>
</li>
</ul>
<h5><strong>Elektroanalytické metody</strong> [Kap. 8]</h5>
<ul>
<li><p><strong>metody využívající jevy v elektrické dvojvrstvě bez elektrodové reakce</strong></p>
</li>
<li><p><strong>metody využívající pohyby iontů v elektrostatickém poli</strong></p>
<ul>
<li>konduktometrie</li>
<li>elektromigrační separační metody</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>metody využívající elektrodové reakce</strong></p>
<ul>
<li>elektroda se nepolarizuje<ul>
<li>potenciometrie</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>elektroda se polarizuje</strong></p>
<ul>
<li>elektrogravimetrie<ul>
<li>voltamperometrické metody</li>
<li>coulometrické metody</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h5><strong>Separační a elektroseparační metody</strong> [Kap. 9]</h5>
<ul>
<li><p><strong>iontová chromatografie</strong></p>
</li>
<li><p><strong>kapilární zónová elektroforéza</strong></p>
</li>
<li><p><strong>izotachoforéza</strong></p>
</li>
</ul>
<h5><strong>Termoanalytické metody</strong> [Kap. 10]</h5>
<ul>
<li><p><strong>termochemické metody</strong></p>
</li>
<li><p><strong>termogravimetrická analýza</strong></p>
</li>
<li><p><strong>diferenční termická analýza</strong></p>
</li>
<li><p><strong>termoevoluční metody</strong></p>
</li>
<li><p><strong>kalorimetrie</strong></p>
</li>
</ul>
<h5><strong>Průtokové metody</strong> [Kap. 11]</h5>
<h5><strong>Speciační analýza</strong> [Kap. 12]</h5>


Analýza anorganických látek - Rozdělení metod anorganické analýzy (1.)

<h4><strong>Optické metody</strong></h4>
<ul>
<li><p><strong>emisní</strong></p>
<ul>
<li>optická emisní spektrometrie s buzením<ul>
<li>plamenem (plamenová fotometrie) [1,10,14,15]</li>
<li>jiskrou nebo obloukem [Kap. 4]</li>
<li>doutnavým výbojem [Kap. 4]</li>
<li>induktivně vázaným plazmatem (ICP) [Kap. 3]</li>
<li>laserem [Kap. 4]</li>
</ul>
</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>absorpční</strong></p>
<ul>
<li>vizuální kolorimetrie [1,4,10]</li>
<li>fotometrie [1,4,10]</li>
<li>spektrofotometrie [1,2,3,6,8,10,11,12]</li>
<li>atomová absorpční spektrometrie [Kap. 5]</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>založené na rozptylu – nefelometrie, turbidimetrie</strong> [1,2,3,10]</p>
</li>
<li><p><strong>založené na indexu lomu – refraktometrie</strong> [1,10,16]</p>
</li>
<li><p><strong>založené na otáčení roviny polarizovaného světla – polarimetrie</strong> [1,10,16]</p>
</li>
<li><p><strong>založené na luminiscenci – fluorimetrie</strong> [1,2,3,10,12,17]</p>
</li>
</ul>
<blockquote>
<p>💡 <strong>Kompletní obsah naleznete v odborné publikaci <a href="https://lcms.cz/products/878">Analýza anorganických látek</a>, kterou můžete zakoupit přímo u vydavatele 2 THETA, prostřednictvím LabRulez nebo v mnoha knihkupectvích.</strong></p>
</blockquote>
<h3><strong>Obecné princípy</strong></h3>
<h4><strong>Elektromagnetické spektrum</strong></h4>
<p>Do skupiny optických analytických metód počítame postupy, ktorých <strong>analytický signál je optického charakteru</strong>, čiže je na báze kvalitatívneho a kvantitatívneho pôsobenia rôznych prejavov elektromagnetického žiarenia. Toto fyzikálne pole predstavujúce spôsob existencie hmoty zodpovedá miere pôsobenia elektrickej a magnetickej sily v priestore. Jeho vznik a zánik, ako aj šírenie v priestore má dvojakú povahu. Možno ho sledovať ako vlnenie (undulárny prístup), alebo ako pohyb nespojitých častíc, nazývaných fotóny (korpuskulárny prístup). Niektoré jeho vlastnosti (interferencia, ohyb, polarizácia a pod.) sa dajú lepšie vysvetliť pomocou jeho vlnovej povahy, kým iné (emisia, absorpcia, fotoelektrický jav a pod.) sú lepšie pochopiteľné za použitia korpuskulárneho prístupu.</p>
<p>Jedným z najdôležitejších parametrov vlnovej povahy elektromagnetického žiarenia je jeho <strong>vlnová dĺžka</strong> patriaca ku jeho extenzívnym vlastnostiam, ktorej hodnota sa bežne označuje gréckym písmenom <strong>lambda (λ)</strong> a vyjadruje základnou jednotkou SI pre dĺžku, ktorou je <strong>meter (m)</strong> s príslušnými predponami zodpovedajúcimi sledovanej oblasti. Vlnová dĺžka vysielaného elektromagnetického žiarenia je nositeľom informácie o chemickom zložení jeho zdroja a v prípade pohlteného žiarenia o chemickom zložení prostredia, ktorým sa šíri ďalšou charakterizujúcou vlastnosťou elektromagnetického žiarenia je jeho intenzita, ktorej hodnota, okrem ďalších parametrov, závisí od vlnovej dĺžky a vlastností (zloženie, teplota a pod.) emitujúceho zdroja.</p>
<p>Priebeh optického emisného spektra môže byť buď <strong>spojitý A</strong> (žiarenie absolútne čierneho telesa, priebeh nešpecifického pozadia), <strong>štruktúrovaný B</strong> (na rotačné zložky nerozložené molekulové spektrum), alebo diskrétny <strong>C</strong>, kde šírka jednotlivých píkov udávajúca hodnotu označovanú v praxi skratkou FWHM, (Full Width at Half Maximum) je značne menšia než hodnota intenzity zodpovedajúca maximu píku, alebo čistej hodnote jeho integrálu (obsahu plochy) nad hodnotou pod ním ležiaceho pozadia. Schematické znázornenie uvedených typov emisného spektra je na Obr. 2.1. Píky typu C v praxi predstavujú spektrálne čiary. Poloha a intenzita takéhoto píku sa v praxi atómovej spektroskópie zvyčajne považujú za prejav monochromatického žiarenia, t.j. žiarenia zloženého prakticky len z jednej presne definovanej vlnovej dĺžky.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Schematicke_znazornenie_uvedenych_typov_emisneho_spektra_439d9f945d/2-THETA-Schematicke-znazornenie-uvedenych-typov-emisneho-spektra.jpg" alt="2 THETA: Schematické znázornenie uvedených typov emisného spektra"/></p>
<p>Vzhľadom na poznatok, že intenzita elektromagnetického žiarenia, ktorá je definovaná ako výkon vyžiarený v jednotkovom intervale vlnových dĺžok do jednotkového priestorového uhla, tzv. monochromatické žiarenie, t.j. také čo má nulový interval vlnových dĺžok, nemôže preniesť nijaký výkon, podobne ako tomu je aj pri ideálnom rovnobežnom zväzku lúčov vykazujúcom nulový priestorový uhol svojho šírenia. Znamená to, že ideálne monochromatické a ideálne rovnobežné elektromagnetické žiarenie neexistuje a v praxi ho môžeme len do určitej miery napodobiť. Z uvedeného dôvodu by na opis takéhoto žiarenia bolo lepšie použiť označenie „kvasi monochromatické“ a „kvasi rovnobežné“, takže pri bežnom označovaní len približným prívlastkom monochromatický, alebo rovnobežný, treba mať na zreteli uvedenú okolnosť.</p>
<p>Intenzita elektromagnetického žiarenia sa v analytickom využití zvyčajne neudáva v jednotkách SI, čo by bolo technicky mimoriadne zložité, ale sa vyjadruje v relatívnych jednotkách (výška maxima, alebo obsah plochy píku) postačujúcich pre ďalšie využitie. Usporiadanie intenzity elektromagnetického žiarenia v závislosti od vlnovej dĺžky sa nazýva elektromagnetickým spektrom. Pojem spektra sa používa i v prípade usporiadania hodnoty ľubovoľnej inej intenzívnej vlastnosti od stúpajúcej hodnoty vhodnej ovplyvňujúcej extenzívnej vlastnosti. Tak závislosť intenzity zvukového tónu od stúpajúcej hodnoty jeho výšky (frekvencie) predstavuje zvukové spektrum určujúce jeho tzv. zafarbenie charakterizujúce príslušný hudobný nástroj (tón huslí, kontrabasu, klarinetu, flauty, lesného rohu, trubky a pod.).</p>
<p>Jednotlivé oblasti elektromagnetického spektra ako závislosť od vlnovej dĺžky, sú schematicky vyjadrené v nasledovnej tabuľke:</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Wavelength_8157f88824/2-THETA-Wavelength.jpg" alt="2 THETA: Elektromagnetické spektrum"/></p>
<p>Podobné tabuľky je možné zostaviť i pre iné, na vlnovej dĺžke závislé veličiny, napr. vlnočet, (ν), ktorý je jej reciprokou hodnotou udávajúcou počet vĺn pripadajúcich na jednotku dĺžky, alebo kmitočet, čiže frekvenciu udávajúcu počet kmitov za jednotku času, ktorá sa rovná: <strong>ν = c/λ</strong>, kde c je rýchlosť šírenia sa elektromagnetického žiarenia vo vákuu. Ako optická časť elektromagnetického spektra sa na základe určitých spoločných vlastností týkajúcich sa najmä jeho vzniku, zániku šírenia a pod. uvažuje len ultrafialová (<strong>uv – ultraviolet</strong>), viditeľná (<strong>v – visible</strong>), nazývaná svetlo a infračervená (<strong>ič → ir - infrared</strong>) oblasť. Z uvedených dôvodov sa v tejto kapitole venovanej optickým analytickým metódam budeme venovať len analytickým metódam, ktorých analytický signál patrí do optickej časti elektromagnetického spektra a dokonca v súhlase so zameraním tejto knihy na anorganickú analýzu sa nebudeme zaoberať ani metódami infračervenej spektroskópie, ktorých využitie je najmä v organickej chémii. Analytické využitie elektromagnetického žiarenia súvisí s poznatkom, že analytický signál reprezentovaný vlnovou dĺžkou emitovaného, rozptýleného, alebo absorbovaného optickou časťou elektromagnetického žiarenia poskytuje informáciu kvalitatívnej povahy analytu a intenzita príslušného žiarenia dáva informáciu o jeho kvantite.</p>
<h4><strong>Niektoré špeciálne vlastnosti žiarenia z optickej oblasti elektromagnetického spektra</strong></h4>
<p>Vlastnosťami optického žiarenia zahrnujúceho, ako bolo uvedené ultrafialovú, viditeľnú a infračervenú oblasť elektromagnetického spektra sa zaoberá časť fyziky zvaná optika. Táto sa delí na tri časti:</p>
<ul>
<li><p><strong>a) Geometrická optika</strong></p>
<ul>
<li><p><strong>1. Zákon priamočiareho šírenia sa žiarenia.</strong></p>
</li>
<li><p><strong>2. Zákon nezávislosti lúčov.</strong> </p>
</li>
<li><p><strong>3. Zákon odrazu.</strong></p>
</li>
<li><p><strong>4. Zákon lomu.</strong></p>
</li>
</ul>
</li>
<li><p><strong>b) Fyzikálna optika</strong></p>
</li>
<li><p><strong>c) Atómová a molekulová optika</strong></p>
</li>
</ul>
<h4><strong>Emisia a absorpcia optického elektromagnetického žiarenia</strong></h4>
<p>Energia fotónov žiarenia zodpovedajúceho optickej oblasti ultrafialového, viditeľného a infračerveného elektromagnetického spektra zodpovedá úrovni zmien energetického stavu elektrónov v atómoch a molekulách, kde sa v prípade molekúl navyše vyskytujú energetické zmeny ich vibračného a rotačného stavu, čo však má z analytického hľadiska hlavný význam pre uplatnenie optických metód v organickej analýze, z ktorého dôvodu sa v ďalšom molekulovými spektrami nebudeme zaoberať. Na základe poznatkov kvantovej fyziky sa elektróny vo voľných atómoch nemôžu nachádzať na ľubovoľných, ale len na určitých diskrétnych pomerne úzkych energetických hladinách. Za bežných podmienok neovplyvnených pôsobením príjmu vonkajšej (napr. žiarivej, alebo všeobecne tepelnej) energie sú elektróny v atómoch v najnižšom, tzv. základnom energetickom stave. V prípade, že atóm príjme vhodné množstvo energie, prechádza jeho jeden, alebo viac elektrónov do vyššieho tzv. vzbudeného (excitovaného) energetického stavu. Stále má však rovnaký počet záporne nabitých elektrónov v obale a kladne nabitých protónov v jadre (popri rôznych elektricky nenabitých časticiach, najmä neutrónoch vedúcich k vzniku izotópov), takže navonok je elektroneutrálny. V prípade, že atóm zo silového poľa svojho jadra úplne stratí jeden alebo viac elektrónov, prechádza do jedenkrát, alebo viackrát ionizovaného stavu vykazujúceho kladný elektrický náboj.</p>
<p>Existujú tri druhy vzájomného pôsobenia fotónov s atómami, ako je schematicky znázornené na Obr. 2.2</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Druhy_vzajomneho_posobenia_fotonov_s_atomami_4e2f492852/2-THETA-Druhy-vzajomneho-posobenia-fotonov-s-atomami.jpg" alt="2 THETA: Druhy vzájomného pôsobenia fotónov s atómami"/></p>
<p>a) <strong>spontánna emisia</strong> - prechod z vyššieho energetického stavu E2 do stavu nižšieho s energiou E1, pri ktorom atóm vyžiari fotón o frekvencii ν21 splňujúci podmienku hν21 = E2-E1. Jednotlivé atómy pri nej vyžiarujú nekoordinovane, emitované fotóny majú rôznu fázu a vznikajúci elektromagnetické žiarenie je nekoherentné.</p>
<p>b) <strong>absorpcia</strong>- je opačný proces, pri ktorom atóm v nižším energetickom stave E1 pohltí fotón odpovedajúcej frekvencie ν21 a prejde do vyššieho stavu E2, pričom platí hν21 = E2-E1.</p>
<p>c) <strong>stimulovaná emisia</strong> - fotón s frekvenciou ν 21 dopadá na atóm vo vyššom energetickom stave E2 a prinúti ho k prechodu do nižšieho stavu E1 za vyžiarenia ďalšieho fotónu. Oba fotóny sa pohybujú spoločne ďalej rovnakým smerom, ako fotón, ktorý emisiu vyvolal. Sú synchronizované, majú rovnakú frekvenciu a rovnakú fázu. Jedná sa teda o koherentné žiarenie. Takéto koherentné zdvojnásobenie fotónov tvorí podstatu laseru, (Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation), ktorý ako prvý skonštruoval roku 1960 fyzik z USA menom Teodore Maiman (1927-2007). V súčasnosti hrá využitie rôznych laserových zariadení významnú úlohu pri riešení početných problémov chemickej analýzy.</p>


Analýza anorganických látek - Optické metody (2.)

Analýza anorganických látek - Průtokové metody  

<h4><strong>9. SEPARAČNÍ TECHNIKY</strong></h4>
<p>9.1 Iontová chromatografie </p>
<ul>
<li>9.1.1 Úvod </li>
<li>9.1.2 Princip metody</li>
<li>9.1.3 Instrumentace</li>
<li>9.1.4 Aplikace</li>
<li>9.1.5 Závěr</li>
</ul>
<blockquote>
<p>💡 <strong>Kompletní obsah naleznete v odborné publikaci <a href="https://lcms.cz/products/878">Analýza anorganických látek</a>, kterou můžete zakoupit přímo u vydavatele 2 THETA, prostřednictvím LabRulez nebo v mnoha knihkupectvích.</strong></p>
</blockquote>
<h3><strong>Iontová chromatografie</strong></h3>
<h4><strong>Úvod</strong></h4>
<p>Přestože historie iontové výměny sahá do dávné minulosti [1], objev iontové chromatografie (IC), tak jak ji známe dnes, je připisován práci Smalla, Stevense a Baumana z roku 1975 [2]. Autoři zde poprvé popsali proces iontové výměny na koloně naplněné iontoměničem, který vedl k separaci směsi anorganických aniontů a kationtů detekovaných v průtoku konduktometrickým detektorem. Za posledních 40 let se IC etablovala jako rutinní chromatografická metoda nejen pro analýzu malých anorganických iontů, ale také například organických kyselin, sacharidů, proteinů, nukleotidů aj. Mezi iontovou chromatografii jsou také někdy zařazovány metody iontově párovací chromatografie a iontové vylučovací chromatografie, které však svým charakterem a typem analyzovaných látek spadají spíše do oblasti kapalinové chromatografie a nebude jim zde věnována pozornost.</p>
<h4><strong>Princip metody</strong></h4>
<p>Principem iontové chromatografie je dělení iontů (aniontů, kationtů) na chromatografické koloně. Obdobně jako u kapalinové chromatografie, dochází k interakci mezi ionty přítomnými v mobilní fázi a částicemi fáze stacionární, v tomto případě ovšem na základě silných elektrostatických interakcí mezi ionizovanými funkčními skupinami stacionární fáze (iontoměniče) a opačně nabitými ionty v mobilní fázi. Při dělení je využíváno různé selektivity sorpce iontů vůči stacionární fázi na separační koloně, přičemž platí, že selektivita iontů eluentu, přítomných v mobilní fázi, je téměř vždy nižší než selektivita dělených iontů. V závislosti na síle interakce/afinitě dochází k rozdílnému zadržování iontů na koloně a následné separaci do chromatografických zón, které jsou detektorem zaznamenány ve formě píků.</p>
<p>Teorie chromatografie byla popsána podrobně v nesčetných monografiích a nebude zde proto uváděna. Z praktického hlediska je důležitý především naměřený chromatogram a jeho kvalita. Na obrázku níže je znázorněn modelový chromatogram dvou látek, A a B, spolu s některými parametry (mrtvý čas, tM, retenční časy (tRA, tRB, šířka píku, wA, wB), které lze z chromatogramu získat.</p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/2_THETA_Modelovy_chromatogram_deleni_dvou_latek_A_B_fe32946018.jpg" alt="2 THETA - Modelový chromatogram dělení dvou látek A,B"/></p>
<p>Rozlišení a účinnost separace lze jednoduše vypočítat z naměřeného iontového chromatogramu a slouží k následné optimalizaci parametrů systému (složení eluentu, průtokové rychlosti, pH, atd...).</p>
<h4><strong>Instrumentace</strong></h4>
<p>Zařízení pro iontovou chromatografii se skládá z vysokotlaké pumpy, dávkovacího ventilu nebo autosampleru, předkolony, vlastní chromatografické kolony naplněné iontoměničem, detektoru a vyhodnocovacího zařízení/počítače. Na rozdíl od klasické kapalinové chromatografie mohou být však součástí iontového chromatografu ještě další části jako například elektrolytický generátor mobilní fáze/eluentu a supresor (u nejčastěji používané vodivostní detekce). V současné době jsou na trhu s IC zastoupeny 3 větší firmy – Thermo Fischer Scientific (dříve Dionex), Metrohm a Waters. Tyto firmy prodávají celou řadu modulárních systémů od jednoduchých chromatografů s jedinou pumpou a vodivostním detektorem pro isokratické separace iontů, až po gradientové systémy s více pumpami, elektrolytickým generátorem eluentu, supresorem/vodivostní detekcí. K dispozici je také celá řada alternativních detektorů, např. UV-VIS DAD, amperometrický, coulometrický, fluorescenční atd.</p>
<p>Vlastní analýza probíhá tak, že vzorek je pomocí dávkovacího ventilu nanesen na kolonu, kde dochází k rozdělení jeho složek (aniontů nebo kationtů). Na vlastnostech zvoleného eluentu (pH, koncentrace, typ, iontová síla, atd.) a typu kolony pak závisí rychlost analýzy a účinnost separace jednotlivých složek vzorku. Na výstupu z kolony je umístěn detektor (UV, vodivostní), kterým jsou zaznamenány zóny analytů. Při použití vodivostní detekce, eluent a jednotlivé zóny vzorku procházejí ještě před průchodem vodivostním detektorem tzv. supresorem (membránovým, náplňovým), kde dochází ke snížení vodivosti eluentu a tím ke zvýšení citlivosti stanovení.</p>
<ul>
<li><strong>Kolony</strong></li>
</ul>
<p>V současné době existuje několik desítek typů iontově chromatografických kolon, které byly vyvinuty buď jako univerzální kolony pro analýzu běžných aniontů a kationtů, nebo pro specifické aplikace. IC kolony jsou plněny stacionární fází na bázi iontoměniče a lze je dělit na několik typů.</p>
<ul>
<li><strong>Typy stacionárních fází, anexy, katexy</strong></li>
</ul>
<p>Stacionární fáze používané v IC lze dělit na základě jejich výměnné funkční skupiny na měniče kationtů (katexy) a měniče aniontů (anexy). K dělění záporně nabitých iontů (aniotů) se používá kolona naplněná anexem, pro kladně nabité ionty je potřeba kolonu naplněnou katexem. Dle funkční skupiny lze dále anexy a katexy dělit na silné, středně silné a slabé. Přehled nejdůležitějších funkčních skupin používaných iotoměničů je shrnut v Tabulce (Tento text je značně redukován)</p>
<p>Iontově výměnné skupiny jsou ukotveny na nosiči, který je tvořen částicemi o průměru 2-15 μm. Na rozdíl od kapalinové chromatografie, ve které se využívají nejčastěji nosiče na bázi křemičitanů/silikagelu, se v iontové chromatografii z velké části využívají polymerní nosiče. Přestože je účinnost polymerních nosičů několikanásobně nižší než u nosičů na bázi silikagelu, jejich použití v IC převažuje. Polymerní materiály jsou stabilní v celé škále pH, zvláště pak v alkalické oblasti, kde již dochází k rozpouštění silikagelové matrice a ztrátě funkčnosti (silikagel je použitelný v rozsahu pH 2-8). Nejrozšířenějším polymerním substrátem je nosič na bázi kopolymeru styren-divinylbenzenu (S-DVB), méně rozšířené jsou pak nosiče na bázi kopolymeru ethylvinylbenzenu-divinylbenzenu, metakrylátové a polyvinylové pryskyřice.</p>
<p>Dle fyzické struktury lze iontoměniče dělit na několik typů:</p>
<ul>
<li>Povrchově porézní (mikroporézní/makroporézní)</li>
<li>S povrchově vázanými latexovými částicemi</li>
<li>Chemicky vázané – iontoměniče na silikagelu jako matrici</li>
<li>Výměnná kapacita iontoměniče</li>
</ul>
<h4><strong>Eluenty</strong></h4>
<p>Eluenty v iontové chromatografii volíme podle toho, jaký detektor používáme. Vzhledem k tomu, že nejrozšířenější je vodivostní detekce, je běžné eluenty dělit do dvou hlavních skupin – eluenty používané v IC se supresorem a v IC bez supresoru. Dále je nutné rozlišit zda provádíme analýzu aniontů nebo kationtů.</p>
<p>Pro aniontové systémy pro IC se supresorem se využívají eluenty na bázi NaHCO₃/Na₂CO₃ a NaOH. Kromě výše zmíněných je dále pro aniontovou chromatografii možné použít soli slabých kyselin (např. Na₂B₄O₇, aminokyseliny (alfa-aminokarboxylové/aromatické), N-substituované aminoalkylsulfonové kyseliny). Eluenty vhodné pro systémy IC bez supresoru musí mít nízkou vodivost, aby bylo možné detekovat dělené anionty. Mohou to být například soli slabých organických kyselin (benzoát, ftalát, o-sulfonát). Problémem však stále zůstává jejich vodivost, která je mnohem vyšší než u eluentů na bázi NaOH/uhličitanů po průchodu supresorem a s tím je spojená i nížší citlivost stanovení a vyšší meze detekce.</p>
<p>Pro separaci kationtů se v systému se supresorem využívají eluenty na bázi silných minerálních kyselin (HCl, HNO₃, H₂SO₄) a dále např. 2,3-diaminopropionová nebo methansulfonová kyselina. Pro systémy bez supresoru se běžně používají například organické kyseliny (šťavelová, vinná, pyridin-2,6-dikarboxylová (2,6-PDCA)). V případě, že používáme jinou než konduktometrickou detekci (často například při analýze komplexů kovů) jsou vhodné jiné typy eluentů, například dusičnan ceritý [3] s fluorimetrickou detekcí nebo směs organické kyseliny (2,6-PDCA, vinná, šťavelová) a hydroxidu (NaOH, LiOH) s postkolonovou derivatizací 4-(2-pyridylazo) resorcinolem (PAR) a spektrofotometrickou detekcí.</p>
<h4><strong>Supresory</strong></h4>
<p>Supresor je zařízení, které slouží ke snížení vodivosti eluentu a zároveň ke zvýšení vodivosti zóny analytu. Výsledkem je snížení signálu pozadí a tím celkové zvýšení citlivosti detekce o velikosti 1-2 řádů v porovnání s přímou vodivostní detekcí bez supresoru. Použití supresoru poněkud omezuje výběr eluentu, pro IC aniontů lze například použít pouze eluenty na bázi hydroxidů (KOH, NaOH) a uhličitanů (NaHCO₃/Na₂CO₃). V supresoru jsou kladné ionty eluentu (K⁺, Na⁺) nahrazeny oxoniovými ionty (H₃O⁺) a místo vysoce vodivého hydroxidu/uhličitanu vzniká voda/kyselina uhličitá, jejíž vodivost je minimální. Kladné protionty separovaných aniontů jsou nahrazeny taktéž oxoniovými ionty, za vzniku silných minerálních kyselin (např. HCl, HNO₃, HF atd.) a dojde tudíž k významnému zvýšení rozdílu signálů - eluentu a zóny analytu. V kationtové chromatografii funguje supresor obdobně, tj. eluent je konvertován na vodu a kation je konvertován na odpovídající hydroxid. Výsledkem je vysoká citlivost stanovení. V současnosti jsou používány dva typy supresorů. Supresory náplňové (kolona naplněná ionexem - méně časté, nutnost časté regenerace) a membránové supresory, které využívají iontové výměny přes semipermeabilní ionexovou membránu (regenerace on-line, vyšší cena).</p>
<h4><strong>Detektory</strong></h4>
<p>V iontové chromatografii je nejčastěji používaná vodivostní detekce. Tato neselektivní, ale citlivá detekční metoda je založena na měření vodivosti roztoku procházejícího detekční celou a obvykle se používá s předřazeným supresorem pro zvýšení citlivosti. Z dalších, méně používaných, ale komerčně dostupných detektorů pro IC (např. firmy Thermo Fischer Scientific, dříve Dionex, Metrohm nebo Waters) je možné jmenovat UV-VIS detekci, amperometrickou detekci, coulometrickou, fluorescenční a v neposlední řadě také systémy s kombinovanými detekčními technikami, například IC-ICP AES, IC-ICP MS, které nachází uplatněni zejména při speciaci a identifikaci separovaných látek.</p>
<h4><strong>Aplikace</strong></h4>
<p>IC je využívána především v analýze anorganických aniontů, ale lze ji také využít pro analýzu kationtů. Hlavními oblastmi, ve kterých je IC využívána, je environmentální analýza (převážně kapalných nebo zkapalněných vzorků) [4,5] a ultrastopová analýza [6]. Důležité je také využití IC v environmentální atmosférické analytice k analýze aerosolů [7], dále v zemědělství [8] (analýza živných roztoků, hnojiv, analýza půd) a v celé řadě průmyslových odvětví, například v galvanovnách (analýza kovů a aniontů v galvanických lázních) [9], dřevozpracujícím průmyslu [10] a petrochemii [11]. Vzhledem k vysoké citlivosti je IC také vhodná pro stanovení stopových koncentrací iontů, například v polovodičovém průmyslu [12], kde i nepatrné nečistoty mohou způsobit snížení doby životnosti komponent (analýza používané ultračisté vody, analýza povrchu, nečistoty v používaných chemikáliích). Stopová analýza iontových kontaminantů je také velice důležitá v chladicí vodě jaderných elektráren [13], kde je třeba monitorovat i nepatrná množství iontů kvůli možné korozi. Další poměrně široké využití nachází IC v potravinářství [14] (analýza potravin a nápojů – pivo, víno, coca-cola, džusy, mléko, jogurtů, masa, dětské výživy atd.), v analýze čistících prostředků [15] (detergenty, prací prášky, odbarvovače), farmaceutickém průmyslu [16] (přídavné látky v léčivech, protionty, nosní kapky, kapky proti kašli) a také v klinické praxi [17] (tělní tekutiny – krev, sliny, moč, serum – anionty a kationty, organické kyseliny).</p>
<ul>
<li><p><strong>Analýza aniontů</strong></p>
</li>
<li><p><strong>Analýza kationtů</strong></p>
</li>
</ul>
<p>Pro jednotlivé analýzy aniontů a kationtů jsou specifikovány konkrétní kolony blíže v knize.</p>
<h4><strong>Závěr</strong></h4>
<p>IC je nepostradatelná technika v analýze anorganických sloučenin, především anorganických aniontů. V omezené míře je možné IC použít také pro stanovení anorganických kationů, ale i organických nízkomolekulárních ionizovaných (a/nebo ionizovatelných) sloučenin. Její hlavní předností jsou citlivost, vysoká opakovatelnost a možnost simultánního stanovení iontů. IC nachází uplatnění především jako rutinní analytická metoda v akreditovaných laboratořích, kde se využívá ke kontrole vody a environmentálních vzorků.</p>


Analýza anorganických látek - Iontová chromatografie 

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

2 THETA ASE, s.r.o. byla založena v roce 2000. Rozsah jejích činností zahrnuje obchod s laboratorními přístroji, vybavením laboratoří, referenčními materiály, nástroji a zařízením pro odběr a úpravu vzorků, atd. Firma také organizuje odborné a vzdělávací akce a zajišťuje pomoc při aplikacích mikrovlnné techniky ve výzkumu a výrobě. 

2 THETA ASE

Moderní elektroanalytické metody (Cena Metrohm 2026)

ALS Kurz Analýzou HYDRAULICKÝCH a TURBÍNOVÝCH olejů k větší efektivitě výroby

Praktický kurz ŠKOLA HPLC

Big Scale, Big Wins: Prep Chromatography Explained

High-throughput stability screening strategies for antibody formulation

PFAS in Food & Food Contact Material