Z Brna se bude řídit budování kapacit pro evropský výzkum vlivu životního prostředí na zdraví člověka

Projekt EIRENE připravený Masarykovou univerzitou ve spolupráci s dalšími 50 výzkumnými institucemi ze 17 zemí bude totiž od roku 2021 zařazen do aktualizované Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).

Zmíněná instituce zveřejnila v červenci seznam 11 evropských výzkumných infrastruktur, jejich budování se zařazením na Cestovní mapu stává evropskou prioritou. Je velkým úspěchem Masarykovy univerzity a české vědy vůbec, že mezi ně patří i projekt EIRENE.

Masarykova univerzita je totiž součástí národních uzlů mnoha ESFRI infrastruktur a některé národní uzly i koordinuje. Zatím ale nikdy nekoordinovala celou ESFRI infrastrukturu.

EIRENE podpoří komplexní výzkum vztahů mezi zdravím člověka a jeho životním prostředím, způsobem života, stravou, pohybem, ekonomickými tlaky i psychosociálními problémy.

„Celosvětová situace v posledních dvou letech jasně ukázala, jak úzce je člověk propojený se svým životním prostředím a jak zranitelné je předivo komplexních vztahů mezi přírodou, společností a každým člověkem. Je zřejmé, že se evropské země musejí posunout od pasivního pozorování negativních jevů k aktivním změnám. EIRENE může být klíčovou evropskou výzkumnou infrastrukturou poskytující data a nástroje potřebné k realizaci ekologické tranzice a dosažení klíčových priorit v oblasti čistějšího prostředí, vody, půdy, potravin i zdravější populace,“ míní Jana Klánová, ředitelka centra RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a koordinátorka EIRENE.

Koncept celoevropské infrastruktury podporující výzkum dopadů dlouhodobých expozic různým typům stresorů na zdraví populace a rolí, které tyto expozice hrají při rozvoji chronických onemocnění, vychází podle ní z desetileté zkušenosti s úspěšným budováním české národní výzkumné infrastruktury RECETOX RI.

Masarykova univerzita, Magazín M, CC-BY: Výzkumná infrastruktura RECETOX

Výzkumná infrastruktura RECETOX Masarykovy univerzity poskytuje mezinárodní vědecké komunitě otevřený přístup k unikátním kapacitám akreditovaných laboratoří, dostupným datům z dlouhodobých populačních i environmentálních studií i nástrojům pro jejich integrativní analýzu a interpretaci.

Je součástí centra RECETOX, Evropského Centra Excelence pro výzkum lidského exposomu, a spolu s ním rozvíjí koncept brněnské Živé laboratoře jako projektu těsné spolupráce mezi vědou, rozhodovací a aplikační sférou a občany.

„RECETOX RI náleží mezi špičkové výzkumné infrastruktury a lze ji považovat za jedno z vlajkových vědeckých pracovišť nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Implementace projektu EIRENE staví před Masarykovu univerzitu a všechny další partnery zapojené do projektu mnohé další výzvy, avšak už jeho zařazení na Cestovní mapu ESFRI představuje významný milník a potvrzení, že nastolená cesta je cestou správnou,“ dodal Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

V následujících letech bude centrum RECETOX investovat do rozvoje nových výzkumných směrů a technologických kapacit, které budou sloužit celé Evropě. Hlavně však bude z Brna koordinovat podobné úsilí dalších evropských zemích tak, aby výsledná mezinárodní infrastruktura zajistila dostatečnou podporu výzkumu lidského exposomu v horizontu několika dekád.

„Nestává se tak často, aby byly české výzkumné instituce hybatelem velkých změn v mezinárodním kontextu. Jsem proto rád, že se biomedicínský kampus Masarykovy univerzity stává nejen mezinárodně konkurenceschopnou výzkumnou infrastrukturou, ale i líhní nových myšlenek. Projekt EIRENE udělá z Brna významné evropské centrum výzkumu v oblasti environmentální epidemiologie,“ potvrdil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.