Mezinárodnímu výzkumnému týmu, jehož součástí byli vědci z&nbsp;Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se podařilo objasnit složitý mechanismus tvorby chemické vazby při srážce molekul. Odborníci zjistili, že reakce proběhne pouze tehdy, jsou-li molekuly vůči sobě natočeny ve velmi úzkém rozmezí úhlů – v takzvaném kuželu reakce. Společný výzkum tak přinesl odpověď na jednu ze základních otázek chemie: za jakých podmínek mezi molekulami vznikají chemické vazby. Výsledky studie Spatially resolving the cone of reaction for a single molecule zveřejnil prestižní vědecký časopis Science.Řada chemických reakcí začíná srážkou dvou částic. K vytvoření nové chemické vazby však nestačí, aby se molekuly pouze setkaly. Jejich srážka musí proběhnout s dostatečnou energií, ve vhodné vzájemné orientaci a na správném místě. Za běžných podmínek, například v roztocích nebo plynech, se však molekuly srážejí chaoticky, a přesné parametry těchto srážek proto nelze kontrolovat.<h4>Molekuly pod kontrolou</h4>Vědci na měděném povrchu dokázali řídit srážky jednotlivých molekul a jejich průběh sledovali pomocí rastrovacího tunelovacího mikroskopu. Přístroj využili nejen k zobrazování jednotlivých molekul, ale také k jejich cílenému urychlování reaktantů proti sobě. Každou srážku následně analyzovali s rozlišením na úrovni jednotlivých atomů. Díky tomu mohli jednoznačně určit, zda mezi molekulami vznikla nová chemická vazba.<h5>„To, co je v běžné chemii skryté ve statistice miliard srážek, se nám podařilo rozložit na jednotlivé případy a přímo zmapovat.“ Adam Matěj</h5>Klíčovým zjištěním studie je, že o výsledku srážky rozhoduje mimořádně přesná orientace molekul. Nová vazba vznikla pouze tehdy, když byla cílová molekula natočena v rozmezí několika stupňů vůči směru pohybu druhé molekuly. Při pootočení o více než patnáct stupňů se molekuly pouze odrazily bez jakékoli reakce.<h4>Rozhoduje přesné natočení molekul</h4>„Poprvé jsme mohli u jediné molekuly sledovat, jak přesně musí být natočena, aby reakce vůbec proběhla. To, co je v běžné chemii skryté ve statistice miliard srážek, se nám podařilo rozložit na jednotlivé případy a přímo zmapovat,“ uvedl Adam Matěj z&nbsp;katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty.Významnou roli ve studii sehrála právě teoretická část, na níž se podíleli vědci z Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR. Pomocí kvantově-mechanických výpočtů vysvětlili, proč je „kužel reakce“ tak úzký. Ukázalo se, že reaktivní uhlíkový atom je obklopen atomy vodíku, které brání přístupu reagující molekuly téměř ze všech směrů.<h4>Přístup k reakci omezuje uspořádání atomů</h4>Výpočty zároveň objasnily překvapivý experimentální výsledek. Chemická reakce proběhla i v případě, kdy se molekula pohybovala po sousední řadě atomů mědi, kde by podle původních předpokladů neměla vazba vzniknout.<h5>„Síla této práce je v tom, že se experiment a teorie doplnily do jednoho obrázku. Mikroskop ukázal, co se při srážce stane, a výpočty vysvětlily&nbsp;proč.“ Pavel Jelínek</h5>„Vysvětlením je nepatrný posun jednoho atomu mědi na povrchu. Vazba terče k povrchu ho vytáhne z jeho místa a přiblíží k sousední řadě natolik, že dokáže projektil doslova převzít a nasměrovat na správné místo. Ukazuje to, že povrch není jen pasivní podložka, ale sám aktivně vstupuje do reakce a může umožnit i dráhy, které by jinak byly nepříznivé,“ podotkl Adam Matěj.<h4>O průběhu reakce rozhoduje i povrch</h4>Výsledky mají význam pro vývoj takzvaných reakcí na površích, při nichž se z jednotlivých molekul cíleně skládají nové materiály a nanostruktury. Lepší pochopení vlivu prostorového uspořádání molekul umožní navrhovat molekulární stavební kameny tak, aby se spojovaly spolehlivěji a efektivněji. To představuje důležitý krok pro vývoj technologií založených na řízené stavbě struktur atom po atomu.„Síla této práce je v tom, že se experiment a teorie doplnily do jednoho obrázku. Mikroskop ukázal, co se při srážce stane, a výpočty vysvětlily&nbsp;proč. Bez teoretického modelu bychom jen těžko odhalili, že za nečekaným průběhem reakce stojí pohyb jediného atomu povrchu,“ doplnil Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.<blockquote>Studie Spatially resolving the cone of reaction for a single molecule vznikla ve spolupráci vědců z Univerzity v Grazu, Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Karlovy a Humboldtovy univerzity v Berlíně.</blockquote>

Vědci z PřF pomohli odhalit, kdy při srážce molekul vzniká chemická vazba 

Léky, kosmetika nebo běžné chemikálie mizí z našich domácností do odpadu. Jenže nemizí úplně. Často končí ve vodě. A odtud mohou dlouhodobě ovlivňovat řeky, život v nich i ten náš. Luboš Mrkva z CXI TUL vedl projekt MIKROP, který hledal, jak tyto neviditelné látky z vody dostat dřív, než se vrátí zpátky k lidem.Nanogramy. Tak malé množství, že si ho člověk sotva představí. Přesto právě v takových dávkách se ve vodě objevují zbytky léků, kosmetiky nebo běžných chemikálií. Říká se jim mikropolutanty.„V porovnání s běžným znečištěním je to zanedbatelné množství,“ říká Luboš Mrkva z Oddělení technologie životního prostředí CXI TUL. Jenže tady je háček. Zanedbatelné množství neznamená zanedbatelný problém.Tyto látky se ve vodě hromadí a škodí všemu, co v ní žije i co z ní pije. Nakonec se mohou vrátit i k člověku.„Znečištění z vodních toků se může přes úpravny vody vracet zpět do lidského organismu. Mikropolutanty se totiž dostávají jak do povrchových, tak do podzemních zdrojů pitné vody,“ vysvětluje Luboš.<h4>Čistírna nekouzlí. Procesy se musí nastavit.</h4>Evropa už na problém reaguje. Nová pravidla ukládají velkým čistírnám odpadních vod, aby mikropolutanty začaly odstraňovat. Naostro od roku 2045. Jenže říct „odstraňujte“ je jedna věc. Vymyslet, jak to udělat účinně a za rozumné peníze, je věc druhá.Právě tím se zabýval Lubošův projekt MIKROP, který řešil se společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Cílem bylo vylepšit provoz městských čistíren tak, aby z vody dostaly i látky, které běžné čištění nezachytí.Mikropolutanty se dají rozložit ozonem, peroxidem nebo UV zářením, to vše lze použít pro dočištění vody, mezi vodaři je to známé jako kvarterní stupeň čištění. Luboš si s&nbsp;vyladěním těchto technologií hrál, aby byly cenově dostupné. Výsledkem je menší zkušební zařízení, které vyčistí zhruba tři metry krychlové vody za hodinu. Uvnitř lze přepínat mezi různými způsoby čištění. Na konci pomáhá filtr s aktivním uhlím.<h4>Čištění jako štafeta</h4>Ale to není všechno. Lubošův tým se nepodíval jen na poslední krok čištění. Podíval se na čistírnu jako na štafetu. Každý úsek musí fungovat. Když počáteční technologie předá špatně připravenou vodu, poslední běžec už zázrak neudělá.Když je voda před posledním čištěním pořád moc špinavá, tedy plná rozpuštěných organických látek, drahá technologie se vyčerpá na obyčejné nečistoty. A to je problém. Tyto metody totiž nejsou vybíravé. Nepoznají rozdíl mezi nebezpečnou látkou a běžnou špínou. Reagují se vším organickým, co ve vodě najdou.„Snažili jsme se proto, aby nám voda na tento poslední stupeň šla v co nejčistší formě,“ shrnuje Luboš.<h4>Levnější voda? Jde to vyladit</h4>Tým měl k dispozici dvoulinkovou čistírnu. Jedna linka běžela normálně. Druhá sloužila jako testovací prostor. Výzkumníci měnili její nastavení, aby vodu připravili co nejlépe pro kvarterní čištění.Projekt proto přináší ověřenou technologii. Každá čistírna je ale jiná. Každá obec má jiné zdroje znečištění. Proto je tahle ověřená technologie skvělá startovní čára. Ukazuje, jak čistírnu nastavit, aby na poslední krok čištění šlo co nejméně organických látek.<h4>Kdo znečišťuje platí</h4>Nejdražší částí celého řetězce je aktivní uhlí. Funguje jako poslední pojistka. Zachytí látky, které předchozí kroky nezvládly. Právě proto se Luboš snaží odstranit co nejvíce organických látek dřív, aby se kapacita uhlí nevyčerpala příliš brzy.Jeho obnova je totiž nákladná. V Česku se jí věnuje jen málo firem a uhlí se musí převážet. V některých případech může tvořit až dvě třetiny provozních nákladů posledního stupně čištění.A tyto náklady se promítnou do ceny vody.Evropská pravidla počítají s principem „kdo znečišťuje, platí“. Podílet by se měly i firmy, které vyrábějí léky nebo kosmetiku. Jak přesně to bude fungovat, se teprve ukáže. Ale záleží i na každém z nás, abychom neplýtvali kosmetikou a léky, které pak skončí v odpadní vodě.<h4>Zmizelo, ale nezmizelo</h4>Měření může ukázat, že látka zmizela. Jenže to nemusí znamenat, že je voda dokonale bezpečná. Některé látky se při čištění nerozloží úplně. Jen se rozštěpí na menší části. Přístroj pak původní látku už nenajde. A právě o těchto zbytcích zatím víme velmi málo.Proto chce Lubošův tým pokračovat dál. Zajímat je bude nejen to, co naměří přístroje, ale i to, jak vyčištěná voda působí na živé organismy.

Spláchneme. Vyčistíme. Mikropolutanty ale zůstávají.

Rezidua léčiv a jejich metabolity jsou v oblasti ochrany vod sledovaným tématem již řadu let. Část z nich se dostává do kanalizace, prochází čistírnami odpadních vod a objevuje se v povrchových, podzemních i pitných vodách. Jejich sledování je dnes jednou z klíčových oblastí environmentální analytiky.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_oxypurinol_ibuprofen_ve_vodach_5badd6df50.jpg" alt="ALS: Oxypurinol, ibuprofen a další sledovaná léčiva ve vodách" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_oxypurinol_ibuprofen_ve_vodach_5badd6df50.jpg 156w," sizes="100vw" width="1000" height="1000"><h4>OXYPURINOL jako indikátor znečištění vod</h4>Oxypurinol je aktivní metabolit allopurinolu, léčiva běžně užívaného při léčbě dny a poruch metabolismu kyseliny močové. Po podání je vylučován močí do komunálních odpadních vod, kde jeho cesta teprve začíná.<h5>Jeho typická cesta šíření:</h5><blockquote>pacient → kanalizace → ČOV → povrchová voda → podzemní voda → zdroj pitné vody</blockquote>Díky své vysoké perzistenci a mobilitě se oxypurinol jen částečně odbourává při běžných procesech čištění odpadních vod a běžně se vyskytuje i ve vodách pitných. Právě proto je v odborné praxi využíván jako indikátor kontaminace vodního prostředí rezidui léčiv – tzv. mikropolutanty.<h5>Monitoring oxypurinolu i dalších léčiv</h5>Monitoring oxypurinolu souvisí s problematikou reziduí léčiv (PPCPs) ve vodách, která se stala aktuálním tématem i na úrovni státní správy. Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZDR) vyhlásilo v roce 2024 úkol hlavní hygieničky ČR zaměřený na stanovení léčiv v pitné vodě z veřejných vodovodů – jako reakci na opakované nálezy léčiv a hormonů v některých veřejných vodovodních systémech.Na základě doporučení Národního referenčního centra pro pitnou vodu byly pro vybraná léčiva stanoveny doporučené, směrné a limitní hodnoty, které nyní tvoří základ systematického monitoringu v České republice.<h4>Nově: stanovení IBUPROFENU a jeho metabolitů</h4>Naše analytické portfolio metod bylo v nedávné době rozšířeno o validovanou metodu stanovení ibuprofenu a jeho metabolitů v pitných, povrchových, podzemních i odpadních vodách.Ibuprofen patří mezi nejrozšířenější volně prodejná nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs). Do životního prostředí se dostává jak v původní formě, tak ve formě biologicky aktivních metabolitů. Klíčové je právě sledování metabolitů – zatímco samotný ibuprofen může být v prostředí částečně degradován, jeho metabolity mohou přetrvávat a nadále vykazovat biologickou aktivitu.Nová metoda tak poskytuje komplexnější obraz o skutečné zátěži vodního prostředí tímto hojně užívaným léčivem.<h4>Co nabízí laboratoře ALS?</h4>ALS poskytuje akreditované stanovení reziduí léčiv a hormonů v kontextu aktuálních doporučení MZDR, SZÚ a dostupných environmentálních poznatků. Naše analytické portfolio zahrnuje:<ul><li>Oxypurinol a další látky ze sledovaného spektra mikropolutantů</li><li>Panel léčiv dle MZDR pro pitné vody z veřejných vodovodů</li><li>Ibuprofen a jeho metabolity – nově validovaná metoda pro vodní matrice</li><li>Rezidua hormonů</li><li>Screening široké škály mikropolutantů</li></ul>Všechny analýzy jsou prováděny metodou LC-MS/MS (kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií), která zajišťuje vysokou citlivost a selektivitu i při velmi nízkých koncentracích sledovaných látek – v řádu desetin až tisícin µg/l.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_1_Prehled_metod_8451055d70.jpg" alt="ALS: Tabulka 1 - Přehled metod" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_1_Prehled_metod_8451055d70.jpg 245w," sizes="100vw" width="1082" height="576"><blockquote>Máte zájem o více informací nebo chcete zahájit odběr vzorků? <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.alsglobal.com/cs/Ceska-Republika/Contact-ALS">Kontaktujte nás</a> – rádi Vám poradíme s výběrem vhodných analýz i s logistikou odběru.</blockquote><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_1_7425f99c09.jpg" alt="ALS: Tabulka 3 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Léčiva v pitné vodě – MZDR (W-PHALMS-MZDR)_část 1" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_1_7425f99c09.jpg 178w," sizes="100vw" width="1092" height="956"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_2_245652e467.jpg" alt="ALS: Tabulka 3 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Léčiva v pitné vodě – MZDR (W-PHALMS-MZDR)_část 2" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_2_245652e467.jpg 202w," sizes="100vw" width="1092" height="847"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_4_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_LCMS_primy_nastrik_Ibuprofen_a_jeho_metabolity_W_PHALMS_10_7d4cb50e17.jpg" alt="ALS: Tabulka 4 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Léčiva (LCMS) přímý nástřik – Ibuprofen a jeho metabolity (W-PHALMS10)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_4_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_LCMS_primy_nastrik_Ibuprofen_a_jeho_metabolity_W_PHALMS_10_7d4cb50e17.jpg 245w," sizes="100vw" width="1079" height="444"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_5_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Estrogenni_hormony_v_pitnych_vodach_MZDR_W_STELMS_02_ab819b42f3.jpg" alt="ALS: Tabulka 5 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Estrogenní hormony v pitných vodách – MZDR (W-STELMS02)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_5_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Estrogenni_hormony_v_pitnych_vodach_MZDR_W_STELMS_02_ab819b42f3.jpg 231w," sizes="100vw" width="1085" height="733">

Oxypurinol, ibuprofen a další sledovaná léčiva ve vodách

Životní prostředí

Vody

Věda a výzkum

Článek

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci, známý také jako CXI TUL, byl založen v roce 2009. Naším posláním je podporovat dlouhodobou vizi TUL v oblasti spolupráce s průmyslem a vytváření inovací.

CXI TUL

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Agilent Technologies

If you want to treat yourself to good chromatography understanding your method goals or priorities is a key part but there are other things to consider as well.
Things like:
<ul>
<li>Column choice and characteristics
</li>
<li>Method parameters like temperature
</li>
<li>Mobile phase choice
</li>
<li>Your sample and its characteristics
</li>
<li>Potential limitations of your instrument
</li>
</ul>
We’ll discuss tricks to help identify what you should look at more closely and tips to help optimize your results.
<blockquote>
Presenter: Rita Steed (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Rita Steed began supporting the LC column line for Agilent in 1999. As a Chromatography Specialist (first with Chromatography, Inc., then directly for Agilent), Rita worked on-site with researchers in Pharmaceutical and other industries presenting technical seminars and assisting researchers with troubleshooting and method development. Rita has over 20 years of Chromatography experience in the Biotechnology, Chemical, and Pharmaceutical industries. She has held positions in Research, Sales, and Technical Service. Rita has earned degrees in Microbiology and Life Sciences/Biochemistry. In her current position, she is an inside Application Engineer supporting LC columns.
</blockquote>

Agilent Technologies: Treat Yourself to Good Chromatography: Helpful Tricks

Treat Yourself to Good Chromatography: Helpful Tricks

Tricks to help identify what you should look at more closely and tips to help optimize your results.

Troubleshooting an HPLC system can be a daunting task. In this seminar we will:
<ul>
<li>Look at how to isolate the problem
</li>
<li>Discuss the most common column problems and their solutions including:
<ul>
<li>Pressure
</li>
<li>Peak Shape
</li>
<li>Retention
</li>
</ul>
</li>
</ul>
We will also look at examples where you may think it’s your column but it’s actually related to your instrument such as:
<ul>
<li>Dwell volume</li>
<li>Extra Column Volume</li>
<li>Detector Response Rate</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Rita Steed (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Rita Steed began supporting the LC column line for Agilent in 1999. As a Chromatography Specialist (first with Chromatography, Inc., then directly for Agilent), Rita worked on-site with researchers in Pharmaceutical and other industries presenting technical seminars and assisting researchers with troubleshooting and method development. Rita has over 20 years of Chromatography experience in the Biotechnology, Chemical, and Pharmaceutical industries. She has held positions in Research, Sales, and Technical Service. Rita has earned degrees in Microbiology and Life Sciences/Biochemistry. In her current position, she is an inside Application Engineer supporting LC columns.
</blockquote>

Agilent Technologies: LC Column Troubleshooting – Isolating the Source of the Problem

LC Column Troubleshooting – Isolating the Source of the Problem

Isolating the Source of the Problem

Very polar compounds have poor retention in reversed phase and can be challenging to separate.
In this talk, we will discuss changes to your reversed phase conditions that can help. We’ll also look at the benefits of choosing a more polar stationary phase.
If that doesn’t work you may need to explore other types of chromatography.
Some of those options are:
<ul>
<li>HILIC
</li>
<li>Ion Pair
</li>
<li>Normal Phase
</li>
</ul>
Advantages and disadvantages of these options will be discussed.
<blockquote>
Presenter: Mark Powell (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mark Powell is an Applications Engineer located at Agilent’s Little Falls site in Wilmington, DE. Before joining Agilent in 2011, Mark worked in the pharmaceutical industry synthesizing, purifying and analyzing drug candidates. He provides applications assistance and technical support for Agilent’s HPLC columns and consumables.
</blockquote>

Agilent Technologies: Too Polar for Reversed Phase - What do you do?

Too Polar for Reversed Phase - What do you do?

Changes to your reversed phase conditions that can help.

How the chromatographic process works is not magic.
It is described by a few key parameters, such as resolution, retention factor, and selectivity. Understanding the equations that define these parameters can make them less intimidating.
In this talk we will discuss:
<ul>
<li>What they are and where they come from
</li>
<li>Their importance
</li>
<li>The effect they have on our chromatography
</li>
<li>When they don’t matter
</li>
</ul>
A better grasp of this key information helps make the separation work for us.
<blockquote>
Presenter: Bill Champion (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>

Agilent Technologies: Demystifying the Chromatographic Process

Demystifying the Chromatographic Process

How the chromatographic process works is not magic.

Developing reversed-phase chromatographic methods can often be both more efficient and made better by use of a systematic approach rather than a “random walk”.
Combining simple experimental design with chromatographic understanding can help us better understand how the chromatographic parameters affect the separation.
In this talk, we will discuss the use of simple experimental design to optimize our method development and how it can:
<ul>
<li>Help make the method more robust</li>
<li>Help us understand and predict chromatographic behavior</li>
<li>Make it possible to know which parameters are really important</li>
</ul>
Most of these experiments can be set up to run in a simple overnight sequence.
<blockquote>
Presenter: Bill Champion (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>

Agilent Technologies: Systematic Approach vs. Random Walk - Improving the Efficiency of Method Development and Optimization

Systematic Approach vs. Random Walk - Improving the Efficiency of Method Development and Optimization

Use of simple experimental design to optimize our method development.

HPLC Method Development and Optimization Basics

Whether you develop HPLC methods, run QC samples or perform contract analyses, longer analysis times cost more and FAST LC columns can help you reduce those costs.
In this seminar we will look at:
<ul>
<li>Easy-to-follow steps for converting existing methods
</li>
<li>Developing new, faster methods on existing equipment
</li>
<li>System improvements and adjustments, like flow path connections and detector acquisition rates that can help you get the best performance with your existing system.
</li>
</ul>
We’ll also discuss when and why to consider an enhanced UHPLC systems.
<blockquote>
Presenter: Rita Steed (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Rita Steed began supporting the LC column line for Agilent in 1999. As a Chromatography Specialist (first with Chromatography, Inc., then directly for Agilent), Rita worked on-site with researchers in Pharmaceutical and other industries presenting technical seminars and assisting researchers with troubleshooting and method development. Rita has over 20 years of Chromatography experience in the Biotechnology, Chemical, and Pharmaceutical industries. She has held positions in Research, Sales, and Technical Service. Rita has earned degrees in Microbiology and Life Sciences/Biochemistry. In her current position, she is an inside Application Engineer supporting LC columns.
</blockquote>

Agilent Technologies: High Resolution Fast LC - Easier Than You Think with Simple Changes

High Resolution Fast LC - Easier Than You Think with Simple Changes

Developing new, faster methods on existing HPLC equipment.

Easier Than You Think with Simple Changes

Operating an HPLC can be overwhelming to a new user.
There are many pitfalls or “gotchas”. Even the issue of what tubing and fittings are compatible and which are not can be a serious impediment to successfully operating the HPLC.
In this talk, we will discuss:
<ul>
<li>The importance of connections
</li>
<li>Mobile Phase considerations
<ul>
<li>Quality
</li>
<li>Preventing microbial growth
</li>
<li>Sample/solvent compatibility
</li>
</ul>
</li>
<li>Column Characteristics; Their importance and limitations
</li>
<li>The importance of sample prep
</li>
</ul>
Avoiding these pitfalls can help you achieve long-term, reliable results.
<blockquote>
Presenter: Rita Steed (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Rita Steed began supporting the LC column line for Agilent in 1999. As a Chromatography Specialist (first with Chromatography, Inc., then directly for Agilent), Rita worked on-site with researchers in Pharmaceutical and other industries presenting technical seminars and assisting researchers with troubleshooting and method development. Rita has over 20 years of Chromatography experience in the Biotechnology, Chemical, and Pharmaceutical industries. She has held positions in Research, Sales, and Technical Service. Rita has earned degrees in Microbiology and Life Sciences/Biochemistry. In her current position, she is an inside Application Engineer supporting LC columns.
</blockquote>

Agilent Technologies: New to HPLC? Tips for Avoiding Beginner Pitfalls

New to HPLC? Tips for Avoiding Beginner Pitfalls

What tubing and fittings are compatible and which are not can be a serious impediment to successfully operating the HPLC.

LCMS webináře se zaměřením na HPLC - strana 79