Šéf evropského výzkumu chce zlepšit koordinaci výzkumných infrastruktur

Na začátku června proto světoví vědečtí lídři otevřeli debatu o jejich další cestě, která má reagovat na současné problémy, jako jsou změna klimatu a udržitelnost hospodářského růstu a rozvoje.

„Tato zařízení jsou výkonnými nástroji pro globální spolupráci,“ uvedl Jean-Eric Paquet, generální ředitel Evropské komise pro výzkum a inovace na celosvětové konferenci k výzkumným infrastrukturám ICRI, kterou financovala EU a organizace letošního ročníku se zhostila Kanada. Podle Paqueta jsou výzkumné infrastruktury a politika otevřené vědy pravděpodobně dva nejmocnější nástroje vědy.

Vědavýzkum.cz: Jean-Eric Paquet (generální ředitel Evropské komise pro výzkum a inovace)

Využívat zařízení na maximum

Loňská konference ICRI byla kvůli pandemii nakonec odložena. Letos se jí opět zúčastnili stakeholdeři z řad tvůrců vědní politiky, provozovatelů výzkumných infrastruktur i jejich uživatelů z Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie. Na předchozím setkání, které se konalo ve Vídni v roce 2018, se debatovalo o hodnotě mezinárodní spolupráce ve velkých výzkumných infrastrukturách při řešení globálních výzev. Již před třemi lety zástupci největších výzkumných infrastruktur na světě požadovali větší veřejné investice a lepší koordinaci pravidel a osvědčených postupů, jak využívat výzkumná zařízení k maximalizaci jejich dopadu na společnost.

Evropská unie chce nyní proto vybrat „stejně smýšlející partnery“, kteří dodržují pravidla pro otevřenou vědu, otevřený přístup k vědeckým publikacím a spravedlivé sdílení údajů o výzkumu. „Věříme, že věda musí být globální, aby měla dopad,“ řekl Paquet a doplnil, že ambicí EU je umožnit vědě řídit systémová řešení pro zelenou a digitální transformaci.

I přesto, že chce být EU méně závislá na technologiích vyvinutých v zahraničí, téměř 98 % výzev v rámci pracovního programu Horizont Evropa na období 2021–2022 je otevřeno partnerům mimo EU. Jelikož se však výzkumné infrastruktury rozšiřují a je do nich zapojeno více partnerů, potřebují mezinárodní řídicí struktury. „Tento značný vývoj vyžaduje adekvátní a robustní nastavení řízení,“ řekl Paquet.

Stejně o výzkumných infrastrukturách smýšlí také předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) Jan Hrušák. „ESFRI je předpokladem dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu a společenského blahobytu,“ uvedl Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Mezinárodní skupina podřízená Skupině G7, mezivládní organizaci skládající se z Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA, pracuje na modelech mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumné infrastruktury za účelem řešení globálních výzev. Probíhající projekty již například monitorují stav oceánů a emise skleníkových plynů.

Příští ICRI bude hostit Brno

EU má 21 evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (tzv. ERIC). Konsorcia jsou právní formou, podle níž mohou fungovat evropská výzkumná zařízení. V pořadí 22. člen skupiny, Extreme Light Infrastructure (ELI), měl být zřízen kolem tří laserových výzkumných zařízení ve střední a východní Evropě. Ale po letech právních a politických neshod ohledně rumunské pobočky se sesterská zařízení v Maďarsku a České republice rozhodla začít plně fungovat jako ELI ERIC samostatně. Výzkumná zařízení ELI tvoří nejrozsáhlejší distribuovanou laserovou výzkumnou infrastrukturu na světě. „Díky intenzivní mezinárodní spolupráci jsme byli v pouhých 10 letech schopni vybudovat a zprovoznit nejpokročilejší vědeckou instrumentaci, jež přináší bezprecedentní příležitosti dosahovat přelomových objevů,“ uvádí Roman Hvězda, ředitel pilíře ELI Beamlines v Dolních Břežanech (rozhovor s ním si přečtěte zde).

Paquet tvrdí, že zpoždění jsou při vývoji takových velkých projektů pochopitelná. Vybudování největších laserových výzkumných laboratoří na světě ve třech různých zemích není jako mazání krajíce chleba, řekl. Šéf evropského výzkumu však zůstává optimistický v tom, že všechny laboratoře ELI budou využívat vědci z celého světa. „Nepochybuji o tom, že Rumunsko v určitém okamžiku stane plnohodnotnou součástí výzkumných infrastruktur,“ uvedl svůj názor na konferenci.

Vědavýzku.cz: Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) – Masarykova univerzita

Nadcházející ročník ICRI se uskuteční ve dnech 19. – 21. října 2022 v Brně, a to pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, jako politických garantů, a dále Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu v Brně, jako lokálních organizátorů. „Kromě toho, že je Brno velice příjemným městem, které stojí za to navštívit, představuje rovněž jedno z výzkumných a inovačních center střední Evropy, a to mj. i díky investicím vynakládaným z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Brno se tak stalo i hostitelem celé řady českých národních výzkumných infrastruktur, které jsou již plně integrovány do evropských výzkumných infrastruktur,“ poznamenal v pozvánce k účasti na ICRI 2022 v Brně Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti světové populace reagovat na budoucí krizové scénáře a krizové události, a přínosy investic do výzkumných infrastruktur k (makro-)regionálnímu rozvoji.