Program konference CZEPAR 2025

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí odborníci,

přinášíme Vám podrobný program třetího ročníku konference „Antibiotická rezistence v ČR: Jak společně zastavit nezastavitelné“, která se uskuteční ve dnech 19. – 20. listopadu 2025 v prostorách Hotelu Continental v Brně.

Záštitu nad konferencí Antibiotická rezistence v ČR: jak společně zastavit nezastavitelné převzal ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, ministr zemědělství Marek Výborný a ministr životního prostředí Petr Hladík.

Těšíme se na Vaši účast!

Program konference

Konference bude zahájena SEMINÁŘEM: Nové možnosti financování výzkumu AMR: Evropské partnerství EUP OH AMR

• Mgr. Monika Kocmanová (Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky) s názvem

Evropské partnerství pro antimikrobiální resistenci (European Partnership on One Health Antimicrobial Resistance; EUP OH AMR) vyhlásí 18. listopadu 2025 první společnou nadnárodní výzvu „Treatments and adherence to treatment protocols“. Cílem výzvy je zlepšit úspěšnost léčby bakteriálních a plísňových infekcí u lidí, zvířat i rostlin prostřednictvím vývoje nových možností léčby a zároveň snížením rizika vzniku a šíření resistence v rámci konceptu „Jedno zdraví“ (One Health). Seminář představí cíle partnerství, podmínky pro zapojení české výzkumné komunity a plánovanou národní podporu. Součástí bude prostor pro dotazy a diskuzi.

CZEPAR 2025: Nové možnosti financování výzkumu AMR: Evropské partnerství EUP OH AMR

Středa 19. listopadu 2025

od 11:30 Registrace účastníků

12:15 – 13:00 Úvodní seminář - Nové možnosti financování výzkumu AMR: Evropské partnerství EUP OH AMR

• Mgr. Monika Kocmanová (Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky)

13:15 –13:30 Oficiální zahájení

• Kristýna Dvořáková (Organizátorka konference) a Dana Kok (ředitelka CZEPAR)
• Ing. Jitka Götzová (Ministerstvo zemědělství) + zdravice Dr. Zsofia Pusztai (Ředitelka kanceláře WHO v ČR)

Společenské a systémové aspekty antibiotické rezistence (Mgr. et Mgr. Jan Šturma)

13:30 – 13:55 Za hranice biomedicíny: Sociální rozměry užívání a preskripce antibiotik

• doc. PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. (Univerzita Karlova)

Cílem přednášky je ukázat, jak mohou sociální vědy obohatit pohled na antibiotickou rezistenci a přispět k hledání řešení, která přesahují hranice biomedicíny. Představíme také možnosti interdisciplinární spolupráce mezi sociologií a medicínskými obory, jež otevírají prostor pro hlubší porozumění dynamice užívání antibiotik.

13:55 – 14:20 Co může pro snižování ATB rezistence udělat praktický lékař?

• MUDr. Ludmila Bezdíčková (Praktická lékařka, Katedra všeobecného praktického lékařství IPVZ)

Antibiotická rezistence je vážnou hrozbou moderní společnosti a vyžaduje koordinovaný přístup napříč obory. Praktický lékař k jejímu snižování přispívá cílenou antibiotickou terapií, přesnou diagnostikou, racionální preskripcí, edukací pacientů a podporou prevence. Klíčové jsou jednotné doporučené postupy a jejich dodržování.

14:20 – 14:35 Surveillance AMR v nemocnicích, podklady pro boj s AMR

• MUDr. Jan Kubele (Nemocnice na Homolce)

14:35 – 14:55 Legislativní praxe v oblasti nakládání s čistírenskými kaly – opomíjené riziko pro veřejné zdraví

• Ing. Ladislava Matějů (Státní zdravotní ústav)

Příspěvek poukazuje na vědomý nesoulad mezi platnými právními předpisy a vědeckými poznatky o rizicích spojených využíváním čistírenských kalů. Změny limitních hodnot mikrobiologických ukazatelů ve vyhlášce upravujících aplikaci kalů na zemědělskou půdu, vedly k oslabení ochrany veřejného zdraví a životního prostředí a ČR se zařadila mezi státy s nejliberálnějšími limity v EU.

14:55 – 15:10 Zdroje, osud a výskyt ATB ve vodách: ČR v porovnání se světem

• doc. Mgr. Roman Grabic, Ph.D. (Jihočeská univerzita)

15:10 – 15:25 Přestávka

Přístupy a strategie v boji proti AMR (moderuje doc. PharmDr. Mgr. Martin Krátký, Ph.D)

15:25 – 15:50 Organická syntéza přírodních látek jako nástroj proti antibiotické rezistenci

• Mgr. Ondřej Kováč, Ph.D (Univerzita Palackého v Olomouci)

Organická syntéza přírodních látek nabízí klíč k novým antibiotikům a jejich analogům. Přednáška ukáže, proč jsou přírodní produkty zásadní inspirací pro vývoj léčiv, jak totální syntéza umožňuje přístup k unikátním molekulám a jak tyto strategie mohou podpořit hledání účinných řešení antibiotické rezistence.

15:50 – 16:05 Steroidní hormony – nové terapeutické strategie při bakteriálních infekcích

• doc. Ing. Jitka Viktorová, Ph.D (Vysoká škola chemicko-technologická Praha)

16:05 – 16:20 Léčba rezistentních infekcí bakteriofágy v České republice – první zkušenosti a budoucnost

• Ing. Milan Buňata (MB Pharma s.r.o.)

16:20 – 16:35 Pokročilé materiály v medicíně: přístup k řešení antimikrobiální rezistence

• prof. doc. Ing. Daniela Plachá, Ph.D. (Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava)

16:35 – 17:00 Má smysl bojovat s antibiotickou rezistencí?

• prof. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D. (Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy)

Antibiotika a mikrobi spolu pravděpodobně koexistují desítky milionů let, možná i déle. Nástup rezistence v souvislosti s jejich masivním používáním v klinické praxi není proto překvapivý. V přednášce budou zmíněny přístupy k potlačení antibiotické rezistence, ale i způsoby alternativního boje s infekcemi, např. antivirulenční strategie. 

17:00 – 17:20 Přestávka

17:20 – 18:30 Panelová diskuze „Od výzkumu k rozhodování: Jak propojit vědu, praxi a inovace v boji proti antibiotické rezistenci“ (moderuje Mgr. et Mgr. Jan Šturma)

od 19:00 Společenská večeře

Čtvrtek 20. listopadu 2025

08:30 – 08:40 Zahájení 2. dne konference

Antimikrobiální rezistence ve veterinární praxi, potravinách a potravinových doplňcích (moderuje MVDr. Aneta Pierzynová)

08:40 – 09:05 Rezidua pod kontrolou: jaké jsou trendy, výsledky a zkušenosti z veterinárního dozoru

• MVDr. Veronika Vlasáková (Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy)

Přednáška představí vývoj a současnou podobu kontroly reziduí veterinárních léčiv v potravinách živočišného původu, jak ji provádí Státní veterinární správa. Účastníci se seznámí s aktuálními trendy v kontrolní činnosti, typy vzorků, cílovými látkami a metodami výběru. Zvláštní pozornost bude věnována výsledkům kontrol a zkušenostem z terénu při šetření nevyhovujících nálezů.

09:05 – 09:30 Spotřeby antimikrobik u hlavních potraviny produkujících druhů zvířat

• Mgr. Lucie Pokludová, Dr. (Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv)

09:30 – 09:45 Bakteriální infekce sladkovodních ryb, zhodnocení stavu antimikrobiální rezistence v ČR

• prof. MVDr. Alois Čížek, CSc. (Veterinární univerzita Brno)

9:45 – 10:10 Střevní mikroflóra a cílená selekce nových probiotických kultur jako alternativa k podávání antibiotik

• Prof. RNDr. Ivan Rychlík Ph.D. (Výzkumný ústav veterinárního lékařství)

Střevní mikroflóra teplokrevných živočichů včetně člověka je tvořena přibližně tisícovkou různých bakteriálních druhů. Po pochopení funkcí jednotlivých druhů lze skoro o každém z nich uvažovat jako o potenciální probiotické kultuře, která se v mnoha případech, nikoli však vždy, dá použít jako alternativa k antibiotikům.

10:10 – 11:10 Přestávka + posterová sekce

10:50 – 11:10 Flashtalks

Role prostředí v evoluci a šíření AMR (moderuje prof. Ing. Jan Bartáček, Ph.D.)

11:20 – 11:45 Rezidua a rezistence vůči antibiotikům v půdě: pilotní studie po podání kriticky významných antibiotik zvířatům

• Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)

Na základě jednoho z úkolů AP NAP „Antimikrobiální rezistence v půdě“ je řešena problematika výskytu genů rezistentních k antibiotikům a reziduí těchto antibiotik podávaných v chovech hospodářských zvířat, a to v řetězci farma – (zrání mrvy) – půda. V rámci úkolu byla pozornost zaměřena na chov prasat (kolistin), chov brojlerů (enrofloxacin), chov skotu (tulathromycin) a chov krůt (enrofloxacin, kolistin).

11:45 – 12:10 Potenciál fágů při řešení problematiky antibiotické rezistence v environmentálním prostředí

• RNDr. Dana Elhottová, Ph.D. (Ústav půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR, v. v. i.)

Příspěvek mapuje potenciální rizika spojená s šířením genů zodpovědných za rezistenci k antibiotikům (ARG) a jejich bakteriálních přenašečů prostřednictvím exkrementů skotu pod antibiotickou profylaxí do zemědělské půdy a otvírá diskuzi nejen o rizicích, ale i o udržení zdraví a úrodnosti zemědělských půd.

12:10 – 12:25 Možnosti horizontálního přenosu genů antibiotické rezistence v pěstování plodin – One Health EJP FED-AMR

• Ing. Marta Kořínková (Státní zdravotní ústav)

12:25 – 12:40 Geny antibiotické rezistence v odpadních vodách a jejich šíření do recipientů

• Ing. Sabina Purkrtová, Ph.D. (Vysoká škola chemicko-technologická Praha)

12:40 – 12:55 Antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí: aktuální stav a role čistíren odpadních vod při jejím šíření

• Mgr. Kateřina Sovová, Ph.D. (Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v. v. i.)

12:55 – 13:45 Oběd

13:45 – 14:05 Flashtalks

Epidemiologie a aspekty šíření antibiotické rezistence (moderuje Mgr. Veronika Oravcová, Ph.D.)

14:10 – 14:35 Současné trendy v epidemiologii antimikrobiální rezistence v ČR – humánní medicína (CPO, ESBL, MRSA, VRE)

• Mgr. Kateřina Chudějová, Ph.D. (Lékařská fakulta v Plzni)

Přednáška ukáže, jak v ČR narůstá antimikrobiální rezistence a proč představuje vážnou klinickou i ekonomickou hrozbu. Zaměří se na karbapenem-rezistentní enterobakterie a nefermentující tyčinky (NDM, OXA-48-like, KPC, VIM, IMP), ale také na ESBL, MRSA a VRE, které ohrožují nemocniční i komunitní prostředí.

14:35 – 15:00 Aplikace metod celogenomového sekvenování v rámci monitoringu zoonotických a komenzálních bakterií izolovaných z hospodářských zvířat a potravin živočišného původu

• MVDr. Tomáš Černý (Státní veterinární ústav Praha)

V České republice se již více než 15 let sledují zoonózy a antimikrobiální rezistence u zvířat i potravin. Přednáška představí, jak tato data pomáhají sledovat potravinový řetězec a naplňovat princip „One Health“ především díky celogenomovému sekvenování, které odhaluje konkrétní geny a mutace zodpovědné za rezistenci a umožňuje tak detailní epidemiologické analýzy.

15:00 – 15:15 Extraintestinálně patogenní Escherichia coli z infekcí močových cest a bakteriémií: dvouletá česká kohortní studie

• Mgr. Lenka Davidová Geržová, Ph.D. (Veterinární Univerzita Brno, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova)

15:15 – 15:30 Genomická epidemiologie aviární patogenní Escherichia coli u lidí a drůbeže v České republice

• Mgr. Veronika Illíková (Veterinární Univerzita Brno, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova)

15:30 – 15:45 Plazmidy: evolúcia antibiotickej rezistencie a šírenie v One Health koncepte

• Mgr. Jana Palkovičová, Ph.D. (Veterinární Univerzita Brno)

15:45 – 16:00 Zakončení konference