<p><strong>Anna Vanluchene z Ústavu chemického inženýrství na VŠCHT Praha získala prestižní startovací grant Fondu Dagmar Procházkové. Finanční podporu pro vytvoření vlastního směru ale nezískala hned napoprvé. V rozhovoru popisuje, jak zpracovala deset verzí projektu Illuminating Flow, který spojuje fotokatalýzu s průtočnými reaktory pro farmaceutickou syntézu. Vysvětluje, proč považuje vytrvalost za klíčovou při žádostech o granty, jak mezinárodní zkušenosti ovlivnily její přístup k vedení týmu a jak její výzkum může snížit závislost chemického průmyslu na fosilních palivech a dovozu z Číny.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_2_5b7d63b8e9.jpg" alt="VŠCHT Praha/Tomáš Balický: Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_2_5b7d63b8e9.jpg 127w," sizes="100vw" width="1128" height="1387"></p><h5><strong>Co pro vás znamenalo udělení grantu Fond Dagmar Procházkové?</strong></h5><p>Považuji to za velký úspěch. Je to první injekce financí, která mi umožní skutečně se osamostatnit, založit vlastní výzkumnou skupinu a financovat studenty, abych mohla pořádně začít.</p><h5><strong>Jaké byly vaše předchozí zkušenosti s granty?</strong></h5><p>Během doktorátu jsem měla cotutelle (mezinárodní doktorát pod dvojím vedením) financovaný grantem francouzské vlády. Potom jsem pracovala na AV ČR a získala Marie Curie pro postdoc v zahraničí (MSCA – program Marie Skłodowska-Curie Actions). Samotná myšlenka projektu vznikla přibližně před dvěma lety a od té doby ji postupně zpracovávám a přizpůsobuji různým grantovým výzvám. Za tuto dobu jsem připravila zhruba deset různých verzí návrhu. Grant Fondu Dagmar Procházkové jsem loni nezískala, letos už byla žádost úspěšná.</p><h5><strong>To asi vyžaduje velkou dávku trpělivosti a vytrvalosti.</strong></h5><p>Určitě, zároveň úspěšnosti u většiny grantů dlouhodobě klesají. Ale jako motivační příklad uvedu příběh Timothyho Noela, belgického profesora chemie žijícího v Holandsku. O prestižní ERC grant (Evropská rada pro výzkum), který patří mezi nejžádanější v Evropě, žádal sedmkrát, žádný neúspěch ho však nezlomil a nakonec uspěl a otevřel dveře k masivnímu financování. Přitom už tehdy patřil ke světové špičce v oboru a svou cestu otevřeně popsal na svém <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.noelresearchgroup.com/2022/03/17/my-personal-story-to-obtain-an-erc-grant-7-submissions-4-interviews-and-6-heartbreaks/"><strong>blogu</strong></a>.</p><h5><strong>Jaké z toho plynou rady pro další uchazeče o granty a začínající výzkumníky?</strong></h5><p>Začít včas, hodně číst, nevzdávat se a hlavně žádat opakovaně. Učit se z odmítnutí a překonat možnou frustraci z neúspěchů. A číst blogy a knihy úspěšných, kde najdete nejen oslavný výsledek jejich práce, ale také trnitost jejich celé cesty. Postavit svůj tým a laboratoř je samozřejmě bez financí nemožné. I já sama stále doufám, že se mi v budoucnu podaří dosáhnout na ještě větší granty.</p><h5><strong>Jak vám mezinárodní zkušenosti ovlivnily vědecký přístup?</strong></h5><p>Moc a v několika rovinách. Různé laboratoře učí dělat věci jinak, získáváte pestré zkušenosti s fungováním institucí. Vidíte pozitivní motivaci lidí, ambicióznost bez negativity, zapojení do institucionálních záležitostí, otevřenost a spolupráci s firmami (tech transfer, spin-offy). Důležité je především otevřít si obzory – vyjet do ciziny vnímám jako nutnost. Nejvíc si odnáším drive, velkou podporu a myšlenku, že výkon nemusí být jen o metrikách, ale třeba i o věrnosti tématu.</p><h5><strong>Čím se zabývá projekt „Illuminating Flow: Transport Phenomena in Photocatalysis“ pro laika a v čem je unikátní?</strong></h5><p>Většina dnešního chemického průmyslu je stále založena na tepelných procesech a fosilních palivech. Fotochemie umožňuje elektrifikaci, kdy zdrojem energie jsou fotony dodávané LED diodami, které mohou získávat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Současný výzkum se soustředí hlavně na chemické reakce a jejich mechanismy, já se však jako chemický inženýr zaměřuji na návrh procesů a reaktorů vhodných pro průmyslové využití. Ve vsádkových reaktorech světlo rychle slábne se vzdáleností od zdroje, takže se velká část reakční směsi neosvítí. Průtočné reaktory tento problém řeší, ale přinášejí nové výzvy, jako je práce s pevnými katalyzátory a následné škálování výroby a dosahování větší produkce požadovaných chemikálií v daném měřítku.</p><p>Lze si to představit jako průhlednou trubku s katalyzátorem na stěnách, na které svítí světlo a kterou protékají reagující látky. Projekt je unikátní důrazem na inženýrské řešení a celkovou efektivitu procesu.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_3_b978abf25c.jpg" alt="VŠCHT Praha/Tomáš Balický: Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_3_b978abf25c.jpg 241w," sizes="100vw" width="1228" height="799"></p><h5><strong>K propojení fotokatalýzy s transportními jevy vás tedy inspirovala díra na trhu?</strong></h5><p>Přesně tak. Propojuji své zkušenosti: mikrofluidiku, fotokatalytickou degradaci organických látek (AV ČR), syntézu na postdocu. Samotná myšlenka není nová a farmaceutické firmy mají o „zelenější“ fotochemii velký zájem, ale v praxi zatím často chybí odpovídající inženýrské řešení a aparatury pro průmyslové využití.</p><h5><strong>Jaké jsou praktické aplikace a na jaké látky se zaměřujete?</strong></h5><p>Převážně farmacie a na syntézu tzv. fine chemicals (speciální chemikálie), což jsou často stavební kameny pro výrobu léčiv. Má to i geopolitickou rovinu, tzn. méně závislosti na dovozu z Číny a udržitelná syntéza v Evropě tam, kde to dává ekonomický smysl.</p><h5><strong>A jaké chemikálie to mohou konkrétně být?</strong></h5><p>Například stavební bloky pro pokročilé syntézy, sloučeniny připravované trifluoromethylačními reakcemi nebo produkty oxidačních reakcí se singletovým kyslíkem. Zároveň se zaměřujeme na reakce, které jsou v klasickém provedení méně bezpečné nebo technologicky náročné a kde mohou nové přístupy, jako je fotochemie v průtočných reaktorech, přinést vyšší bezpečnost a lepší kontrolu procesu. Samozřejmě nejde o univerzální řešení pro všechny typy reakcí.</p><h5><strong>Cíl projektu?</strong></h5><p>Mám v plánu rozjet funkční laboratoř a výzkumný tým, vytvořit kvalitní experimentální data na vybraných molekulách a na jejich základě se snažit budovat spolupráci s průmyslem. Bez dat nelze za firmami přijít jen s myšlenkou. Během tří let bych chtěla mít výsledky, které bude možné reálně prezentovat a dále rozvíjet.</p><h5><strong>Jaké jsou hlavní výzvy v transportních jevech během fotokatalýzy?</strong></h5><p>Metodika pro opakovatelnost experimentů je ve fotochemii relativně náročná a dopředu neočekávatelné překážky při stavění aparatury. A pak scale-up z mikrolitrů na větší měřítko.</p><h5><strong>Jaká bude metodologie a jak velké jsou mikroreaktory a jejich průtok?</strong></h5><p>V návrhu metodologie mám dva rozdílné směry – mikroreaktory o velikosti laboratorního sklíčka. Pomocí laseru si uděláte strukturu, tu si musíte odlít a udělat mikroreaktor. Což umožňuje rychle upravovat geometrii reaktoru. Tato metoda samozřejmě není aplikovatelná v průmyslu, ale je ideální pro studium transportních jevů a přesná měření. Druhá část jsou reaktory, které jsou průtočné cely. Ty už jsou větší, přibližně 15 x 15 centimetrů, a jejich průtoky jsou v řádech mililitrů za hodinu. Jde o výchozí měřítko, které budeme v průběhu projektu dále zvětšovat.</p><h5><strong>Průtok mikrolitrů za hodinu a průmyslové potřeby jsou velký rozdíl. Nebude to v provozu fungovat jinak?</strong></h5><p>Při výzkumu nám půjde zatím o to, studovat samotné jevy, a škálování budeme řešit až později. Získaná experimentální data navíc budeme kombinovat s počítačovými simulacemi, které pomohou navrhnout vhodné podmínky pro větší měřítko. U některých vysoce hodnotných fine chemicals mohou být tato měřítka v kombinaci s kontinuálním provozem nebo paralelizací reaktorů již prakticky využitelná.</p><h5><strong>Jaké katalyzátory budete používat a jak je budete uchycovat na stěnách reaktoru?</strong></h5><p>Zaměřuji se na heterogenní fotokatalýzu a používat budeme především grafitický nitrid uhlíku a jeho pokročilejší modifikace. Jde o polovodičové materiály, které lze relativně jednoduše syntetizovat a jsou vhodné pro imobilizaci na skleněné stěny reaktorů. Klíčovou částí projektu je právě vytvoření stabilní katalytické vrstvy pro dlouhodobý průtočný provoz. Pro zvýšení kontaktu reagujících látek s katalyzátorem budeme zvažovat i vícefázové režimy, například probublávání plynu, abychom narušili jinak laminární tok.</p><h5><strong>Proč jste si vybrala tento obor a Ústav chemického inženýrství?</strong></h5><p>V době mého postdocu v Belgii byla na ústavu vypsaná pozice odborného asistenta, a to mě zaujalo a na pozici jsem se přihlásila. Vystudovala jsem zde od bakaláře po část doktorátu a ústav mám ráda. Na bakaláři jsem studovala obor Chemie.</p><h5><strong>Máte s někým spolupráce?</strong></h5><p>Máme spolupráci s<strong> VUT Brno</strong>, kteří se zaměřují na vytváření vrstev a imobilizaci katalyzátoru na skle, dále s <strong>Ústavem chemických procesů AV ČR</strong>. A co se týče organické syntézy, jsme propojeni s <strong>Gent University</strong> (stáže postdoc). Zároveň jsme s kolegyní <strong>Violou Tokárovou </strong>získaly<strong> GA ČR grant</strong> ve spolupráci s <strong>VUT Brno</strong> a <strong>Masarykovou univerzitou</strong>, přičemž naše část projektu se zaměřuje na využití průtočných reaktorů pro fotochemické reakce a na testování antibakteriálních vlastností fotokatalytických materiálů. A píšu další granty, kde se snažím o budování nových spoluprací.</p><h5><strong>Jak vidíte budování samostatného výzkumného směru na VŠCHT?</strong></h5><p>Začala jsem rekonstrukcí prostor, které mi byly přiděleny, a postupným budováním týmu. Důležité pro výzkum je mít Ph.D. studenty, jednoho už jsem přijala a další Ph.D. studenty budeme nabírat. Kromě budování skupiny si budu zajišťovat další financování skupiny do budoucna, takže psát další granty. Je důležité na financování skupiny myslet dostatečně dopředu.</p><h5><strong>Jaký typ studentů hledáte?</strong></h5><p>Laboratoř a tým, který buduji, bude velmi multidisciplinární, stejně jako oblast, které se věnuji. Proto hledám studenty, které láká opravdová multidisciplinarita. Pokud například mají znalosti z inženýrství, ale nevadí jim trochu čisté chemie. Jeden student nemusí a ani nemůže obsáhnout vše, tudíž budu ideálně mít tým složený z různých lidí s rozdílným odborným zázemím. Motivovaní DIY typ studentů, kteří raději než repetitivní měření něco sami nadšeně postaví nebo vymyslí. Organický nebo analytický chemik u nás ale také najde uplatnění. Pokud se studentů téma nějak dotýká, mohou se mi určitě ozvat a otevřená jsem i mezi fakultní spolupráci.</p><h5><strong>Jak byste popsala svou cestu k fotokatalýze/chemickému inženýrství?</strong></h5><p>Obor Chemie mi dal široký rozhled, postupně jsem vyřazovala a vybrala inženýrství. Zaujalo mě svou logičností a bylo to pro mě v tu dobu nejjednodušší na uchopení. Více než samotné studium mě ale vždy bavilo pracovat na projektech. Už na bakaláři mě velmi bavily a zaujaly projekty ve skupině profesora Štěpánka, kde jsem se ale věnovala něčemu naprosto odlišnému než nyní. K fotochemii jsem se dostala až během působení na <strong>Akademii věd ČR</strong> a následně jsem se na postdoktorandském pobytu věnovala elektrochemii. Současné zaměření je tak přirozeným propojením všech oblastí. Zároveň jsem vnímala silný důraz na nutnost osamostatnit se a vrátit se na ústav s vlastním odlišným výzkumným tématem, což je podle mě důležitá a správná podmínka pro založení vlastní výzkumné skupiny.</p><h5><strong>Co je pro vás největší výzvou projektu?</strong></h5><p>Přechod z postdoca na vedoucí pozici je pro mě velká změna, o které se podle mě málo mluví. Znamená to posun od vlastní experimentální práce k vedení týmu, plánování, delegování úkolů a motivaci studentů. Z praktického hlediska je pak jednou z hlavních výzev převod reakcí z mikroměřítek do funkčních systémů, konstrukce reaktorů, imobilizace katalyzátorů a vůbec potvrzení, že tento směr má dlouhodobý smysl a že je v něm budoucnost.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_1_66ac267e06.jpg" alt="VŠCHT Praha/Tomáš Balický: Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_VSCHT_Praha_Na_startovaci_grant_jsem_cekala_dva_roky_a_napsala_deset_verzi_projektu_1_66ac267e06.jpg 155w," sizes="100vw" width="830" height="839"></p>

Na startovací grant jsem čekala dva roky a napsala deset verzí projektu

<p><strong>Když se řekne české pivo, většina lidí si představí půllitr se zlatavým mokem a bohatou pěnou. Poslední roky však přinesly do pivního světa tichou revoluci. Pivo bez alkoholu. A přestože kdysi bývalo na okraji zájmu, dnes se z „nealka“ stává plnohodnotná součást české pivní scény a český konzument, důvěrně spjatý s pivní kulturou, si začíná všímat rozdílů mezi značkami a styly.</strong></p><p>Ještě před několika lety jsme nealkoholické pivo drželi v ruce jen tehdy, když jsme před sebou měli cestu autem. Dnes už po něm ale saháme z jiných důvodů – pro jeho chuť, pro zdraví, kvůli sportu nebo prostě ze zvědavosti, kam až se může české pivovarnictví bez jediné kapky alkoholu posunout.</p><h4><strong>Zrod nealkoholického piva</strong></h4><p>První nealkoholické pivo na českém území vzniklo již v <strong>sedmdesátých letech 20. století</strong>. Důvodem pro jeho výrobu ovšem nebyl strach z dopadů alkoholu na lidské zdraví nebo úsilí o zvýšení pozitivních vlastností piva, nýbrž jen potřeba podpořit bezpečnost na silnicích. Název Pito pro tento produkt vznikl spojením slov<strong> „pivo“ a „auto“</strong>. Mezi lidmi koluje mýtus, že nealkoholické pivo je jen limonáda s pivní příchutí. Pravda však je, že je to stále plnohodnotné pivo, které se vaří ze sladu, z chmele, vody a kvasnic.</p><p>Trik spočívá v řešení, jak omezit, nebo zcela odstranit alkohol, aniž zmizí autentická chuť piva. Nejjednodušší metodou výroby nealkoholického piva je uvařit <strong>nízkostupňovou mladinu</strong>, jež má na startu kvašení<strong> nízký obsah zkvasitelných cukrů</strong>, což je například takzvaná „sklářská osmička“. Pivo se proto nechá klasicky kvasit, ale v předem definované fázi se tento proces zastaví, aby nenarůstal obsah alkoholu. Kvašení lze ukončit zchlazením mladiny, nebo naopak jejím zahřátím, případně filtrací a podobně.</p><h4><strong>Moderní technologie a chuť</strong></h4><p>Ačkoliv zpočátku klasický český pivař nadále preferoval alkoholickou verzi národního nápoje, poptávka po chuťově kvalitní nealkoholické verzi od sedmdesátých let narůstala. V devadesátých letech se díky rozvíjející se pivovarské technologii již dařilo vařit piva s příjemným chuťovým profilem. Cílem bylo uvařit klasické pivo a <strong>alkohol </strong>z něj následně <strong>odstranit</strong>. K tomuto účelu se využívaly, a stále se využívají, postupy jako <strong>vakuová destilace, reverzní osmóza, dialýza a podobně</strong>.</p><p>Jedním z úskalí, která u tohoto procesu mohou nastat, je zahuštění piva, proto je nezbytné produkt na konci<br>procesu zpětně naředit vodou. To je také důvodem, proč mnoho pivařů namítá, že taková piva jsou „nudná“, „plochá“ či „nevýrazná“. Možnost vrátit pivům osobitost nabízejí<strong> jiné rody kvasinek</strong>, například Saccharomycodes ludwigii, které nezkvašují maltózu, což je hlavní cukr obsažený v pivovarské mladině. Zároveň do piva vnáší další chuťové a vonné látky jako estery a vyšší alkoholy, jež pomáhají maskovat „mladinovou“ chuť typickou pro některá jiná nealkoholická piva.</p><p>Česko, země, kde pivo patří k národní identitě stejně jako hokej nebo hrady, se k nealkoholické revoluci pivních náhražkách nebo ovocných nealkoholických variantách, nýbrž po autentickém pivu, které má říz a charakter. I dnes někteří namítají, že nealkoholické pivo není pivo, případně že je to pošlapávání tradic a české pivní kultury.</p><h4><strong>Nová kapitola pivovarnictví</strong></h4><p>Sládci proto začali experimentovat s různými styly od ležáků po IPA, dokonce i s pšeničnými pivy bez promile. Výsledek? Sortiment nealkoholických piv se rozrostl, jejich kvalita se prudce zvýšila a chuť se stala i jejich silnou stránkou. Pokud se tedy rozvine produkce nealkoholických piv, rozhodně nepřijdeme o naše české „tekuté zlato“. Spíše společnosti umožníme získat nápoj bez škodlivého alkoholu při zachování pozitivních účinků na lidský organismus. Vždyť nealkoholické pivo dnes otevírají sportovci po tréninku, cyklisté na výletech i ti, kdo chtějí prostě zůstat ve formě. V zemi, kde se pivo prolíná s každodenním životem, je to vlastně přirozený vývoj – respekt k tradici, ale i schopnost změnit návyky v souladu s dobou.<br>Češi dokazují, že i pivo bez promile může mít duši, a že „nealko“ není náhradou, ale dalším projevem naší pivní hrdosti.</p><p>Lukáš Kučera pro National Geographic.</p>

Lukáš Kučera pro National Geographic: Tradice versus nová vlna

<p>🎤 <strong>Přednášející: Simona Wawroszová</strong></p><h3><strong>VIZE 2025: Stanovení nitrosaminů v uzeninách pomocí LC-MS/MS: citlivý a robustní přístup</strong></h3><p>Nitrosaminy patří mezi významné kontaminanty v masných výrobcích, zejména v uzeninách, kde vznikají reakcí dusitanů nebo dusičnanů s aminy za kyselých podmínek či při tepelném zpracování a uzení. Jejich analytické stanovení představuje výzvu kvůli nízkým koncentracím a komplexní matrici vzorků. Moderní LC-MS/MS přístupy však umožňují jejich citlivou a selektivní detekci.</p><h4><strong>Nitrosaminy v masných výrobcích: vznik a význam</strong></h4><p>Nitrosaminy vznikají při reakci dusitanů nebo dusičnanů s aminy, typicky při technologickém zpracování masa. Mezi hlavní zdroje patří fermentované a sušené salámy, slanina nebo uzené produkty. Nejčastěji sledované sloučeniny zahrnují NDMA, NDEA, NPIP, NPYR, NMOR a NDBA.</p><p>Zdravotní význam nitrosaminů souvisí s jejich schopností tvořit v organismu reaktivní intermediáty poškozující DNA, což může vést k mutacím a zvýšenému riziku nádorových onemocnění. IARC klasifikovala zpracované masné výrobky jako prokazatelně karcinogenní mimo jiné právě kvůli jejich obsahu.</p><h4><strong>Legislativní rámec</strong></h4><p>Regulace nitrosaminů se liší podle regionu. V EU není stanoven přímý limit pro jejich obsah v masných výrobcích, ale regulován je přídavek dusitanů. Naproti tomu například USA stanovují limit pro sumu těkavých nitrosaminů ve slanině (10 µg/kg). Podobné limity existují i v Kanadě nebo Číně.</p><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/554"><strong>LC-MS/MS</strong></a><strong> přístup k analýze nitrosaminů</strong></h4><p>Nitrosaminy se v potravinách vyskytují ve velmi nízkých koncentracích, proto je nutná vysoce citlivá hmotnostní spektrometrie. Metodika využívá tandemovou MS detekci v režimu MRM, která zajišťuje selektivní kvantifikaci i konfirmaci analytů.</p><h4><strong>Příprava vzorku</strong></h4><p>Pro extrakci nitrosaminů z masné matrice je použita metoda QuEChERS, která nabízí rychlou a jednoduchou přípravu vzorků. Postup zahrnuje homogenizaci vzorku, extrakci acetonitrilem s kyselinou mravenčí, přídavek solí, centrifugaci a následné čištění pomocí dSPE.</p><h4><strong>Chromatografické a MS podmínky</strong></h4><p>Separace probíhá na koloně ACQUITY UPLC CSH Phenyl-Hexyl při teplotě 40 °C a průtoku 0,6 mL/min. Mobilní fáze tvoří voda a methanol s přídavkem kyseliny mravenčí.</p><p>MS detekce využívá ionizační zdroj APCI v pozitivním módu. Optimalizace parametrů, jako jsou kolizní energie nebo napětí kužele, je realizována v <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/1544"><strong>softwaru waters_connect</strong></a> pomocí nástrojů pro MRM optimalizaci.</p><h4><strong>Analytické parametry a validační výsledky</strong></h4><p>Metoda dosahuje velmi nízkých limitů kvantifikace v rozpouštědle i matrici. Lineární kalibrace byla potvrzena až do 50 ng/mL s korelačními koeficienty přibližně 0,999.</p><p>V testovaných vzorcích fermentovaných salámů byly dosaženy výtěžnosti v rozmezí 89–101 % a extrapolované LOQ až 0,08 µg/kg. Tyto výsledky potvrzují vhodnost metody pro rutinní potravinářské analýzy.</p><h4><strong>Závěr</strong></h4><p>Stanovení nitrosaminů v masných výrobcích vyžaduje kombinaci citlivé detekce, selektivní analýzy a efektivní přípravy vzorků. Prezentovaná LC-MS/MS metodika s využitím QuEChERS extrakce a optimalizovaného MRM režimu poskytuje robustní řešení pro monitoring těchto kontaminantů v potravinách.</p>

Waters VIZE 2025: Stanovení nitrosaminů v uzeninách

Osobnosti

Potraviny

Přednáška

Věda a výzkum

Video

Článek

Produkt

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Firmu Waters založil v roce 1958 pan James Waters. Od té doby se společnost Waters specializuje na kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii. Divize TA Instruments působí na poli termální analýzy. V České republice je Waters zastoupen přímou pobočkou, která sídlí v Praze.

Waters Gesellschaft

DataApex

Agilent Technologies

Bruker

Thermo Fisher Scientific

<p>...</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong>  Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.</p>
</blockquote>


Agilnt Technologies: UV/Vis Software Bootcamp

UV/Vis Software Bootcamp

<p><strong>Free webinar. We will show you how to work with sequences in Clarity Chromatography Software and answer your questions.</strong></p>
<p>We all know the importance of getting work done quickly and efficiently, but sometimes we struggle.</p>
<p>If you&#39;re a user of Clarity Chromatography Software, we&#39;ve got some great news for you!</p>
<p>Our upcoming FREE WEBINAR will show you how to use sequences smartly. We&#39;ll cover everything from setting up sequences to optimizing them for maximum efficiency.</p>
<p>This is a great opportunity to learn about the software&#39;s advanced capabilities and gain valuable insights into how you can improve your workflows.</p>
<p><strong>Don&#39;t miss this chance to improve your skills and knowledge of Clarity Chromatography Software.</strong></p>


DataApex: Ask the Expert: Effective work with sequences in Clarity

Ask the Expert: Effective work with sequences in Clarity

Free webinar. We will show you how to work with sequences in Clarity Chromatography Software and answer your questions.

<p>Dear user and other PaSER interested customers,</p>
<p>You are hereby invited to our 2nd Virtual PaSER Workshop. A lot of new possibilities has been introduced since last time – including, but not limited to PaSER Novor for de novo sequencing of dda-PASEF® data on the PaSER Box as well as TIMS DIA-NN 2.0 -which will be demonstrated during this Workshop. Data virtualization has been a requested feature – and this is now possible with Mass Dynamics for PaSER. Not limited to above – stay tuned for even more approaching features, we will discuss as well.</p>
<h3><strong>The tentative agenda looks like this:</strong></h3>
<h5><strong>1:00 – 1:15 pm:  Introduction</strong></h5>
<ul>
<li>Willy Bjørklund</li>
</ul>
<h5><strong>1:15 – 1: 35pm:  New Applications on the timsTOF Platform</strong></h5>
<ul>
<li>Lars Kristensen (Field Application Specialist)</li>
</ul>
<h5><strong>1:35 – 1:55 pm:  PaSER as a bioinformatic platform - what’s new and what’s coming</strong></h5>
<ul>
<li>Jonathan Krieger (Software R&amp;D Department)</li>
</ul>
<h5><strong>5 minute break</strong></h5>
<h5><strong>2:00 – 2:20 pm: Live Demo/workshop of PaSER</strong></h5>
<ul>
<li>Tharan Srikumar (Software R&amp;D Department)</li>
</ul>
<h5><strong>2:20 – 2:50 pm: Mass Dynamics</strong></h5>
<ul>
<li>Mark Condina and Giuseppe Infusini</li>
</ul>
<h5><strong>2:50 – 3:10 pm: Questions and discussions</strong></h5>
<h5><strong>3:10 – 3:15 pm:  Conclusion</strong></h5>
<ul>
<li>Willy Bjørklund</li>
</ul>
<p>We aim for a lively interaction so take the timing as an indication. Please feel free to share with colleagues or others you think could benefit from attending this workshop. Looking forward to “meet”</p>


Bruker Virtual PaSER Workshop

Dear user and other PaSER interested customers, You are hereby invited to our 2nd Virtual PaSER Workshop. 

<p><strong>This year we invite you to ignite your mind to Be Curious about what Ion chromatography (IC) can do with its versatility in many detections across the IC application spectrum to improve your workflows and solve challenges.</strong></p>
<p>During this three day virtual event, learn from a panel of experts how the latest IC applications are helping colleagues achieve breakthroughs, and walk away with valuable information on how advancements in IC can increase laboratory analytical capabilities. </p>
<p>Although each day is convenient for a specific region, you can attend any session on any day. All sessions and workshops will be available for on-demand viewing after the event concludes.</p>
<h3><strong>Day 2 Agenda | April 19 | Europe and Africa</strong></h3>
<p>Untap the versatility of ion chromatography with challenging analytes such as chlorate, sulfite, cationic polar pesticides, and glycoprotein sialic acid in tricky matrices while optimizing your workflow.</p>
<h5><strong>9:00 AM CET: Opening Plenary: Untapped Potential in Ion Chromatography for Resolving Analytical Challenges</strong></h5>
<ul>
<li>Detlef Jensen (Thermo Fisher Scientific, IC Expert)</li>
</ul>
<h5><strong>11:00 AM CET: Determination of Chlorate in Agar Samples Using Ion Chromatography</strong></h5>
<ul>
<li>Flavio Zanetti (Biopolife Srl, Trieste, Italy)</li>
</ul>
<h5><strong>12:00 PM CET: Determination of Sulphur Dioxide in Foods by Ion Chromatography</strong></h5>
<ul>
<li>Noel Finn (Public Analyst Laboratory, St. Finbarr’s Hospital, Douglas Road, Cork)</li>
</ul>
<h5><strong>1:00 PM CET: 30 min Lunch</strong></h5>
<h5><strong>1:30 PM CET: Analysis of Polar Cationic Pesticides by IC-MS</strong></h5>
<ul>
<li>Anatte Margalit (DAFM)</li>
</ul>
<h5><strong>2:30 PM CET: Determination of Glycoprotein Sialic Acid Composition Using HPAE-PAD in Dual Eluent Generation Cartridge Mode</strong></h5>
<ul>
<li>Jingli Hu (Thermo Fisher Scientific, IC/SP Applications, Sunnyvale)</li>
</ul>
<h5><strong>3:30 PM CET: Optimizing Your IC Workflow Using Chromeleon CDS</strong></h5>
<ul>
<li>Dan Talbot (Thermo Fisher Scientific, IC/SP Senior, Application Sales Support, UK &amp; Ireland)</li>
</ul>


Thermo Fisher Scientific: IC Symposium 2023

IC Symposium 2023 - Day 2

Join us for the 2023 Global IC Symposium! Europe and Africa

<p><strong>This Seminar is designed to help chemists and lab managers become more familiar with the workings of Agilent’s newest software - OpenLab CDS.</strong></p>
<p>Participants will listen to an Agilent expert and watch a series of live demonstrations.They will have amble opportunity to ask their own specific questions during the course of this seminar. Customers that are new to OpenLab CDS or are using an older software package from Agilent such as ChemStation would benefit from seeing the future of their laboratory software.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Richard Mutkoski (Laboratory Informatics Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Richard Mutkoski began with Agilent (HP) in 1995. He has been an Application Engineer in Agilent’s Laboratory Informatics for the past 18 years. Prior to his career at Agilent Rich spent 12 years in a variety of small pharmaceutical firms in both R&amp;D and QA/QC capacities affording him first-hand knowledge of those workflows, bottlenecks and challenges.</p>
</blockquote>


Agilent Technologies: Get The Most Out of Your OpenLab CDS System – An Exploration of Agilent’s Newest Chromatography Data System

Get The Most Out of Your OpenLab CDS System – An Exploration of Agilent’s Newest Chromatography Data System

Become more familiar with the workings of Agilent’s newest software - OpenLab CDS.

Get The Most Out of Your OpenLab CDS System

<p><strong>Learn about the function and advantages of the new control panel including creating instruments, creating projects, activity logs, storage types and paths.</strong></p>
<p>Learn the basic operations of user privileges including assigning permissions and roles, and license utilities.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Richard Mutkoski (Laboratory Informatics Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Richard Mutkoski has been a field representative for over 27 years for both hardware and software. In his current role as an Informatics Application Engineer, Rich presents technical solutions of the OpenLab suite of products to customers worldwide. Prior to his tenure at Agilent Rich spent 15 years in a variety of Pharma QA/QC and R&amp;D positions providing him a unique understanding of those workflows, bottlenecks and challenges.</p>
</blockquote>


Agilent Technologies: Openlab CDS ChemStation Edition - Getting Started

Openlab CDS ChemStation Edition - Getting Started

Learn about the function and advantages of the new control panel including creating instruments, creating projects, activity logs, storage types and paths.

<p><strong>The FDA guidance for Computer System Assurance (CSA) is intended to reduce the time and effort of the Computerized System Validation (CSV) process without compromising regulatory compliance or data integrity.</strong></p>
<p>The regulated life science industries generally consider the CSV process as burdensome and as a hindrance to adopting new automation technologies that could greatly improve the efficiency and productivity of their business. In this presentation we will examine the six major points of the CSA guidance and how they can be used to improve your CSV process. We will also examine Agilent’s validation services, our process efficiencies, and how we intend to integrate elements of the CSA guidance.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Michael Korbel (Sr. Compliance Consultant, Agilent Technologies, Inc.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Michael has over 22 years of experience in regulated environments in the pharmaceutical and bio-tech industries. Half of Michael&#39;s career has been spent on the customer side of the industry in both IT and laboratory positions, supporting, qualifying, and validating regulated instruments and computerized systems. The other half has been spent providing consultative compliance service programs from the vendor side of the industry. His experience includes technical support and validation of both standalone and enterprise laboratory informatics systems, as well as instrument qualification, preventive maintenance, and relocation services. Michael’s current role at Agilent Technologies is to create new compliance consulting services for our regulated customers and implement them globally. Michael holds a B.S. in Biology, with minors in Chemistry and Environmental Science.</p>
</blockquote>


Agilent Technologies: New FDA guidance “Computer System Assurance” and Agilent Validation Service Offerings

New FDA guidance “Computer System Assurance” and Agilent Validation Service Offerings

The six major points of the CSA guidance and how they can be used to improve your CSV process.

New FDA guidance “Computer System Assurance”

<p><strong>Now that you are using the OpenLab CDS system, why are you still using Excel?</strong></p>
<p>Unlock the incredible calculation potential of your system. You have run a triplicate injection of standards and would like to determine the percent recovery of your samples against the average of those standards. This session will introduce you to the method of being able to do just that within OpenLab CDS WITHOUT the use of Excel.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Richard Mutkoski (Laboratory Informatics Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Richard Mutkoski has been a field representative for over 27 years for both hardware and software. In his current role as an Informatics Application Engineer, Rich presents technical solutions of the OpenLab suite of products to customers worldwide. Prior to his tenure at Agilent Rich spent 15 years in a variety of Pharma QA/QC and R&amp;D positions providing him a unique understanding of those workflows, bottlenecks and challenges.</p>
</blockquote>


Agilent Technologies: Calculate Percent Recovery of Samples in OpenLab CDS

Calculate Percent Recovery of Samples in OpenLab CDS

The method of being able to do just that within OpenLab CDS WITHOUT the use of Excel.

<p><strong>This seminar introduces a powerful feature in OpenLab CDS: Custom Calculator.</strong></p>
<p>OpenLab CDS users or chromatographers thinking of moving to OpenLab CDS from another data system can see how this unique feature allows the addition of user defined chromatography calculations directly into the OpenLab CDS data system.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Kathleen O&#39;Dea (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Kathleen O’Dea has a 20 year history with Agilent’s OpenLab products. As an Informatics Application Engineer, Kathleen has visited customers around the world in a wide variety of market areas, helping them to select and implement OpenLab software products.</p>
</blockquote>


Agilent Technologies: Introducing the Custom Calculator in OpenLab CDS

Introducing the Custom Calculator in OpenLab CDS

Powerful feature in OpenLab CDS: Custom Calculator.

<p><strong>Integration is essential to chromatography for the identification and determination of peak area and height.</strong></p>
<p>Although Software does an excellent job with integration, chromatography is not always perfect and careful consider must be given to integration.</p>
<p>In this presentation, three essential integration topics are covered: Integration parameters--some basic parameters must be understood when reviewing chromatography to ensure optimal analyses. Integration techniques--the most appropriate for solving some common problems are discussed. Finally, manual intervention--given the overall goal to achieve robust integration, when and why manual integration should be performed.</p>
<blockquote>
<p><strong>Presenter:</strong> Greg Hunlen (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)</p>
</blockquote>
<blockquote>
<p>Gregory Hunlen has served as an Application Scientist with Agilent Technologies since 2012. He applies his expertise to the Agilent Infinity II series of LC instruments, providing knowledge of LC solutions such as two dimensional LC and LCMSD workflows. He also delivers product demonstrations and lunch &amp; learns. As a key value, Greg likes to talk about maximizing the use of all features our technologies provide. Often, instruments are under-utilized perhaps as a lack of understanding of all that they can offer. When we explore these features, we discover that we can truly optimize the efficiencies of our instruments. Prior to joining Agilent, Greg spent 20 + years in the pharmaceutical research industry on the liquid phase chromatography side of drug development.</p>
</blockquote>


Agilent Technologies: HPLC Integrate with Confidence

HPLC Integrate with Confidence

Integration parameters--some basic parameters must be understood when reviewing chromatography to ensure optimal analyses.

LCMS webináře se zaměřením na Software - strana 32