Eliška Zgarbová je absolventkou Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, kde vystudovala Biotechnologie a genové inženýrství a následně se v doktorském studiu věnovala molekulární a buněčné biologii, zejména výzkumu Aryl uhlovodíkového receptoru (AhR). Během studia získala řadu prestižních ocenění – stala se vítězkou Studentské vědecké soutěže O cenu děkana (2023), uspěla ve vědecké soutěži FameLab (3. místo, 2024) a obdržela také Cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty. Dnes působí jako postdoktorandka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a v ICRC FNUSA, kde se zaměřuje na výzkum nádorových onemocnění a střevních zánětů s využitím 3D modelů organoidů.Elišku Zgarbovou představujeme při příležitosti veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe, které se konalo včera na přírodovědecké fakultě.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Pr_F_UPOL_Ota_Blahousek_Eliska_Zgarbova_Nebojte_se_mejte_velke_cile_a_vystupte_ze_sve_komfortni_zony_a165d96f37.jpg" alt="PřF UPOL/Ota Blahoušek: Eliška Zgarbová: Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Pr_F_UPOL_Ota_Blahousek_Eliska_Zgarbova_Nebojte_se_mejte_velke_cile_a_vystupte_ze_sve_komfortni_zony_a165d96f37.jpg 208w," sizes="100vw" width="1280" height="960"><h5 style="text-align:justify;">Kde v&nbsp;současnosti pracujete a jaká je Vaše pracovní pozice?</h5>Po absolvování doktorského studia na Univerzitě Palackého v&nbsp;Olomouci jsem se přesunula do Brna, kde pracuji na pozici Postdoctoral Researcher ve Výzkumné skupině Michala Masaříka na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity a v&nbsp;Mezinárodním centru klinického výzkumu (ICRC FNUSA).Ve své práci se věnuji dvěma hlavním směrům – a to konkrétně výzkumu nádorových onemocnění a výzkumu střevních zánětů. Obě tyto vědní oblasti spolu mohou velmi úzce souviset. Například chronický zánět je považován za významný rizikový faktor pro vznik prekanceróz, což jsou tkáňové změny, které mají zvýšenou tendenci se přeměnit až v&nbsp;samotný nádor. Ve svém výzkumu se zaměřuji na využití 3D laboratorních modelů, tzv. organoidů, které nám umožňují velmi věrně modelovat konkrétní onemocnění přímo v naší&nbsp;laboratoři. Na Univerzitě Palackého však nadále působím jako Ambasadorka Nadačního fondu UP.<h5 style="text-align:justify;">Jak jste tuto pracovní pozici získala?</h5>V&nbsp;závěru svého Ph.D. studia jsem samozřejmě začala uvažovat nad otázkou „Co bude dál“. Věděla jsem, že výzkumnému směru, ke kterému mě dovedla má studia na Univerzitě Palackého, bych se chtěla věnovat i v&nbsp;budoucnu. A proto jsem začala hledat laboratoře a výzkumné týmy, které se právě těmto oblastem věnují (ať už výzkumu rakoviny nebo střevním zánětům). Velmi mě svou prací zaujala právě výzkumná skupina pana profesora Michala Masaříka.Při přípravě obhajoby disertační práce je důležitým krokem také výběr oponentů. Tuto roli by měl zastávat odborník s dlouhodobými zkušenostmi v dané oblasti. Svého školitele, docenta Radima Vrzala, jsem proto požádala, zda by bylo možné oslovit profesora Michala Masaříka jako jednoho z oponentů. Tato možnost byla následně projednána s vedením katedry i členy oborové rady a byla schválena. Profesor Masařík se tak stal jedním z oponentů mé disertační práce. Je přitom důležité dodat, že jsme se před obhajobou osobně neznali a profesor netušil, kdo jsem.Po úspěšném složení státní doktorské zkoušky a obhajobě disertační práce za mnou pan profesor Masařík přišel se slovy: „Moc Vám gratuluji! A co máte v&nbsp;plánu dál?“&nbsp; A ze mě vypadlo: „No, to je super, že se ptáte…“ Má obhajoba probíhala v&nbsp;říjnu roku 2024. V&nbsp;listopadu jsme se panem profesorem domluvili na osobním setkání na LF MUNI, následně proběhly ještě další 2 schůzky a v&nbsp;lednu roku 2025 jsem nastupovala na Masarykovu univerzitu a ICRC FNUSA jako nový člen jeho týmu.Podotýkám, že jsem si mimo jiné poslala i několik životopisů do jiných výzkumných skupin a tato varianta nebyla jediná, na kterou bych spoléhala. Mým velkým přáním však bylo pokusit dostat zaměstnání právě v&nbsp;této výzkumní skupině. Byl to samozřejmě obrovský risk a tehdy jsem byla přesvědčená, že šance, že se to povede, je opravdu velmi malá. Bylo opravdu obrovské štěstí, že pan profesor měl ve svém týmu zrovna volnou kapacitu. Zpětně, když to sepisuji, tak mi to přijde jako naprosto neuvěřitelný příběh.<h5 style="text-align:justify;">&nbsp;Jaké byly Vaše první zkušenosti při nástupu?</h5>Celý proces nástupu do nového zaměstnání hodnotím velmi pozitivně – jak z pohledu HR a organizace nástupního procesu, tak z hlediska přijetí mě jako nového člena týmu. Velmi si vážím důvěry, kterou mi pan profesor projevil, a příležitosti navázat na své dosavadní projekty a dále je rozvíjet. Díky dlouhodobé spolupráci s předními lékařskými pracovišti, jako jsou Fakultní nemocnice Motol a Na Homolce, Masarykův onkologický ústav, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně či Fakultní nemocnice Brno, mám možnost pracovat se vzorky reálných pacientů. Můj výzkum se tak přirozeně posouvá od základního směrem ke klinickému. Zkušenosti jsou tedy od prvního dne až do toho dnešního velmi pozitivní.<h5 style="text-align:justify;">Co považujete za největší přínos studia pro Váš profesní start?</h5>Nejvíce si cením toho, jak komplexně dokáže Univerzita Palackého své absolventy připravit na budoucí profesní dráhu. Moje Alma mater mi poskytla řadu neocenitelných zkušeností, které dnes v pracovním životě využívám prakticky denně.Zvlášť bych chtěla vyzdvihnout důraz na praktickou připravenost. Už od bakalářského studia byla výuka silně orientovaná na praxi, díky čemuž jsem si osvojila řadu molekulárně-biologických metod nejen teoreticky, ale především prakticky. Součástí studia byla také častá prezentace výsledků, jak před spolužáky, tak před širším odborným publikem včetně zahraničních pracovníků, a tedy v angličtině. Tehdy jsem tuto zkušenost možná nedokázala plně docenit, dnes ale vím, že mi zásadně pomohla rozvinout prezentační dovednosti i schopnost pracovat se stresem.Velmi si také vážím přístupu pana docenta Vrzala, který nás od počátku vnímal jako součást vědeckého týmu a systematicky nás vedl k samostatnosti. Motivoval nás k tomu, abychom byli schopni v budoucnu nejen realizovat vlastní výzkum, ale také vést vlastní tým.Mé původní pracoviště – Katedra buněčné biologie a genetiky – stejně jako Přírodovědecká fakulta UP a celá univerzita mě podpořily i v mnoha dalších oblastech. Ať už šlo o možnost absolvovat zahraniční stáž v Los Angeles, podporu studentského projektu Nadačním fondem UP, motivaci věnovat se popularizaci vědy prostřednictvím platformy Talentovaný Palacký, účast v intenzivním kurzu Leadership Matters!, příležitost sdílet svou vědeckou cestu ve fakultním podcastu nebo nominaci na Cenu ministra školství pro vynikající studenty.<h5 style="text-align:justify;">Co byste doporučila studentům, kteří se poprvé ucházejí o práci?</h5>Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny. Je také potřeba investovat velké množství času do vytvoření životopisu a motivačního dopisu a nebrat to na lehkou váhu. Nebojte se kontaktovat přímo vedoucího dané výzkumné skupiny nebo pracoviště, ve kterém byste chtěli pracovat. A to i přes to, že jste zrovna nikde v&nbsp;online prostředí nenašli, že by měli volné kapacity. Take a leap of faith.

 Eliška Zgarbová: Nebojte se, mějte velké cíle a vystupte ze své komfortní zóny 

Vědecký tým Ostravské univerzity může nově využívat unikátní systém, který umožňuje v reálném čase sledovat interakci mezi biomolekulami. Přístroj inQuiQ jim pomáhá získat přesnější informace o průběhu, rychlosti i mechanismu těchto vazeb a výrazně rozšiřuje možnosti výzkumu.Vědci a vědkyně Ostravské univerzity získali unikátního pomocníka. Nový přístroj inQuiQ v hodnotě 2 milionů korun jim umožní detailněji mapovat interakce mezi biomolekulami. Zařízení umí v reálném čase zaznamenat do křivek provázání molekul i průběh interakce. Oproti běžné praxi se navíc výzkumníci obejdou bez nutnosti značení molekul, které může ovlivňovat výsledky.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Udalosti_Ostrava_OU_ziskala_unikatni_system_pro_sledovani_interakce_mezi_biomolekulami_23c602302e.jpg" alt="Události Ostrava: Ostravská univerzita získala unikátní systém pro sledování interakce mezi biomolekulami" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Udalosti_Ostrava_OU_ziskala_unikatni_system_pro_sledovani_interakce_mezi_biomolekulami_23c602302e.jpg 208w," sizes="100vw" width="2048" height="1536">„Dříve jsme často viděli až konečný výsledek. Teď můžeme sledovat celý děj, kdy se molekuly začnou spojovat, jak rychle se vazba vytváří a jak pevná ve skutečnosti je. Je to podobné, jako když místo jediné fotografie dostanete celý film. Právě to nám umožní lépe porozumět mechanismům, které za těmito interakcemi stojí. Jsme moc rádi, že se nám zařízení povedlo získat,“ říká docent Petr Pečinka z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (KBE PřF OU).Nový přístroj týmy využijí ke studiu interakcí proteinů s DNA a dalšími biomolekulami, k ověřování jejich vazeb i ke sledování podmínek, které se do tohoto průběhu promítají. Technologie navíc umožňuje získat větší množství dat z menšího objemu vzorků a sledovat více dějů současně....

Ostravská univerzita získala unikátní systém pro sledování interakce mezi biomolekulami

Soutěž o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie byla i letos nedílnou součástí lednového zasedání Hlavního výboru <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/7">Spektroskopické společnosti</a>. Letošní ročník hostila tradičně <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/15">Univerzita Pardubice</a> a do soutěže bylo přihlášeno dvacet soutěžících, z toho sedm v kategorii A a třináct v kategorii B. Počet přihlášených prací tak znovu potvrdil, že tato soutěž zůstává pro mladé autory atraktivní a stabilně vyhledávanou příležitostí k odborné prezentaci.&nbsp;Nad průběhem soutěže dohlížela čestná předsedkyně doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. Samotný program pak dobře ukázal šíři současného spektroskopického výzkumu, přičemž jednotlivé směry a metody byly zastoupeny poměrně vyrovnaně. Soutěžní blok navíc nepředstavoval pouze přehled jednotlivých výsledků, ale poskytl i přehled o rozmanitosti metodických přístupů a aplikací současné spektroskopie.V kategorii A, zaměřené na diplomové práce, porota udělila první místo Ing. Janě Knytlové z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/11">Vysoké školy chemicko-technologické v Praze</a> za práci na téma „Ambientní hmotnostní spektrometrie pro analýzu selektivních modulátorů androgenního receptoru“. Druhé místo získal Filip Jozefov z <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/62">Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR</a> za práci „Predikce molekul z vícestupňové hmotnostní spektrometrie pomocí grafových neuronových sítí a AI modelu DreaMS“ a třetí místo pak Mgr. Lucie Březinová z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Začlenění stříbrných nanostruktur do kapilárního prostředí pro detekci povrchem zesílenou Ramanovu spektrometrii“.V kategorii B publikovaných prací obsadil první místo Dr. rer. nat. Marius Constantin Chirita Mihaila z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze za práci „Light-based Aberration Correction in Electron Optics for Advanced Spectroscopic Applications“. Na druhém místě se umístila Mgr. Markéta Bosáková, Ph.D. z Ústavu chemie <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://icpms.cz/companies/12">Masarykovy univerzity</a> za práci „Acoustic spectroscopy of laser-induced plasma“ a třetí místo obsadil Mgr. et Mgr. Vít Pavelka, Ph.D. z Ústavu analytické chemie AV ČR za práci „Povrchem zesílená Ramanova spektroskopie snadno a spolehlivě“.Soutěž opět potvrdila svou roli důležité platformy pro prezentaci kvalitních prací mladých autorů a pro odbornou diskusi napříč spektroskopickými obory. Poděkování patří všem soutěžícím za předložené práce, hodnotitelům za pečlivé posouzení příspěvků a oceněným autorům náleží blahopřání k dosaženým výsledkům.<h3>Kategorie A - 2. místo</h3><h4>Predikce molekul z vícestupňové hmotnostní spektrometrie pomocí grafových neuronových sítí a AI modelu DreaMS</h4><ul><li>Mgr. Filip Jozefov (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Skupina Tomáše Pluskala)</li><li>E-mail: filip.jozefov@uochb.cas.cz</li></ul>Metabolomika je vědní disciplína zaměřená na identifikaci a kvantifikaci malých molekul, které řídí biologické systémy. Přesto zůstává značná část těchto molekul dosud neznámá. Hlavní technologií pro strukturální identifikaci metabolitů ve velkém měřítku je tandemová hmotnostní spektrometrie (MS2). Interpretace jejích spekter je však často nejednoznačná a neúplná, a proto většina dat zůstává bez anotace, tzv. dark metabolome tak zůstává z velké části neprozkoumaný. I když strojové učení v posledních letech významně pokročilo, současné modely obvykle pracují pouze s jedním stupněm fragmentace (MS2), což omezuje jejich schopnost zachytit detailnější informace o molekulární struktuře.&nbsp;V této práci navrhujeme nový směr: využití vícestupňových fragmentačních dat (multi-stage MSn), při nichž dochází k postupnému štěpení již fragmentovaných molekul. Tento přístup umožňuje získat detailnější pohled na molekulární strukturu a tím zpřesnit anotaci. Na rozdíl od konvenční hmotnostní spektrometrie, která molekulu fragmentuje pouze jednou (MS2), metoda MSn fragmentuje produkty předchozích štěpení, čímž vytváří hierarchický fragmentační strom namísto jednoho spektra. Klíčové je, že MSn je plně kompatibilní se stávajícími MS2 pracovními postupy, rozšiřuje je, nikoli nahrazuje. V minulosti se MSn data využívala jen výjimečně kvůli složitosti akvizice a veřejné knihovny hmotnostních spekter prakticky neobsahovaly data nad rámec MS2 (Brungs C. et al., Nat. Methods 2025).&nbsp;Za účelem prozkoumání tohoto přístupu jsme vyvinuli první neuronové modely trénované přímo na MSn spektrech. Tyto modely kombinují pokročilé grafové neuronové sítě a velký AI model pro hmotnostní spektrometrii DreaMS (Bushuiev R. et al., Nat. Biotechnol. 2025). Modely jsme otestovali ve dvou klíčových úlohách: (1) zpětné vyhledávání molekulární struktury z množiny kandidátů a (2) de novo generování struktur.&nbsp;Naše výsledky ukazují, že vícestupňová fragmentace zvyšuje přesnost vyhledávání až desetkrát oproti konvenčním MS2 metodám. Navíc hlubší úrovně MSn poskytují výrazně bohatší a informativnější reprezentace hmotnostních spekter, což potvrzuje analýza pomocí centered kernel alignment (Kornblith S. et al., ICML 2019).&nbsp;Pro podporu dalšího výzkumu a srovnatelnosti metod jsme vytvořili MassSpecGymMSn, první otevřený benchmark pro molekulární anotaci založenou na MSn datech. Tento benchmark poskytuje jednotný rámec pro férové a reprodukovatelné porovnávání různých přístupů a zahrnuje 16 476 fragmentačních stromů (až do úrovně MS5) a více než dva miliony anotovaných hmotnostních spekter, včetně nástrojů pro předzpracování.&nbsp;Tato práce již byla prezentována na několika mezinárodních konferencích, včetně ICMB/ECCB 2025 (Liverpool, UK), kde získala cestovní grant, a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/events/771">konference Metabolomics Society 2025</a> (Praha). Autor rovněž přednesl přednášku na EPFL Summer School (Lausanne, Švýcarsko).&nbsp;Projekt byl dále podpořen grantem MISTI, který umožnil pokračování spolupráce v laboratoři Dr. Connora Coleyho na MIT. Získal rovněž doktorandské stipendium a fellowship od společnosti Enveda Therapeutics (Boulder, USA).&nbsp;V současnosti rozšiřujeme naši datovou sadu více než pětinásobně a aplikujeme vyvinuté modely na reálné případové studie. Tyto aktivity představují klíčový krok v našem úsilí, které ve spolupráci s mezinárodními partnery směřuje k rozšíření dosahu a dopadu výzkumu. Naše práce tak posouvá hranice moderní metabolomiky založené na datech a umělé inteligenci a má potenciál urychlit vývoj léčiv, objasnit biosyntetické dráhy a podpořit pokrok v diagnostice.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/SSJMM_Filip_Jozefov_Obr_1_a_Uspesnost_modelu_napric_stupni_fragmentace_b_Rozlozeni_monoisotopickych_hmot_napric_spektralnimi_knihovnami_c_Zacleneni_vyvinutych_nastroju_do_vyzkumneho_procesu_2de84bb38f.jpg" alt="Filip Jozefov: Obr. 1. (a) Úspěšnost modelu napříč stupni fragmentace. Graf ukazuje, jak se přesnost modelu zlepšuje při trénování na hlubších fragmentačních stromech. Nejlepších výsledků je dosaženo při použití AI modelu DreaMS pro reprezentaci hmotnostních spekter a dat až do úrovně MS4, kdy top-20 hit rate dosahuje 45 %, což představuje přibližně čtyřnásobné zlepšení oproti modelu trénovanému pouze na MS2. (b) Rozložení monoisotopických hmot napříč spektrálními knihovnami. Žlutá část histogramu představuje veřejně dostupné molekuly, tmavě modrá část molekuly přidané v rámci této práce a světle modrá oblast molekuly aktuálně měřené. Červený obrys zvýrazňuje sloučeniny naměřené ve skupině Tomáše Pluskala na ÚOCHB. (c) Začlenění vyvinutých nástrojů do výzkumného procesu. Schéma ukazuje, jak nástroje vyvinuté v rámci této práce přispívají k vědeckým objevům. AI model PhantoMS zpracovává MSn data a predikuje nejpravděpodobnější molekulární struktury, které lze následně experimentálně ověřit při identifikaci bioaktivních sloučenin." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_SSJMM_Filip_Jozefov_Obr_1_a_Uspesnost_modelu_napric_stupni_fragmentace_b_Rozlozeni_monoisotopickych_hmot_napric_spektralnimi_knihovnami_c_Zacleneni_vyvinutych_nastroju_do_vyzkumneho_procesu_2de84bb38f.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="851">

Výsledky soutěže o nejlepší práci mladých autorů v oboru spektroskopie 2025 - 2. místo v Kategorii A

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti. SSJMM byl založena roku 1949.

Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Agilent Technologies

Bruker

Shimadzu Corporation

The increasing popularity of extra virgin olive oil (EVOO) and the increasing problem of food fraud have provided the need for quality and authenticity control. Typical problems are the mislabeling of protected designation of origin (PDO) or edible oil adulteration. In this presentation we give an overview about the capabilities of different mass spectrometric methods to accurately determine the PDO of EVOO.
<ul>
<li>Multi-class LC-MS and GC-MS methodologies together with statistical methods enable the discrimination between different PDOs, identifying potential origin markers.</li>
<li>The combined use of non-targeted and targeted approaches enhances the outcome of the study. GC-APCI-QTOF preserves the pseudo-molecular ion information, which is a great advantage and facilitates the identification.</li>
<li>Co-eluting isomers maybe PDO markers and these can be identified and characterized by timsTOF technology.</li>
<li>Rapid LC-free, magnetic resonance mass spectrometry (MRMS) analysis was used for mapping and quality control assessment of EVOO using statistical methods which allows for clustering according to geographical origin, harvesting year, cultivation practice and the oil production procedure.</li>
</ul>
<h5>Key Topics</h5>
<ul>
<li>Introduction to food authenticity using the example of EVOO and the application of new software tools, in combination with UHPLC-QTOF and GC-APCI-QTOF, to identify origin markers.</li>
<li>Introduction into timsTOF technology and the separation of isomeric markers by timsTOF.</li>
<li>Application of LC-free, magnetic resonance mass spectrometry (MRMS) for rapid quality control assessment of extra virgin olive oil.</li>
</ul>
<h5>Who should attend?</h5>
<ul>
<li>Scientist working in the field of food research and foodomics interested in determining authenticity and/or adulteration of edible oils.</li>
<li>Scientists wishing to learn about powerful new techniques to separate isobaric isomers by mass spectroscopic techniques.</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Dr. Carsten Baessmann
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Carsten Baessmann is responsible for the development of new mass spectrometry-based solutions in the applied markets. His responsibilities include managing collaborations with leading researchers in food, environmental, forensics and clinical analysis. He is also responsible for driving the necessary hardware and software development. Dr. Baessmann holds a PhD in physical chemistry from the Technical University of Munich in the development of new mass spectrometric and laser spectroscopic methods. He has held various management positions in research and development and application development at Bruker for 22 years.
</blockquote>

Pixabay/engin akyurt: Application of new mass spectrometric methods and workflows to determine authenticity of food

Application of new mass spectrometric methods and workflows to determine authenticity of food

High-resolution, accurate-mass (HRAM) mass spectrometers (MS) are a class of MS instrumentation with capability to resolve complex sample matrix and to allow identification of compounds by measuring their accurate masses.
In particular, those coupled to liquid chromatograph (HRAM LC/MS) have been used extensively for structural elucidation of unknown compounds primarily in chemical industry (impurity analysis) and biological researches (proteomics, metabolomics, lipidomics), but also increasingly in forensic science, food safety and environmental testing. Given the recent reduction of instrumentational cost, it will not take many more years until HRAM analysis becomes a versatile tool for all industries and researches. 
The key performance attribute underlying all application fields is mass measurement accuracy (MMA) as it affords molecular specificity and reduction of false positive results. MMA is given in the specification of HRAM instruments in parts-per-million (ppm), frequently stating a result of a set of representative measurements e.g. “&lt;1 ppm RMS”. However, this by itself does not convey how repeatably and reproducibly this MMA can be achieved. 
The webinar describes various metrics that are relevant to statistical interpretation of MMA, which explain why mass resolution of 30,000 is more than sufficient for mass measurement at sub-ppm accuracy. Using the Shimadzu LCMS-9030 quadrupole time-of-flight MS, the rationale and strength of instrument stability for consistently achieving sub-ppm MMA has been demonstrated in small molecules.
Learning objectives:
Discuss how various parameters affect the accuracy of mass measurement Demonstration of mass drift caused by temperature change Learn how to assess whether a HRAM MS is practically capable of measuring at sub-ppm mass accuracy
<blockquote>
Presenter: Atsuhiko (Ash) Toyama, PhD (MS Application Specialist, Analytical &amp; Measuring Instruments Division, Shimadzu Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Ash Toyama has 10 years of proteomics research experience. His areas of expertise include not only proteomics but also quantitative mass spectrometry with particular focus on bioanalysis, metabolomics and endocrinology. At Shimadzu Corporation he played roles in academic research collaborations, application development and specification development of mass spectrometers. Ash holds a Master of Science degree in Biochemistry from University of Cambridge, UK, and was granted a Ph.D. degree in Biological Sciences from University of Tokyo for his research on clinical proteomics.
</blockquote>

Shimadzu: Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS that stably sustains sub-ppm mass accuracy.

Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS that stably sustains sub-ppm mass accuracy.

Various metrics that are relevant to statistical interpretation of MMA, which explain why mass resolution of 30,000 is more than sufficient.

Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS

In this seminar, we will discuss the regulatory requirements, the methods currently available, and the appropriate analytical techniques—such as GC/MS/MS or LC/MS/MS—to perform this analysis in a cGMP environment. We will also consider how other technologies, such as Q-TOF, can help prevent similar situations.
<blockquote>
Presenter: Antonio Chana - Product Specialist Liquid Phase Separation, Agilent Technologies
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Marcus Chadha - LC-MS Field Application Specialist, Agilent Technologies
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Soma Dasgupta - PhD Application Engineer, GC/GCMS, Agilent Technologies
</blockquote>

Agilent Technologies: Nitrosamine analysis in APIs and Medicines

Nitrosamine analysis in APIs and Medicines

Pharmaceutical impurities, specifically mutagenic impurities in APIs and drug products can significantly affect the stability and efficacy of the drug, and impact safety. Recently, several manufactured lots of Angiotensin II Receptor Blockers (Sartan) and Ranitidine drugs have been recalled due to the presence of high potency mutagenic impurities (nitrosamines) found in these products as a result of a manufacturing process change.
<h3>WHAT WILL YOU LEARN</h3>
<ul>
<li>Understand what mutagenic impurities are and why it&#39;s important to characterize and quantify them, even when present in trace amounts.</li>
<li>Understand the current regulatory guidelines for mutagenic impurity analysis in drug substance and product with an emphasis on nitrosamines in Angiotensin II Receptor Blockers (Sartan) and Ranitidine drug</li>
<li>Learn about approaches for the confident identification and quantification of nitrosamines in APIs and drugs</li>
</ul>
<h3>WHO SHOULD ATTEND</h3>
<ul>
<li>Laboratory managers</li>
<li>Chromatographers</li>
<li>Analytical chemists and scientists</li>
<li>New product developers</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Chander Mani (Application Engineer, Agilent Technologies)
</blockquote>

Agilent Technologies: LC/MS methods for the accurate determination of nitrosamines produced in the manufacture of APIs and drugs 

LCMS webináře se zaměřením na LC/TOF - strana 49