Naplno se do vědy pouštím až teď

V roce 2020 byly na VŠCHT uděleny dva iniciační granty z Fondu Dagmar Procházkové. Jeden obdržel Ing. Petr Kovaříček, Ph.D., který zároveň získal i start-up grant Nadace Experientia. Jeho jsme na podzim představili na webu školy. Další vědkyní, která získala podporu pro založení své vědecké skupiny, je Mgr. et Mgr. Pavla Perlíková, Ph.D., se svým projektem Development of actin-targeting compounds with anti-metastatic effect.

Jak jste se dostala k chemii?

Trochu oklikou. Ve škole mě bavilo leccos. Účastnila jsem se všech možných předmětových olympiád. Pak jsem se dozvěděla, že existuje Běstvina, letní soustředění pro řešitele biologické a chemické olympiády. V té době mě bavila nejvíce biologie a já jsem si předsevzala, že se na Běstvinu musím dostat. To mi sice nevyšlo v biologické sekci, ale kvalifikovala jsem se za chemiky. Říkala jsem si, co se dá dělat, alespoň uvidím, o co jde, a něco z biologie se taky přiučím. Nakonec mě na Běstvině chemie chytla tak, že jsem už u ní zůstala a rozhodla jsem se ji studovat na vysoké škole.

Co je na Běstvině tak speciálního?

Na Běstvinu se sjíždí skvělí lidé. Báječní lektoři a nadšení účastníci. Tamější atmosféra je nezapomenutelná. Prostě vás to vtáhne a nepustí. Naučíte se toho moc a přitom je to ohromná zábava. Kontakty, které z Běstviny mám, využívám dodnes. Taky se tam ráda vracím přednášet. Dnes už existuje i Běstvinka pro mladší účastníky. Snažím se každý rok najít pár dní, které můžu na Běstvině nebo na Běstvince strávit. Je to vždycky moc příjemné.

A kam pokračovala vaše vědecké kariéra dál?

Vystudovala jsem organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ve skupině dr. Jana Šarka jsem se věnovala přípravě triterpenoidních glykosidů s cytotoxickou aktivitou. Zároveň jsem tam studovala i buněčnou biologii. Zase díky Běstvině a lektorovi prof. Janu Černému, který na mě přenesl svoje nadšení pro to pochopit, jak organismy fungují. Zjistila jsem, že se chemie a biologie mohou dobře doplňovat. Na diplomové práci z biologie jsem pracovala u doc. Mariána Hajdúcha v Olomouci. Prováděla jsem testování protizánětlivých aktivit nových triterpenoidních sloučenin z laboratoře dr. Šarka. Na doktorát jsem se přesunula do skupiny prof. Michala Hocka na Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, kde jsem se věnovala medicinální chemii cytotoxických nukleosidů a jejich proléčiv. Postdoktorskou stáž jsem strávila v Dánsku na University of Southern Denmark u prof. Jespera Wengela. Připravovala jsem tam modifikované DNA a zkoumala vliv modifikací na stabilitu sekundárních struktur a také jejich fluorescenční vlastnosti. Po návratu zpět jsem zakotvila zase u prof. Hocka, kde se věnuji zkoumání mechanismu účinku cytotoxických nukleosidů, medicinální a bioorganické chemii nukleosidů, nukleotidů a nukleových kyselin. Také se mi v mezičase narodily dvě děti, takže se snažím skloubit vědeckou a rodičovskou roli.

Jak obtížné pro vás je skloubit mateřství s vědou? Co vám pomohlo? Nebo kdo?

Není to snadné, ale já jsem samozřejmě nečekala, že když jsou děti úplně malé, budu schopná dělat vědu na sto procent. Po roce na mateřské, kdy jsem se akorát snažila udržet krok s novou literaturou, jsem se vrátila do laboratoře na zkrácený úvazek se systémem dopoledne vědkyně, odpoledne matka. Naplno se do vědy pouštím až teď, když už jsou děti ve státní školce. Mou velkou oporou je manžel, který je na volné noze, a tak je pro nás snazší skloubit denní program, když jsou třeba děti nemocné. A pak tu byla samozřejmě finanční podpora od ÚOCHB, ze které jsme mohli platit soukromou školku. Na tu mají nárok všechny zaměstnankyně s dětmi do 3 let.

Na postdoktorské stáži jste byla v Dánsku. Jakou máte odtamtud zkušenost?

V Dánsku je příjemné žít a pracovat. Na univerzitě byla plochá hierarchie. Všichni členové laboratoře včetně bakalářských studentů a laborantů měli možnost zapojit se opravdu tvůrčím způsobem a ovlivnit směřování svých projektů. Účastnili se všech diskusí a vedoucí byl vždy ochotný je vyslechnout. Zdravé vztahy na pracovišti jsou pro Dány opravdu důležité a člověk má pocit, že je skutečně platným členem týmu. Něco takového bych chtěla zavést i ve vlastní skupině.

Jaká témata aktuálně chcete s novou skupinou rozvíjet?

Ve své skupině se chci zaměřit na medicinální chemii analogů přírodních látek. Chci spojit vývoj látek se zajímavými biologickými aktivitami a nové syntetické přístupy. Naším prvním projektem bude příprava analogů cytochalasanů. Jsou to metabolity plísní, které mají poměrně složitou strukturu. Některé z nich zpomalují tvorbu metastáz. My se budeme snažit strukturu cytochalasanů zjednodušit
a zároveň zlepšit jejich biologickou aktivitu. Příprava látek s antimetastatickou aktivitou, tzv. migrastatik, je jedním z nových přístupů ve vývoji protinádorových léčiv a mohla by se stát dalším pilířem protinádorové terapie. Své látky budeme vyvíjet ve spolupráci se skupinou doc. Jana Brábka z BIOCEV, špičkové laboratoře, která se věnuje studiu mechanismů nádorové invazivity.

Co je podle vás nejdůležitější pro funkční vědecký tým?

Zajištěné financování, kvalitní institucionální zázemí a dobré pracovní vztahy.

Jaké máte zkušenosti s učením?

Učila jsem cvičení z organické chemie na PřF UK a laboratoře organické chemie během své postdoktorské stáže. Také jsem vedla několik bakalářských a magisterských studentů, českých i zahraničních. A samozřejmě přednášení na Běstvině. Pedagogické vzdělání ale nemám, a tak už jsem si vyhlédla kurz rozvoje pedagogických dovedností na Ústavu učitelství a humanitních věd. Slyšela jsem, že stojí za to.

Jak vnímáte značku VŠCHT Praha?

VŠCHT je dobré místo, kam jít studovat chemii.