Mezinárodnímu výzkumnému týmu, jehož součástí byli vědci z&nbsp;Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se podařilo objasnit složitý mechanismus tvorby chemické vazby při srážce molekul. Odborníci zjistili, že reakce proběhne pouze tehdy, jsou-li molekuly vůči sobě natočeny ve velmi úzkém rozmezí úhlů – v takzvaném kuželu reakce. Společný výzkum tak přinesl odpověď na jednu ze základních otázek chemie: za jakých podmínek mezi molekulami vznikají chemické vazby. Výsledky studie Spatially resolving the cone of reaction for a single molecule zveřejnil prestižní vědecký časopis Science.Řada chemických reakcí začíná srážkou dvou částic. K vytvoření nové chemické vazby však nestačí, aby se molekuly pouze setkaly. Jejich srážka musí proběhnout s dostatečnou energií, ve vhodné vzájemné orientaci a na správném místě. Za běžných podmínek, například v roztocích nebo plynech, se však molekuly srážejí chaoticky, a přesné parametry těchto srážek proto nelze kontrolovat.<h4>Molekuly pod kontrolou</h4>Vědci na měděném povrchu dokázali řídit srážky jednotlivých molekul a jejich průběh sledovali pomocí rastrovacího tunelovacího mikroskopu. Přístroj využili nejen k zobrazování jednotlivých molekul, ale také k jejich cílenému urychlování reaktantů proti sobě. Každou srážku následně analyzovali s rozlišením na úrovni jednotlivých atomů. Díky tomu mohli jednoznačně určit, zda mezi molekulami vznikla nová chemická vazba.<h5>„To, co je v běžné chemii skryté ve statistice miliard srážek, se nám podařilo rozložit na jednotlivé případy a přímo zmapovat.“ Adam Matěj</h5>Klíčovým zjištěním studie je, že o výsledku srážky rozhoduje mimořádně přesná orientace molekul. Nová vazba vznikla pouze tehdy, když byla cílová molekula natočena v rozmezí několika stupňů vůči směru pohybu druhé molekuly. Při pootočení o více než patnáct stupňů se molekuly pouze odrazily bez jakékoli reakce.<h4>Rozhoduje přesné natočení molekul</h4>„Poprvé jsme mohli u jediné molekuly sledovat, jak přesně musí být natočena, aby reakce vůbec proběhla. To, co je v běžné chemii skryté ve statistice miliard srážek, se nám podařilo rozložit na jednotlivé případy a přímo zmapovat,“ uvedl Adam Matěj z&nbsp;katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty.Významnou roli ve studii sehrála právě teoretická část, na níž se podíleli vědci z Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR. Pomocí kvantově-mechanických výpočtů vysvětlili, proč je „kužel reakce“ tak úzký. Ukázalo se, že reaktivní uhlíkový atom je obklopen atomy vodíku, které brání přístupu reagující molekuly téměř ze všech směrů.<h4>Přístup k reakci omezuje uspořádání atomů</h4>Výpočty zároveň objasnily překvapivý experimentální výsledek. Chemická reakce proběhla i v případě, kdy se molekula pohybovala po sousední řadě atomů mědi, kde by podle původních předpokladů neměla vazba vzniknout.<h5>„Síla této práce je v tom, že se experiment a teorie doplnily do jednoho obrázku. Mikroskop ukázal, co se při srážce stane, a výpočty vysvětlily&nbsp;proč.“ Pavel Jelínek</h5>„Vysvětlením je nepatrný posun jednoho atomu mědi na povrchu. Vazba terče k povrchu ho vytáhne z jeho místa a přiblíží k sousední řadě natolik, že dokáže projektil doslova převzít a nasměrovat na správné místo. Ukazuje to, že povrch není jen pasivní podložka, ale sám aktivně vstupuje do reakce a může umožnit i dráhy, které by jinak byly nepříznivé,“ podotkl Adam Matěj.<h4>O průběhu reakce rozhoduje i povrch</h4>Výsledky mají význam pro vývoj takzvaných reakcí na površích, při nichž se z jednotlivých molekul cíleně skládají nové materiály a nanostruktury. Lepší pochopení vlivu prostorového uspořádání molekul umožní navrhovat molekulární stavební kameny tak, aby se spojovaly spolehlivěji a efektivněji. To představuje důležitý krok pro vývoj technologií založených na řízené stavbě struktur atom po atomu.„Síla této práce je v tom, že se experiment a teorie doplnily do jednoho obrázku. Mikroskop ukázal, co se při srážce stane, a výpočty vysvětlily&nbsp;proč. Bez teoretického modelu bychom jen těžko odhalili, že za nečekaným průběhem reakce stojí pohyb jediného atomu povrchu,“ doplnil Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.<blockquote>Studie Spatially resolving the cone of reaction for a single molecule vznikla ve spolupráci vědců z Univerzity v Grazu, Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Karlovy a Humboldtovy univerzity v Berlíně.</blockquote>

Vědci z PřF pomohli odhalit, kdy při srážce molekul vzniká chemická vazba 

Léky, kosmetika nebo běžné chemikálie mizí z našich domácností do odpadu. Jenže nemizí úplně. Často končí ve vodě. A odtud mohou dlouhodobě ovlivňovat řeky, život v nich i ten náš. Luboš Mrkva z CXI TUL vedl projekt MIKROP, který hledal, jak tyto neviditelné látky z vody dostat dřív, než se vrátí zpátky k lidem.Nanogramy. Tak malé množství, že si ho člověk sotva představí. Přesto právě v takových dávkách se ve vodě objevují zbytky léků, kosmetiky nebo běžných chemikálií. Říká se jim mikropolutanty.„V porovnání s běžným znečištěním je to zanedbatelné množství,“ říká Luboš Mrkva z Oddělení technologie životního prostředí CXI TUL. Jenže tady je háček. Zanedbatelné množství neznamená zanedbatelný problém.Tyto látky se ve vodě hromadí a škodí všemu, co v ní žije i co z ní pije. Nakonec se mohou vrátit i k člověku.„Znečištění z vodních toků se může přes úpravny vody vracet zpět do lidského organismu. Mikropolutanty se totiž dostávají jak do povrchových, tak do podzemních zdrojů pitné vody,“ vysvětluje Luboš.<h4>Čistírna nekouzlí. Procesy se musí nastavit.</h4>Evropa už na problém reaguje. Nová pravidla ukládají velkým čistírnám odpadních vod, aby mikropolutanty začaly odstraňovat. Naostro od roku 2045. Jenže říct „odstraňujte“ je jedna věc. Vymyslet, jak to udělat účinně a za rozumné peníze, je věc druhá.Právě tím se zabýval Lubošův projekt MIKROP, který řešil se společností Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Cílem bylo vylepšit provoz městských čistíren tak, aby z vody dostaly i látky, které běžné čištění nezachytí.Mikropolutanty se dají rozložit ozonem, peroxidem nebo UV zářením, to vše lze použít pro dočištění vody, mezi vodaři je to známé jako kvarterní stupeň čištění. Luboš si s&nbsp;vyladěním těchto technologií hrál, aby byly cenově dostupné. Výsledkem je menší zkušební zařízení, které vyčistí zhruba tři metry krychlové vody za hodinu. Uvnitř lze přepínat mezi různými způsoby čištění. Na konci pomáhá filtr s aktivním uhlím.<h4>Čištění jako štafeta</h4>Ale to není všechno. Lubošův tým se nepodíval jen na poslední krok čištění. Podíval se na čistírnu jako na štafetu. Každý úsek musí fungovat. Když počáteční technologie předá špatně připravenou vodu, poslední běžec už zázrak neudělá.Když je voda před posledním čištěním pořád moc špinavá, tedy plná rozpuštěných organických látek, drahá technologie se vyčerpá na obyčejné nečistoty. A to je problém. Tyto metody totiž nejsou vybíravé. Nepoznají rozdíl mezi nebezpečnou látkou a běžnou špínou. Reagují se vším organickým, co ve vodě najdou.„Snažili jsme se proto, aby nám voda na tento poslední stupeň šla v co nejčistší formě,“ shrnuje Luboš.<h4>Levnější voda? Jde to vyladit</h4>Tým měl k dispozici dvoulinkovou čistírnu. Jedna linka běžela normálně. Druhá sloužila jako testovací prostor. Výzkumníci měnili její nastavení, aby vodu připravili co nejlépe pro kvarterní čištění.Projekt proto přináší ověřenou technologii. Každá čistírna je ale jiná. Každá obec má jiné zdroje znečištění. Proto je tahle ověřená technologie skvělá startovní čára. Ukazuje, jak čistírnu nastavit, aby na poslední krok čištění šlo co nejméně organických látek.<h4>Kdo znečišťuje platí</h4>Nejdražší částí celého řetězce je aktivní uhlí. Funguje jako poslední pojistka. Zachytí látky, které předchozí kroky nezvládly. Právě proto se Luboš snaží odstranit co nejvíce organických látek dřív, aby se kapacita uhlí nevyčerpala příliš brzy.Jeho obnova je totiž nákladná. V Česku se jí věnuje jen málo firem a uhlí se musí převážet. V některých případech může tvořit až dvě třetiny provozních nákladů posledního stupně čištění.A tyto náklady se promítnou do ceny vody.Evropská pravidla počítají s principem „kdo znečišťuje, platí“. Podílet by se měly i firmy, které vyrábějí léky nebo kosmetiku. Jak přesně to bude fungovat, se teprve ukáže. Ale záleží i na každém z nás, abychom neplýtvali kosmetikou a léky, které pak skončí v odpadní vodě.<h4>Zmizelo, ale nezmizelo</h4>Měření může ukázat, že látka zmizela. Jenže to nemusí znamenat, že je voda dokonale bezpečná. Některé látky se při čištění nerozloží úplně. Jen se rozštěpí na menší části. Přístroj pak původní látku už nenajde. A právě o těchto zbytcích zatím víme velmi málo.Proto chce Lubošův tým pokračovat dál. Zajímat je bude nejen to, co naměří přístroje, ale i to, jak vyčištěná voda působí na živé organismy.

Spláchneme. Vyčistíme. Mikropolutanty ale zůstávají.

Rezidua léčiv a jejich metabolity jsou v oblasti ochrany vod sledovaným tématem již řadu let. Část z nich se dostává do kanalizace, prochází čistírnami odpadních vod a objevuje se v povrchových, podzemních i pitných vodách. Jejich sledování je dnes jednou z klíčových oblastí environmentální analytiky.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_oxypurinol_ibuprofen_ve_vodach_5badd6df50.jpg" alt="ALS: Oxypurinol, ibuprofen a další sledovaná léčiva ve vodách" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_oxypurinol_ibuprofen_ve_vodach_5badd6df50.jpg 156w," sizes="100vw" width="1000" height="1000"><h4>OXYPURINOL jako indikátor znečištění vod</h4>Oxypurinol je aktivní metabolit allopurinolu, léčiva běžně užívaného při léčbě dny a poruch metabolismu kyseliny močové. Po podání je vylučován močí do komunálních odpadních vod, kde jeho cesta teprve začíná.<h5>Jeho typická cesta šíření:</h5><blockquote>pacient → kanalizace → ČOV → povrchová voda → podzemní voda → zdroj pitné vody</blockquote>Díky své vysoké perzistenci a mobilitě se oxypurinol jen částečně odbourává při běžných procesech čištění odpadních vod a běžně se vyskytuje i ve vodách pitných. Právě proto je v odborné praxi využíván jako indikátor kontaminace vodního prostředí rezidui léčiv – tzv. mikropolutanty.<h5>Monitoring oxypurinolu i dalších léčiv</h5>Monitoring oxypurinolu souvisí s problematikou reziduí léčiv (PPCPs) ve vodách, která se stala aktuálním tématem i na úrovni státní správy. Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZDR) vyhlásilo v roce 2024 úkol hlavní hygieničky ČR zaměřený na stanovení léčiv v pitné vodě z veřejných vodovodů – jako reakci na opakované nálezy léčiv a hormonů v některých veřejných vodovodních systémech.Na základě doporučení Národního referenčního centra pro pitnou vodu byly pro vybraná léčiva stanoveny doporučené, směrné a limitní hodnoty, které nyní tvoří základ systematického monitoringu v České republice.<h4>Nově: stanovení IBUPROFENU a jeho metabolitů</h4>Naše analytické portfolio metod bylo v nedávné době rozšířeno o validovanou metodu stanovení ibuprofenu a jeho metabolitů v pitných, povrchových, podzemních i odpadních vodách.Ibuprofen patří mezi nejrozšířenější volně prodejná nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs). Do životního prostředí se dostává jak v původní formě, tak ve formě biologicky aktivních metabolitů. Klíčové je právě sledování metabolitů – zatímco samotný ibuprofen může být v prostředí částečně degradován, jeho metabolity mohou přetrvávat a nadále vykazovat biologickou aktivitu.Nová metoda tak poskytuje komplexnější obraz o skutečné zátěži vodního prostředí tímto hojně užívaným léčivem.<h4>Co nabízí laboratoře ALS?</h4>ALS poskytuje akreditované stanovení reziduí léčiv a hormonů v kontextu aktuálních doporučení MZDR, SZÚ a dostupných environmentálních poznatků. Naše analytické portfolio zahrnuje:<ul><li>Oxypurinol a další látky ze sledovaného spektra mikropolutantů</li><li>Panel léčiv dle MZDR pro pitné vody z veřejných vodovodů</li><li>Ibuprofen a jeho metabolity – nově validovaná metoda pro vodní matrice</li><li>Rezidua hormonů</li><li>Screening široké škály mikropolutantů</li></ul>Všechny analýzy jsou prováděny metodou LC-MS/MS (kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií), která zajišťuje vysokou citlivost a selektivitu i při velmi nízkých koncentracích sledovaných látek – v řádu desetin až tisícin µg/l.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_1_Prehled_metod_8451055d70.jpg" alt="ALS: Tabulka 1 - Přehled metod" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_1_Prehled_metod_8451055d70.jpg 245w," sizes="100vw" width="1082" height="576"><blockquote>Máte zájem o více informací nebo chcete zahájit odběr vzorků? <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.alsglobal.com/cs/Ceska-Republika/Contact-ALS">Kontaktujte nás</a> – rádi Vám poradíme s výběrem vhodných analýz i s logistikou odběru.</blockquote><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_1_7425f99c09.jpg" alt="ALS: Tabulka 3 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Léčiva v pitné vodě – MZDR (W-PHALMS-MZDR)_část 1" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_1_7425f99c09.jpg 178w," sizes="100vw" width="1092" height="956"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_2_245652e467.jpg" alt="ALS: Tabulka 3 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Léčiva v pitné vodě – MZDR (W-PHALMS-MZDR)_část 2" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_3_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_v_pitne_vode_MZDR_W_PHALMS_MZDR_cast_2_245652e467.jpg 202w," sizes="100vw" width="1092" height="847"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_4_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_LCMS_primy_nastrik_Ibuprofen_a_jeho_metabolity_W_PHALMS_10_7d4cb50e17.jpg" alt="ALS: Tabulka 4 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Léčiva (LCMS) přímý nástřik – Ibuprofen a jeho metabolity (W-PHALMS10)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_4_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Leciva_LCMS_primy_nastrik_Ibuprofen_a_jeho_metabolity_W_PHALMS_10_7d4cb50e17.jpg 245w," sizes="100vw" width="1079" height="444"><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Tabulka_5_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Estrogenni_hormony_v_pitnych_vodach_MZDR_W_STELMS_02_ab819b42f3.jpg" alt="ALS: Tabulka 5 - Přehled sledovaných parametrů a mezí stanovitelnosti – Estrogenní hormony v pitných vodách – MZDR (W-STELMS02)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Tabulka_5_Prehled_sledovanych_parametru_a_mezi_stanovitelnosti_Estrogenni_hormony_v_pitnych_vodach_MZDR_W_STELMS_02_ab819b42f3.jpg 231w," sizes="100vw" width="1085" height="733">

Oxypurinol, ibuprofen a další sledovaná léčiva ve vodách

Životní prostředí

Vody

Věda a výzkum

Článek

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci, známý také jako CXI TUL, byl založen v roce 2009. Naším posláním je podporovat dlouhodobou vizi TUL v oblasti spolupráce s průmyslem a vytváření inovací.

CXI TUL

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Pragolab s.r.o.

Agilent Technologies

Bruker

Shimadzu Corporation

The increasing popularity of extra virgin olive oil (EVOO) and the increasing problem of food fraud have provided the need for quality and authenticity control. Typical problems are the mislabeling of protected designation of origin (PDO) or edible oil adulteration. In this presentation we give an overview about the capabilities of different mass spectrometric methods to accurately determine the PDO of EVOO.
<ul>
<li>Multi-class LC-MS and GC-MS methodologies together with statistical methods enable the discrimination between different PDOs, identifying potential origin markers.</li>
<li>The combined use of non-targeted and targeted approaches enhances the outcome of the study. GC-APCI-QTOF preserves the pseudo-molecular ion information, which is a great advantage and facilitates the identification.</li>
<li>Co-eluting isomers maybe PDO markers and these can be identified and characterized by timsTOF technology.</li>
<li>Rapid LC-free, magnetic resonance mass spectrometry (MRMS) analysis was used for mapping and quality control assessment of EVOO using statistical methods which allows for clustering according to geographical origin, harvesting year, cultivation practice and the oil production procedure.</li>
</ul>
<h5>Key Topics</h5>
<ul>
<li>Introduction to food authenticity using the example of EVOO and the application of new software tools, in combination with UHPLC-QTOF and GC-APCI-QTOF, to identify origin markers.</li>
<li>Introduction into timsTOF technology and the separation of isomeric markers by timsTOF.</li>
<li>Application of LC-free, magnetic resonance mass spectrometry (MRMS) for rapid quality control assessment of extra virgin olive oil.</li>
</ul>
<h5>Who should attend?</h5>
<ul>
<li>Scientist working in the field of food research and foodomics interested in determining authenticity and/or adulteration of edible oils.</li>
<li>Scientists wishing to learn about powerful new techniques to separate isobaric isomers by mass spectroscopic techniques.</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Dr. Carsten Baessmann
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Carsten Baessmann is responsible for the development of new mass spectrometry-based solutions in the applied markets. His responsibilities include managing collaborations with leading researchers in food, environmental, forensics and clinical analysis. He is also responsible for driving the necessary hardware and software development. Dr. Baessmann holds a PhD in physical chemistry from the Technical University of Munich in the development of new mass spectrometric and laser spectroscopic methods. He has held various management positions in research and development and application development at Bruker for 22 years.
</blockquote>

Pixabay/engin akyurt: Application of new mass spectrometric methods and workflows to determine authenticity of food

Application of new mass spectrometric methods and workflows to determine authenticity of food

High-resolution, accurate-mass (HRAM) mass spectrometers (MS) are a class of MS instrumentation with capability to resolve complex sample matrix and to allow identification of compounds by measuring their accurate masses.
In particular, those coupled to liquid chromatograph (HRAM LC/MS) have been used extensively for structural elucidation of unknown compounds primarily in chemical industry (impurity analysis) and biological researches (proteomics, metabolomics, lipidomics), but also increasingly in forensic science, food safety and environmental testing. Given the recent reduction of instrumentational cost, it will not take many more years until HRAM analysis becomes a versatile tool for all industries and researches. 
The key performance attribute underlying all application fields is mass measurement accuracy (MMA) as it affords molecular specificity and reduction of false positive results. MMA is given in the specification of HRAM instruments in parts-per-million (ppm), frequently stating a result of a set of representative measurements e.g. “&lt;1 ppm RMS”. However, this by itself does not convey how repeatably and reproducibly this MMA can be achieved. 
The webinar describes various metrics that are relevant to statistical interpretation of MMA, which explain why mass resolution of 30,000 is more than sufficient for mass measurement at sub-ppm accuracy. Using the Shimadzu LCMS-9030 quadrupole time-of-flight MS, the rationale and strength of instrument stability for consistently achieving sub-ppm MMA has been demonstrated in small molecules.
Learning objectives:
Discuss how various parameters affect the accuracy of mass measurement Demonstration of mass drift caused by temperature change Learn how to assess whether a HRAM MS is practically capable of measuring at sub-ppm mass accuracy
<blockquote>
Presenter: Atsuhiko (Ash) Toyama, PhD (MS Application Specialist, Analytical &amp; Measuring Instruments Division, Shimadzu Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Ash Toyama has 10 years of proteomics research experience. His areas of expertise include not only proteomics but also quantitative mass spectrometry with particular focus on bioanalysis, metabolomics and endocrinology. At Shimadzu Corporation he played roles in academic research collaborations, application development and specification development of mass spectrometers. Ash holds a Master of Science degree in Biochemistry from University of Cambridge, UK, and was granted a Ph.D. degree in Biological Sciences from University of Tokyo for his research on clinical proteomics.
</blockquote>

Shimadzu: Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS that stably sustains sub-ppm mass accuracy.

Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS that stably sustains sub-ppm mass accuracy.

Various metrics that are relevant to statistical interpretation of MMA, which explain why mass resolution of 30,000 is more than sufficient.

Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS

Vážení přátelé,
připravili jsme pro Vás sérii jedinečných bezplatných seminářů. které byly z důvodu preventivních opatření změněny na sérii webinářů.
Představení novinek v analytické instrumentaci bude prošpikováno řadou aplikačních řešení.
<h3>Program:</h3>
<h5>24. 03. 2020 od 10.00 hod</h5>
<ul>
<li>LC/MS kvantitativní analýza s iontovou mobilitou – Jan Buček</li>
<li>Stanovení reologických vlastností „nejen“ v průmyslové praxi – Petra Volfová</li>
</ul>
<h5>26. 03. 2020 od 10.00 hod</h5>
<ul>
<li>Charakterizace polydisperzních částic pomocí DLS – Anna Pleskačová</li>
<li>Svět moderních separačních technik a jejich zastřešující software – Jaroslav Novák</li>
</ul>
<h5>31. 03. 2020 od 10.00 hod</h5>
<ul>
<li>Novinky a trendy v přípravě vzorku + chromatografické kolony - Michaela Barycharová/Zuzana Snížková</li>
<li>Analýza povrchů materiálů – Pavel Janderka</li>
</ul>
<h5>02. 04. 2020 od 10.00 hod</h5>
<ul>
<li>ICP-MS: překonávání interferencí s trojitým kvadrupólem, teorie a aplikace – Lucie Krajcarová</li>
<li>Tipy a triky v charakterizaci minoritních organických nečistot - Lukáš Plaček</li>
</ul>
<h5>07. 04. 2020 od 10.00 hod</h5>
<ul>
<li>Automatizace v práci se vzorkem – Magdalena Voldřichová</li>
<li>UV a UV-VIS spektrofotometrie a její využití + Lyofilizace: kde všude nám může prospět – David Petráš</li>
</ul>
Prezentace jsou dostupné ke stažení <a href="https://www.pragolab.cz/udalosti/detail/222">na webu společnosti Pragolab</a> a prezentace z oblasti chromatografie a hmotnostní spektrometrie také v knihovnách <a href="https://gcms.cz/library?search=pragolab">LabRulezGCMS</a> a <a href="https://lcms.cz/library?search=Pragolab">LabRulezLCMS</a>.

Pragolab: QUANTITATION TODAY - série webinářů

QUANTITATION TODAY - série webinářů

In this seminar, we will discuss the regulatory requirements, the methods currently available, and the appropriate analytical techniques—such as GC/MS/MS or LC/MS/MS—to perform this analysis in a cGMP environment. We will also consider how other technologies, such as Q-TOF, can help prevent similar situations.
<blockquote>
Presenter: Antonio Chana - Product Specialist Liquid Phase Separation, Agilent Technologies
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Marcus Chadha - LC-MS Field Application Specialist, Agilent Technologies
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Soma Dasgupta - PhD Application Engineer, GC/GCMS, Agilent Technologies
</blockquote>

Agilent Technologies: Nitrosamine analysis in APIs and Medicines

Nitrosamine analysis in APIs and Medicines

Pharmaceutical impurities, specifically mutagenic impurities in APIs and drug products can significantly affect the stability and efficacy of the drug, and impact safety. Recently, several manufactured lots of Angiotensin II Receptor Blockers (Sartan) and Ranitidine drugs have been recalled due to the presence of high potency mutagenic impurities (nitrosamines) found in these products as a result of a manufacturing process change.
<h3>WHAT WILL YOU LEARN</h3>
<ul>
<li>Understand what mutagenic impurities are and why it&#39;s important to characterize and quantify them, even when present in trace amounts.</li>
<li>Understand the current regulatory guidelines for mutagenic impurity analysis in drug substance and product with an emphasis on nitrosamines in Angiotensin II Receptor Blockers (Sartan) and Ranitidine drug</li>
<li>Learn about approaches for the confident identification and quantification of nitrosamines in APIs and drugs</li>
</ul>
<h3>WHO SHOULD ATTEND</h3>
<ul>
<li>Laboratory managers</li>
<li>Chromatographers</li>
<li>Analytical chemists and scientists</li>
<li>New product developers</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Chander Mani (Application Engineer, Agilent Technologies)
</blockquote>

Agilent Technologies: LC/MS methods for the accurate determination of nitrosamines produced in the manufacture of APIs and drugs 

LCMS webináře se zaměřením na LC/HRMS - strana 71