Pojďme se podívat na to, jak využít Twitter z pohledu akademického pracovníka.
Podle nedávného výzkumu, o kterém jsme <a href="https://vedavyzkum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/analyza-twitter-vedcum-nepomaha-sirit-jejich-poznatky">psali</a>, se snaha vědců upozornit na svoji práci prostřednictvím Twitteru spíše míjí účinkem. To následně vyvolává otázku, proč mám tedy být aktivní na Twitteru, když tím nebudu rozšiřovat svou práci a nezvýším si počet citací svých odborných publikací?
Formátem Twitteru jsou krátké zprávy, jeho uživatelé nechtějí číst sáhodlouhé články. Prostředí je relativně neformální, můžete tedy nechat ostatní nahlédnout na jiné než akademické aspekty života. Právě proto se můžete stát zajímavým člověkem, kterého je dobré sledovat.
<h3>Twitter vás dostane k tomu nejnovějšímu</h3>
Podle Martina Rychlíka, který od roku 2019 vede média Univerzity Karlovy, má Twitter mnoho možností. Umožňuje příjemně nastavit, co odebírat a co sledovat. Takže první a možná i stěžejní způsob využití je v rychlé a kvalitní informovanosti o dění v oboru. Je dobré sledovat zpravodajské servery časopisů jako Nature či Science, které jsou novinářsky vynikající. Můžete sledovat i zpravodajství řady médií s vědeckými rubrikami, jako jsou New York Times, Guardian či Věda ČT24, vědce samotné, vědecké novináře typu Daniela Stacha, Petra Koubského či Ondřeje Vrtišky.
Bleskovou informovanost potvrzuje a vysvětluje Tomáš Kodydek, správce sociálních sítí a webu na Univerzitě Karlově. „Twitter exceluje mezi ostatními sítěmi díky možnosti chronologického řazení příspěvků. Nejnovější informace a breaking news se k vám tak dostanou dříve, než tomu může být na Facebooku nebo LinkedInu, kde o zobrazovaných informacích na vaší zdi rozhoduje algoritmus. Nové informace se zároveň výborně vyhledávají přes pokročilé vyhledávání, které umožňuje filtrovat informace pomocí klíčových slov i konkrétního jazyka,“ shrnuje hlavní přednosti Twitteru.
<h3>Komunikujte svoje poznatky, má to smysl</h3>
Martin Rychlík k tomu ještě doplňuje, jak mohou vědci využít Twitter pro svoji práci: „Dobré tweety mají významné instituce i agentury, třeba Evropská výzkumná rada (ERC) již o přidělených grantech referuje záhy na Twitteru, což vědci dále rychle sdílejí. Dalším způsobem je samozřejmě představovat svoji odbornou práci, své zájmy a propojit se s lídry v disciplíně, kteří často na podněty reagují a odpovídají na ně přímo tazateli. A čím dál více vidíme z hlediska univerzit či institucí, jak je výhodné mít ke sdílení ‚své‘ vědce, promovat je. Hashtagy mohou zase propojit účastníky konferencí a podobně. Je toho hodně.“
Jana Otoupalíková, která je vedoucí oddělení komunikace na CEITEC, zdůrazňuje, že Twitter poskytuje velký potenciál pro navázání spolupráce. Například díky sdílení fotografie na svém účtu se bioložce Aně Sofii Reboleiraové podařilo objevit nový typ parazitické houby, který byl po Twitteru dokonce pojmenován. Otoupalíková zároveň doporučuje inspirovat se účtem nositelem Nobelovy ceny za chemii Sira Frasera Stoddarta, kterému se díky jeho častému tweetování dokonce přezdívá „Twitter Monster&quot;.
<h3>Jak uspět?</h3>
Podle Tomáše Kodydka je klíčem k úspěchu na Twitteru upřímný zájem o vytvářený obsah, zapojování se do diskusí, reagování na tweety kolegů a dalších vědeckých pracovníků. Twitter umožňuje vytváření zajímavého obsahu i pomocí citovaných tweetů, takže je ideální platformou i pro ty, kteří třeba právě nemají čas na vytváření vlastního originálního obsahu. Často i pouhý odborný komentář v citovaném tweetu může výborně fungovat na vaši cílovou skupinu.
Otoupalíková dodává: „Musíte mít živý, aktivní profil s relevantními informacemi pro své, ale i potenciální sledující. Na profilu lze rozvíjet podnětnou diskuzi vedoucí k novým myšlenkám a nápadům.“ Dále zmiňuje praktické tipy ke zvýšení organického dosahu a viditelnosti, jmenovitě díky označování souvisejících účtů a používání správných hashtagů, a dodává: „V případě potřeby většího rozšíření dané informace lze využít také placenou reklamu, která většinou funguje velmi dobře, pokud je správně nastavena. Dále lze doporučit taktiky jako tweetování v určitých dnech a časech, užívání profesionálních nástrojů pro správu sociálních sítí či konkrétně Twitteru, sledování trendů a vzdělávání se. Na závěr je však důležité říct, že je potřeba, abyste k samotnému tweetování měli kladný vztah, chtěli se s veřejností o své výsledky dělit a nebáli se jít s kůží na trh.“
<h3>Tweet or Perish?</h3>
Někteří lidé se bojí si účet založit, protože by je to mohlo až moc vtáhnout do virtuálního světa. Ale je důležité mít na paměti, že není možné držet krok s veškerým obsahem a sledovat všechny novinky. Proto je dobré přistupovat k Twitteru bez obsedantní touhy o všem ihned vědět. A na druhou stranu, není vlastně Twitter produktivní formou prokrastinace?
Aleš Vlk, pořadatel červnového <a href="https://vedavyzkum.cz/akce/akce/workshop-twitter-pro-vedce-zacatecniky">webináře Twitter pro vědce/začátečníky</a> ze společnosti alevia říká: „Je dobré jít s dobou a mít twitterový účet. Můžete si najít vlastní způsob, jak vám bude prospěšný. Nicméně to neznamená, že vědecký život se bez Twitteru zastaví. Realizovat se pochopitelně můžete i bez něj.“

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Své zkušenosti sdíleli například rozhlasačka Martina Mašková, televizní moderátor Daniel Stach, novinářka Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N nebo šéfredaktor <a href="https://gcms.cz/companies/53">magazínu UK Forum</a> Martin Rychlík.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_3_4e6dd0f929/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-3.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„‎Do poslední chvíle jsme zvažovali, zda konferenci opravdu uskutečníme v Praze v prostorách České spořitelny či se přesuneme do online prostředí. Jsem moc rád, že jsme se v pátek odpoledne rozhodli pro prezenční formu – osobní kontakt a networking nic nenahradí,“ sdílí moderátor a organizátor Aleš Vlk. Konference přilákala na šedesát účastníků z vysokých škol a výzkumných institucí z celé České republiky. „Zájem byl mnohem větší, ale s ohledem na epidemiologickou situaci jsme od počátku měli omezenou kapacitu,“ dodává za portál <a href="https://gcms.cz/companies/3">Vědavýzkum.cz</a>, který celou konferenci pořádal.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Ales_Vlk_d3798595c1/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Ales-Vlk.jpg" alt="Vědavýzkum.cz/Hynek Glos (UK): Aleš Vlk"/>
Dopolední blok konference Komunikace vědy pohledem různých médii patřil rozhlasu a televizi. První přednášející byla Martina Mašková, dlouholetá „vědecká rozhlasačka“ a moderátorka pořadů, jako je Ranní Plus, Laboratoř a Souvislosti Plus. „Lidé stále vyhledávají klasický poslech rádia – v ten daný čas, i když dnes se k poslechu mohou kdykoliv vrátit. Největší špička poslechovosti je kolem sedmé a osmé ráno.“ Martina Mašková se rozhlasové popularizaci vědy věnuje již od roku 1996, za tu dobu vyzkoušela řadu formátů. Již osmým rokem provází pořadem <a href="https://plus.rozhlas.cz/laborator-6482940/o-poradu">Rozhlasová laboratoř</a>, kde s vědci a osobnostmi kulturního života rozebírá aktuální novinky ze světa vědy. „Tento formát pořadu o nejnovějších vědeckých objevech a publikacích klade veliké nároky na vědce i herce, ale kombinace laického a odborného pohledu velmi dobře funguje a vzniká zajímavá neformální diskuze,“ říká původně vystudovaná učitelka chemie a biologie, podle které věda posluchače zajímá. „I vědecké téma se má šanci prosadit – z pořadu vždy děláme i článek a třeba naše ‚<a href="https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/studie-priroda-mouchy-vosy-mravenci-cukr_1909151514_dok">octomilka</a>‘ se stala jedním z nejčtenějších článků roku 2019, a to i v konkurenci témat, jako je politika, Černobyl i eurovolby.“
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Martina_Maskova_7f77491d8c/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Martina-Maskova.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Martina Mašková"/>
S druhou přednáškou navázal Daniel Stach z redakce vědy České televize, ve které mimo jiné zaznělo: „Vědec, který ve třetím tisíciletí nepopularizuje, není vědcem třetího tisíciletí.“ Popsal, jak funguje redakce vědy a že není den bez vědy na ČT24: „Věda je všude kolem nás.“ Zdůraznil, že v redakci nepotřebují oficiální tiskovou zprávu, ale potřebují informace s dostatečným předstihem a stačí jim odpovědi na otázky Co?, Kdy?, Kdo?, Proč je to důležité? a Co uvidíme? Upozornil i na časté chyby, se kterými se v redakci setkávají: „Někdy na instituci neví, co se u nich děje, nebo nám dávají vědět pozdě. V televizi vše trvá déle a potřebujeme dostatek času, když nám z výzkumné instituce dají vědět den předem, že se něco chystá, tak s tím již moc neuděláme.“ Na přednášky navázala panelová diskuze, kde kromě Martiny Maškové a Daniela Stacha diskutoval i vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, mikrobioložka a popularizátorka vědy Tereza Mašínová a Jan Martinek, který zakládal Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Daniel_Stach_9b582c847f/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Daniel-Stach.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK): Daniel Stach"/>
Odpolední blok se zaměřil na psaná média, své zkušenosti sdílely Pavla Hubálková z redakce magazínu Univerzity Karlovy Forum a Lenka Vrtišková Nejezchlebová z Deníku N. „Nemám vědecké vzdělání, na žurnalistiku jsem přišla z hotelovky, ale udělala jsem si z toho přednost. Jsem pro vědce takovým filtrem, pokud tomu nerozumím já, nebude tomu rozumět ani čtenář,“ řekla Lenka Vrtišková Nejezchlebová, která se zaměřuje především na rozhovory s osobnostmi ze světa vědy i kultury. „Mé rozhovory probíhají i dvě hodiny, kdy si s vědcem či vědkyní jen tak povídáme, poté z toho vytvořím text, který si třeba i několikrát vracíme, aby to bylo vědecky správně, ale dostatečně jasné.“
V druhé části odpoledního programu Martin Rychlík popsal fungování redakce magazínu <a href="https://www.ukforum.cz/">Forum</a> na Univerzitě Karlově: „Za dva roky, co vedu média UK, se nám například podařilo vytvořit nový responzivní web, kde je věda jedna z hlavních rubrik. Důraz klademe na kvalitní fotografie. Za tímto účelem vznikla fotobanka, která je dostupná všem zaměstnacům univerzity a v případě potřeby fotografie posíláme i dalším médiím.“ Zdůraznil také, že dnes jsou nedílnou součástí komunikace i sociální sítě. „Univerzita Karlova komunikuje prostřednictvím deseti sociálních sítích v českém i anglickém jazyce – každá sociální síť má svůj jazyk a publikum, dle toho volíme obsah. Vybíráme si a často i odmítáme požadavky z různých součástí UK, když víme, že by daný obsah nefungoval,“ uvedl Martin Rychlík a dodal, že stejně tak v redakci diskutují i výběr vědeckých úspěchů, témat a osobností, kterým dají prostor, kdy hlavním kritériem výběru je kvalita.
Eduard Petiška a Tomáš Gavlas ze <a href="https://sciencecom-agency.com/cs/uvod/">Sciencecom Agency</a> v poslední přednášce o komunikaci českého výzkumu v zahraničí hovořili například o komunitní síti <a href="https://www.reddit.com/">Reddit</a>, jejíž obliba výrazně narostla během covidové pandemie, nebo o nástroji <a href="https://www.altmetric.com/">Altmetric</a>, který umožňuje monitorovat a měřit online dopad vašeho výzkumu.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzkum_cz_Hynek_Glos_UK_Jaka_byla_konference_Komunikace_vedy_ocima_medii_2_337f3fe4d4/Vedavyzkum.cz-Hynek-Glos-(UK)-Jaka-byla-konference-Komunikace-vedy-ocima-medii-2.jpg" alt="Vedavyzkum.cz/Hynek Glos (UK)"/>
„Cílem konference a celého portálu <a href="https://www.komunikacevedy.cz/">komunikacevědy.cz</a> je přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí a sdílet současné trendy a zkušenosti osobností, které se pohybují ve světě různých médií a popularizují výsledky vědy, výzkumu a vývoje nejširší veřejnosti, a to se myslím i letos povedlo,“ sdílí Aleš Vlk. „Mé veliké poděkování patří všem účinkujícím, České spořitelně za možnost využít jejich prostory, a především všem partnerům – UK Science &amp; Innovation Network, magazínu Univerzity Karlovy Forum, Akademii věd ČR a Sciencecom Agency. Přinášet téma komunikace vědy i do českého prostředí nám dává veliký smysl a již teď můžeme prozradit, že 22. 2. 2022 ve spolupráci s Britským velvyslanectvím v Praze chystáme další konferenci o komunikaci vědy s důrazem na zkušenosti z Velké Británie,“ dodává za organizační tým Aleš Vlk.

Jaká byla konference Komunikace vědy očima médií?

Přednášel i Martin Rychlík, který působí od roku 2019 v pozici šéfredaktora médií na Univerzitě Karlově. Má dvacetiletou zkušenost jako novinář. Pracoval v České tiskové kanceláři, v týdeníku Euro, na webu Česká pozice a psal i pro Lidové noviny.
Martin Rychlík se ve své přednášce zaměřil na praktické aspekty, jak mohou vědecké instituce vyjít vstříc novinářům. Snažil se na příkladu Univerzity Karlovy a jejím mediálním oddělení přiblížit, s jakými výzvami se potýkají oni. V jeho redakci vzniká tištěný časopis Univerzity Karlovy Forum a spravují i jeho <a href="https://www.ukforum.cz/">elektronickou verzi</a>. Starají se také o další tiskoviny, které vznikají v rámci UK.
<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Vedavyzku_Forum_Science_Communication_2020_dab7485e9f/Vedavyzku-Forum-Science-Communication-2020.png" alt="Vědavýzkum.cz/Magazín Univerzity Karlovy Forum: Elektronická verze časopisu Forum"/>
<h3>Je potřeba přinést čtenářům příběh</h3>
„Naším úkolem je vyhledávat zajímavá témata,“ říká Martin Rychlík a dodává, že nejdůležitější je předat nějaký zajímavý příběh: „Musíme najít příběh, který budeme vyprávět. Snažili jsme se o to například i při sestavování našeho nového kalendáře věnovanému výjimečným vědcům na Univerzitě Karlově.“ Z fotek je vidět nejenom jejich vědecká oblast zájmu, ale i osobnost.
K vyhledávání zajímavých témat patří právě i obrazový materiál. Jeho oddělení proto rozjelo nový online nástroj - fotobanku UK. Dělají kvalitní, ale také zajímavé fotky vědců či života na UK, k materiálům mají přístup všechny fakulty Univerzity Karlovy. K obrázkům se mohou dostat i velká média, pokud zpracovávají nějaké téma z UK. A to není výjimkou. Časopis Forum má sice náklad 2 až 3 tisíce výtisků, ale dostává se i mimo univerzitní prostor, třeba do velkých zpravodajských redakcí. Takže se může stát, že některý článek ve finále přečte i půl milionu čtenářů.
<h3>Sociální sítě jsou důležité</h3>
Protože v dnešní době je kladen velký důraz na sociální sítě, ani mediální centrum UK není pozadu. Spravují Facebook, Twitter, LinkedIn a Instagram. Důležité je si uvědomit, že každá sít má svoje specifika, a proto musí být obsah dostatečně přizpůsoben pro konkrétní síť. Například Facebook Univerzity Karlovy má sice 48 tisíc sledujících, ale také různorodé věkové rozložení. Je velmi komplikované udělat obsah, který je vhodný pro středoškolského studenta a současně emeritního profesora, aby se líbil oběma skupinám. Je proto důležité mít sociálních sítí více. Twitter například častěji sledují významné osobnosti či seniorní vědci, kteří tak informují o svých úspěších. Instagram je naopak pro mladší věkovou skupinu a je založený spíše na obrázcích. Další důvod k tomu mít vlastní fotobanku.
Celý příspěvek Martina Rychlíka si můžete pusti ve videu výše.

Science Communication 2020: Martin Rychlík nechal nahlédnout pod pokličku medií na Univerzitě Karlově

Díky Fulbrightovu stipendiu jsem měla možnost strávit akademický rok 2018/2019 na Northwestern University v Chicagu. Primárně jsem zde pracovala na svém vlastním neurovědním výzkumu – studiu NMDA receptorů –, ale mnoho jsem se tu naučila i o komunikaci a popularizaci vědy.
O tato témata jsem se dlouhodobě a aktivně zajímala už před stáží – při studiu biochemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze jsem se zapojila do popularizačních aktivit pro děti, na druhém oboru – studiu učitelství chemie – jsem psala bakalářskou práci na téma Rozvíjení zájmu žáků o přírodní vědy, později jsem se podílela na popularizačních aktivitách neziskové organizace Loono a Science Café CZ. Ale vše na dobrovolnické bázi. Před odjezdem do USA jsem neviděla možnosti, jak bych se tím mohla v Česku živit.
Co se změnilo za rok v Chicagu? Potvrdila jsem si, že do budoucna nechci zůstat vědkyní v laboratoři, ale že se chci věnovat právě vědecké komunikaci. V tomto článku se pokusím shrnout osobní zkušenosti a postřehy, které jsem za rok v Chicagu nasbírala.
<h3>Mediální oddělení univerzity</h3>
Mediální oddělení na Northwestern University se stará o to, aby škola komunikovala kvalitně a jednotně. Což zahrnuje profesionální spolupráci s médii i s vlastními studenty a zaměstnanci. Aktuálně čtrnáctičlenný mediální tým zahrnuje redaktory, editory, specialisty na krizovou komunikaci, odborníky na tvorbu videoobsahu i koordinátory návštěv.
Ctí pravidlo, že každý se má věnovat tomu, v čem je expert, a proto svým studentům, vědcům, lékařům a dalším odborníkům (dále, pro stručnost, budu používat jen souhrnné označení „vědci“ – poznámka autorky) poskytují maximální podporu.
<h3>Užitečné a praktické</h3>
Oddělení komunikace pro své vědce pořádá pravidelné workshopy a semináře, které jsou prakticky zaměřené. Jsou dobrovolné a zdarma a je o ně velký zájem. Na jednom z nich jsme se například dozvěděli, jak používat sociální sítě, především Twitter, který je mezi vědci v zahraničí velmi oblíbený.
Na dalším workshopu pak, jak o svém výzkumu mluvit v závislosti na cílové skupině – že záleží, zda mluvíme k veřejnosti, politikům nebo zástupcům byznysu, protože každou skupinu zajímá něco jiného. Na konkrétních příkladech lektoři mediální komunikace ukazují, jak vynechat detaily a odborné termíny i jak vysvětlovat složitá vědecká témata formou příběhu a přirovnání.
Na mediálním tréninku se vědci dozvídají i takové základy, jako že si do televize nemají brát proužkovanou košili (protože výrazné vzory nejsou vhodné pro kameru) a na krku nemají mít šátek nebo cinkavé šperky (kazí to zvuk). Též dostanou doporučení, že před vystoupením nemají pít kávu (budou mít sucho v ústech) nebo sladké nápoje (což způsobuje větší tvorbu slin a mlaskavé zvuky). 
<h3>Úspěch patří připraveným</h3>
Trénink je alfou a omegou úspěšné komunikace, což lektoři vědcům neustále zdůrazňují a všemožně jim v tom pomáhají – obecně doporučují předem si sepsat a rozmyslet hlavní body sdělení a natrénovat si vysvětlování klíčových myšlenek, ideálně na kamarádech, členech rodiny nebo třeba na kolegovi z jiného oboru.
Sdělení by mělo být vždy přizpůsobeno délce vystoupení a konkrétnímu médiu – pro video je vhodné použít vizuálně zajímavé prostředí a názorné ukázky, pro audio se hodí krátká úderná fakta a čísla. Kvalitní fotky a názorné infografiky jsou zase klíčové pro každou psanou komunikaci.
Důraz je kladen na „elevator pitch“ – krátké a stručné představení sebe a svých projektů či výzkumných témat. Mediální oddělení radí mít připravených několik verzí lišících se úrovní odbornosti: od verze pro kolegu ze stejného oboru, kterého potkáte na vědecké konferenci, až po verzi pro sousedku na zahradní party. A to mohu potvrdit i ze své zkušenosti – v Americe se představujete často a při nejrůznějších příležitostech a očekává se, že máte připraveno několik variant pohotových a stručných odpovědí. 
Mediální oddělení také vědcům přibližuje svět médií, aby věděli, co mohou očekávat – že je běžné, že z půlhodinového rozhovoru redaktor použije pouze dvacet sekund. Že cokoliv řeknou, může být použito proti nim. Že ve skutečnosti nic není „off record“ (tedy mimo nahrávku, určené jen pro uši redaktora). Že když vědce kontaktuje novinář, potřebuje z povahy své práce většinou odpověď nebo alespoň reakci „pracuji na tom“ hned a ne až druhý den – zároveň je ale zcela v pořádku vzít si deset minut na rozmyšlenou a zavolat zpět.
A zlaté pravidlo samozřejmě zní: „Nepouštějte se do spekulací a neříkejte nic, čeho byste mohli později litovat.“
<h3>Individuální spolupráce</h3>
Mediální oddělení Northwestern University vědcům poskytuje také individuální servis – pomůže jim vymyslet příběh a vhodné příklady a přirovnání, jak veřejnosti vysvětlovat jejich konkrétní vědecká témata a řešené projekty. Pomohou zvolit i vhodný formát – ne každý vědec se cítí připravený mluvit na kameru, v tom případě například pomohou zpracovat kreslené video, které doplní psaným článkem a podobně.
Pokud vědec předem ví, že ho čeká televizní vystoupení, a má zájem, společně trénují mluvení na kameru a poskytují mu zpětnou vazbu.
Velký důraz také kladou na správné načasování v duchu hesla „není nic starší než včerejší noviny“. Pro vědce je těžko pochopitelné, že před týdnem publikovaný článek v prestižním časopise je pro novináře již starý. Proto zástupci oddělení komunikace sami aktivně hledají a oslovují vědce, zda nechystají něco zajímavého, připomínají se.
Jako ideální dobu, kdy kontaktovat oddělení komunikace, radí okamžik dokončení publikace, tak aby byl dostatek času připravit i mediální výstupy.
Oddělení komunikace všechny tyto informace, interní pokyny a rady sdílí i na interním webu univerzity ve formě praktických manuálů a check-listů, které jsou po přihlášení dostupné všem zaměstnancům a studentům. 
<h3>Vědecká komunikace jako součást studia</h3>
Američtí studenti jsou již od prvních let školní docházky zvyklí diskutovat, vyjadřovat svůj názor a psát eseje. Učí se to praxí i teoreticky, a proto je i na univerzitách bohatá nabídka nejrůznějších kurzů vědecké komunikace a vědeckého psaní. 
Na Northwestern University jsem absolvovala semestrální kurz Writing and Peer Reviewing for Scientific Publication (Psaní a recenzní řízení vědeckých publikací), který vedl P. B. Fontanarosa, MD, seniorní editor prestižního vědeckého časopisu JAMA.
<blockquote>
<h5>Pavla Hubálková</h5>
</blockquote>
<blockquote>
<ul>
<li>vystudovala klinickou biochemii na VŠCHT</li>
</ul>
</blockquote>
<ul>
<li>dokončuje doktorské studium v oboru neurovědy na 3. LF UK</li>
<li>od března 2020 působí jako vědecká redaktorka na Univerzitě Karlově</li>
<li>o vědě a vědcích píše i pro ekonomický týdeník HROT, VědaVýzkum.cz, Czexpats in Science a další média</li>
</ul>

Jak jsem přišla na to, že se chci a mohu živit komunikací vědy

Webináře

Aplikace

Akademie

Osobnosti

Plasty

Životní prostředí

Potraviny

Vody

Zdraví

Přednáška

Vědecký článek

Rozhovor

Toxikologie

Popularizace

Věda a výzkum

Software

Covid-19

Kariéra

Článek

Laboratoře

Různé

Produkt

Video

Poster

Nejbližší akce

Typ novinky

Zaměření

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Cílem portálu Vědavýzkum.cz je uveřejňovat relevantní, přehledné a aktuální informace o výzkumu, vývoji a inovacích a navazujících oblastech (ochrana duševního vlastnictví, transfer technologií a znalostí, komercializace, spolupráce s aplikační sférou atd.) pro nejširší cílovou skupinu.

Vědavýzkum.cz

Identifikace a screening látek ve forenzní analýze pomocí Plasmion SICRIT iontového zdroje ve spojení s MS detekcí

WORKSHOP: Moderní analýza životního prostředí a vody

Praktický kurz ŠKOLA HPLC

Measuring Diffuse Powders and Films With UV-VIS-NIR

Automation, Speed, and Simplicity for Total Lipid Nanoparticle Characterization

Mastering Single Cell Proteomics: Daily Excellence with μPAC Neo Plus Trap-and-Elute Workflow