Vědec by si měl klást otázku, jaký dopad má věda na různé skupiny lidí, říká žadatel o prestižní grant MSCA-PF

Jedna z variant programu Marie Sklodowska-Curie Postdoctoral Fellowship (MSCA-PF), který podporuje vzdělávání začínajících vědců s důrazem na komplexní profesní a kariérní rozvoj, pomohla Williamu S. Mortonovi z výzkumné skupiny Roberta Váchy financovat jeho výzkum na CEITEC Masarykovy univerzity. Nová výzva pro podávání žádostí o MSCA-PF se otevírá 10. dubna 2024, a tak jsme se chtěli od Williama i Roberta dozvědět z první ruky o výhodách a nevýhodách tohoto financování a zjistit více o motivaci tohoto mladého amerického vědce dělat vědu v Brně, protože William ze svého posledního působiště cestoval přes půl Evropy a peníze přitom nehrály hlavní roli.

Williame, když jsme se potkali, řekl jste mi, že neděláte „pravou“ biologii a „pravou“ fyziku. Můžete mi to blíže vysvětlit?

Kdybychom chtěli zjistit, co se stane, když upustíme talíř špaget na podlahu, mohli bychom použít těstoviny. Místo toho bychom ale klidně mohli použít stejně velké kousky provázku nebo třeba rozstříhané gumičky. To by nebylo stejné jako použít těstoviny, ale bylo by to pořád přibližně to samé. Podmínky bychom pak mohli kontrolovat tím, že bychom vyladili jejich přesnou délku nebo materiál. Moje práce je podobná. Vědci na CEITECu provádějí špičkový výzkum proteinů a já pracuji ve stejné oblasti, ale za použití počítačového zobrazování. Následně zjišťujeme, zda jsou teorie o našich „falešných“ proteinech srovnatelné se skutečností.

Jak začala vaše cesta do Brna a na CEITEC?

Na CEITEC jsem přijel na stáž v roce 2022, v době covidu. Můj nadřízený se s Robertem znal z doby jejich společného působení v Cambridgi, takže mi ho doporučil jako odborníka, když jsem potřeboval pomoci s nějakými počítačovými simulacemi. Později se Robert zmínil o možnosti, že bych mohl nastoupit na CEITEC na postdoktorandskou pozici. Psal jsem zrovna disertaci, když jsme si volali. Chvíli jsme si povídali, a nakonec jsem se zeptal, kdy by chtěl, abych na CEITECu začal pracovat. Volali jsme si ve čtvrtek a on řekl: „Pondělí by bylo fajn!“ Myslel jsem si, že si dělá legraci. Ale nedělal.

Robert Vácha: Doporučení v rámci vědecké komunity jsou extrémně důležitá. Vždy se snažím hledat nové členy své skupiny přes někoho, u koho se můžu spolehnout, že mi doporučí kvalitního kandidáta. William tehdy pracoval u Stefana Angioletti-Ubertiho, který se zabýval simulacemi polymerů a nanočástic. Williama zajímaly nanočástice v kontaktu s membránami a s tím máme spoustu zkušeností. Stefano nás propojil, aby se William u nás naučil, jak takové systémy simulovat, a tak k nám přišel na stáž. O rok později jsme rozjížděli projekt, ve kterém již byly hotové experimenty ale chyběly simulace s modelem na úrovni, na které pracoval William. Proto byl ideální kandidát a zároveň to byla pro Williama příležitost se zapojit do již běžícího projektu. Ale potřebovali jsme simulace udělat co nejdříve, proto jsem na jeho příjezd dost spěchal.

Co vás, Williame, přimělo přesunout se do Brna?

Těch důvodů bylo více. Především to byla možnost spolupracovat s Robertem a jeho skupinou skvělých vědců. Navíc z mého prvního pobytu jsem už věděl, že se mi líbí zdejší kultura a okolí Brna, protože vše je tu velmi dostupné a je tu i spousta možností pro venkovní aktivity. A také to pro mě byla velká výzva. Dost mě totiž děsilo, že bych se měl ocitnout mezi skutečnými biology, kteří navíc mluví česky (směje se). Ale nakonec jsem si řekl, že to asi zvládnu.

V jakém okamžiku přišlo na řadu financování z MSCA-PF?

To přijde teprve v květnu, smlouvu jsem ještě nepodepsal, stále ji má Evropská unie. Ale abych byl přesný, můj výzkum bude financovat Evropská výzkumná agentura (ERA) v rámci programu Horizon Wider Area Talents. Hodnotitelé MSCA-PF udělují grantu body od 0 do 100. Pokud je vaše skóre vyšší než hraniční hodnota pro kategorii, do které jste se přihlásili, získáte MSCA-PF. V letošním roce byla pro oblast věd o živé přírodě hraniční hodnota 94,4 %. Pokud v žádosti za Českou republiku získáte více než 90 % (přesná hodnota se liší v každé oblasti), bude váš grant financován právě prostřednictvím ERA. A to byl i můj případ.

Jak jste se o grantu MSCA-PF dozvěděl?

Robert se o něm zmínil hned, jak mě přijal. Měl vůbec spoustu nápadů, co bych mohl dělat. Motivuje skupinu k tomu, abychom dělali i něco pro sebe a pro CEITEC – například vymýšleli a učili kurzy. To je obecně skvělá vlastnost jakéhokoliv nadřízeného, je těžké, když musíte myslet na tolik věcí najednou.

Robert Vácha: To, že jsem Williamovi doporučil grant MSCA-PF, mělo hned několik důvodů. Jednak MSCA-PF je „značka“, takže kromě finančního přínosu pro vlastní výzkum je tento grant atraktivní položkou v životopise každého vědce a jednak si mladý vědec takto může vyzkoušet, co psaní grantu obnáší (a psaní prvního grantu je vždy nejobtížnější). S Williamem jsme mluvili o tom, že ho to bude stát nějaký čas, ale věděl jsem, že to bude dobře investovaný čas, protože jsem byl přesvědčený, že William má velmi dobrou šanci uspět. Krom talentu a znalostí jsem navíc věděl, že by se do skupiny skvěle hodil i lidsky. Proto jsem nadšený z toho, že grant získal a bude tu moci s námi pracovat. Mým cílem je totiž nejen mít skupinu skvělých vědců, ale aby dohromady tvořili výborný tým, s kterým bude radost pracovat.

Williame, jak obtížné bylo podat přihlášku?

Původně jsem o grant vlastně žádat nechtěl. Neměl jsem dost času, protože jsem v té době dokončoval doktorát. Také jsem nevěděl, jestli tu budu chtít být i po roce. Pak jsem týden před uzávěrkou podával žádost o jiný grant a napadlo mě, že když už ho píšu, tak to můžu spojit. Takže jsem žádost rychle sepsal a ozval se grantové kanceláři. Naštěstí se na mě moc nezlobili, byť je to dostalo pod tlak, ale celý grantový tým je úžasný a já jim dodnes děkuji za pomoc.

Co bude kromě vašeho přesunu hrazeno z grantových prostředků?

Grant pokrývá můj plat, což je pro výzkumné pracovníky asi to nejdůležitější. Ale skvělé je, že tím získáte zdroje na výzkum. Počítačovými simulacemi lze snadno tvořit na míru. A když k tomu potřebujete něco koupit, třeba peptidy, může to být dost drahé. Mít vlastní zdroje vám umožňuje tyto nákupy provádět bez obav, že budete muset sáhnout na prostředky potřebné jinde.

Zároveň můžeme podpořit nějakým stipendiem i magisterské studenty, kteří pro nás pracují. Je to maličkost, kterou ale můžeme pomoci komunitě na CEITECu – přitáhnout magisterské studenty, aby se začali učit vědeckým dovednostem.

Co všechno musíte splnit, abyste dostál podmínkám financování?

Psaní grantu mi teď připadá už jen jako horečnatý sen, takže jsem se musel podívat, co jsem slíbil, když jsem dostal tu dobrou zprávu (směje se). Evidentně jsem slíbil, že budu publikovat tři články, ale také že budu svůj výzkum sdílet na různých úrovních ve vědecké i místní komunitě. A oslovit místní komunitu je velmi těžké, ale o to větší to má váhu a CEITEC k tomu nabízí spoustu příležitostí. Myslím, že to je cíl, na kterém mi záleží nejvíce. Proto jsem nadšený z akce Sip of Science ve stylu TED-talk tady na CEITECu. S ostatními kolegy jsme se už bavili o tom, jak náš výzkum jednoduše popsat, protože to je to, co z vědce dělá dobrého řečníka. A zároveň to je bohužel často až to poslední, co vědci mají na seznamu priorit.

Také jsem se pustil do jednoho z deklarovaných cílů projektu Horizon, kterým je transfer technologií do oblasti průmyslu. Otevřít tuto cestu může být v praxi dost obtížné, ale zároveň je to součást mého inženýrského vzdělání, takže se v tom necítím nekomfortně. Jsem naopak nadšený, že mohu začít pracovat na nějakém projekt od nuly se záměrem dostat ho do průmyslového užívání. Tato myšlenka obvykle vzniká až v průběhu projektu. Myslím, že právě to pomohlo odlišit mou přihlášku od ostatních.

Je „odlišnost“ výhodou pro získání grantu?

Ve všech případech, se kterými jsem se dosud setkal, se důraz kladl vždy na vědeckou část. Ale je třeba zvážit i další otázky: Je váš výzkum ovlivněn nějakými genderovými záležitostmi? Dotýká se váš výzkum i minoritních skupin obyvatel? Tyto aspekty bývají často odsunuty na okraj. Snažil jsem se pracovat s argumenty, jak by můj výzkum mohl ovlivnit a docenit různé lidi. To je nejtěžší část při psaní grantu, protože chcete být upřímní, ale nikoliv servilní. Tuto část jsem rozeslal většině svých přátel, ať už to byli akademici nebo ne, abych získal co nejvíce zpětné vazby. Nikomu to neublíží, a i když s tím leckdy nic nenaděláte, můžete si alespoň uvědomit, v čem má váš projekt rezervy.