Skvrny na středověkých lékařských knihách mohou prozradit složení tehdejších medikamentů

Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve střední Evropě. Na unikátním výzkumu, který v České republice nemá obdobu, se podílí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století. Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.

UPOL / Ota Blahoušek: Skvrny na středověkých lékařských knihách mohou prozradit složení tehdejších medikamentů

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ upozornil Tomáš Alušík. Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.

UPOL / Ota Blahoušek: Skvrny na středověkých lékařských knihách mohou prozradit složení tehdejších medikamentů

Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat zajímavé informace o jejich biologické povaze. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Tomáš Alušík.

Vzhledem k tomu, že odebraných vzorků bylo velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření. „V prvním kroku budou vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik jako je Ramanova a infračervená mikrospektroskopie. Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separačních technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií. První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Lukáš Kučera.

UPOL / Ota Blahoušek: Skvrny na středověkých lékařských knihách mohou prozradit složení tehdejších medikamentů