Eliška Zgarbová: Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny

Eliška Zgarbová je absolventkou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, kde vystudovala Biotechnologie a genové inženýrství a následně se v doktorském studiu věnovala molekulární a buněčné biologii, zejména výzkumu Aryl uhlovodíkového receptoru (AhR). Během studia získala řadu prestižních ocenění – stala se vítězkou Studentské vědecké soutěže O cenu děkana (2023), uspěla ve vědecké soutěži FameLab (3. místo, 2024) a obdržela také Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty. Dnes působí jako postdoktorandka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a v ICRC FNUSA, kde se zaměřuje na výzkum nádorových onemocnění a střevních zánětů s využitím 3D modelů organoidů.

Elišku Zgarbovou představujeme při příležitosti veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, které se konalo včera na přírodovědecké fakultě.

PřF UPOL/Ota Blahoušek: Eliška Zgarbová: Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny

Kde v současnosti pracujete a jaká je Vaše pracovní pozice?

Po absolvování doktorského studia na Univerzitě Palackého v Olomouci jsem se přesunula do Brna, kde pracuji na pozici Postdoctoral Researcher ve Výzkumné skupině Michala Masaříka na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity a v Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC FNUSA).

Ve své práci se věnuji dvěma hlavním směrům – a to konkrétně výzkumu nádorových onemocnění a výzkumu střevních zánětů. Obě tyto vědní oblasti spolu mohou velmi úzce souviset. Například chronický zánět je považován za významný rizikový faktor pro vznik prekanceróz, což jsou tkáňové změny, které mají zvýšenou tendenci se přeměnit až v samotný nádor. Ve svém výzkumu se zaměřuji na využití 3D laboratorních modelů, tzv. organoidů, které nám umožňují velmi věrně modelovat konkrétní onemocnění přímo v naší laboratoři. Na Univerzitě Palackého však nadále působím jako Ambasadorka Nadačního fondu UP.

Jak jste tuto pracovní pozici získala?

V závěru svého Ph.D. studia jsem samozřejmě začala uvažovat nad otázkou „Co bude dál“. Věděla jsem, že výzkumnému směru, ke kterému mě dovedla má studia na Univerzitě Palackého, bych se chtěla věnovat i v budoucnu. A proto jsem začala hledat laboratoře a výzkumné týmy, které se právě těmto oblastem věnují (ať už výzkumu rakoviny nebo střevním zánětům). Velmi mě svou prací zaujala právě výzkumná skupina pana profesora Michala Masaříka.

Při přípravě obhajoby disertační práce je důležitým krokem také výběr oponentů. Tuto roli by měl zastávat odborník s dlouhodobými zkušenostmi v dané oblasti. Svého školitele, docenta Radima Vrzala, jsem proto požádala, zda by bylo možné oslovit profesora Michala Masaříka jako jednoho z oponentů. Tato možnost byla následně projednána s vedením katedry i členy oborové rady a byla schválena. Profesor Masařík se tak stal jedním z oponentů mé disertační práce. Je přitom důležité dodat, že jsme se před obhajobou osobně neznali a profesor netušil, kdo jsem.

Po úspěšném složení státní doktorské zkoušky a obhajobě disertační práce za mnou pan profesor Masařík přišel se slovy: „Moc Vám gratuluji! A co máte v plánu dál?“  A ze mě vypadlo: „No, to je super, že se ptáte…“ Má obhajoba probíhala v říjnu roku 2024. V listopadu jsme se panem profesorem domluvili na osobním setkání na LF MUNI, následně proběhly ještě další 2 schůzky a v lednu roku 2025 jsem nastupovala na Masarykovu univerzitu a ICRC FNUSA jako nový člen jeho týmu.

Podotýkám, že jsem si mimo jiné poslala i několik životopisů do jiných výzkumných skupin a tato varianta nebyla jediná, na kterou bych spoléhala. Mým velkým přáním však bylo pokusit dostat zaměstnání právě v této výzkumní skupině. Byl to samozřejmě obrovský risk a tehdy jsem byla přesvědčená, že šance, že se to povede, je opravdu velmi malá. Bylo opravdu obrovské štěstí, že pan profesor měl ve svém týmu zrovna volnou kapacitu. Zpětně, když to sepisuji, tak mi to přijde jako naprosto neuvěřitelný příběh.

 Jaké byly Vaše první zkušenosti při nástupu?

Celý proces nástupu do nového zaměstnání hodnotím velmi pozitivně – jak z pohledu HR a organizace nástupního procesu, tak z hlediska přijetí mě jako nového člena týmu. Velmi si vážím důvěry, kterou mi pan profesor projevil, a příležitosti navázat na své dosavadní projekty a dále je rozvíjet. Díky dlouhodobé spolupráci s předními lékařskými pracovišti, jako jsou Fakultní nemocnice Motol a Na Homolce, Masarykův onkologický ústav, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně či Fakultní nemocnice Brno, mám možnost pracovat se vzorky reálných pacientů. Můj výzkum se tak přirozeně posouvá od základního směrem ke klinickému. Zkušenosti jsou tedy od prvního dne až do toho dnešního velmi pozitivní.

Co považujete za největší přínos studia pro Váš profesní start?

Nejvíce si cením toho, jak komplexně dokáže Univerzita Palackého své absolventy připravit na budoucí profesní dráhu. Moje Alma mater mi poskytla řadu neocenitelných zkušeností, které dnes v pracovním životě využívám prakticky denně.

Zvlášť bych chtěla vyzdvihnout důraz na praktickou připravenost. Už od bakalářského studia byla výuka silně orientovaná na praxi, díky čemuž jsem si osvojila řadu molekulárně-biologických metod nejen teoreticky, ale především prakticky. Součástí studia byla také častá prezentace výsledků, jak před spolužáky, tak před širším odborným publikem včetně zahraničních pracovníků, a tedy v angličtině. Tehdy jsem tuto zkušenost možná nedokázala plně docenit, dnes ale vím, že mi zásadně pomohla rozvinout prezentační dovednosti i schopnost pracovat se stresem.

Velmi si také vážím přístupu pana docenta Vrzala, který nás od počátku vnímal jako součást vědeckého týmu a systematicky nás vedl k samostatnosti. Motivoval nás k tomu, abychom byli schopni v budoucnu nejen realizovat vlastní výzkum, ale také vést vlastní tým.

Mé původní pracoviště – Katedra buněčné biologie a genetiky – stejně jako Přírodovědecká fakulta UP a celá univerzita mě podpořily i v mnoha dalších oblastech. Ať už šlo o možnost absolvovat zahraniční stáž v Los Angeles, podporu studentského projektu Nadačním fondem UP, motivaci věnovat se popularizaci vědy prostřednictvím platformy Talentovaný Palacký, účast v intenzivním kurzu Leadership Matters!, příležitost sdílet svou vědeckou cestu ve fakultním podcastu nebo nominaci na Cenu ministra školství pro vynikající studenty.

Co byste doporučila studentům, kteří se poprvé ucházejí o práci?

Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny. Je také potřeba investovat velké množství času do vytvoření životopisu a motivačního dopisu a nebrat to na lehkou váhu. Nebojte se kontaktovat přímo vedoucího dané výzkumné skupiny nebo pracoviště, ve kterém byste chtěli pracovat. A to i přes to, že jste zrovna nikde v online prostředí nenašli, že by měli volné kapacity. Take a leap of faith.