Pandemie tvrdě zasáhla doktorandy

Nové průzkumy již ale ukazují, že pandemie tvrdě dopadá na finanční situaci doktorandů i na jejich duševní zdraví.

Koronavirová pandemie zasáhla globální ekonomiku a následky se nevyhýbají vysokým školám ani jiným výzkumným institucím. Nové průzkumy z Kanady, Austrálie a Spojených států ukazují, že pandemie se silně podepsala na duševním zdraví doktorských studentů. Pro další skupiny, jako jsou neakademičtí pracovníci nebo vědci a učitelé na vysokých školách, zatím schází dostatečná data.

Doktorandi ztrácejí motivaci

Studentská asociace prestižní kanadské University of Toronto uskutečnila průzkum, který se zaměřoval právě na duševní zdraví, kariérní vyhlídky i výzkum doktorských studentů. Tři čtvrtiny z téměř 1431 dotázaných na 45 kanadských školách uvedly, že pandemie jim znatelně ztížila možnost provádět výzkum. Více než čtvrtina z nich nyní zvažuje, že opustí nebo přeruší studium a 72 % uvedlo, že zažívají zhoršení duševního zdraví. Situace je o to horší pro ženy či rodiče s malými dětmi. Přes 40 % respondentů přitom studovalo v oborech věd o živé přírodě, 24 % v oborech, které se týkaly věd o neživé přírodě, a 21 % v sociálních a 15 % v humanitních oborech.

Z respondentů, kteří studují ve výzkumných programech, si 44 % myslí, že pandemie ovlivní jejich možnost dokončit studium. Pro některé jsou problémem finance, které tvoří hlavní důvod, proč 26 % z dotázaných zvažuje přerušení anebo ukončení studia. Třetina z nich má také obavy o svůj příjem – před pandemií to přitom nebylo víc než 9 %. Podobně také čtvrtina respondentů má obavy, zda dokáže zaplatit nájem. Před pandemií se toho bálo opět pouze 9 % studentů.

Doktorandi se také obávají o své budoucí kariérní možnosti. Vzhledem ke koronavirovým opatřením se více než polovina dotázaných setkala se zrušenými stážemi či semináři, které byly zásadní pro jejich další kariérní rozvoj. „Setkali jsme se se spoustou doktorandů, kteří se nyní vracejí do laboratoří s pocitem, že akademický svět již není tak smysluplný nebo zajímavý jako předtím,“ vysvětluje Susan Molnar z montrealské McGill University, kde působí jako kariérní poradkyně pro doktorandy. Podle ní jsou ještě méně přesvědčení, že se jim podaří získat zaměstnání v akademické sféře a částečně tak ztrácejí motivaci pokračovat ve studiu.

Obrovské problémy představuje pandemie pro zahraniční studenty, kteří přitom tvoří 12 % doktorských studentů v Kanadě. Ze 17 % zahraničních studentů, kteří odpovídali na dotazník, se jich 54 % obává, že jim před dokončením studia propadnou víza a povolení k pobytu.

Duševní zdraví představuje pro doktorandy také velké téma. Téměř 72 % jich podle zprávy vypovědělo, že od začátku pandemie pociťují zhoršení svého psychického stavu. Podle odpovědí velké množství studentů zažívalo pocity nejistoty, úzkosti a paniky či depresi. Výrazné zvýšení depresí mezi doktorandy potvrzují také průzkumy z USA. Podle tamější studie, které se účastnilo přes 15 000 doktorských studentů z 9 výzkumných univerzit, se množství lidí se symptomy deprese během pandemie zdvojnásobilo. Výzkum, který vznikl ve spolupráci University of California, Berkeley a University of Minnesota Twin Cities, také uvádí, že indikátory úzkosti mezi studenty za minulý rok vzrostly o padesát procent. Nyní podle provedených testů na 39 % doktorandských studentů trpí úzkostmi a 32 % trpí depresí.

Finanční situace doktorandů vypadá bledě

Nejedná se přitom jenom o případ Kanady. Také v Austrálii se doktorandi připravují na následky koronavirové ekonomické krize. Podle průzkumu, který zahrnoval přes tisícovku studentů na University of Sydney, tři čtvrtiny dotázaných očekávaly finanční potíže a přes 45 % předpokládá, že budou v následujících šesti měsících nuceni přerušit nebo pozastavit studium kvůli nedostatku finančních prostředků.

Finanční situace doktorandů je tak podle průzkumu v Austrálii vážná. Každý pátý dokonce vypověděl, že už nyní postrádá peníze na zaplacení základních potřeb, jako jsou léky či účty za vodu, elektřinu a internet, nebo očekává, že se do takové situace dostane během následujících šesti měsíců. Téměř 5 % doktorandů se ocitlo na ulici nebo předpokládá, že se na ulici ocitne během dalších šesti měsíců.

Podle autorky studie Rebecy Johnson však koronavirus jenom poukazuje na obtížnou situaci australských doktorandů. Přestože studenti dostávají skromné stipendium od vlády, valná většina musí mít druhou práci, aby se uživila. „Většina studentů spoléhá na peníze z výuky na školách nebo práci v kavárnách,“ popisuje Johnson. Vzhledem k tomu, že univerzity se uzavřely, školy začaly škrtat výdaje a kavárny přestaly fungovat, mnoho studentů se ocitlo v situaci, kdy nemají dostatek peněz na pokrytí základních životních nákladů. Situace se v budoucnu přitom příliš zlepšit nemá. Australské univerzity očekávají mohutný propad v příjmech způsobený odlivem zahraničních studentů – v důsledku tak jde o celkovou ztrátu přes 3 miliardy australských dolarů. Podle vládní zprávy z května letošního roku by se australské univerzity měly zbavit až sedmi tisíc výzkumných pozic, aby vyrovnaly finanční ztráty.

Ambiciózní projekt na téma duševního zdraví doktorských studentů nyní plánují i ve Spojených státech. Výzkum, na kterém spolupracují Council of Graduate Schools a Jed Foundation, by měl zároveň nabídnout sérii opatření a doporučení jak situaci zlepšit.

Podle Suzanne Ortegy, hlavní řešitelky projektu, si tato skupina zaslouží systematickou pozornost a následnou pomoc, která bude založena na spolehlivých, vědeckých důkazech. „Víme, že nezanedbatelná část doktorských studentů trpí klinickými symptomy stresu a úzkosti.“

Problém se netýká jenom doktorandů

Hilal Lashuel, který působí jako vedoucí laboratoře na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne, však poukazuje také na to, že zatímco je pozornost zaměřená na studenty a doktorandy zasloužená, nesmí se zapomínat, že úspěch i spokojenost doktorandů je úzce provázána s časovými možnostmi i kapacitami jejich vedoucích a dalších mentorů a učitelů.

Podle něj přitom vedoucí vědeckých institucí často z otázky duševního zdraví často ynechávají řadové vědce či další zaměstnance. Podle něj přitom nabité rozvrhy, množství administrativy i stres snižují nejen kapacitu pro to dělat kvalitní vědu ale i podporovat a vést doktorandy. A v době koronaviru je tlak o to větší.