<h4>2. výroční mezinárodní konference NETPHARM: Od špičkového vybavení k excelentním výsledkům v polovině cesty projektu</h4>Ve dnech 15.–16. dubna 2026 se v Kudowa-Zdróji, Polsku, uskutečnil druhý ročník mezinárodní výroční konference projektu „Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách“ (NETPHARM). Setkání, kterého se zúčastnilo více než 100 vědeckých pracovníků, potvrdilo, že po dvou letech realizace projekt úspěšně plní své ambiciózní cíle v oblasti propojování základního výzkumu s klinickou praxí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Vědecká excelence a mezinárodní přesah</h4>Odborný program konference se zaměřil na pokroky v pěti klíčových výzkumných záměrech (VZ1–VZ5), přičemž vedoucí jednotlivých sekcí prezentovali dosažené milníky, vědecké výsledky a synergie svých týmů za uplynulý rok. Za oblast farmaceutické a analytické chemie (VZ1) vystoupila prof. Kateřina Vávrová, zatímco pokroky ve farmakologii a toxikologii (VZ2) shrnul prof. František Štaud. Prof. Martin Hrubý prezentoval výsledky v oblasti nových systémů pro doručování léčiv a formulací (VZ3) a doc. Daniela Fialová (VZ4) představila v rámci geriatrické klinické farmacie výzkumné práce zaměřené na systematické přehledy literatury, algoritmy individualizované farmakoterapie a pilotní depreskribční intervence. Hodnocení aktivit v oblasti pokročilých in vitro a in silico přístupů ve vývoji léčiv (VZ5) přednesl doc. Tomáš Smutný. Mezi hlavními řečníky vystoupili se svými plenárními přednáškami například prof. Martin Hrubý s příspěvkem o stimul-citlivých polymerech pro biomedicínské aplikace nebo prof. František Švec, který se věnoval otázce využití monolitů v superkritické fluidní chromatografii pro separaci velkých biologicky aktivních molekul.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM - prof. František Švec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800">Významným přínosem byla účast členů Mezinárodní vědecké rady (ISAB) pod vedením prof. Marii da Conceição z univerzity v Portu. V rámci zvaných přednášek představili tito uznávaní odborníci nejnovější světové trendy: prof. Kevin A. Schug (University of Texas at Arlington) se věnoval charakterizaci pokročilých lékových forem, prof. Igor Lacík (Slovenská akademie věd) hovořil o využití polymerů v léčbě diabetu, prof. Søren Bak (University of Copenhagen) představil rostlinné přírodní produkty jako biopesticidy nové generace a prof. Michael Lämmerhofer (University of Tübingen) rozebral význam metabolomiky a lipidomiky v biomedicínském výzkumu.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: prof. Kevin A. Schug" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Konkrétní výsledky: 110 publikací a investice do infrastruktury</h4>Projekt NETPHARM, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), dosáhl k začátku roku 2026 významných milníků:<ul><li>Interdisciplinární odborný tým: Do výzkumné činnosti bylo v rámci projektu zapojeno přes 200 výzkumníků z řad zkušených i začínajících vědců.</li><li>Publikační činnost: Bylo vyprodukováno 110 odborných publikací, z nichž většina spadá do kategorie Q1.</li><li>Publicita, diseminace výsledků: Počet odborných příspěvků na mezinárodních konferencích (195) již nyní o 38 % překračuje původní plán.</li><li>Infrastruktura: Do výzkumných laboratoří bylo pořízeno 16 špičkových přístrojů v celkové hodnotě 37,5 milionu korun, včetně rentgenového difraktometru, konfokální mikroskopie či výpočetního serveru.</li><li>Audit: Úspěšně proběhla kontrola na místě ze strany MŠMT, která potvrdila hospodárnost využití dotačních prostředků.</li></ul><h4>Strategická doporučení pro budoucnost</h4>Na konferenci navázalo 17. dubna 3. zasedání rady ISAB v historických prostorách Karolina v Praze. Rada ocenila dynamiku spolupráce mezi institucemi, jako jsou Univerzita Karlova FaF UK a LF HK), VŠCHT, ústavy AV ČR (ÚOCHB a ÚMCH) a MU/CEITEC. Pro zbývající polovinu projektu odborníci doporučili ještě silnější zaměření na mezinárodní mobilitu projektových týmů, posílení synergií mezi jednotlivými týmy a zrychlení procesu podávání patentových přihlášek a zaměření na soft skills juniorních pracovníků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 3. zasedání rady ISAB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900">Networking a podpora talentů Kromě intenzivního vědeckého bloku nechyběl ani neformální program, který zahrnoval prohlídku Kudowy-Zdrój a společnou večeři. Důležitou součástí bylo ocenění nejlepších posterových prezentací mladých vědců, které podtrhuje důraz projektu na výchovu nové generace farmaceutických expertů. Mezi oceněnými byli Ing. Anna Tvrdá, Mgr. Mária Bajnoková a Mary Angelia Alfred, M.Sc.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: Ocenění nejlepších posterových prezentací" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><blockquote>„Projekt NETPHARM je v polovině své cesty a jasně ukazuje, že budování celostátní platformy excelence má smysl. Naše vědecké výstupy i modernizovaná pracoviště tvoří silný základ pro inovace, které v budoucnu přímo ovlivní kvalitu farmaceutické péče,“ zhodnotil setkání odborný manažer projektu prof. Petr Pávek.</blockquote>

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

<div>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</div><div><h5>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</h5>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.<h5>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</h5>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.Zjednodušeně řečeno: virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.<h5>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</h5>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s NIH a Rockefeller University a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.<h5>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</h5>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.<h5>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</h5>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z National Institutes of Health (NIH, Frederick) rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z Rockefeller University pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.<h5>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</h5>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR), a z CEITEC. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.<h5>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</h5>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.<h5>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</h5>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

DataApex

Agilent Technologies

Bruker

Thermo Fisher Scientific

Waters Corporation

As an analytical scientist, you need robust, flexible, and easy solutions to help you characterize and understand your oligonucleotides faster.
Have a closer look at the Waters’ solution:
Exceptional LC-MS performance to maximize sample analysis and comprehensive informatics capabilities, specifically designed for biopharmaceutical analytical laboratories that need to be able to make more confident and more efficient analytical decisions.
Join our 30 Min live session, directly from the Waters Wilmslow Demo Lab:
<ul>
<li>Find out how Waters solutions can help you to know more about your oligonucleotides – quicker and easier than ever!
</li>
<li>Learn about the benefits of a flexible system and gain insight into this exciting solution and how it can help your lab overcome analytical challenges.
</li>
<li>Discover the Waters solution for extended Oligonucleotide analyses, including a preview of the INTACT Mass app and the CONFIRM Sequence app in waters_connect
</li>
</ul>
Waters MS Systems - including ACQUITY Premier LC-System, MaxPeak Premier Columns, and waters_connect Software - are a workflow-based solution: It is easy to implement and operate and will improve decision-making and time to results in your laboratory.
Join Dr. Jo-Anne Riley for this live demo. She will show you how easy it is to set up and operate the Xevo G3 QTof system and introduce you to our INTACT Mass and CONFIRM Sequence workflows from samples to results.

Waters Corporation: Oligonucleotide Analyses using LC-MS: A Live Demo

Oligonucleotide Analyses using LC-MS: A Live Demo

Find out how Waters solutions can help you to know more about your oligonucleotides – quicker and easier than ever!

One declared goal of the EU is that all surface and groundwater bodies achieve good chemical and good ecological status. Pollutants of great concern are regulated within the Water Frame Work Directive 2000/60/EC, amongst them a number of pesticides. The so-called Surface Water Watch Lists help to identify and monitor new substances of concern. On these lists are more and more pharmaceuticals as well as personal care products.
For this reason we developed a multi-residue LC-MS/MS method with the aim to:
<ul>
<li>quantify more than 140 pesticides, pharmaceuticals and personal care products in one run and</li>
<li>reach LOQs of 10 ng/l for all compounds with direct injection of aqueous samples.</li>
</ul>
In this webinar Hannah Willmer will present:
<ul>
<li>What method conditions and instrumentation are needed?</li>
<li>Which are the most challenging compounds?</li>
<li>How does the new waters_connect for Quan software support method development?</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Hannah Willmer (Senior Applications Chemist, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Hannah Willmer is an applications chemist in the European demo lab, based in Wilmslow, UK. Her main role focuses on application development work for the food and environmental sector.
</blockquote>
<blockquote>
With a background in bioanalysis supporting the pharmaceutical sector, Hannah further developed a passion for the food and environmental industry. She cultivated this enthusiasm in a contract organization for 6 years where she managed a team and developed methods for the analysis of food and supplements from nutritional testing to food safety compliance. She specialized within the pesticides and contaminants department with a focus on infant formula which brings its own challenges such as more stringent regulations and high throughput.
</blockquote>
<blockquote>
As a former research analyst and Waters client Hannah understands the importance of robust and reliable methods to Waters’ customers and strives to enhance the customers’ experience with the quality comprehensive solutions that are essential to meet the demands in modern testing.
</blockquote>

Waters Corporation: LC-MS/MS Multi-residue Method for Pesticides, Pharmaceuticals and Personal Care Products (PPPCPs) in Water

LC-MS/MS Multi-residue Method for Pesticides, Pharmaceuticals and Personal Care Products (PPPCPs) in Water

What method conditions and instrumentation are needed?; Which are the most challenging compounds?; How does the new waters_connect support method development?

LC-MS/MS Multi-residue Method for Water analysis

A key aspect of durable data is staying current with technologies and underlying platforms. With each new release of Empower Software, you have the opportunity to explore new functionality that will support your operations, as you strive to increase productivity and efficiency while also reducing risk across your entire organization. Whether you are a system administrator, scientist, or in quality, the release of Empower 3.8.0 brings you a new set of tools to support your goals.
Key points of discussion will be:
<ul>
<li>Updates to System Suitability</li>
<li>New features to simplify work and streamline workflows</li>
<li>Compliance and quality enhancements</li>
</ul>
Join us for a live discussion as we explore Empower 3.8.0. As always, don’t forget to bring your questions for this exclusive opportunity to ask our experts anything about Empower Software
<blockquote>
Presenter: Neil Lander (Principal Product Manager, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Neil has worked for Waters Corporation since 1994 and has held a variety of positions including Technical Support Specialist, Technical Trainer, Manager Customer Education and currently, Principal Marketing Manager focusing on Informatics solutions. He provides internal support for Empower Chromatography Data System and is focused on developing laboratory software solutions that help organizations achieve their scientific and operational objectives. Prior to joining Waters, he was an analytical chemist where he gained experience in both the cosmetics and specialty chemical industries.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Sukhdev Bangar (Principal Product Manager – HPLC, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Sukhdev Bangar is a Principal Product Manager at Waters Corporation in Waters QA/QC Divison. He has over 15 years’ experience in the area of LC and LC-MS applications. Starting life in industry at GSK working with OTC treatments of Dermatological ailments, Inhalation drug testing at 3M, followed by DMPK at AstraZeneca. In 2005 he joined Waters in the Global MS product management group working with R&amp;D to evaluate new MS hardware and software features from an end user perspective. In 2010 he joined the Americas MS demo lab and after a few years became the Team Leader for the Pharma group, leading the efforts in Quan/Qual application Demo’s. Since 2019 Sukhdev has held his current role working out of Waters HQ. His responsibilities include Waters next generation HPLC product line.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Lauren Wood (Empower Customer Success Manager, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Lauren is the Empower Customer Success Manager and is an Empower subject matter expert (SME). Lauren’s concentration is customer success through focus on the support process and defect resolution process for issues pertaining to Empower and/or third-party instrument drivers. Lauren liaises between customers and Marketing, Support, Engineering and CXKM to understand impact and to work with internal teams to prioritize, document, communicate, and resolve software issues. Lauren’s previous roles at Waters during her 30-year tenure have included phone support in Technical Service, Empower training in Customer Education, and Empower product management.
</blockquote>

Waters Corporation: Empower Tips Special Edition: Ask Me Anything About Our Newest Empower Release - Empower 3.8.0

Empower Tips Special Edition: Ask Me Anything About Our Newest Empower Release - Empower 3.8.0

Join us for a live discussion as we explore Empower 3.8.0. As always, don’t forget to bring your questions about Empower Software.

Waters Empower Tips: Newest Release - Empower 3.8.0

Complement your Empower CDS with sample management, equipment inventory and data archiving.
<ul>
<li>How isolated is your Empower CDS network?</li>
<li>Do you manually transcribe sample information?</li>
<li>Do maintain paper logbooks for your system usage?</li>
<li>Do you deal with the life of your data after processing and reporting?</li>
</ul>

Waters Corporation: CDS and LMS integrated to single product

CDS and LMS integrated to single product

Complement your Empower CDS with sample management, equipment inventory and data archiving.

Free webinar. We will show you how to work with sequences in Clarity Chromatography Software and answer your questions.
We all know the importance of getting work done quickly and efficiently, but sometimes we struggle.
If you&#39;re a user of Clarity Chromatography Software, we&#39;ve got some great news for you!
Our upcoming FREE WEBINAR will show you how to use sequences smartly. We&#39;ll cover everything from setting up sequences to optimizing them for maximum efficiency.
This is a great opportunity to learn about the software&#39;s advanced capabilities and gain valuable insights into how you can improve your workflows.
Don&#39;t miss this chance to improve your skills and knowledge of Clarity Chromatography Software.

DataApex: Ask the Expert: Effective work with sequences in Clarity

Ask the Expert: Effective work with sequences in Clarity

Free webinar. We will show you how to work with sequences in Clarity Chromatography Software and answer your questions.

<ul>
<li>Wait what?! Who knew!? There are so many things that a mass spec can do.
</li>
<li>I&#39;ve used it for years, yes this may be true.
</li>
<li>I&#39;ve processed some samples, more than a few.
</li>
<li>But between me and you, I had no idea all the things it could do!
</li>
<li>From sample prep to separation, you just won&#39;t believe…
</li>
<li>All of the tips and tricks we have up our sleeve.
</li>
<li>So, take a few minutes, about 15 should do.
</li>
<li>And learn all the things your mass spec can do.
</li>
</ul>
Building a calibration curve in a quantitative method is required for most LC/TQ studies. In MassHunter Quantitative software, the calibration curve basics will be reviewed and a convenient and quick method for importing the calibration levels from CSV file will be featured.
<blockquote>
Presenter: Hui Zhao, PhD (LC/MS Applications Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Hui has 13 years of industry experience developing and validating analytical methods for food/feed nutrition, food safety, dietary supplements and botanicals testing, using a variety of analytical techniques including LC-TQ, LC-QTOF, LC-DAD and GC-MS and a breadth of sample preparation methodologies. She has worked as a Research Scientist at Monsanto, EPL-Bioanalytical Services, Tate &amp; Lyle, Inc. and Lead Staff Scientist at Covance Food Solutions. She holds a Master of Science degree in Analytical Chemistry from Lanzhou University in China and a Ph.D. in Analytical Chemistry from the University of Missouri.
</blockquote>
<blockquote>
Prior to becoming a Pre-Sales AE, Hui worked as an LCMS application scientist in Agilent’s global market development group where her primary focus was food and environmental market development.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Karen Yannell (LC/MS Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Karen E. Yannell is a LC/MS Application Engineer at Agilent Technologies. She is an expert in small molecule high throughput analysis by triple quadrupole (TQ) and quadrupole time-of-flight (QTOF) mass spectrometry for applied markets. Her recent work has focused on developing routine Q-TOF workflows for both expert and non-expert users alike. Previously, Karen worked on forensic, metabolomics, and biomarker discovery applications with ambient ionization sources. She received her PhD in Analytical Chemistry from Purdue University where studied under the advisement of Prof. R. Graham Cooks. Outside of the laboratory, she enjoys cooking unique dishes and hiking along the beach with her dog.
</blockquote>

Agilent Technologies: Quant Made Easy: Building a Calibration Curve with Agilent MassHunter Quantitative Analysis

Quant Made Easy: Building a Calibration Curve with Agilent MassHunter Quantitative Analysis

In MassHunter Quantitative software, the calibration curve basics will be reviewed and a convenient and quick method for importing...

Building a Calibration with Agilent MassHunter Quantitative

Dear user and other PaSER interested customers,
You are hereby invited to our 2nd Virtual PaSER Workshop. A lot of new possibilities has been introduced since last time – including, but not limited to PaSER Novor for de novo sequencing of dda-PASEF® data on the PaSER Box as well as TIMS DIA-NN 2.0 -which will be demonstrated during this Workshop. Data virtualization has been a requested feature – and this is now possible with Mass Dynamics for PaSER. Not limited to above – stay tuned for even more approaching features, we will discuss as well.
<h3>The tentative agenda looks like this:</h3>
<h5>1:00 – 1:15 pm: Introduction</h5>
<ul>
<li>Willy Bjørklund</li>
</ul>
<h5>1:15 – 1: 35pm: New Applications on the timsTOF Platform</h5>
<ul>
<li>Lars Kristensen (Field Application Specialist)</li>
</ul>
<h5>1:35 – 1:55 pm: PaSER as a bioinformatic platform - what’s new and what’s coming</h5>
<ul>
<li>Jonathan Krieger (Software R&amp;D Department)</li>
</ul>
<h5>5 minute break</h5>
<h5>2:00 – 2:20 pm: Live Demo/workshop of PaSER</h5>
<ul>
<li>Tharan Srikumar (Software R&amp;D Department)</li>
</ul>
<h5>2:20 – 2:50 pm: Mass Dynamics</h5>
<ul>
<li>Mark Condina and Giuseppe Infusini</li>
</ul>
<h5>2:50 – 3:10 pm: Questions and discussions</h5>
<h5>3:10 – 3:15 pm: Conclusion</h5>
<ul>
<li>Willy Bjørklund</li>
</ul>
We aim for a lively interaction so take the timing as an indication. Please feel free to share with colleagues or others you think could benefit from attending this workshop. Looking forward to “meet”

Bruker Virtual PaSER Workshop

Dear user and other PaSER interested customers, You are hereby invited to our 2nd Virtual PaSER Workshop. 

This year we invite you to ignite your mind to Be Curious about what Ion chromatography (IC) can do with its versatility in many detections across the IC application spectrum to improve your workflows and solve challenges.
During this three day virtual event, learn from a panel of experts how the latest IC applications are helping colleagues achieve breakthroughs, and walk away with valuable information on how advancements in IC can increase laboratory analytical capabilities. 
Although each day is convenient for a specific region, you can attend any session on any day. All sessions and workshops will be available for on-demand viewing after the event concludes.
<h3>Day 2 Agenda | April 19 | Europe and Africa</h3>
Untap the versatility of ion chromatography with challenging analytes such as chlorate, sulfite, cationic polar pesticides, and glycoprotein sialic acid in tricky matrices while optimizing your workflow.
<h5>9:00 AM CET: Opening Plenary: Untapped Potential in Ion Chromatography for Resolving Analytical Challenges</h5>
<ul>
<li>Detlef Jensen (Thermo Fisher Scientific, IC Expert)</li>
</ul>
<h5>11:00 AM CET: Determination of Chlorate in Agar Samples Using Ion Chromatography</h5>
<ul>
<li>Flavio Zanetti (Biopolife Srl, Trieste, Italy)</li>
</ul>
<h5>12:00 PM CET: Determination of Sulphur Dioxide in Foods by Ion Chromatography</h5>
<ul>
<li>Noel Finn (Public Analyst Laboratory, St. Finbarr’s Hospital, Douglas Road, Cork)</li>
</ul>
<h5>1:00 PM CET: 30 min Lunch</h5>
<h5>1:30 PM CET: Analysis of Polar Cationic Pesticides by IC-MS</h5>
<ul>
<li>Anatte Margalit (DAFM)</li>
</ul>
<h5>2:30 PM CET: Determination of Glycoprotein Sialic Acid Composition Using HPAE-PAD in Dual Eluent Generation Cartridge Mode</h5>
<ul>
<li>Jingli Hu (Thermo Fisher Scientific, IC/SP Applications, Sunnyvale)</li>
</ul>
<h5>3:30 PM CET: Optimizing Your IC Workflow Using Chromeleon CDS</h5>
<ul>
<li>Dan Talbot (Thermo Fisher Scientific, IC/SP Senior, Application Sales Support, UK &amp; Ireland)</li>
</ul>

Thermo Fisher Scientific: IC Symposium 2023

IC Symposium 2023 - Day 2

Join us for the 2023 Global IC Symposium! Europe and Africa

Validate your method with a single mouse click! No need to export data into statistic programs or Excel. All steps from analysing the sample, calculating the statistical results and the reporting, everything is done in your validated Empower CDS.

Waters Corporation: Empower The Method Validation Manager (MVM)

Empower The Method Validation Manager (MVM)

Validate your method with a single mouse click! No need to export data into statistic programs or Excel.

Would you drive a car without a dashboard? And your Empower CDS Network? How much time and resources do you loose because you are not informed on time and only find out when you look under the hood?

Waters Corporation: waters_connect System Monitoring - the latest addition to the Empower family

LCMS webináře se zaměřením na Software - strana 34