LCMS novinky se zaměřením na osobnosti - strana 36

Jak bychom měli hodnotit doktorské studium? A máme v ČR příliš mnoho doktorandů?

„Když míří studenti na nějakou soutěž, vždycky jim říkám — jedete tam vyhrát,“ usmívá se ve vzácné chvíli, kdy nikdo neklepe na její dveře, nevolá nebo ji neshání e-mailem. Rozhovor s prof. Janou Hajšlovou.

Vědec zabývající se fyzikou nanostruktur, odbornice na středolatinské památky i molekulární bioložka. I ti patří mezi deset mimořádných vědců a vědkyň, kteří získali titul „doktor věd“.

Fyzikálního chemika a biochemika Jiřího Šponera výzkum výsostně baví. Co ho naopak čím dál víc vysiluje, je všepožírající administrativa a byrokratizace vědy.

Vysokou kvalitu vody v Česku považujeme za samozřejmost. Za tímto faktem se ale skrývá složitý proces výběru, úpravy a transportu vody do domácností. Kudy voda proteče, než doma otočíme kohoutkem?

Přepis rozhovoru rektora VŠCHT Praha profesora Karla Melzoch pro Lidové noviny z roku 2017 o situaci a plánech VŠCHT a vědě obecně.

Řada kolegů má pocit, že vysoké školy pro všechny jsou katastrofa. Nejsme tu ale od toho, abychom lidem říkali, co mají chtít, míní oceňovaný fyzikální chemik Petr Slavíček. Tituly degradují, vzdělání ne.

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR získal vědeckého oskara za celoživotní dílo. Třeba za to, že přispěl k rozluštění genomu pšenice seté, aby bylo možné ji vyšlechtit odolnější a výnosnější.

Vynálezce, kolega, učitel a hlavně člověk. Vozy značky Wikov, silon nebo kontaktní čočky. To jsou ty nejslavnější odkazy geniálního Otty Wichterleho z Prostějovska.

Vědecká komunita je někdy až příliš slepá k tomu, co lidé dokážou, díky technologii CRISPR můžeme měnit DNA, je to strašně jednoduché, naučíme vás to za týden říka prof. Adam.