<h4>2. výroční mezinárodní konference NETPHARM: Od špičkového vybavení k excelentním výsledkům v polovině cesty projektu</h4>Ve dnech 15.–16. dubna 2026 se v Kudowa-Zdróji, Polsku, uskutečnil druhý ročník mezinárodní výroční konference projektu „Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách“ (NETPHARM). Setkání, kterého se zúčastnilo více než 100 vědeckých pracovníků, potvrdilo, že po dvou letech realizace projekt úspěšně plní své ambiciózní cíle v oblasti propojování základního výzkumu s klinickou praxí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Vědecká excelence a mezinárodní přesah</h4>Odborný program konference se zaměřil na pokroky v pěti klíčových výzkumných záměrech (VZ1–VZ5), přičemž vedoucí jednotlivých sekcí prezentovali dosažené milníky, vědecké výsledky a synergie svých týmů za uplynulý rok. Za oblast farmaceutické a analytické chemie (VZ1) vystoupila prof. Kateřina Vávrová, zatímco pokroky ve farmakologii a toxikologii (VZ2) shrnul prof. František Štaud. Prof. Martin Hrubý prezentoval výsledky v oblasti nových systémů pro doručování léčiv a formulací (VZ3) a doc. Daniela Fialová (VZ4) představila v rámci geriatrické klinické farmacie výzkumné práce zaměřené na systematické přehledy literatury, algoritmy individualizované farmakoterapie a pilotní depreskribční intervence. Hodnocení aktivit v oblasti pokročilých in vitro a in silico přístupů ve vývoji léčiv (VZ5) přednesl doc. Tomáš Smutný. Mezi hlavními řečníky vystoupili se svými plenárními přednáškami například prof. Martin Hrubý s příspěvkem o stimul-citlivých polymerech pro biomedicínské aplikace nebo prof. František Švec, který se věnoval otázce využití monolitů v superkritické fluidní chromatografii pro separaci velkých biologicky aktivních molekul.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM - prof. František Švec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800">Významným přínosem byla účast členů Mezinárodní vědecké rady (ISAB) pod vedením prof. Marii da Conceição z univerzity v Portu. V rámci zvaných přednášek představili tito uznávaní odborníci nejnovější světové trendy: prof. Kevin A. Schug (University of Texas at Arlington) se věnoval charakterizaci pokročilých lékových forem, prof. Igor Lacík (Slovenská akademie věd) hovořil o využití polymerů v léčbě diabetu, prof. Søren Bak (University of Copenhagen) představil rostlinné přírodní produkty jako biopesticidy nové generace a prof. Michael Lämmerhofer (University of Tübingen) rozebral význam metabolomiky a lipidomiky v biomedicínském výzkumu.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: prof. Kevin A. Schug" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Konkrétní výsledky: 110 publikací a investice do infrastruktury</h4>Projekt NETPHARM, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), dosáhl k začátku roku 2026 významných milníků:<ul><li>Interdisciplinární odborný tým: Do výzkumné činnosti bylo v rámci projektu zapojeno přes 200 výzkumníků z řad zkušených i začínajících vědců.</li><li>Publikační činnost: Bylo vyprodukováno 110 odborných publikací, z nichž většina spadá do kategorie Q1.</li><li>Publicita, diseminace výsledků: Počet odborných příspěvků na mezinárodních konferencích (195) již nyní o 38 % překračuje původní plán.</li><li>Infrastruktura: Do výzkumných laboratoří bylo pořízeno 16 špičkových přístrojů v celkové hodnotě 37,5 milionu korun, včetně rentgenového difraktometru, konfokální mikroskopie či výpočetního serveru.</li><li>Audit: Úspěšně proběhla kontrola na místě ze strany MŠMT, která potvrdila hospodárnost využití dotačních prostředků.</li></ul><h4>Strategická doporučení pro budoucnost</h4>Na konferenci navázalo 17. dubna 3. zasedání rady ISAB v historických prostorách Karolina v Praze. Rada ocenila dynamiku spolupráce mezi institucemi, jako jsou Univerzita Karlova FaF UK a LF HK), VŠCHT, ústavy AV ČR (ÚOCHB a ÚMCH) a MU/CEITEC. Pro zbývající polovinu projektu odborníci doporučili ještě silnější zaměření na mezinárodní mobilitu projektových týmů, posílení synergií mezi jednotlivými týmy a zrychlení procesu podávání patentových přihlášek a zaměření na soft skills juniorních pracovníků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 3. zasedání rady ISAB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900">Networking a podpora talentů Kromě intenzivního vědeckého bloku nechyběl ani neformální program, který zahrnoval prohlídku Kudowy-Zdrój a společnou večeři. Důležitou součástí bylo ocenění nejlepších posterových prezentací mladých vědců, které podtrhuje důraz projektu na výchovu nové generace farmaceutických expertů. Mezi oceněnými byli Ing. Anna Tvrdá, Mgr. Mária Bajnoková a Mary Angelia Alfred, M.Sc.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: Ocenění nejlepších posterových prezentací" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><blockquote>„Projekt NETPHARM je v polovině své cesty a jasně ukazuje, že budování celostátní platformy excelence má smysl. Naše vědecké výstupy i modernizovaná pracoviště tvoří silný základ pro inovace, které v budoucnu přímo ovlivní kvalitu farmaceutické péče,“ zhodnotil setkání odborný manažer projektu prof. Petr Pávek.</blockquote>

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

<div>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</div><div><h5>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</h5>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.<h5>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</h5>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.Zjednodušeně řečeno: virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.<h5>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</h5>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s NIH a Rockefeller University a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.<h5>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</h5>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.<h5>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</h5>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z National Institutes of Health (NIH, Frederick) rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z Rockefeller University pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.<h5>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</h5>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR), a z CEITEC. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.<h5>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</h5>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.<h5>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</h5>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Separation Science

Metrohm

SelectScience

Titration and near-infrared spectroscopy in perfect synergy. Learn how you can monitor polymer production processes effectively.

NIRS and titration

Learn how you can monitor polymer production processes effectively.

Learn more about KF titration and the oven technique, the choice of a suitable reagent, and the difference between volumetric and coulometric titration.

Metrohm: Karl Fischer titration: Fundamentals

Karl Fischer titration: Fundamentals

Learn more about KF titration and the oven technique, the choice of a suitable reagent, and the difference between volumetric and coulometric titration.

Metrohm: Karl Fischer titration: Troubleshooting

Karl Fischer titration: Troubleshooting

For many years/decades, Karl Fischer (KF) titration and Hydranal™ reagents have been the solution of choice for measuring water content in all types of substances.
While modern KF titration is safe and easy to use, there are still some pitfalls when it comes to handling and maintenance that even experienced users may not be aware of.
By viewing this presentation you will learn...
<ul>
<li>what the correct combinations of instrument types and reagents are for KF titration and what will happen if they are not compatible
</li>
<li>how to perform titer determinations and system checks with different types of water standards
</li>
<li>how to calculate sample sizes
</li>
<li>how to select the optimal temperature for heating the sample in a KF oven
</li>
<li>how to protect your system against ambient moisture
</li>
<li>how to properly assemble, disassemble, clean, and store the titration equipment
</li>
</ul>
After viewing this presentation, you will know how to perform accurate Karl Fischer titrations, how to properly use and store your reagents, and how to use and maintain your titration equipment correctly.
<blockquote>
Presenter: Agnieszka Kossakowska (Hydranal Marketing Specialist, Honeywell Research Chemicals)
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Michael Margreth (Senior Product Specialist Titration, Metrohm International Headquarters, Switzerland)
</blockquote>

Separation Science: Everything You Need to Know About Karl Fischer Titration

Everything You Need to Know About Karl Fischer Titration

How to perform accurate Karl Fischer titrations, how to properly use and store your reagents, and how to use and maintain your titration equipment correctly.

Karl Fischer (KF) titration is an industry standard method for measuring water content in all types of substances.
Thanks to many innovations applied in this technique, nowadays KF titration can be fast, safe and easy to use.
Join this webinar and learn:
<ul>
<li>How to make Karl Fischer titration more convenient
</li>
<li>How to automate data transfer with Hydranal™ Smart Reagents for OMNIS and RFID technology
</li>
<li>How to increase throughput and analyze up to 175 samples completely unattended
</li>
<li>How to safely exchange Karl Fischer reagents with the OMNIS Solvent Module
</li>
<li>How to analyze difficult samples using gas extraction
</li>
<li>How to avoid common mistakes (standard and reagent handling)
</li>
</ul>
<blockquote>
Presdenter: Michael Margreth (Senior Product Specialist Titration, Metrohm International Headquarters, Switzerland)
</blockquote>
<blockquote>
Michael Margreth is a Senior Product Specialist for Karl Fischer Titration at Metrohm International Headquarters in Herisau, Switzerland. Previously, he worked as Application Specialist for Titration at Metrohm AG. He studied chemistry at the University of Basel, Switzerland and at the FHBB in Muttenz, Switzerland. He obtained his degree in chemistry and joined Metrohm in 2005.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Agnieszka Kossakowska (HYDRANAL Marketing Specialist, Honeywell Research Chemicals)
</blockquote>
<blockquote>
Agnieszka joined Honeywell in March 2016 as a marketing specialist providing technical support and on-site seminars for Honeywell’s Hydranal™ reagents for Karl Fischer titration. She has more than 10 years of experience in analytical chemistry and conducts trainings worldwide.
</blockquote>

Metrohm: Karl Fischer Titration on a Whole New Level with OMNIS

Karl Fischer Titration on a Whole New Level with OMNIS

How to make Karl Fischer titration more convenient.

This webinar will provide tips and tricks on troubleshooting in titration.

Titration: Troubleshooting

This webinar will provide tips and tricks on troubleshooting in titration.

Watch this webinar to learn about titration methods, titer determination, and sample preparation.

Titration: Fundamentals

Watch this webinar to learn about titration methods, titer determination, and sample preparation.

Titration is one of the most basic analytical methods for chemical analysis.
However, even power users sometimes struggle with the quality of their titrations. In this expert webinar, we explore the basics of volumetric titration and present tips and advice to help you make sure that your titration results are always precise and reproducible. The following topics will be addressed:
What is the most suitable titration method for my sample or sample matrix?
<ul>
<li>Photometric vs. potentiometric titration
</li>
<li>Direct vs. back (residual) titration
</li>
<li>End point vs. equivalent point titration
</li>
</ul>
Hardware selection
<ul>
<li>Sensor/burette size/stirrer</li>
</ul>
Reagent selection
<ul>
<li>Buffer solutions/titrant/standard reference reagents</li>
</ul>
Method development &amp; validation
<ul>
<li>Titration modes &amp; parameters
</li>
<li>Method validation (selectivity, linearity, accuracy &amp; reproducibility)
</li>
</ul>
Key learning objectives
<ul>
<li>How to select the proper hardware and the right chemistry for your titrations
</li>
<li>How to optimize titration performance depending on your application
</li>
<li>How to verify the suitability and accuracy of a titration method
</li>
<li>How to convert manual titration methods into automated procedures
</li>
</ul>
Who should attend?
This webinar will be of particular interest to people in charge of developing or qualifying volumetric titrations, especially lab technicians, lab managers and quality assurance professionals
<blockquote>
Presenter: Dr. Christian Haider (Head of Competence Center Titration, Metrohm AG)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Christian Haider joined Metrohm AG in the year 2002 as Application Specialist Titration. As Head of the Competence Center Titration he leads a team of product managers, product specialists and application chemists for all different titration techniques, pH and conductivity measurement, titration automation and software.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Angela Schwehn (Chemical Laboratory Technician, Merck KGaA, Darmstadt, Germany)
</blockquote>
<blockquote>
Angela Schwehn is a chemical laboratory technician in the Life Science R&amp;D department at Merck KGaA, Darmstadt, Germany. She has more than 15 years of experience in modern volumetric titration and Karl Fischer titration and is responsible for the development of new reagents and standards in the field of volumetric titration and Karl Fischer titration.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Sarah Thomas (Editorial Team, SelectScience)
</blockquote>
<blockquote>
Sarah studied biology at the University of Bath, UK, and has worked in the Pharmaceutical Sciences Department of St. Jude Children’s Research Hospital, Memphis. As a member of the Editorial team, Sarah plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Ellie Abbott (Editorial Team, SelectScience)
</blockquote>
<blockquote>
Ellie studied biochemistry at the University of Nottingham, UK, and has previous experience working in management consultancy. As a member of the Editorial team, she now plays an integral role in shaping the content on SelectScience.
</blockquote>

Metrohm: Volumetric titration: A step-by-step guide to correct results

Volumetric titration: A step-by-step guide to correct results

The basics of volumetric titration and present tips and advice to help you make sure that your titration results are always precise and reproducible.

Volumetric titration: A step-by-step guide to correct result

In most laboratories, the age of manual titrations is over. Good so: Modern, digital autotitrators support users with various features that help reduce errors and optimize titration results.
However, even routine users are sometimes struggling with the basics, e.g., which kind of electrode to choose for which titration, which titration mode to select for which matrix, or how to make sure results are properly evaluated by the device.
In this presentation, we focus on how to get the basics of titration right so you can always trust your results:
<ul>
<li>How to select the right hardware for your titration (electrode, burette size, stirrer)
</li>
<li>How to handle your hardware properly (this is critical!)
</li>
<li>How to choose the correct settings and parameters on your autotitrator, depending on your matrix and method
</li>
<li>How endpoints are evaluated correctly and how to optimize endpoint evaluation
</li>
<li>Troubleshooting: What to do in case you get incorrect results
</li>
</ul>
This presentation is intended for all users of potentiometric titrators, chemists developing titration applications, laboratory managers – simply everyone who is interested in modern titration.
<blockquote>
Presenter: ChristianHaiderWebDr. Christian Haider (Head of Competence Center Titration, Metrohm AG)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Haider joined Metrohm AG in the year 2002 as Application Specialist Titration. As Head of the Competence Center Titration he leads a team of Product Managers, Product Specialists and Application Chemists for all different titration techniques, pH and conductivity measurement, titration automation and software.
</blockquote>

Metrohm: How to Improve Your Titration Results – Optimizing Performance and Troubleshooting

How to Improve Your Titration Results – Optimizing Performance and Troubleshooting

How to get the basics of titration right so you can always trust your results.

How to Improve Your Titration Results & Troubleshooting

Have you ever wondered how the quality of your sensor can influence your titration results?
In this webinar, Dr. Sabrina Gschwind, sensors product manager at Metrohm, will detail proper sensor maintenance and how you can check and monitor the performance of your unit. In addition, you will receive tips and tricks to increase the quality of your titration results and thus avoid wasting time on tedious root cause analysis and instrument downtime due to sensor failure.
Key Learning Objectives:
<ul>
<li>Learn which component of a sensor has which function
</li>
<li>Learn how to clean, maintain, and store the most commonly used titration sensors
</li>
<li>Understand how the sensor can influence your titration results
</li>
<li>Gain the know-how to overcome the most common titration errors
</li>
</ul>
Who should attend?
Everybody involved in performing potentiometric or photometric titrations and who wishes to gain more in-depth knowledge about which sensors to use, sensor maintenance, storage, as well as tips and tricks for best titration results.
<blockquote>
Presenter: Sabrina Gschwind (Product Manager Sensors, Metrohm AG)
</blockquote>
<blockquote>
Sabrina has been working at Metrohm International Headquarters for almost 5 years, initially in the application lab developing tailor-made applications. Since 2016, Sabrina has been the product manager responsible for the Metrohm sensor portfolio, which includes pH, metal and ion-selective electrodes, and photometric sensors as well as conductivity measuring cells. In this role, she is not only taking care of the entire product lifecycle, but also provides support and training for sensors.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Dr. Matthew McArdle (Editor, SelectScience)
</blockquote>
<blockquote>
Matthew McArdle is a member of the editorial team at SelectScience and plays a key role in content production, specializing in molecular biology and biochemistry fields. He has a Ph.D. from Leeds University, where he researched the effects of promoter-driven gene expression on vascular smooth muscle cell growth.
</blockquote>

Metrohm: Avoid titration mistakes through best practice sensor handling

Avoid titration mistakes through best practice sensor handling

Proper sensor maintenance and how you can check and monitor the performance of your unit.

LCMS webináře se zaměřením na Titrace - strana 6