Poskytovatelé financující výzkum by měli tyto změny implementovat do konce roku 2025.
V poslední srpnovém týdnu přišel americký Bílý dům s novým memorandem, které přináší jasný vzkaz: přišel čas otevřít americkou vědu. Podle prohlášení je nutné výzkum hrazený z federálních peněz daňových poplatníků zprostředkovat zdarma a bez zábran.
Přístup k většině článků je přitom doposud zpoplatněný. V prohlášení Bílého domu se přitom uvádí, že zisk pro vydavatele za jediný článek může dorůst až do výše 1,5 až 2 tisíce dolarů. Jessica Taylor, forenzní psycholožka, která přispívá i do Sunday Times, na svém Twitteru uvedla, že Elsevier, jeden z největších vydavatelských domů zaměřených na odborné publikace, vydělává šest miliard dolarů za rok. To je víc než Amazon, Google nebo Apple. Taylor říká, že: „Vezmou vaši práci a zpoplatní ji, zatímco vy jste ji jim poskytli zadarmo a vaši recenzenti pracovali zadarmo. A teď musíte vy platit jim za práci, kterou jste udělali pro ně.“ O specifických částkách se sice horlivě diskutuje, ale je jednoznačné, že tlak na otevřené publikování stále sílí.
Prohlášení Bílého domu o otevřené vědě nepřišlo z čista jasna. O podobném kroku se hovoří od roku 2013 z období vlády prezidenta Baracka Obamy. Nařízení se ale týkalo pouze největších amerických agentur. Navíc články, které vznikly v rámci grantů placených z těchto federálních prostředků, musely být zpřístupněny do dvanácti měsíců od vydání. Nové pokyny Bílého domu však toto roční prodlení eliminují.
Tereza Šímová, expertka na otevřenou vědu, která působí na České zemědělské univerzitě v Praze a na Filosofickém ústavu AV ČR, k tomu dodává: „Osobně toto nařízení velice vítám, protože to je jasné znamení podpory otevřené vědy. Je však nutné říct, že tento poslední krok má skoro dvacetiletý vývoj. Už v roce 2008 začal americký Národní institut zdraví požadovat, aby příjemci jejich grantů ukládali své články a výstupy do veřejně přístupných úložišť. Poté byl tento požadavek ještě za vlády Baracka Obamy rozšířen na dvě desítky dalších federálních agentur, což byl opět velice důležitý krok, který zpřístupnil několik milionů dalších vědeckých článků,” vysvětluje Tereza Šímová.
Podle nových pokynů musí nyní všechny federální agentury USA zavést takové zásady, aby bylo možné mít okamžitě přístup k recenzovanému výzkumu, který financují. Poskytovatelé financující výzkum musí učinit změny, aby vše platilo do konce roku 2025. Federální agentury mají zajistit, aby byly recenzované práce od příjemců grantů ihned po zveřejnění zpřístupněny na schváleném veřejném úložišti.
„Toto nařízení vlastně říká, že je třeba, aby vědecké výstupy financované federálními prostředky byly přístupné ihned po publikaci. Ruší se tak dosud platné jednoleté embargo. V nejjednodušší formě tak vědci mohou zajistit přístup např. principem zelené cesty, tedy uložením ve volně přístupném repozitáři,“ vysvětluje Tereza Šímová. Zůstává ale podle ní otázkou, jak memorandum zapracují jednotlivé federální agentury, i to, jak na nařízení zareagují jednotliví vydavatelé.
To není ale vše. „To, co je v tomto memorandu nové a podle mého názoru velmi podstatné, je to, že akcentuje nejen otevřené publikování, ale také zpřístupnění výzkumných dat, standardizaci metadat, i to, že publikace musí být ve strojově čitelné podobě. Memorandum klade důraz také na transparentnost a vědeckou integritu,” dodává Tereza Šímová, která také vede <a href="https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/nova-iniciativa-siri-osvetu-o-predatorskem-publikovani">českou iniciativu Stop Predatory Practices</a>, v rámci které učí české výzkumníky a knihovníky, jak být na pozoru před nedůvěryhodnými vydavateli, publikacemi či konferencemi.
<h3>Jak na americký krok reagují vydavatelé</h3>
I když se očekává, že rozhodnutí postihne peněženky vědeckých vydavatelů, jejich reakce zatím nejsou jednotné. Najdou se vydavatelé, kteří rozhodnutí vítají. Například vydavatelství Frontiers, které se specializuje na otevřenou vědu, je připraveno spolupracovat na přechodu na otevřený způsob publikování ve spolupráci s ostatními partnery.
I v Elsevier jsou připraveni podpořit cíle Bílého domu, stejně jako Springer Nature, který vydává časopis Nature. Springer Nature dále poznamenává, že má 580 plně „Open Access” časopisů. Společnost ovšem podle svého vyjádření doufá, že uvidí závazek k finanční podpoře tohoto způsobu publikování i na straně federálně financovaných agentur. Publikovat vědecký článek v prestižním časopise otevřeným způsobem si totiž po autorech zatím často žádá platit vysoké částky za publikaci.
Najdou se ovšem i vydavatelé, kteří americké rozhodnutí kritizují. „Prohlášení Bílého domu přichází bez předešlých konzultací a bude mít rozsáhlé následky a ekonomické dopady,“ oznámila Asociace amerických vydavatelů. Stejná asociace již v roce 2019 ostře protestovala, když vyšlo najevo, že Bílý dům připravuje kroky směrem k otevřené vědě.
<h3>Co na to Evropa?</h3>
V Evropě je hnutí pro otevřenou vědu a okamžitý přístup k publikovaným vědeckým článkům také velmi aktivní. Evropská komise si toto téma dokonce vzala za své jako jednu ze svých priorit. Iniciativa, která si klade za cíl podpořit otevřenou vědu v Evropě, si říká cOAlition S a jejím hlavním nástrojem je takzvaný <a href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/plan-s-se-o-rok-pozdrzi">Plán S</a>. „Tuto iniciativu zahájila v roce 2018 skupina národních poskytovatelů finančních prostředků pro výzkum společně s podporou Evropské komise a Evropské rady pro výzkum, když oznámila vytvoření cOAlition S. Tato koalice vznikla na půdě Asociace Science Europe, která sdružuje evropské národní poskytovatele financující výzkum a organizace provádějící výzkum. Grantová agentura České republiky je v roce 2020 jejím členem, ale v cOAlition S se zatím neangažuje,“ řekla pro <a href="https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/eva-hnatkova-open-science-zbozne-prani-nebo-realna-budoucnost-vedy">Vědavýzkum.cz Eva Hnátková</a>, která má v Národní Technické knihovně na starosti právě otevřenou vědu. Hnátková dodává, že to není poprvé, kdy se poskytovatelé financí pro vědu a výzkum spojili, aby podpořili a zajistili plný a okamžitý otevřený přístup k vědeckým publikacím.
„Je fantastické, že jsme konečně sladili naši politiku v oblasti otevřené vědy,“ komentoval krok Bílého domu Robert-Jan Smith, tvůrce iniciativy Plán S a bývalý šéf pro výzkum a inovace v Evropské komisi. Smith se už v roce 2018 pokusil přesvědčit vědecké oddělení Bílého domu, aby se ke koalici v rámci plánu S připojili. Zájem sice byl, ale Trumpova administrativa nehrála této iniciativě do karet.
To, že je otevřený přístup důležitý, se ukázalo během pandemie Covid-19. Vědci i vydavatelé zpřístupnili výzkum týkající se nového viru a díky tomu se urychlil boj proti koronaviru. Kromě toho se začátkem letošního srpna sešli představitelé Bílého domu s předními vědci z celého světa, aby se zpřístupnil výzkum ohledně nového viru opičích neštovic. Smith věří, že tyto dvě události měly na otevření americké vědy velký dopad.
„Myslím, že motivací Joe Bidena pro otevření vědy byla jeho zkušenost, kdy mu zemřel syn,“ uvažuje Smith. Prezident Biden totiž již dříve hovořil o tom, že považuje za nespravedlivé zamknout vědecké poznatky pod pokličku zpoplatněného přístupu. V roce 2015, kdy po nemoci zemřel jeho syn Beau, se Biden nechal slyšet, jak je zklamán tím, že výzkum, který by jeho synovi mohl potenciálně zachránit život, nebyl volně přístupný.
To, že nové nařízení Bílého domu, není nic nového, ale že jde o dlouhodobý trend, potvrzuje i Tereza Šímová: „Memorandum je jedním z nejnovějších kroků v dlouhodobém trendu, který probíhá ve Spojených státech amerických velmi obdobným způsobem jako v Evropě. Směřování Bílého domu i Evropské komise jde jednoznačně směrem k otevřené vědě,” uzavírá Šímová.

Bílý dům podpořil otevřenou vědu

Každý rok se před začátkem října vědecký svět dohaduje, kdo by mohl získat Nobelovu cenu. Královská švédská akademie věd v prvním říjnovém týdnu rozhoduje o tom, kdo získá pravděpodobně nejprestižnější (nejen) vědecké ocenění na světě.
<h3>Nobelova cena za chemii</h3>
Carolyn R. Bertozzi, Morten Meldal a K. Barry Sharpless tvoří trojici vědců, kteří obdrželi letošní Nobelovu cenu za chemii.
Cena byla udělena za vývoj „click-chemie“ a bio-ortogonální chemie. Jejich vědecký přínos je v objevení mechanismu, jak „zakliknout“ molekuly dohromady. Vytvořili elegantní chemické reakce na vytváření složitějších molekul. Jejich práce se dnes využívá k bližšímu zkoumání buněk a mapování biologických procesů. Aplikuje se i pro sekvenování DNA nebo ji lze využít v léčivech pro léčbu rakoviny.
„Naše skupiny pozměnily některé představy v chemii. Díky nim můžeme dělat věci, které předtím nebyly možné,“ vysvětlil Meldal.
Američan K. Barry Sharpless a Dán Morten Meldal objevili klíčovou reakci spojující molekuly nezávisle na sobě. Bertozzi použila reakci ke zkoumání polymerů na povrchu buňky, aniž by narušila buněčné funkce.
Američanka Bertozzi je také podporovatelkou žen ve vědě. „Pro výzkumnice v oboru chemie je vzor. I když byla vždy velmi vytížená, našla si čas na setkávání se všemi členy své skupiny a pomáhala nám s psaním článků. V naší laboratoři bylo vždy hodně žen, někdy i více než polovina. Ve srovnání s jinými chemickými skupinami to bylo v té době hodně,“ říká Pamela Changová, biochemička, která ve skupině Bertozziové obhájila doktorát v roce 2010.
Zajímavostí je, že Sharpless je držitelem už druhé Nobelovy ceny. V roce 2001 byl oceněn jeho přínos pro chemii v oblasti vývoje katalyzátorů založených na chirálních molekulách.
<h3>Nobelova cena za fyziku</h3>
Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger se letos dělí o Nobelovu cenu za fyziku i o cenu ve výši 10 milionů švédských korun, která je součástí prestižního ocenění. Tato trojice vědců se věnuje zkoumání fenoménu kvantového provázání. Jejich experimenty prokázaly, že spojení mezi kvantovými částicemi nefunguje na základě skrytých proměnných, které neviditelně spojují částice. Namísto toho jsou kvantové částice propojené tak, že jedna ovlivňuje na dálku druhou. To ve zkratce znamená, že vlastnosti jedné částice se dají odvodit pozorováním jiné částice.
Tímto jevem se zabýval už Albert Einstein, který jej nazval „strašidelné působení na dálku“. Výzkum položil základ pro nepřeberné množství kvantových technologií, včetně oblasti kvantových počítačů nebo přenosu informací.
Americký fyzik John Clauser se inspiroval fenoménem známým jako Bellova nerovnost. Prokázal, že částice, v jeho případě fotony, neobsahují skryté informace. Začátky jeho práce ale nebyly jednoduché: „Můj školitel si myslel, že jenom mrhám časem,“ vzpomíná Clauser. Francouz Alain Aspect pak přišel s následnými experimenty, které rovněž vyvracely teorii skrytých proměnných.
Rakušan Anton Zeilinger použil fenomén kvantového provázání, aby demonstroval kvantovou teleportaci. Tedy, že kvantový stav se přenáší z jednoho místa na druhé. Teleportace umožňuje velmi bezpečně přenést informaci, protože jakékoliv odposlouchávání by způsobilo to, že částice ztratí svůj kvantový stav.
„Když se trojice do výzkumu pustila, byla to jen teorie bez dalšího budoucího využití. Nyní to je ukázka spojení základního výzkumu s aplikací,“ říká Serge Haroche, experimentální fyzik a Aspectův kolega. Dodává, že byl u toho, když Aspect ráno zvedal telefon. Všichni kolegové prý věděli, že to je nobelovská komise.
<h3>Nobelova cena za fyziologii a medicínu</h3>
Svante Pääbo získal cenu za popsání genomu a evoluce vyhynulých pravěkých lidí. Pääbo je švédský genetik, který působí na Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology v německém Lipsku. Během tiskové konference se Pääbo svěřil, že když mu z komise zavolali o obdržení Nobelovy ceny, myslel si, že je to nějaký vtip od kolegů z jeho skupiny.
Pääbo zkoumal DNA neandrtálců. V rámci svého výzkumu přitom objevil novou nepopsanou skupinu předků, kterým se začalo říkat denisované a prokázal, že se tyto druhy křížily i s našimi předky Homo sapiens.
Zkoumáním toho, jak se geny předávaly mezi populacemi pralidí, se podařilo nejenom vysledovat, jak se tyto skupiny pohybovaly, ale také jaké geny kdo podědil. Nyní se odhaduje, že 1–4 % genomu moderního Evropana nebo Asiata pochází od neandrtálců. Například moderní Tibeťané mohou přežívat ve vysokých nadmořských výškách díky genu získaném od denisovanů a neandertálský člověk nám předal geny, které zlepšují činnost imunitního systému.
„Než se objevil Pääbův výzkum, ani jsme si nebyli jistí, že bychom mohli někdy pracovat s DNA pralidí. Trápily nás obavy z kontaminace moderní lidskou DNA. To už dnes není žádný problém,“ říká Pontus Skoglund, paleogenetik z londýnského Institutu Francise Cricka. „Pääbo je kmotr našeho oboru, paleogenetiky,“ uzavírá Skoglund.
<h3>Nobelovy ceny za literaturu, mír a ekonomii</h3>
Nobelovu cenu za literaturu získala novelistka Annie Ernaux. Švédská akademie vyzdvihla, s jakou odvahou odkrývá ve svém díle kořeny, odcizenost a kolektivní popření osobní paměti. Stává se tak sedmnáctou ženskou spisovatelkou oceněnou touto cenou.
Nobelovu cenu za mír získali běloruský ochránce lidských práv Ales Bjaljacki a dvě lidsko-právní organizace: Memorial z Ruska a Centrum pro občanské svobody z Ukrajiny. Nobelův výbor svoji volbu odůvodnil působením oceněných ve svých domovských zemích a ocenil jejich odvahu kritizovat vládní moc a chránit základní práva občanů. Ales Bjaljacki byl na Nobelu cenu již nominován v minulosti, byl první osobností, která obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva. Organizace Memorial se věnuje odhalování zločinů komunismu a stalinismu v bývalém Sovětském svazu. Ukrajinské Centrum pro občanské svobody, které vzniklo již v roce 2007, v současnosti pomáhá s odhalováním válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.
Poslední ocenění v řadě náleží ekonomii, která byla poprvé začleněna až v roce 1969. Letošní cenu získali za výzkum bank a finančních krizí americký ekonom a bývalý předseda rady guvernérů Federálního rezervního systému Spojených států amerických Ben Bernank, profesor financí Douglas W. Diamond z University of Chicago Booth School of Business a profesor financí a bankovnictví Philip H. Dybvig z Olin Business School při Washington University in St. Louis. Dle komise trojice ekonomů „významně zlepšila pochopení úlohy bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů&quot;.

Ohlédnutí za Nobelovými cenami 2022

Jeho cílem je zjednodušit přístup institucím i jednotlivcům k vědeckým publikacím. U nás je hybatelem v tomto procesu Národní technická knihovna a její Národní centrum pro elektronické informační zdroje.
Přístup k elektronickým informačním zdrojům (EIZ) je v České republice z 90 % (ve finančním objemu) zajišťován <a href="https://www.czechelib.cz/cs/">Národním centrem pro elektronické informační zdroje</a> (CzechELib), což u nás představuje asi 70 % všech požadovaných titulů od několika desítek klíčových vydavatelů EIZ. Zajištění přístupu k odborným publikacím, e-knihám a databázím za tři čtvrtě miliardy korun od jaderné fyziky přes chemii až po archeologii zajišťuje tým vyjednavačů. Pořizují se ty zdroje, o které projeví zájem minimálně tři instituce.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/You_Tube_av_NTK_Vedecka_komunikace_vedecke_publikovani_CZ_abc333b084/YouTube-avNTK-Vedecka-komunikace-vedecke-publikovani-(CZ).webp" alt="YouTube/avNTK: Vědecká komunikace - vědecké publikování (CZ)"/>
<ul>
<li>🎬 <a href="https://www.youtube.com/watch?v=d2d_MudZ1tw&amp;list=PLMskSaWTddN_E3Qet-57KqOiyNcjyDYxI&amp;t=1s">Video: Vědecká komunikace - vědecké publikování (CZ)</a></li>
</ul>
V porovnání s naší republikou je řada evropských zemí v zavádění otevřeného přístupu dál. V Německu se o Open Access začalo hovořit již v roce 2003. Debata na vyšší úrovni u nás začala až v roce 2017.
CzechELib vzniklo, aby zjednodušilo vyjednávání a zlevnilo nákup EIZ. Ty bude od ledna 2023 odebírat 130 institucí, mezi něž patří všechny státní i veřejné vysoké školy, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, Národní knihovna, Úřad vlády i nemocnice a další instituce.
„Poprvé se v projektu CzechELib také sepsala pravidla, jakým způsobem se bude pro elektronické zdroje vytvářet cena – všichni dostávají stejnou výši podpory,” vysvětluje Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny, v <a href="https://lcms.cz/article/580">rozhovoru pro Vědavýzkum.cz</a>.
„Kromě samotných elektronických zdrojů mají pak členové k dispozici také ERMS, Electronic Resources Managament System, který jednotlivým institucím poskytuje přehled toho, jaké mají smlouvy s vydavateli, k čemu mají přístup a kolik za to zaplatili.“ Podle Martina Svobody je také zásadním přínosem projektu CzechELib významné zjednodušení administrativy pro členské instituce. Přístup k elektronickým zdrojům je tak pro ně významně snazší.
„Formálně CzechELib zajišťuje něco přes 200 EIZ, ale někdy jeden EIZ znamená kolekci tisíců časopisů, někdy je to jen jeden vybraný, obvykle velmi prestižní a drahý časopis. Přesné vyčíslení počtu nakupovaných zdrojů na úrovni jednotlivých e-časopisů a e-knih je jen přibližné, protože v mnoha velkých kolekcích, které obsahují např. desetitisíce e-knih, dochází ke změnám téměř na denní bázi,“ přibližuje počet nakupovaných EIZ Jiří Jirát, vedoucí oddělení Licenční a administrativní jednotky projektu CzechELib, KA3 a KA4, a dodává: „Ve využití pořizování EIZ přes CzechELib kralují naše největší univerzity v čele s Univerzitou Karlovou následovanou Masarykovou univerzitou – ať už se to týká výše plateb, počtu EIZ i intenzity využívání. Jde o instituce, které svým záběrem sahají od medicíny přes přírodní vědy po celé spektrum sociálních a humanitních oborů. Přirozeně tak čerpají nejširší portfolio EIZ prakticky ze všech oblastí a zároveň jsou velmi aktivní v oblasti vědy a výzkumu.“
<h3>Co znamená CzechELib pro jednotlivce?</h3>
Vědec či jiný pracovník vlastně nic zásadního nepozoruje. A to je smyslem fungování CzechELib. Znamená to totiž, že celý systém funguje a je bez výpadků. Všichni profitují z širokého portfolia EIZ. Jeden konkrétní příklad za všechny, kdy EIZ sehrály klíčovou roli, byla doba restrikcí spojených s pandemií covid-19.
V roce 2019 začal CzechELib s masivní kampaní a podporou aktivace autentizace uživatelů pomocí Shibboleth u vzdáleného přístupu k jednotlivým EIZ. Vzdáleným přístupem je míněn přístup k licencovanému EIZ odjinud, než z budovy instituce, tedy např. z domova. Tehdy to vypadalo jako „třešnička na dortu“, protože část institucí vnímala možnost vzdáleného přístupu jen jako velmi okrajovou.
Příchod covid-19, lockdown a home office ale náhle znamenaly ohromný nápor na síťovou infrastrukturu institucí. A tak jakákoli úleva pro přetížené VPN servery byla klíčová. Protože díky autentizaci pomocí Shibboleth se může student prokázat na platformě vydavatele jako student dané vysoké školy, aniž by se musel připojovat pomocí VPN do sítě své instituce.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/You_Tube_av_NTK_Czech_E_Lib_Narodni_centrum_pro_elektronicke_informacni_zdroje_CZ_d56da60670/YouTube-avNTK-CzechELib-Narodni-centrum-pro-elektronicke-informacni-zdroje-(CZ).webp" alt="YouTube/avNTK: CzechELib - Národní centrum pro elektronické informační zdroje (CZ)"/>
<ul>
<li>🎬 <a href="https://www.youtube.com/watch?v=JVRGBznnBF8&amp;list=PLMskSaWTddN_E3Qet-57KqOiyNcjyDYxI">Video: CzechELib - Národní centrum pro elektronické informační zdroje (CZ)</a></li>
</ul>
Česká republika je v nákupu EIZ specifická veřejnou podporou – stát jej nyní podporuje z poloviny. Taková podpora nikde jinde není, např. ve Finsku je nákup EIZ podporován z 15 %, v Nizozemsku není podporován vůbec.
V Evropě si v otevřeném přístupu k publikacím nejlépe vede Velká Británie, kde je většina výstupů podporovaných veřejnými financemi volně dostupná již od roku 2016.
Měřeno přístupy zapojených a využívajících institucí jsou nejatraktivnějšími a nejnakupovanějšími EIZ celkem pochopitelně citační databáze používané pro hodnocení VaV: Web of Science a Scopus. Z ostatních EIZ jsou to pak velké multioborové časopisecké kolekce vydavatelů Elsevier, Wiley, Springer Nature. „Ale pokud bychom se ptali jednotlivých oborů, tak nejatraktivnější bývají často oborové časopisecké kolekce vydávané často učenými společnostmi a samozřejmě specializované oborové databáze, kde absolutní čísla využívanosti nemusí být nikterak vysoká, ale pro daný obor se jedná o klíčové EIZ,“ upřesňuje Jiří Jirát.
Česko se v současné době nachází v přechodovém období. CzechELib jako projekt financovaný z Operačního programu Věda, výzkum, vzdělávání (OP VVV) končí, ale činnost, kterou projekt v roce 2017 nastartoval, pokračuje dál. Díky úsilí několika lidí se podařilo přesvědčit Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace, že je nutné pokračovat v podpoře pořizovaní EIZ i po tom, co skončí podpora z prostředků předchozího OP VVV. I proto je od roku 2021připraven další projekt nazvaný NCIP VaVaI, neboli Národní centrum informační podpory výzkumu vývoje a inovací.
„Dovoluji si prohlásit, že projekt CzechELib dopadl skvěle. Závěrečná zpráva, kterou zpracovala společnost Ernst&amp;Young hodnotí skutečně všechna očekávání, která byla na projekt kladena, jako splněná. Navíc si myslím, že projekt dokázal něco, co ani nesliboval. Například jsme při plnění všech závazků dokázali významnou část peněz vrátit pro použití jiným projektům. Důležité také je, že toto hodnocení není opřené o názory realizátorů projektu, ale o názory příjemců podpory. Projekt vnesl do této oblasti jednoznačná pravidla, srozumitelnost a pravidelnost; výrazně zjednodušil administrativu pro jednotlivé instituce a toho si právě všechny zapojené instituce váží. Na druhé straně, když se zeptáte vědců nebo studentů, tak ti vůbec nic nevědí, a to je vlastně naše nejlepší vysvědčení, protože nešlo o to, abychom realizovali nějaké spektakulární výstupy, ale aby byl přístup k informačním pramenům co nejširší a nejsnazší,“ uvedl ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda.
Smlouvy s vydavateli EIZ, které byly realizovány pro „čtení“ teď budou aktualizovány na „čtení a publikování“. V praxi to bude pro vědecké pracovníky znamenat nejen možnost číst vědecké články daného vydavatelství, ale také v nich bezplatně publikovat v režimu otevřeného přístupu.
První takto upravenou smlouvu podepsala Národní technická knihovna (NTK) v polovině roku 2021 s vydavatelstvím Taylor &amp; Francis Group, která poskytuje otevřený přístup k více než 2 700 časopisům. Za určitých podmínek mohou čeští vědci dále bezplatně publikovat v Cambridge University Press, Emerald Publishing či Karger Publishers. A další vydavatelé postupně přibývají. V České republice nejvíce publikují dvě již zmíněné univerzity.
Pokud všechna letošní jednání dopadnou podle plánu, pak čeští výzkumníci budou moci v režimu Open Access brzké době publikovat bez dodatečných nákladů i v renomovaných časopisech Angewandte Chemie, Chemical Science, Journal of the American Chemical Society, ale i mnohých dalších.

Elektronické zdroje – četba budoucnosti

Výzkumnou skupinu podporujeme po 3 roky celkovou částkou 6 milionů korun.
Díky start-up grantům motivujeme špičkové mladé vědce a vědkyně, aby se po zahraniční stáži vrátili do ČR a založili nezávislou výzkumnou skupinu na některém z českých pracovišť. O tříletý startovací grant Nadace Experientia ve výši 2 miliony korun ročně mohou žádat chemici, kteří mají maximálně 7 let od ukončení Ph. D. studia. V soutěži, kterou hodnotí mezinárodní recenzenti, se hodnotí kvalita projektu, ale i jeho ambicióznost a high-risk-high-gain charakter. Výzkumné skupiny podpořené start-up grantem Nadace Experientia už vznikly například na Přírodovědecké fakultě UK v Praze či na VŠCHT. “Věříme, že se na tyto výzkumné skupiny budou nabalovat další mladí vědci a další úspěchy české vědy,” říká zakladatelka Nadace Experientia Hana Dvořáková.
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/article/530">Výzkumná skupina Petra Kovaříčka na VŠCHT Praha</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/article/417">Výzkumná skupina Ondřeje Baszczyňského na Přírodovědecké fakultě UK</a></li>
</ul>
<h3>Chci založit výzkumnou skupinu</h3>
Jste mladým vědcem či vědkyní (do 7 let od ukončení Ph.D. studia) v oboru organické, bioorganické nebo medicinální chemie? Vrátili jste se (nebo se plánujete v brzké době vrátit) z minimálně roční postdoktorandské výzkumné zahraniční stáže a uvažujete o založení vlastní vědecké skupiny zde v České republice?
Nadace Experientia má pro vás jedinečnou šanci zažádat si o start-up grant na rozjezd této skupiny. Start-up granty jsou mladým vědkyním a vědcům, kteří za sebou mají minimálně roční pobyt v zahraničí, poskytovány na dobu tří let. Každá výzkumná skupina bude Nadací Experientia podpořena částkou 2 miliony korun ročně. Dalších 0,7 milionu korun ročně, pracoviště a vybavení laboratoří poskytne výzkumné skupině hostitelská instituce.
<h3>Do kdy se mohu přihlásit?</h3>
Žádosti o udělení start-up grantu přijímáme každý rok do 15. března.
<ul>
<li><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Jak mám postupovat, pokud mám v úmyslu žádat o Start-up grant?</a></li>
<li><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Co musí obsahovat žádost o udělení Start-up grantu?</a></li>
<li><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Jakým způsobem mám žádost podat?</a></li>
<li><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Jak bude moje žádost posuzována?</a></li>
<li><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Jak se mám připravit na druhé kolo?</a></li>
<li><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Kdy se dozvím, zda start-up grant dostanu?</a></li>
<li><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">Co se bude dít, pokud start-up grant dostanu?</a></li>
</ul>
<h3><a href="https://www.experientia.cz/pro-zadatele/start-up-granty/">FAQs</a></h3>
<ul>
<li>Lze žádat o start-up grant už před ukončením roční zahraniční stáže?
</li>
<li>Které hostitelské instituce lze kontaktovat v souvislosti s projektem start-up grantů Nadace Experientia?
</li>
<li>Musím být zaměstnancem hostitelské instituce již v době podání žádosti o udělení grantu?
</li>
<li>Je možné kromě 100% úvazku na start-up grantu také přednášet na hostitelské instituci?
</li>
<li>Je nějak omezena velikost vědeckého týmu?
</li>
<li>Je možné zaměstnat jako člena týmu někoho, kdo je zaměstnancem pracoviště (není student nebo postdok)?
</li>
<li>Je možné z grantu zakoupit výpočetní techniku?
</li>
<li>Mohu žádat o podporu teoretického (výpočetního) projektu, který se týká vymezených oborů (organické, bioorganické a medicinální chemie)?
</li>
<li>Mohu žádat o podporu na stejný projekt i u jiných grantových agentur, tuzemských či zahraničních?
</li>
<li>Může být grant prodloužen, pokud nespotřebuji všechny finanční prostředky do konce 3. roku?
</li>
<li>Mohu v případě neudělení start-up grantu žádat Nadaci Experientia o podporu znovu v příštím roce?
</li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_2023_Start_up_granty_Nadace_Experientia_544922268c/Nadace-Experientia-2023-Start-up-granty-Nadace-Experientia.jpg" alt="Nadace Experientia: Start-up granty Nadace Experientia 2023"/>

Start-up granty Nadace Experientia 2023

„Chci myslet ‚outside of carbon box‘ a využít boranové klastry pro syntézu zcela nových antibiotik, které bakterie neznají a bude jim déle trvat, než si vyvinou rezistenci,“ říká organický chemik Jan Nekvinda, absolvent Přírodovědecké fakulty UK, který nyní vede vlastní <a href="https://nek.iic.cas.cz/">výzkumnou skupinu</a> na Ústavu anorganické chemie Akademie věd. Kromě hledání řešení na antibiotickou krizi se věnuje i rovným příležitostem a propagaci ústavu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Lenka_Heroutova_Bobotova_Jan_Nekvinda_se_letos_ucastnil_popularizacni_souteze_Falling_Walls_Labs_kde_obsadil_treti_misto_ef6b2446d0/Forum-UK-Lenka-Heroutova-Bobotova-Jan-Nekvinda-se-letos-ucastnil-popularizacni-souteze-Falling-Walls-Labs-kde-obsadil-treti-misto.jpg" alt="Forum UK/Lenka Heroutová Bobotová: Jan Nekvinda se letos účastnil popularizační soutěže Falling Walls Labs, kde obsadil třetí místo"/>
„Jedním ze současných problémů lidstva je i antibiotická krize – přibývá rezistentních bakterií, na která nefungují současná antibiotika. Pokud rychle nenajdeme nové skupiny antibiotik, můžeme se lehce dostat do období před penicilinem a i banální lékařský zákrok bude hrozbou,“ varuje organický chemik Jan Nekvinda. „Většina dnešních antibiotik jsou ‚přírodního původu‘ – produkty bakterií, malé procento je semisyntetických – chemicky upravených molekul z přírody a jen velmi malý zlomek je zcela připraven v laboratoři. Většina výzkumů tak hledá v přírodě. Já bych na to chtěl jít úplně z druhého konce a připravit antibiotika, která bakterie ještě neznají. Chci myslet ‚outside of carbon box‘ a využít boranové klastry – to jsou plně syntetické anorganické molekuly, které se v přírodě nevyskytují. Byly vyrobeny na začátku 20. století německým chemikem Alfredem Stockem. Když takový boranový klastr připojíme k antimikrobiální molekule, získáme antibiotikum se zcela unikátními vlastnostmi,“ popisuje vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR (ÚACH).
„Je to taková stavebnice – máme k dispozici širokou paletu boranových klastrů, které mají různé vlastnosti, a dle toho pak můžeme ovlivňovat chování výsledné molekuly. Cílem je, aby se antibiotikum lépe vázalo do aktivního místa proteinu. Když například v molekule antibiotika nahradíme ‚placatou‘ benzenovou skupinu boranovým klastem, který vypadá jako kulička s háčky, tak antibiotikem vyplníme celé vazebné místo a díky háčkům také lépe ‚drží‘. Nedojde tak k mutaci vazebného místa způsobující rezistenci,“ přirovnává chemik.
<h3>Zkoušet nové přístupy</h3>
Proč se to již nepoužívá? „Boranovým klastrům se po celém světě věnuje jen velmi málo lidí a ti se spíše zabývají využitím boranů v materiálové chemii jako ochranné materiály na zrcadlech teleskopů nebo třeba laserech. Ale to se začíná měnit, v posledních letech výrazně roste počet prací zabývajících se využitím boranů v medicinální chemii. Zatím neznáme jediný důvod, proč by to nemělo fungovat i v biologických systémech – klastry jsou univerzální, stabilní, netoxické. Určitou limitací mohou být dražší vstupní suroviny – což lze ale obejít a připravovat si vstupní látky sami, ale to se nám v malém množství nevyplatí. Navíc u anorganických molekul je krásné, že, když se nám nepovede reakce, tak tu vstupní látku můžeme regenerovat a znovu použít,“ vyjmenovává Nekvinda, který chce rozvíjet znalosti ÚACH, jediného českého pracoviště, kde se boranům v různých obdobách věnují již desetiletí.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Lenka_Heroutova_Bobotova_Jan_Nekvinda_2_001c756c18/Forum-UK-Lenka-Heroutova-Bobotova-Jan-Nekvinda-2.jpg" alt="Forum UK/Lenka Heroutová Bobotová: Jan Nekvinda"/>
„V rámci mé skupiny chceme zkoušet nové přístupy – syntetizovat nové boranové klastry a hledat jejich možné biomedicinální využití. Dnes se často jen vymění skupina A za B a zkouší se, co to udělá. Já bych chtěl jít dál a využívat přístupy radikálové chemie, fotochemie, organokatalytické metody – nechci jet ve vyjetých kolejích oboru. Občas se ukáže, že nějaký úplně nový přístup, který je přitom jednoduchý, báječně funguje, jen to zatím nikdo nezkusil,“ líčí Nekvinda, kterého inspirují kolegové z oboru, ale i velikáni vědy věnující se zajímavým reakcím.
<h3>Sport nebo věda?</h3>
Cesta Jana Nekvindy k vědě nebyla úplně přímočará, i když chemií byl obklopen od dětství. „Pocházím z učitelské rodiny. Děda učil chemii a hodně se mi věnoval – bral mě do dílny, chodili jsme na ryby, místo omalovánek jsme kreslili chemické vzorečky. Brzy ale vyhrál sport. V pubertě jsem byl vrcholový dorostenecký volejbalista – škole jsem moc nedal, většinu času jsem trávil v tělocvičně. Zlomilo se to až na vysoké, někdy po třetím ročníku, kdy jsem se rozhodl pro vědu,“ vzpomíná Nekvinda, který od magisterského studia začal pracovat v laboratoři Bohumíra Grünera na Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR v Řeži, kde zůstal i na doktorské studium. „Díky tomu jsem skutečně pronikl do problematiky boranů, ale kdybych se měl znovu rozhodovat, tak bych na každou závěrečnou práci měnil vědeckou skupinu, člověk se tak nejvíce naučí.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Lenka_Heroutova_Bobotova_Jan_Nekvinda_a5320485bd/Forum-UK-Lenka-Heroutova-Bobotova-Jan-Nekvinda.jpg" alt="Forum UK/Lenka Heroutová Bobotová: Jan Nekvinda"/>
<h3>Americká zkušenost k nezaplacení</h3>
Hned po dokončení doktorátu zamířil na prestižní Virginia Tech. „Byly to nejlepší roky mého života! Ve Spojených státech jsem zažil úplně jiný přístup k vědě – moc se mi líbilo, jak můj vedoucí Webster L. Santos vedl skupinu. Museli jsme makat, měli jsme velmi dlouhé semináře, každý týden report, chtěl po nás výsledky, ale zároveň nám nechával volnost – uměl vytvořit zdravý vnitřní tlak, který byl tak akorát – stimulující. A i na celé univerzitě fungoval zcela jiný mindset – inspirativní a podporující další vzdělávání,“ vzpomíná mladý vědec, který měl odjet původně na rok, ale naštěstí se mu stáž podařilo prodloužit na dva. „A to je i mé doporučení, pokud odjíždíte na postdoc, tak minimálně na dva roky. Za rok se sotva rozkoukáte. A věda někdy trvá. Už jsem třetí rok zpět v Česku a některé americké projekty a články jsou stále ještě v procesu,“ říká Nekvinda, který s manželkou stále koketuje s myšlenkou, zda se jednou do Ameriky nevrátí. „Opravdu se nám tam moc líbilo.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Jan_Nekvinda_Jako_postdoktorand_stravil_dva_roky_na_Virgina_Tech_Byly_to_nejlepsi_roky_meho_zivota_V_Americe_jsem_zazil_uplne_jiny_pristup_k_vede_9a482e6c00/Forum-UK-Jan-Nekvinda-Jako-postdoktorand-stravil-dva-roky-na-Virgina-Tech.-%22Byly-to-nejlepsi-roky-meho-zivota!-V-Americe-jsem-zazil-uplne-jiny-pristup-k-vede.%22.jpg" alt="Forum UK/Jan Nekvinda: Jako postdoktorand strávil dva roky na Virgina Tech. „Byly to nejlepší roky mého života! V Americe jsem zažil úplně jiný přístup k vědě.“"/>
<h3>Vědci a vědkyně, dejte šanci Twitteru</h3>
Jednu z mnoha věcí, kterou se ve Spojených státech naučil, je i používání vědeckého Twitteru. „Já už vůbec nechodím na vědecké databáze jako je Web of Science – denně mám přísun těch nejnovějších a nejlepších vědeckých článků přímo na Twitteru. Sleduji hlavní vydavatelství, vědecké skupiny, které mě zajímají, nebo i speciální účty věnující se například boranům,“ říká Nekvinda. „Mladí vědci a vědkyně v mém okolí sociální sítě využívají a sdílí své vědecké úspěchy, ale přesvědčit ty seniornější je výzva. Přitom jako vědci bychom měli informovat o tom, co děláme – věda je financována z daní. A sociální sítě jsou báječným a efektivním nástrojem. A platí to i pro instituce, populární a veřejně známý ústav má větší šanci nalákat nové schopné lidi i získat další podporu.“
Právě Nekvinda po návratu ze zahraničí založil sociální sítě ÚACH a nejrůznějšími články a informacemi přispíval i na ústavní web. „Denní spravování jsem již předal naší nově najaté PR manažerce a nyní jsem v pozici poradce,“ usmívá se.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_UK_Jan_Nekvinda_Jan_Nekvinda_nyni_vede_vlastni_vedeckou_skupinu_na_Ustavu_anorganicke_chemie_AV_CR_6aafc3ba57/Forum-UK-Jan-Nekvinda-Jan-Nekvinda-nyni-vede-vlastni-vedeckou-skupinu-na-Ustavu-anorganicke-chemie-AV-CR..jpg" alt="Forum UK/Jan Nekvinda: Jan Nekvinda nyní vede vlastní vědeckou skupinu na Ústavu anorganické chemie AV ČR"/>
<h3>Muž řešící rovné příležitosti</h3>
Jak se Jan Nekvinda dostal do pracovní skupiny řešící plán rovných příležitostí na ÚACH? „Dobrovolně jsem se přihlásil – ve Spojených státech jsem na toto téma absolvoval mnoho školení, tak jsem vnímal jako povinnost nečekat, že to někdo vyřeší za mě, ale získané zkušenosti zkusit aplikovat v českém prostředí. Navíc manželka pracuje na ministerstvu školství, kde se věnuje znevýhodněným dětem a dalším znevýhodněným skupinám, takže je to tak trochu naše domácí téma,“ vysvětluje.
Na ÚACH ve spolupráci se Sociologickým ústavem aktuálně realizují dotazníkové šetření, kterým chtějí zjistit potřeby zaměstnanců. „Když získáme data, že je například zájem o dětskou skupinu, tak budeme mít větší páku to i prosadit,“ zdůrazňuje Nekvinda a dodává. „Kolem rovných příležitostí bohužel stále existuje mnoho mýtů a nepochopení, jako že máme mít na každou pozici jednoho muže a jednu ženu. O tom to ale vůbec není! Rovné příležitosti dbají o to, aby ženy měly stejné podmínky a možnosti jako muži, aby se zohledňovala mateřská a péče o děti, protože ženy jsou v tomto biologicky znevýhodněné. Moc bych si přál, aby se muži chytli za nos a konečně jim došlo, že i oni mohou rovnocenně pomáhat s chodem domácnosti nebo péče o děti.“
<blockquote>
<h5>RNDr. Jan Nekvinda, Ph. D.</h5>
</blockquote>
<blockquote>
Absolvent Přírodovědecké fakulty v oboru organická chemie. Na bakalářské práci pracoval pod vedením dr. Jana Veselého na PřF UK. Na magisterský program přešel do laboratoře na Ústavu anorganické chemie Akademie věd ČR (ÚACH), kde pokračoval i na doktorát. Absolvoval stáže v Polsku a Německu, dva roky strávil jako postdoktorand na Virginia tech. Nyní vede vlastní výzkumnou skupina na ÚACH, kde se věnuje syntéze boranových klastrů a jejich využití v biomedicinální chemii. V letošním roce se účastnil českého kola popularizační soutěže Falling Walls Lab, kde skončil na třetím místě. 
</blockquote>

Nekvinda: Inspiraci pro svůj výzkum hledám i na Twitteru

Cenu Rudolfa Lukeše za vynikající soubor původních prací z oboru publikovaných v posledních 5 letech v prestižních mezinárodních časopisech, spojenou s osobní prémií 100 000 Kč od Nadace Experientia, převzal <a href="https://lcms.cz/articles?search=radek+cibulka">Radek Cibulka</a> 11. listopadu na konferenci Pokroky v organické, bioorganické a farmaceutické chemii – Liblice 2022.
<blockquote>
“Díky na míru šitým flavinovým katalyzátorům a jejich excitaci viditelným světlem jsme vyvinuli několik nových užitečných metod pro organickou syntézu,” vysvětluje laureát.
</blockquote>
<a href="https://www.experientia.cz/cena-rudolfa-lukese/">Cenu Rudolfa Lukeše</a> uděluje Česká společnost chemická ve spolupráci s <a href="https://lcms.cz/companies/5">Nadací Experientia</a> excelentním chemikům za vynikající soubor článků z oboru, které byly publikovány v posledních 5 letech v prestižních mezinárodních časopisech.
Nadace Experientia podporuje Cenu Rudolfa Lukeše osobní prémií pro laureáty ve výši 100 000 Kč.
<blockquote>
<h5>prof. Ing. Radek Cibulka, Ph.D.</h5>
</blockquote>
<blockquote>
je vedoucím <a href="https://uoch.vscht.cz/vedecke-skupiny/cibulka">skupiny organické katalýzy a fotokatalýzy na VŠCHT Praha</a>
</blockquote>
<blockquote>
Radek Cibulka získal doktorát z organické chemie na VŠCHT v Praze, následně absolvoval postdoktorandskou stáž u prof. Burkharda Königa na Univerzitě v Regensburgu. Na VŠCHT v Praze vede Ústav organické chemie a zároveň je předsedou Akademického senátu. Získal řadu vědeckých ocenění, například Cenu Alfreda Badera či Cenu Sigma Aldrich. V roce 2020/2021 získal nejvyšší ocenění asociace Chemistry Europe Fellow Class, kterým asociace zvýrazňuje práci výjimečných evropských vědců.
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li>70+ článků v časopisech s impact faktorem, včetně Nature, Nature communication, Angewandte Chemie</li>
<li>25+ mezi lety 2016-2021 publikoval více než 25 článků</li>
<li>1500+ má více než 1500 citací v Web of Science</li>
<li>22 h-index</li>
</ul>
</blockquote>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nadace_Experientia_Cenu_Rudolfa_Lukese_2022_ziskava_Radek_Cibulka_z_VSCHT_Praha_43c2cadbde/Nadace-Experientia-Cenu-Rudolfa-Lukese-2022-ziskava-Radek-Cibulka-z-VSCHT-Praha.jpg" alt="Nadace Experientia: Cenu Rudolfa Lukeše 2022 získává Radek Cibulka z VŠCHT Praha"/>
<h5>Proč prestižní Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2022 získal právě prof. Radek Cibulka z VŠCHT Praha?</h5>
Mezinárodní odborná komise vybrala Radka Cibulku jako letošního laureáta Ceny Rudolfa Lukeše na základě jeho úspěchů ve výzkumu v oblasti flavinové fotochemie a organokatalýzy, který vyústil v atraktivní syntetické aplikace. Jeho výzkumné publikace jsou mezinárodně uznávané a poskytují mechanistický pohled na roli flavinů v katalýze, zdůvodnila ocenění Radka Cibulky mezinárodní komise.
<h5>Co na ocenění říká čerstvý laureát Ceny Rudolfa Lukeše?</h5>
“Ocenění si nesmírně vážím. Uvědomuji si, že v oblasti organické chemie je v České republice velká konkurence a vidím, jaké osobnosti české chemie přede mnou cenu získaly. Ocenění si vážím rovněž kvůli osobě Rudolfa Lukeše, který se významně podílel na formování Ústavu organické chemie na VŠCHT Praha, tedy místě, kde působím. V neposlední řadě mám z ceny radost za všechny své studenty a kolegy. Vědecká práce je kolektivní dílo a bez příspěvku každého z nich bychom tak zajímavých výsledků nikdy nedosáhli,” říká Radek Cibulka.
<h5>V čem spatřuje Radek Cibulka přínos své práce pro organickou chemii?</h5>
Výzkumná skupina Radka Cibulky na VŠCHT v Praze vyvinula již několik nových metod pro efektivní přeměnu organických látek založených na „na míru šitých“ katalyzátorech se strukturou inspirovanou přírodními flaviny. Důležitou vlastností těchto látek je přitom jejich schopnost absorbovat světlo ve viditelné oblasti. “Flaviny při ozařování přechází do excitovaného stavu a stávají se reaktivnějšími. Toho se dá využít k návrhu ještě účinnějších chemických přeměn, nebo k přeměnám, které bez světla vůbec možné nejsou,” říká Radek Cibulka. “Prokázali jsme, že flaviny jsou vysoce univerzální. Mohou se podílet na fotochemických přeměnách, ke kterým dochází různými mechanismy. Navíc excitované flaviny lze použít jak jako silná redukční, tak i oxidační činidla, a patří tím mezi výjimečné fotokatalyzátory,” doplňuje čerstvý laureát Ceny Rudolfa Lukeše.

Cenu Rudolfa Lukeše 2022 získává Radek Cibulka z VŠCHT Praha

Společnost Zentiva, která je předním dodavatelem léčiv na český trh, má v České republice také své výzkumné a vývojové centrum.
<h5>Můžete vysvětlit rozdíl mezi generickým a inovativním farmaceutickým průmyslem?</h5>
Výrobci inovativních léčiv investují do hledání zcela nových molekul, které do té doby nebyly ve farmacii používané. Pokud molekula projde preklinickým testováním a následně třemi fázemi klinických studií, prokáže se její účinnost a zároveň bezpečnost, může být uvedena na trh.
Výrobce si takový lék patentuje a řadu let není možné, aby produkt se stejnou účinnou látkou vyráběl a prodával někdo jiný. Společnostem se tak kompenzují vysoké náklady spojené s výzkumem a vývojem.
Originální lék je proto zpravidla cenově nákladný. Ve chvíli, kdy vyprší patentová ochrana a ochrana registračních dat, mohou výrobci generických léčiv uvést na trh přípravek se shodnou účinnou látkou. Díky konkurenci výrazně klesne cena léku a léčba se zpravidla zpřístupní většímu množství pacientů. Není to ale tak, že by generičtí výrobci jednoduše okopírovali původní přípravek. Generický lék musí obsahovat shodnou aktivní substanci, vlastní syntéza aktivní substance, složení lékové formy a technologická řešení mohou být zcela odlišná.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_Zentiva_Pavel_Sebek_Farmaceuticky_prumysl_muze_transformovat_ceskou_ekonomiku_74d4cf6221/Vedavyzkum-Zentiva-Pavel-Sebek-Farmaceuticky-prumysl-muze-transformovat-ceskou-ekonomiku.jpg" alt="Vědavýzkum/Zentiva: Pavel Šebek: Farmaceutický průmysl může transformovat českou ekonomiku"/>
<h5>Rozdíly jsou tedy primárně v technologii výroby?</h5>
Přesně tak. V případě generické registrace musíme v každém případě zajistit, aby se lék v organismu choval naprosto stejně jako originální produkt. V generickém vývoji tak hledáme inovativní řešení, která neporušují duševní vlastnictví třetích stran, a způsoby, jak vyrábět léky s co nejnižšími náklady.
Vývoj a inovace v oblasti generik přináší také řadu dalších výhod. Technologické inovace zaměřené na snižování výrobních nákladů například vedou i k výraznému snížení uhlíkové stopy farmaceutických produktů.
<h3>Máme problém s nedostatkem expertů</h3>
<h5>Můžete uvést nějaký příklad generického léku z produkce Zentivy?</h5>
V nedávné době jsme například uvedli na trh generické antidepresivum, které je postavené na jiné formě aktivní substance, odlišné je i složení a technologie lékové formy. Technicky se tak jedná o jiný produkt, nicméně struktura aktivní substance a chování v organismu jsou naprosto stejné jako u originálního léčiva.
V Zentivě vedle toho také pracujeme na vylepšování vlastností léčiv s cílem uvést na trh produkt s vyšší přidanou hodnotou pro pacienta. Zaměřujeme se například na eliminaci nežádoucích účinků, nové indikace pro existující molekuly, rychlejší nástup účinku, nebo naopak na protrahovaný účinek, tam kde je to pro pacienta vhodnější, popřípadě změnu režimu podávání léčiva atp.
V této skupině inovací například v současné době uvádíme na trh lék s onkologickou indikací, kde jsme značně vylepšili absorpční profil. V původní verzi byla absorpce léčiva v trávicím traktu závislá na hodnotách pH v žaludku, a léčba tak nebyla použitelná pro zhruba 30 % pacientů. Náš inovovaný produkt je možné podávat všem pacientům.
<h5>Jaké jsou aktuální výzvy v oblasti vývoje generických léčiv? A v čem se liší například oproti výzvám, kterým čelí výzkum a vývoj ve farmaceutickém průmyslu?</h5>
Výzev v generickém průmyslu je hned několik. Ta nejaktuálnější souvisí se současnou ekonomickou situací. Potýkáme se s bezprecedentním nárůstem cen energií, surovin a obalových materiálů, který v tuto chvíli dosahuje až 200 %. Vzhledem k tomu, že si nemůžeme ze zákona určovat ceny našich přípravků sami, musíme jako společnost tyto extra náklady absorbovat, což není dlouhodobě udržitelné.
Ceny léčiv se neměnily několik let a neodráží inflaci. Vedeme ale rozhovory s regulátorem trhu a snažíme se společně hledat cestu. Máme závazky k našim pacientům a chceme zajistit dodávky léčiv, které pacienti potřebují. Pokud by se ale situace nezlepšila, v budoucnu může docházet k výpadkům na trhu.
Další výzvou farmaceutického průmyslu v České republice je nedostatek expertů v některých oblastech. Například české farmaceutické fakulty se primárně zaměřují na výchovu farmaceutů do lékáren, ale výzkum v oblastech, jako jsou industriální farmacie, biofarmacie, „drug delivery“ a farmaceutického inženýrství, se v minulosti nijak výrazně nerozvíjel.
V Zentivě se proto snažíme tuto mezeru zaplnit těsnou spoluprací s vysokými školami a ústavy AV ČR zaměřenou na výchovu doktorandů a budování kompetencí potřebných pro rozvoj farmaceutických firem v ČR. Společně s VŠCHT Praha, Univerzitou Karlovou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR jsme k tomuto účelu založili Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu, <a href="https://www.theparc.eu/">PARC</a> (The Pharmaceutical Applied Research Centre).
<h5>Jaké máte zkušenosti se spoluprací s akademickou sférou?</h5>
Spolupráce Zentivy s akademickou sférou je velmi těsná. V našem centru PARC propojujeme odborníky z průmyslu s akademickými experty a nabízíme komplexní a praktické doktorské vzdělání, které pokrývá celý proces vývoje léčivého přípravku od preformulačního vývoje aktivní substance a lékové formy, vývoj drug delivery systémů, farmaceutického inženýrství až po klinické testování, registraci a výrobu produktů pro trh.
Naši studenti zde pracují na reálných průmyslových projektech a často končí doktorskou práci zároveň s uvedením nového léčiva na trh. PARC se může pochlubit více než 30 patentovými přihláškami za posledních 5 let, za stejnou dobu jsme publikovali více než 80 vědeckých článků a na základě výsledků PARC vznikla první startupová společnost.
V současné době spolupracuje s PARC 40 doktorandů a 30 expertů z průmyslu a univerzit. PARC se účastní dvou velkých mezinárodních projektů v rámci celoevropských konsorcií a spolupracuje s celou řadou evropských i amerických univerzit. Naši studenti mají formou stáží možnost pracovat v nejlepších laboratořích v oblasti farmaceutických věd.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_Zentiva_Vyzkumne_a_vyvojove_centrum_Zentiva_a3513d0f3c/Vedavyzkum-Zentiva-Vyzkumne-a-vyvojove-centrum-Zentiva.jpg" alt="Vědavýzkum/Zentiva: Výzkumné a vývojové centrum Zentiva"/>
<h3>Státu chybí strategie pro farmaceutický průmysl</h3>
<h5>Jaké jsou benefity vývoje generických léčiv? Do jaké míry se na něm pracuje zde v ČR?</h5>
Vstup generických léčiv na trh znamená vždy výrazné snížení ceny léků, a tím pádem i větší dostupnost léku pro širší okruh pacientů. V rámci inovací jsme v Zentivě schopni vylepšit technologické procesy, takže výroba je méně nákladná a představuje i menší zátěž pro životní prostředí. Sníží se množství potřebných surovin i energetické náklady. V poslední době se nám například u léku na bolest podařilo novou technologií snížit výrobní náklady o 25 %.
Inovace technologií, kromě zásadního významu pro udržitelnost zdravotních systémů, jsou také cestou, jak zajistit konkurenceschopnost s dovozy z Asie. Jsou to právě investice do vývoje inovativních technologií výroby, které umožní dlouhodobě udržet a rozvíjet strategicky důležitou výrobu léčiv v zemích EU i při vyšších nákladech na pracovní sílu.
<h5>Co jsou takzvaná „generika s přidanou hodnotou“?</h5>
Generika s přidanou hodnotou (v angličtině se používá výraz Value Added Medicine –⁠ VAM), kterým se v Zentivě také věnujeme, přinášejí pacientům velké benefity. Ne všechna léčiva jsou na trhu v nejlepší možné variantě s co nejvyšší přidanou hodnotou. VAM inovacemi tak můžeme dosáhnout například větší účinnosti, lepší tolerability, snížení množství nežádoucích účinků, komfortnějšího užívání pro pacienta, popřípadě můžeme nalézt i zcela novou indikaci.
<h5>Výrobou generik, respektive jejich vývojem, se u nás zabývá jen Zentiva?</h5>
Vývoj generik probíhá v ČR v několika společnostech. Zentiva pracuje na nových produktech v technologickém centru v Praze, Dolních Měcholupech. Kromě Zentivy vyvíjí generika také PRO. MED.CS., onkologické injekční produkty vyvíjí firma Oncomed v Brně. Na vývoji aktivních substancí se podílejí kromě Zentivy ještě společnosti Farmak z Olomouce, Synthon z Blanska a opavská Teva.
<h5>Setkáváte se při vývoji generik s nějakými systémovými nebo strukturálními problémy? Co Česko v tomto smyslu postrádá nebo nezvládá?</h5>
Na celoevropské, nejen na té lokální úrovni, narážíme na to, že zdravotní systémy nejsou připraveny na zmiňovaná generika s přidanou hodnotou. To jsou tedy ta, která prostřednictvím inovací vylepší původní lék. Zdravotní systémy zpravidla nastavují generikům s přidanou hodnotou stejnou úhradu jako původnímu nevylepšenému léku. Prostředky vynaložené na vývoj a inovace se tak nevrátí, což brání rozvoji tohoto segmentu.
Dalším problémem, jak už jsem uvedl, je nedostatek kvalifikovaných odborníků na trhu práce a slabá podpora státu vůči celému odvětví. Farmaceutický sektor je vnímán jako samozřejmost a chybí dlouhodobá promyšlená strategie.
<h3>Nezávislost na dovozu ze zahraničí je pro stát strategická</h3>
<h5>Je něco, co bychom se mohli naučit od v tomto směru velmi úspěšného Irska?</h5>
V řadě zemí, jako jsou například právě Irsko, Velká Británie nebo Dánsko, existují velké programy, kde univerzity a firmy spolupracují formou takzvaného pre-kompetitivního výzkumu na vytváření kompetenčních rámců a průlomových technologií, které následně využívají různé firmy na konkrétní aplikace a produkty.
Irsko se tak například stalo lídrem v biotechnologických výrobách díky cílenému rozdělení podpory výzkumu mezi vyhledávání nových molekul a vývoj odpovídajících výrobních technologií, včetně možností praktického tréninku na reálných zařízeních. Jejich biotechnologické centrum <a href="https://www.nibrt.ie/">NIBRT</a> se stalo dokonce vědeckou franšízou, kterou z Irska kupují další země.
<h5>Česko má poměrně silnou tradici v oblasti farmacie, přesto se drtivá většina nových preparátů vyvíjí jinde. Jak je možné podle vás posílit výzkum, vývoj a inovace v oblasti farmaceutického průmyslu na úrovni českého státu?</h5>
Jednoznačně skrze větší podporu státu pro farmaceutický průmysl. Ten má již dnes dvakrát větší přidanou hodnotu vyjádřenou v penězích na zaměstnance než například automobilový průmysl. Výrazný rozvoj farmaceutického průmyslu by tak mohl přispět k často zmiňované transformaci české ekonomiky z „chudé“ na „bohatou“.
Chybí nám ale ucelená strategie jak dosahovat v akademickém výzkumu daleko většího množství průlomových výsledků a ty rychle přenášet do průmyslových aplikací. Domácí farmaceutický průmysl, který v České republice vyvíjí a vyrábí nové produkty, navíc postrádá kompetenční ukotvení v rezortním ministerstvu, v tomto případě Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.
Vnímáme také, že v našich státních strukturách chybí nejen hlubší povědomí o významu generického průmyslu pro elementární soběstačnost zdravotní péče a dostupnost léčiv, ale i pro rozpočty zdravotních pojišťoven. Například podle publikovaných údajů SÚKL jen v posledních 5 letech ušetřil generický průmysl na nákladech na léčiva 10 miliard korun.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_Zentiva_Pavel_Sebek_3_ba4af05d4a/Vedavyzkum-Zentiva-Pavel-Sebek-3.jpg" alt="Vědavýzkum/Zentiva: Pavel Šebek"/>
<h5>Zeptám se na konkrétní opatření. Jaké jsou specifické kroky, kterými by Česko jako stát mohlo podpořit průmyslový farmaceutický výzkum?</h5>
Je třeba zajistit kvalitní vzdělání, aby na našem trhu byl dostatek kvalifikovaných odborníků schopných vyvíjet a transferovat do výroby průlomová řešení. Průměrná věda a technologie na globální konkurenci nestačí. Situaci by pomohlo výrazně posunout zavedení tzv. průmyslových doktorátů a jejich systematická koncepční a finanční podpora.
Průmyslové doktoráty jsou v zemích západní Evropy klíčovou složkou procesu přenosu výsledků akademického výzkumu do praxe a cestou rychlého rozvoje průlomových kompetencí a technologií, které průmysl nutně potřebuje pro svůj rozvoj. A to neplatí jen pro farmacii, ale industriální výzkum obecně. Zkušenosti ze zahraničí, ale i naše z PARC rovněž jednoznačně ukazují daleko větší úspěšnost industriálního doktorského studia i uplatnění absolventů na trhu práce.
Situaci by také výrazně posunulo navýšení podpory akademických klinických studií. Lékaři v klinické praxi mají spoustu skvělých nápadů, které by po ověření v pilotních klinických programech mohly být zdrojem inovativních produktů pro průmyslové realizace. Zásadní význam pak takové proof-of-concept studie mají pro inovativní pokročilé terapie.
<h5>Co by mohla podpora výroby a vývoje generických léčiv přinést české vědě, potažmo českému státu? Proč by měl stát tuto oblast rozvíjet?</h5>
Jak jsem již zmiňoval, vývoj generik není o kopírování. Abychom mohli uvést naše produkty na trh co nejrychleji, s nejnižšími možnými náklady na výrobu a zároveň s nejvyšší možnou přidanou hodnotou pro pacienta, musíme přicházet s celou řadou inovativních řešení. Tyto inovace a získané know-how jsou použitelné i pro vývoj a výrobu originálních produktů postavených na nových molekulách. To je jeden přínos.
Systematickým budováním a rozvojem odpovídajících vědeckých disciplín a kompetencí vytváříme podmínky nejen pro rozvoj existujících generických farmaceutických firem, ale i prostředí pro vznik startupových společností přenášejících akademický výzkum do praxe a případných investic zahraničních firem do farmaceutického výzkumu a výroby v České republice. To je další velká přidaná hodnota.
Ze strategického hlediska by větší podpora výroby a vývoje generických léčiv dále posílila nezávislost naší země na dovozech léčiv z rizikových zemí, a zajistila tak dostupnost potřebné terapie pro naše občany.
<h5>Jaký by měla podle vás vliv na českou ekonomiku silnější domácí výroba léčiv?</h5>
Z ekonomického hlediska představuje domácí výroba léčiv nemalý daňový výnos s velkým replikačním faktorem pro navázané ekonomické aktivity. V předcházejícím roce například Zentiva utratila v ČR téměř 10 miliard Kč. Společnost zde zaměstnává téměř 1700 lidí, každoročně investuje v pražském závodě částky v jednotkách miliard Kč.
Vývoz léků z domácí výroby umožňuje také kompenzovat dovozy léčiv. Například Zentiva vyváží z vlastní výroby přes 80 % do zahraničí, zejména do zemí EU.

Pavel Šebek: Farmaceutický průmysl může transformovat českou ekonomiku

Víte, že v roce 2023 se uskuteční již 12. ročník soutěže Ceny Metrohm?
Když nad tím přemýšlím, tak ti z vás, kteří při úplně prvním ročníku Ceny Metrohm seděli ve školních lavicích na střední škole nebo se rozkoukávali v prváku na vysoké, mohou dnes aspirovat na Cenu Metrohm 2023.
Jedná se o ocenění prověřené časem a o cenu respektovanou a uznávanou.
<blockquote>
&quot;Ti, kteří získali Cenu Metrohm od vědy neutekli. Naopak je to posunulo odborně a kariérně dále.&quot;
</blockquote>
<h3>Co je Cena Metrohm?</h3>
Jedná se o cenu pro mladou chemičku nebo chemika do 35 let.
Uděluje se celkem 5 cen ve třech kategorích:
<ul>
<li>3 ceny v oblasti elektroanalytické chemie,</li>
<li>1 cena v oblasti UV-VIS-NIR spektroskopie a Ramanovy spektrometrie,</li>
<li>1 cena v oblasti kapalinové chromatografie pro separaci iontových a polárních látek.</li>
</ul>
Každá cena je spojena s odměnou ve výši 10 000 Kč.
Uděluje se také Cena firmy Metrohm za celoživotní přínos rozvoji elektroanalytické chemie.
Uděluje se jediná cena, dotovaná částkou 20 000 Kč. Nominační návrh se stručným zdůvodněním v rozsahu cca 2 stránky může zaslat jednotlivec i instituce na emailové adresy níže
<h3>Jak se mám souteže zúčastnit?</h3>
 Jednoduše zašlete pdf verzi vaší publikace vydané v roce 2022 nebo nominačního návrhu:
<ul>
<li>na adresu: barek@natur.cuni.cz a peter.barath@metrohm.cz</li>
<li>Předmět zprávy: Cena Metrohm 2023</li>
<li>Termín pro zaslání: 31.12.2022</li>
</ul>
Popostrčte ty, kteří se ještě nepřihlásili - vaše studenty, kolegy a nadějné mladé vědce a vědkyně.
<h3>Kdo o ceně rozhoduje a kdo ji pořádá?</h3>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/companies/176">Metrohm Česká republika s.r.o.</a></li>
<li>Odborná skupina analytické chemie </li>
<li>Odborná skupina elektrochemie České společnosti chemické</li>
</ul>
O udělení ceny bude rozhodovat komise ve složení:
<ul>
<li>Ing. Peter. Barath, Ph.D.</li>
<li>prof. RNDr. Jiří. Barek, CSc.</li>
<li>prof. Ing. Ján Labuda, DrSc</li>
<li>prof. RNDr. Jiří Ludvík, CSc.</li>
<li>prof. RNDr. Libuše Trnková, CSc.</li>
<li>prof. Ing. Pavel Janoš,CSc.</li>
<li>prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka</li>
</ul>
<h3>Kdy bude vyhlášení?</h3>
Vyhlášení vítězů této soutěže proběhne na semináři na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze v únoru 2023.
Přesné datum bude oznámeno později. Budeme vás průběžně informovat jak e-mailem, tak na našich stránkách <a href="https://www.metrohm.com/cs_cz.html">Metrohm</a>, v <a href="https://gcms.cz/companies/9">Chemických listech</a> a na stránkách <a href="https://csch.cz/">České společnosti chemické</a>.
<h3>Proč Cenu Metrohm pořádáme?</h3>
Chceme povzbudit nastupující generace vědců a vědkyň v jejich práci. Aby v ní i nadále pokračovali, rozvíjeli se a v budoucnu například položili základy dalších výzkumných skupin. 
Část přostředků získaných z naší činnosti a každodenní práce rádi vrácíme tam, kde je to potřeba a těm, kdo si to právem zaslouží. Kromě této ceny v průběhu roku podporujeme nespočet konferencí, workshopů i menších studentských událostí.
<h3>Podívejte se, co všechno Metrohm nabízí</h3>
<h4><a href="https://www.metrohm.com/cs_cz/products/electrochemistry.html">Metrohm elektrochemie</a></h4>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Metrohm_Metrohm_elektrochemie_52c1a98c93/Metrohm-Metrohm-elektrochemie.jpg" alt="Metrohm: Metrohm elektrochemie"/>
<h4><a href="https://www.metrohm.com/cs_cz/products/ion-chromatography.html">Metrohm iontová chromatografie</a></h4>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/574">Metrohm 930 Compact IC Flex Iontový chromatograf</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products/572">Metrohm 940 Professional IC Vario Iontový chromatograf</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products/575">Metrohm Eco IC Iontový chromatograf</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products/576">Metrohm iontová chromatografie - spojené techniky</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Metrohm_Metrohm_iontova_chromatografie_69ff177e8b/Metrohm-Metrohm-iontova-chromatografie.jpg" alt="Metrohm: Metrohm iontová chromatografie"/>
<h4><a href="https://www.metrohm.com/cs_cz/products/raman-spectroscopy.html">Metrohm spektroskopie</a></h4>
<ul>
<li><a href="https://gcms.cz/products/571">Metrohm MIRA DS / XTR DS Raman spektrometr</a></li>
<li><a href="https://gcms.cz/products/611">Metrohm MIRA P Raman spektrometr</a></li>
<li><a href="https://gcms.cz/products/612">Metrohm MISA Raman spektrometr</a></li>
<li><a href="https://gcms.cz/products/622">Metrohm TacticID ruční Raman spektrometr</a></li>
<li><a href="https://gcms.cz/products/613">Metrohm DS2500 NIR spektrometr</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Metrohm_Metrohm_spektroskopie_d8cbb593d4/Metrohm-Metrohm-spektroskopie.jpg" alt="Metrohm: Metrohm spektroskopie"/>
<h4><a href="https://www.metrohm.com/cs_cz/products/titration.html">Metrohm titrace</a></h4>
<ul>
<li><a href="https://lcms.cz/products/643">Metrohm OMNIS Titrátor</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products/647">Metrohm Karl Fischer Titrando</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products/644">Metrohm OMNIS Automatizace titrace</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products/648">Metrohm příprava vzorku pro coulometry KF Titrando</a></li>
<li><a href="https://lcms.cz/products/649">Metrohm OMNIS software</a></li>
</ul>
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Metrohm_Metrohm_titrace_7c60f5931f/Metrohm-Metrohm-titrace.jpg" alt="Metrohm: Metrohm titrace"/>

Jak získat Cenu Metrohm 2023?

**Měl pocit, že by to dávalo smysl. Jan Neuman, absolvent Fakulty strojního inženýrství VUT, používal při měření povrchů samostatně stojící mikroskop atomárních sil (AFM) a stejně tak elektronový mikroskop (SEM). Vzorek mezi nim přesouval tam a zpátky, protože ho potřeboval charakterizovat oběma technikami. Tehdy pochopil, jakou výhodu by mělo propojení obou zařízení, na kterém spolu se dvěma dalšími doktorandskými studenty pracovali. Po pěti letech se jim podařilo sestavit mikroskop atomárních sil, který se integruje do elektronového, a později se rozhodli s tím jít na trh. NenoVision se stala historicky první spin-off firmou CEITEC VUT. Letos v listopadu oslavila sedm let. **
 
<h5>Jak vznikl nápad na propojení techniky atomárních sil s elektronovým mikroskopem?</h5>
Než jsme založili NenoVision, dělali jsme s kolegy Zdeňkem Nováčkem a Michalem Paverou doktorát u profesora Tomáše Šikoly. Během studia se připravoval velký projekt financovaný z TAČR a pan profesor spolu s ředitelem Tescanu Jaroslavem Klímou přišli s ambiciózní myšlenkou integrovat techniku mikroskopie atomárních sil do specializovaného elektronového mikroskopu a napsali to do projektu. Ten nápad prošel a my jsme se zhostili jeho realizace. V průběhu pěti let jsme vyvíjeli první verzi a na konci projektu se nám to podařilo. Měli jsme funkční prototyp, který dělal první obrázky. Tím započala naše dobrodružná cesta, jejímž jakýmsi patronem byl profesor Šikola, který nás studenty podporoval a věřil nám, za což mu patří obrovské díky. Dostalo se nám i další pomoci, ale k tomu se ještě dostaneme. 
<h5>Proč jste se rozhodli zpočátku studentský projekt zkomercializovat?</h5>
Já jsem chtěl vždycky podnikat. Moc mě nenaplňovala představa, že by mým výstupem byl jen článek. Na to nemám ten nutný vědecký zápal. Potřeboval jsem výsledek, který by byl hmatatelný a užitečný i pro další lidi. Bylo mi a je mi vlastně pořád líto, že na univerzitě vzniká tolik skvělých nápadů, technologií a produktů, které ale zůstávají „v šuplíku“. Všem studentům bych rád vzkázal, ať zariskují, protože kdy jindy než teď? Ať vezmou, na čem pracovali, a jdou s tím na trh! Já jim rád pomůžu a spolu se mnou další desítky lidí v Jihomoravském inovačním centru (JIC) nebo v celé brněnské mikroskopické komunitě. Stačí jeden telefonát. 
<h5>To je velmi motivační a zní to jednoduše. Předpokládám, že to bylo složitější. Jaké kroky předcházely založení NenoVision?</h5>
Rozhodnutí bylo strašně těžký, protože jdete do obrovského rizika. Nevíte, kdo by si to kupoval, a jestli to uspěje, ale my jsme si řekli, že když by se to nepovedlo, tak máme možnost se ucházet o práci v Tescanu, Thermo Fisheru nebo Delongu, tak jsme se do toho vrhli. Už od začátku jsme věděli, že jsme vytvořili zařízení, které by bylo pro velmi málo zákazníků – jen pro ty, kteří pracovali se specializovanými elektronovými mikroskopy (např. v ultravakuu). Takže jsme se rozhodli, že náš produkt trochu přebudujeme na příslušenství pro konvenční elektronové mikroskopy. S pomocí JIC pak následovala analýza trhu, kolik takových mikroskopů je, kolik bychom jich mohli prodat a na základě toho jsme se rozhodli, že to zkusíme. V listopadu 2015 jsme založili NenoVision. 
<h5>Kde jste čerpali informace o tom, jak vytrhnout univerzitní know-how a přesadit ho do komerčního prostředí?</h5>
Na začátku byla skvělá spolupráce s už zmíněným profesorem Šikolou, který nám pomáhal a plně nás podporoval. Já jsem ještě v rámci doktorátu pracoval jako projektový manažer začínajícího centra CEITEC a pak jsem vedl oddělení podpory vědy a výzkumu, kde jsme spin-off firmy a transfery řešili. Takže to pro mě nebylo nic nového, s univerzitou jsme se dohodli na podmínkách a licenčním poplatku, což jsou vlastně procenta z prodeje. Výrazně komplikovanější bylo změnit naši mentalitu z univerzitní na firemní. To je obrovský rozdíl. Na univerzitě chcete bádat, zkoumat něco zcela nového, něco rozvíjet a napsat co nejlepší článek. U firmy je to jinak. Na konci musí být produkt, za který někdo zaplatí. Musíte dělat desítky rozhodnutí, abyste se někam posouvali. Překlápět na firemní mentalitu jsme se začali hned od začátku, ale až tak před rokem až dvěma se nám to myslím začalo dařit. Teď máme cíle společnosti nastaveny komerčně a ve firmě je sdílíme. Víme, jaké máme vize a kam směřujeme.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Neno_Vision_AFM_in_SEM_solution_6e4e75c5cf/CEITEC-NenoVision-AFM-in-SEM-solution.jpg" alt="CEITEC: NenoVision AFM-in-SEM solution"/>
<h5>Měli jste někoho, kdo Vám s tím pomáhal?</h5>
Jihomoravské inovační centrum. Od začátku jsme sem chodili, prošli jsme různými programy a měli několik mentorů. Zjistili jsme, jak připravit business plán, jak získat investory. Pak nám pomáhali i ve vlastnických vztazích, finančních plánech a v budování obchodní sítě. Nevíme, zavoláme a oni nás navedou nebo doporučí program. JIC je skvělá organizace s inspirativními lidmi, kteří jsou ochotní pomoct. Je to docela unikátní ekosystém a vřelá podaná ruka komukoli, kdo chce založit start-up na jihu Moravy. JIC dokázal vybudovat fungující komunitu odborníků napříč obory i firmami, kteří si navzájem pomáhají. Velmi ochotné bylo také celé mikroskopické prostředí v Brně. Jsou tam lidé, kteří se v tomto businessu pohybují celý život a v té skupině se to odráží. Nikdo před Vámi nezavře dveře, nikdo se nezeptá, co za to dostane. Ta energie je skvělá a nabíjející. Teď se snažíme to té komunitě vrátit. Už jsem třeba konzultoval nápady asi dvaceti lidí.
<h5>Na trh jste tedy přišli s LiteScope, mikroskopem atomárních sil, který se napojí na elektronový mikroskop. Co následovalo?</h5>
Je důležité říct, že mikroskopie atomárních sil (AFM) je velmi etablovaná technika. Je to jedna ze standardních metod pro materiálové vědy. A stejně tak elektronová mikroskopie (SEM). Komunity samostatně stojících AFM i SEM jsou obrovské. A my jsme udělali to, že jsme spojili výhody obou technik. Největší kus práce byl, a stále je, ukázat světu, v čem je kombinace dobrá a nepostradatelná. Když přicházíte s novou technikou na trh, testujete poptávku a zároveň ve vědecké komunitě otvíráte otázky, k čemu by to bylo a pro koho. Sedm let tedy aktivně jezdíme po konferencích, univerzitách, děláme webináře, vzděláváme komunitu, ukazujeme výhody naší technologie a snažíme se inspirovat ostatní, aby přemýšleli nad tím, jak by to mohli využít. A je to strašně náročné, protože budujeme trh a měníme pohled na mikroskopy a na to, co se s nimi dá dělat. Jenže lidé pracují v zažitých vzorcích, takže je to běh na dlouhou trať. Věnujete tomu velké množství energie, a než se to vrátí, trvá to tři, čtyři roky. Mám strašnou radost, že v poslední době sklízíme ovoce. Už se o nás a naší technologii víc ví a zájem stále roste.
<h5>Kolikrát jste si při tom maratonu říkali, že už dál běžet nemůžete?</h5>
Jak kdo. Jeden ze spoluzakladatelů, Z. Nováček, vloni v lednu říkal, že už mu to přerůstá přes hlavu, takže odešel a vrátil se na univerzitu. Ono to někdy totiž je stresující a frustrující. Pracujete, pracujete a výsledek se zatím nedostává. Já osobně jsem měl krizi před dvěma lety. Přišlo mi, že atmosféra ve firmě není dobrá. Byl jsem unavený a frustrovaný a přemýšlel jsem, jestli to všechno stojí za to, ale pak nám začala pomáhat Eva Vacíková s HR věcmi a rozvojem uvnitř firmy. A od té doby se hodně věcí změnilo a fungujeme úplně jinak. Poslední rok a půl je atmosféra skvělá a také dostáváme pozitivní zpětnou vazbu od zákazníků i lidí, se kterými spolupracujeme – ETH Curych, KIT a BASF v Německu. Máme instalace v Itálii, Německu, Maďarsku, Francii, Číně a dalších zemích včetně naší domoviny, kde je kolem pěti zařízení. Jedno třeba na CEITEC VUT, takže dostáváme feedback osobně přímo v naší české kotlině a zároveň tady máme partnery, se kterými náš produkt dále rozvíjíme a zlepšujeme. Takže já jsem strašně pyšný na to, kam jsme se dostali. Navíc máme skvělé kolegy i studenty, kteří chodí s novými nápady. To mě hodně naplňuje.
<h5>Na začátku jste tedy byli tři spoluzakladatelé. Kolik je Vás teď?</h5>
Teď je nás 18 plus asi 6 studentů, což je fantastické, protože stále spolupracujeme s CEITEC a VUT. Studenti u nás dělají bakalářské a magisterské práce, často u nás pak i zůstávají. Přinášejí novou energii, nápady, a ještě udělají kus dobré práce. 
<h5>Kam se společnost NenoVision posunula?</h5>
Od začátku jsme pracovali ve dvou liniích. První spočívala ve vývoji zařízení a druhá v poznávání – učili jsme se, co zákazník potřebuje, k čemu by se naše zařízení LiteScope dalo použít a neustále jsme za někým jezdili a budovali obchodní síť, partnery a distributory. V obou sférách jsme výrazně vyspěli. Produkt je stabilní a již bez „dětských nemocí“. Už také víme, na jaké oblasti využití se chceme zaměřit a kde je největší potenciál. Teď spolupracujeme s asi dvaceti giganty v oboru výzkumu materiálů napříč celým světem, což nás významně pohání kupředu. 
<h5>Co umělo zařízení LiteScope tehdy a co teď?</h5>
Zpočátku zvládalo skvěle měřit jednu věc, a to topografii. Tedy na nanometrové úrovni jsme díky LiteScope viděli, jak vypadá reliéf vzorku, což elektronový mikroskop neumí. Postupem času jsme k němu přidávali další techniky, které jsou pro mikroskopii atomárních sil běžné. Dneska proto umí měřit elektrické, mechanické, chemické a magnetické vlastnosti materiálu. V tomto jsme špičky a lídři oboru. Nabízíme také naši CPEM technologii, díky které dokážeme jako jediní na světě současně měřit mikroskopem atomárních sil i elektronovým mikroskopem. Tomu se říká korelativní mikroskopie, což je také „driver“ našeho podnikání.
<h5>Vysvětlil byste, jak oba typy mikroskopů – SEM a AFM – fungují?</h5>
Mám k tomu skvělé přirovnání. Využiju k tomu dva naše smysly – zrak a hmat. Na stole mám hrnek s kávou. Když chci o něm něco vědět, tak se na něj první podívám, čímž zjistím jeho velikost a tvar, ale pokud chci zjistit, jestli je to měkká guma, nebo pevná keramika, tak si na něj musím sáhnout. Zrak mi v tom nepomůže. V tomto případě je elektronový mikroskop zrak a mikroskop atomárních sil, kde mám ostrý hrot, kterým se dotýkám materiálu, hmat. A je přece výhodné využívat oba smysly. Pomocí „očí“ elektronového mikroskopu si vypozoruji místo, které mě zajímá, a tam pošlu „ruce“, tedy hrot mikroskopu atomárních sil, který to místo změří.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/CEITEC_Jan_Neuman_z_Neno_Vision_8708175b69/CEITEC-Jan-Neuman-z-NenoVision.jpg" alt="CEITEC: Jan Neuman z NenoVision"/>
<h5>Na jakou cílovou skupinu míříte?</h5>
Dnešní zákazníci jsou zejména univerzity a výzkumné instituce, které dělají materiálové vědy. Tam má naše zařízení obrovské možnosti uplatnění. Když se díváme do budoucnosti, tak jsme si vybrali tři hlavní oblasti, které souvisí s globální udržitelností. Tedy s něčím, kde všichni cítíme, že věda a mikroskopie musí zasáhnout. A tak jsme si udělali workshop, jehož tématem bylo, co může NenoVision udělat pro to, aby pomohl k udržitelnosti a snižování emisí. Jak naše zařízení a v jakých oblastech může pomoct. A z toho nám začaly „vypadat“ solární články, baterie, polovodičové součástky nebo udržitelné materiály. Vše můžeme díky LiteScope mikroskopu vylepšit – zvýšit jejich účinnost či životnost nebo snížit spotřebu energie. Také se chceme zaměřit na „life science“. Tady by mohlo být naše zařízení průlomové pro spoustu objevů. Od základního výzkumu se tedy chceme posunout na využití v high-tech průmyslu.
<h5>Z toho, co vyprávíte, mám pocit, že LiteScope má téměř neomezené možnosti aplikací. Z kolika procent jste jeho potenciál už využili?</h5>
Myslím si, že jsme našli využití tak pro 10 % jeho potenciálu. O dalších 40 % možných aplikací a oblastí využití víme a zbylou polovinu musíme teprve objevit. Tady se otevírá neskutečné množství dveří a my si teď vybíráme, do kterých vkročíme. Těch nápadů, co dělat a kam se posouvat, je strašně moc. Nejdůležitější je pro nás „impact“, tedy jaká aplikace bude mít největší využití, a jestli naplňuje námi stanovené oblasti a vize.
<h5>Tak se zeptám jinak, co s tím naopak nemůžete?</h5>
Naše technika má asi tisíc limitací z fyzikálního principu, jakým funguje. Tím, že jezdí ostrý hrot po povrchu, se třeba nikdy nepodíváte dovnitř. A právě proto je vhodné naši techniku zkombinovat třeba s počítačovým tomografem (CT). Znovu se dostáváme ke korelativní mikroskopii. Skládání různých zobrazovacích technik se třeba ukazuje jako klíčové právě u charakterizace baterek, polovodičových součástek. Nejdříve se pomocí CT najdou oblasti, které jsou „podezřelé“, pak se baterie nebo polovodič řízne a naším zařízením se tato problémová místa proměří detailně.
<h5>Jaké jsou Vaše další plány?</h5>
V krátké době uvedeme na trh novou generaci našeho zařízení a už se bavíme o tom, jak bude vypadat za tři roky. Výrazně víc se díváme na to, co aplikace, které chceme rozvíjet, potřebují a co k nim musíme vyvinout. Plánujeme využít třeba umělou inteligenci, která by automaticky zpracovávala obrazy. Chceme, aby člověk jen zmáčkl tlačítko a tím spustil měření, při kterém by se automaticky nastavovaly parametry podle toho, jak vypadá vzorek. To by samozřejmě otevřelo dveře rutinním kontrolám kvality v high-tech průmyslu a dalších odvětvích. Abych to shrnul, rádi bychom neustále posouvali hranice korelativní mikroskopie a využívali ji pro reálné aplikace, například k již zmíněnému prodloužení životnosti baterie. Díky tomu se můžeme na naší náročné cestě občas zastavit a uvědomit si, že výsledky naší práce skutečně někomu pomáhají.

Jan Neuman: Ze studentského projektu úspěšná mezinárodní firma

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Naše společnost nabízí řešení v oblasti iontové analýzy pomocí titrace, iontové chromatografie, voltametrie a polarografie.

Metrohm Česká republika

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Je výzkumné centrum zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a technologií.  Vznikl v roce 2011 na základech šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí. Od doby jeho nedávného vzniku se daří budovat významné vědecké centrum, a již nyní se řadí mezi špičkové evropské instituce.

CEITEC

Podporujeme mladé vědkyně a vědce z oboru organické, bioorganické a medicinální chemie na zahraničních stážích i zde v ČR díky tzv. start-up grantům Nadace Experientia.

Nadace Experientia

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

LCMS novinky se zaměřením na věda a výzkum - strana 36

Jan Neuman: Ze studentského projektu úspěšná mezinárodní firma

Jak získat Cenu Metrohm 2023?

Pavel Šebek: Farmaceutický průmysl může transformovat českou ekonomiku

Cenu Rudolfa Lukeše 2022 získává Radek Cibulka z VŠCHT Praha

Nekvinda: Inspiraci pro svůj výzkum hledám i na Twitteru

Start-up granty Nadace Experientia 2023

Elektronické zdroje – četba budoucnosti

Ohlédnutí za Nobelovými cenami 2022

Bílý dům podpořil otevřenou vědu

Nejbližší akce

ISC 2026 - the 35th International Symposium on Chromatography

Odběry vzorků 2026

78. sjezd chemiků

Webináře

PFAS & Our Planet: Textiles and Materials

Column Chemistry Compass: Navigating the Agilent HPLC and UHPLC Column Landscape

Empowering Omics Research Through Integrated Workflows and Strategic Collaboration