<h4>2. výroční mezinárodní konference NETPHARM: Od špičkového vybavení k excelentním výsledkům v polovině cesty projektu</h4>Ve dnech 15.–16. dubna 2026 se v Kudowa-Zdróji, Polsku, uskutečnil druhý ročník mezinárodní výroční konference projektu „Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách“ (NETPHARM). Setkání, kterého se zúčastnilo více než 100 vědeckých pracovníků, potvrdilo, že po dvou letech realizace projekt úspěšně plní své ambiciózní cíle v oblasti propojování základního výzkumu s klinickou praxí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Vědecká excelence a mezinárodní přesah</h4>Odborný program konference se zaměřil na pokroky v pěti klíčových výzkumných záměrech (VZ1–VZ5), přičemž vedoucí jednotlivých sekcí prezentovali dosažené milníky, vědecké výsledky a synergie svých týmů za uplynulý rok. Za oblast farmaceutické a analytické chemie (VZ1) vystoupila prof. Kateřina Vávrová, zatímco pokroky ve farmakologii a toxikologii (VZ2) shrnul prof. František Štaud. Prof. Martin Hrubý prezentoval výsledky v oblasti nových systémů pro doručování léčiv a formulací (VZ3) a doc. Daniela Fialová (VZ4) představila v rámci geriatrické klinické farmacie výzkumné práce zaměřené na systematické přehledy literatury, algoritmy individualizované farmakoterapie a pilotní depreskribční intervence. Hodnocení aktivit v oblasti pokročilých in vitro a in silico přístupů ve vývoji léčiv (VZ5) přednesl doc. Tomáš Smutný. Mezi hlavními řečníky vystoupili se svými plenárními přednáškami například prof. Martin Hrubý s příspěvkem o stimul-citlivých polymerech pro biomedicínské aplikace nebo prof. František Švec, který se věnoval otázce využití monolitů v superkritické fluidní chromatografii pro separaci velkých biologicky aktivních molekul.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM - prof. František Švec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800">Významným přínosem byla účast členů Mezinárodní vědecké rady (ISAB) pod vedením prof. Marii da Conceição z univerzity v Portu. V rámci zvaných přednášek představili tito uznávaní odborníci nejnovější světové trendy: prof. Kevin A. Schug (University of Texas at Arlington) se věnoval charakterizaci pokročilých lékových forem, prof. Igor Lacík (Slovenská akademie věd) hovořil o využití polymerů v léčbě diabetu, prof. Søren Bak (University of Copenhagen) představil rostlinné přírodní produkty jako biopesticidy nové generace a prof. Michael Lämmerhofer (University of Tübingen) rozebral význam metabolomiky a lipidomiky v biomedicínském výzkumu.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: prof. Kevin A. Schug" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Konkrétní výsledky: 110 publikací a investice do infrastruktury</h4>Projekt NETPHARM, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), dosáhl k začátku roku 2026 významných milníků:<ul><li>Interdisciplinární odborný tým: Do výzkumné činnosti bylo v rámci projektu zapojeno přes 200 výzkumníků z řad zkušených i začínajících vědců.</li><li>Publikační činnost: Bylo vyprodukováno 110 odborných publikací, z nichž většina spadá do kategorie Q1.</li><li>Publicita, diseminace výsledků: Počet odborných příspěvků na mezinárodních konferencích (195) již nyní o 38 % překračuje původní plán.</li><li>Infrastruktura: Do výzkumných laboratoří bylo pořízeno 16 špičkových přístrojů v celkové hodnotě 37,5 milionu korun, včetně rentgenového difraktometru, konfokální mikroskopie či výpočetního serveru.</li><li>Audit: Úspěšně proběhla kontrola na místě ze strany MŠMT, která potvrdila hospodárnost využití dotačních prostředků.</li></ul><h4>Strategická doporučení pro budoucnost</h4>Na konferenci navázalo 17. dubna 3. zasedání rady ISAB v historických prostorách Karolina v Praze. Rada ocenila dynamiku spolupráce mezi institucemi, jako jsou Univerzita Karlova FaF UK a LF HK), VŠCHT, ústavy AV ČR (ÚOCHB a ÚMCH) a MU/CEITEC. Pro zbývající polovinu projektu odborníci doporučili ještě silnější zaměření na mezinárodní mobilitu projektových týmů, posílení synergií mezi jednotlivými týmy a zrychlení procesu podávání patentových přihlášek a zaměření na soft skills juniorních pracovníků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 3. zasedání rady ISAB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900">Networking a podpora talentů Kromě intenzivního vědeckého bloku nechyběl ani neformální program, který zahrnoval prohlídku Kudowy-Zdrój a společnou večeři. Důležitou součástí bylo ocenění nejlepších posterových prezentací mladých vědců, které podtrhuje důraz projektu na výchovu nové generace farmaceutických expertů. Mezi oceněnými byli Ing. Anna Tvrdá, Mgr. Mária Bajnoková a Mary Angelia Alfred, M.Sc.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: Ocenění nejlepších posterových prezentací" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><blockquote>„Projekt NETPHARM je v polovině své cesty a jasně ukazuje, že budování celostátní platformy excelence má smysl. Naše vědecké výstupy i modernizovaná pracoviště tvoří silný základ pro inovace, které v budoucnu přímo ovlivní kvalitu farmaceutické péče,“ zhodnotil setkání odborný manažer projektu prof. Petr Pávek.</blockquote>

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

<div>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</div><div><h5>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</h5>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.<h5>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</h5>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.Zjednodušeně řečeno: virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.<h5>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</h5>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s NIH a Rockefeller University a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.<h5>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</h5>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.<h5>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</h5>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z National Institutes of Health (NIH, Frederick) rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z Rockefeller University pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.<h5>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</h5>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR), a z CEITEC. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.<h5>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</h5>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.<h5>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</h5>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Agilent Technologies

Unchained Labs

SelectScience

C&EN

...
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilnt Technologies: UV/Vis Software Bootcamp

UV/Vis Software Bootcamp

Agilent Technologies Molecular Instrumentation and Applications...
<blockquote>
Presenter: Mark Fisher, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark, an Application Scientist for Agilent Technologies, has over 30 years of experience in molecular spectroscopy. He has held roles in Agilent&#39;s UV-Vis-NIR, fluorescence, and atomic absorption product portfolios. In addition to identifying industry trends and new business needs, Mark&#39;s responsibilities include application development, pre and post-sales support, as well as acting as a customer advocate for new product and technology opportunities. Mark received his doctorate in analytical chemistry from the University of Nebraska-Lincoln.
</blockquote>

Demystifying Molecular Instrumentation and Applications

Agilent Technologies Molecular Instrumentation and Applications...

In this third session of a four-part ‘Fundamentals of Spectroscopy’ course, having previously covered the ‘why’, we’ll now focus on the ‘how’. There is currently a dizzying array of tools available for spectroscopy, but the fundamental goal remains the same.
Here we will discuss the current state-of-the-art common spectroscopy components – spectrometers, detectors, and associated optics – as well as their historical development. We will discuss some of the technological breakthroughs that have made the heroic measurements of yesterday commonplace practice today, as well as how different equipment has evolved to suit the particular needs of different experiments.
Key learning objectives
<ul>
<li>Discover the function of a spectrograph and how the earliest spectrographs achieved this</li>
<li>Understand the difference between a prism and grating spectrograph and learn why grating spectrographs are significantly more common</li>
<li>Consider what is meant by “dispersion” in a spectrometer, what is spectral resolution, and how the two concepts relate to each other</li>
</ul>
Who should attend?
<ul>
<li>Academic researchers</li>
<li>R&amp;D scientists</li>
<li>Lab technicians</li>
<li>Principal investigators</li>
<li>Laboratory, facilities or corporate managers</li>
<li>Postdoctoral research assistants</li>
<li>Undergraduate and PhD students</li>
<li>Engineers or software engineers</li>
<li>Teaching fellows</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Adam Wise (Andor Technology)
</blockquote>
<blockquote>
Adam Wise is an applications scientist at Andor Technology, specializing in spectroscopy and scientific cameras. He earned his PhD working with John Grey at the University of New Mexico, studying Raman spectroscopy of organic semiconductors. After his postdoctoral research at UMass Amherst, Wise entered the field of optical instrumentation, and continues to support research by helping scientists get the right cutting-edge tools.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Georgina Wynne Hughes (Editorial Team)
</blockquote>
<blockquote>
Georgina studied at Birmingham University where she gained a BSc in Biomedical Science, and an MSc by Research in Cancer and Genomic Sciences, which focused on defective autophagy in rare neurodegenerative diseases. As a member of the Editorial team, she now plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>

SelectScience: Optimizing equipment for optical spectroscopy

Optimizing equipment for optical spectroscopy

In this third session of a four-part ‘Fundamentals of Spectroscopy’ course, having previously covered the ‘why’, we’ll now focus on the ‘how’.

During this second session of a four-part ‘Fundamentals of Spectroscopy’ course, we will break down some common spectroscopic techniques (UV/VIS absorption spectroscopy, photoluminescence, and Raman scattering amongst others), examine how they work at a relatively low level, and discuss what they can be used to learn in different situations. We will pay special attention to the historical developments of these techniques, particularly the scientific and economic motivations that drove the people who created and refined them.
Key learning objectives
<ul>
<li>Understand the concept of absorption spectroscopy, the design of an absorption spectrometer, and see how UV-VIS absorption spectroscopy can be used in quantifying protein concentration.
</li>
<li>Differentiate between the different types of luminescence, specifically photoluminescence vs. fluorescence and understand the basics of fluorescence and phosphorescence spectrometers. Become familiar with applications using time-resolved fluorescence, solvatochromic shifts and Förster resonance energy transfer.
</li>
<li>Learn the basics of Raman spectroscopy, and the design of a Raman spectrometer. Understand the units used in Raman spectroscopy and learn how Raman specificity can be used to measure various physical and chemical properties in materials.
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter Shayne Harrel (Andor Technology)
</blockquote>
<blockquote>
Shayne Harrel is a spectroscopy specialist for the Americas at Andor. He holds a PhD in physical chemistry from Yale University where he studied dynamical processes in charge transfer systems, magnetic materials and semiconductors using time-resolved terahertz spectroscopy. Prior to joining Andor, he was a senior applications engineer at MKS Instruments and has held previous positions as Chief Scientist-Americas for Izon Science, Senior Applications Scientist for Olympus Corporation, and as a chemist for the US Food and Drug Administration.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter Georgina Wynne Hughes (Editorial Team)
</blockquote>
<blockquote>
Georgina studied at Birmingham University where she gained a BSc in Biomedical Science, and an MSc by Research in Cancer and Genomic Sciences, which focused on defective autophagy in rare neurodegenerative diseases. As a member of the Editorial team, she now plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>

SelectScience: Spectroscopy techniques in practice: Methods and motivations

Spectroscopy techniques in practice: Methods and motivations

We will break down UV/VIS absorption spectroscopy, photoluminescence, and Raman scattering amongst others and examine how they work.

UV-VIS typical maintenance and some common validation tests will be discussed.
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilent Technologies: Maintaining Your UV-VIS Spectrometer

Maintaining Your UV-VIS Spectrometer

UV-VIS typical maintenance and some common validation tests will be discussed.

This webinar will guide you on the best practices, tools, and techniques needed to get the most reliable, verifiable insights into your optical components. Appropriate choice of technique and methodology is critical to getting the information you need to improve design, verify product performance, and accelerate manufacturing.
We will explore the subtleties of reflection and transmission measurements at normal incidence and at oblique angles, emphasizing high absorbance, optical density, linearity, and effects of incident beam collimation. We will discuss diffuse scattering measurements and automation/robotics to broaden quality assurance programs and speed up analysis. 
The webinar is relevant to developers of optics, photonics, and electro-optical or semiconductor devices such as visual displays, laser-based range detection (LiDAR), optical communications systems and light-based scientific instrumentation. Improve your understanding of the link between your desired outcomes and the spectrophotometric approaches needed to achieve those insights. 
Key Learning Objectives:
<ul>
<li>The best spectrophotometric practices to extract deeper insights into the characteristics of optical samples.</li>
<li>How to overcome the limitations of traditional spectrophotometric tools and verify outcomes.</li>
<li>Accelerating QA/QC of optics in a production environment.</li>
</ul>
Who Should Attend:
<ul>
<li>Commercial or Academic organizations in the fields of optics, photonics, electro-optical, or semiconductors</li>
<li>Laboratory Managers </li>
<li>Scientist/Staff Scientists</li>
<li>Lab Technician/Technologist</li>
<li>Analyst</li>
<li>Project Manager</li>
<li>SME Directors, Core Lab/ Facility Managers </li>
<li>Under/Post Graduate Researchers</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Travis Burt (Global Product Manager – Cary UV-Vis-NIR Spectrophotometers, Agilent Technologies)
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Catherine Dold (Health &amp; Environment Writer, C&amp;EN Media Group)
</blockquote>

C&EN: Optimizing Optics Using Advanced Spectrophotometry

Optimizing Optics Using Advanced Spectrophotometry

This webinar will guide you on the best practices, tools, and techniques needed to get the most reliable, verifiable insights into your optical components.

There are many different applications which can be run on an UV-Vis-nir instrument. Within these applications there are a number of instrument parameters which the user can adjust to improve the quality of the data collected or use to optimize the collection time.
A discussion will be held around both available applications and pertinent instrument parameters.
<blockquote>
Presenter: Mark Fisher, PhD (Application Engineer, Molecular Spectroscopy, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark, an Application Scientist for Agilent Technologies, has over 30 years of experience in molecular spectroscopy. He has held roles in Agilent&#39;s UV-Vis-NIR, fluorescence, and atomic absorption product portfolios. In addition to identifying industry trends and new business needs, Mark&#39;s responsibilities include application development, pre and post-sales support, as well as acting as a customer advocate for new product and technology opportunities. Mark received his doctorate in analytical chemistry from the University of Nebraska-Lincoln.
</blockquote>

Agilent Technologies: Navigating Your Way through Parameters and Applications of an UV-Vis-nir Instrument

Navigating Your Way through Parameters and Applications of an UV-Vis-nir Instrument

A discussion will be held around both available applications and pertinent instrument parameters.

Parameters and Applications of an UV-Vis-nir Instrument

When creating nanoparticles as fast as possible, researchers need analytical techniques which keep up. Whether that means keeping up with tons of new particle varieties or just being able to run batch after batch made during process optimization, gathering payload concentration and nanoparticle size data always sucks up lots of time. Current methods for quantification are often complex, requiring standard curves and breaking down your particle. Getting size information is usually a slow one-at-a-time job and consumes high volumes of sample.Stunner now does the heavy lifting for you to produce high-throughput, non-destructive nanoparticle quant and sizing. Stunner’s intelligent UV/Vis-based quantification measures your payload as-is, without dyes or destructive workflows, and pairs it with high-throughput DLS to deliver size and aggregation info – all on just 2 µL of sample. In this webinar, we’ll show you how easy it is to customize the quantification of your nanoparticle, no matter what’s loaded inside: RNA, DNA, protein, or small molecules. Step up your nanoparticle characterization game with reagent-free, standard-free, and hassle-free quant and sizing on Stunner.<blockquote>Presenter:&nbsp;Nelis Denys (Product Manager, Unagi, Unchained Labs)Moderator: Kevin Lance PhD (Marketing Manager, Analytical Instruments, Unchained Labs)</blockquote>

Unchained Labs: Level up your nanoparticle quant and sizing on Stunner

Level up your nanoparticle quant and sizing on Stunner

Speed up nanoparticle quant and sizing with Stunner. Get fast, non-destructive data on size and payload from just 2 µL—no dyes, no standards, no hassle.

<h5>The Problem:</h5>Wringing every drop of data from a tiny sample volume of your AAV can be the difference between understanding what’s really going on with your sample and leaving questions unanswered. In AAV characterization, there’s always a need for rapid answers on metrics like capsid titer, genome titer, empty/full ratio, aggregation, and total protein or DNA quant. Together all that data can paint the picture of what’s going on in your sample and your process, but with so many characterization options available knowing how they all stack up can make it a challenge to pick the right analytical tool.<h5>The Solution:</h5>To get the most data from the smallest sample volume, Stunner combines UV/Vis, static and dynamic light scattering (SLS &amp; DLS) to give a full read-out in about a minute on just 2 µL of AAV sample. Uniting these three techniques creates a uniquely robust approach to a classic light scattering method that goes toe-to-toe with other techniques. In this webinar we’ll cover how Stunner is being used and published to show how it stacks up in the world of AAV analytics and process development.<h5>The Proof:</h5>We’ll check out how Stunner’s technologies provide a robust method useful for rapid sample QC, optimizing downstream purification chromatography, and improving the workflow of other common analytical assays. Whether you’re working with fractions, coming off a purification column or trying to pick the best sample for a sample-hungry assay, we’ll show data and case studies on how well Stunner can accelerate your AAV characterization to save you sample and time.<blockquote>Presenter:&nbsp;Kevin Lance PhD (Marketing Manager, Analytical Instruments, Unchained Labs)Moderator: Martha Perez, PhD (Marketing Director, LNP Solutions, Unchained Labs)</blockquote>

Unchained Labs: Uncover way more AAV data in one shot on Stunner

Uncover way more AAV data in one shot on Stunner

Need more data from less AAV? See how Stunner delivers genome titer, empty/full ratio, and more in 2 µL—fast, accurate analytics without draining your sample.

<h5>The Problem&nbsp;</h5>Working with ADCs can really be a nightmare. They are sticky and throw up a fight when you try to characterize them: first you never have enough for all tests you need to run and then they are likely to aggregate before you have a chance to complete your testing.<h5>The Solution&nbsp;</h5>Unchained Labs is all about providing solutions that only need a few microliters of sample, combine a bunch of measurements into one experiment and get you your data fast. Stunner quantifies proteins and labelling efficiency, plus it gauges sample quality by assessing aggregates. Uncle monitors stability of your biologic and is your go-to when testing formulations, both in quick thermal ramps and in long term isothermal tests. Honeybun treats you to viscosity data with small volumes and takes no time. Sweet.<h5>The Proof&nbsp;</h5>Join our webinar and check out concentration, labeling, stability, and viscosity data of a mAb and its conjugate. We'll show you how to use Unchained Labs tools to squeeze all that info from only a couple of microliters of sample – to give you the full scoop, and no nightmares. &nbsp;<blockquote>Presenter:&nbsp;Andree Mueller (Senior Product Manager for Aunty and Honeybun, Unchained Labs)</blockquote>

Unchained Labs: Get the full scoop on your ADC from microliters

Get the full scoop on your ADC from microliters

Join our webinar and check out concentration, labeling, stability, and viscosity data of a mAb and its conjugate. 

LCMS webináře se zaměřením na UV-Vis - strana 8