Výuka na vysoké škole byla dlouho vnímána jako něco, co „se nějak udělá“. Jenže univerzitní vyučující na ni často nemají pedagogickou průpravu, ani čas ji trénovat – a&nbsp;ti, kdo jim mají pomáhat, zase často sami nemají systémovou oporu. O&nbsp;tom, proč se kvalita výuky nedá stavět na dobré vůli a&nbsp;práci navíc v&nbsp;nočních hodinách, a&nbsp;jak projekt PEKRV mapuje a&nbsp;chystá se propojit „skryté“ experty a&nbsp;expertky na výuku napříč českými univerzitami, hovoří Jiřina Vidláková ze Západočeské univerzity a&nbsp;Ingrid Procházková z&nbsp;Masarykovy univerzity v&nbsp;rozhovoru s&nbsp;Martinem Tomáškem z&nbsp;Ostravské univerzity.Projekt Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách (PEKRV) si klade za cíl systémově a&nbsp;systematicky pečovat o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky.&nbsp;Jde o&nbsp;participativní projekt, který identifikuje klíčové expertní skupiny, pojmenovává jejich i&nbsp;institucionální potřeby a&nbsp;pracuje na rozvoji jejich dovedností.&nbsp;Jiřina Vidláková (ZČU), Ingrid Procházková (MUNI) a&nbsp;Martin Tomášek (OU) na svých univerzitách připravují budoucí učitele a&nbsp;učitelky pro základní a&nbsp;střední školy a&nbsp;zároveň pečují o&nbsp;kvalitu vysokoškolské výuky. Vedle lektorské činnosti se podílejí na systémovém zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky.&nbsp;V projektu PEKRV se setkávají v&nbsp;pracovní skupině, která má za cíl vytvořit dlouhodobě udržitelnou strategii rozvoje expertních kapacit v&nbsp;zajišťování a&nbsp;rozvoji kvality výuky na vysokých školách.<h5>V čem se podle vás liší vysokoškolská pedagogika od té na jiných stupních vzdělávání? Potýkáme se ve výuce s&nbsp;jinými překážkami?</h5>Jiřina Vidláková: Na základní nebo střední škole jsou učitelé a&nbsp;učitelky více připraveni na to, jak vyučovat, protože prošli konkrétním výcvikem. Na vysoké škole vyučující často připraveni na výuku nejsou. Neznají pedagogické principy, nestudovali je. A&nbsp;buď si je musí sami dohledávat a&nbsp;nastudovávat, nebo zkrátka vyučují tak, jak to sami zažili. To jsme ale v&nbsp;kruhu, protože to často nebývala dobrá praxe, takže vlastně předávají dál to, co není úplně efektivní.Ingrid Procházková: Učitelé a&nbsp;učitelky na nižších stupních vzdělávání mají tu výhodu, že mají několik let, kdy se můžou profesně, ale i&nbsp;mentálně připravovat na to, že opravdu vejdou do třídy, že budou vyučovat. Mají čas se na to připravit, začít se na to těšit a&nbsp;pochopit, v&nbsp;čem celé učitelské řemeslo spočívá. Vyučující na vysoké škole i&nbsp;třeba projdou nějakým vzděláváním či workshopem, ale to bývá moc krátké, není ani dostatečně intenzivní, nemají tolik času se připravit a&nbsp;přijmout tu myšlenku „teď budu vyučovat“.Můžou se naučit nějaké techniky, můžou se je naučit skvěle. Ale v&nbsp;tak krátkém čase podle mě řada z&nbsp;nich nemůže dost dobře proniknout do pedagogických principů. Workshopy, ani série workshopů, mnohdy ani vzdělávací program, prostě nenahradí dvouleté nebo pětileté učitelské studium. Je to pro ně mnohem těžší.<blockquote><h4>Mgr. Ingrid Procházková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_325136ab5b.jpg 156w," sizes="100vw" width="1196" height="1196"><ul><li>Vystudovala pedagogiku na Ústavu pedagogických věd FF MU.&nbsp;&nbsp;</li><li>Stála u&nbsp;zrodu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://cerpek.muni.cz/">CERPEK</a>. Nyní se věnuje rozvoji kvality výuky na Odboru pro kvalitu Masarykovy univerzity.</li><li>Dále působí jako vysokoškolská učitelka pečující o&nbsp;pedagogicko-didaktické vzdělávání budoucích učitelů a&nbsp;učitelek na FF MU a&nbsp;je členkou vedení <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.kvbu.cz/">Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů</a>.&nbsp;</li><li>Výzkumně se zabývala kvalitou výuky a&nbsp;právě příprava kvalitní výuky patří mezi její oblíbená témata k&nbsp;lektorování.&nbsp;</li><li>Své pedagogické dovednosti rozvíjela především v&nbsp;neziskové organizaci <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://brontosaurus.cz/">Hnutí Brontosaurus</a>, kde vedla dětské i&nbsp;mládežnické oddíly a&nbsp;pečovala o&nbsp;pedagogické vzdělávání místních oddílových a&nbsp;táborových vedoucích.&nbsp;</li><li>Na Universitas si můžete přečíst její článek o&nbsp;tom, <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.universitas.cz/forum/12458-to-kde-vyucujeme-je-stejne-dulezite-jako-jak-a-co-vyucujeme-aneb-strucny-manual-na-idealni-ucebnu">jak má vypadat ideální učebna</a>.</li></ul></blockquote><h5>Takže vyučující na vysoké škole procházejí hned na začátku tou nejtěžší zkouškou, tedy praxí…</h5>Ingrid Procházková: Ano. A&nbsp;zatímco hlavním úkolem vyučujících na nižších stupních vzdělávání je vyučovat, a&nbsp;věnují tomu velkou část svého dne, kterou tráví přímo se svými žáky a&nbsp;žákyněmi, my na univerzitách většinou vidíme své studující jednou za týden na dvě hodiny. Hůře se budují vztahy, dobrá atmosféra a&nbsp;tak dále, ale to se dá ještě zvládnout. Co chci ale zdůraznit je, že máme velmi málo prostoru na to trénovat to samotné učitelství. Naše aktivity jsou rozprostřeny mezi výuku, vědu, třetí roli univerzity, administrativu, popularizaci a&nbsp;já nevím co všechno dalšího, na trénink a&nbsp;reflexi výuky máme opravdu málo prostoru.A můžeme se sice naučit svou výuku reflektovat a&nbsp;třeba i&nbsp;dobře poznáme, co nám funguje a&nbsp;co ne, ale mnohdy vlastně nevíme proč, protože nám chybí ty principiální teoretické základy, na základě kterých bychom to pochopili. A&nbsp;je těžké si na vše přicházet sám.<h5>Výuka nebyla dlouho tím nejpodstatnějším nebo nejhodnotnějším, co se na univerzitách dělo. Zdá se vám, že se tenhle přístup časem mění?</h5>Ingrid Procházková: Mění. Na univerzitě působím jedenáct let, a&nbsp;vyučuju ještě déle, a&nbsp;vidím obrovský posun. Myslím si, že se na kvalitu výuky klade čím dál větší důraz. Že čím dál více lidí na různých úrovních ve struktuře univerzit začíná vnímat, že výuka je minimálně stejně důležitá jako ostatní role univerzit. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš říká: Vzdělávání je první rolí univerzity. Což je něco, co jsme dříve v&nbsp;univerzitním prostředí neslyšeli. Ale kvalitní výuka se nezařídí sama a&nbsp;je potřeba o&nbsp;ni pečovat. Mít na školách týmy odborníků a&nbsp;odbornic, které budou pečovat o&nbsp;výuku i&nbsp;o&nbsp;vyučující. Na řadě univerzit už vznikají nebo se rozvíjejí již existující pracoviště, která podporují kvalitu výuky, je to jejich primární náplň práce.Jiřina Vidláková: Já už jsem přišla do toho, že je na to kladený důraz a&nbsp;moje hlavní role je výuková, ne výzkumná, tedy jsem přišla do prostředí, kde je to podporované a&nbsp;kde moje role je toto pomoci zajistit. Ale bojuji s&nbsp;tím, že jsem považována za&nbsp; kvalifikovanou pracovnici, která má podporu vyučujících zajistit. A&nbsp;zároveň si sama pro sebe říkám: jsem pro to dostatečně vzdělaná, mám dostatečné kompetence? A&nbsp;dovedu si představit, že by sem přišel někdo, kdo je ještě nade mnou a&nbsp;měl by tu dovednost učit ty, kdo půjdou vyučovat vysokoškolskou pedagogiku. Ale v&nbsp;tuhle chvíli je to tak, že někoho takového prostě nemáme, že systém tam ještě nedošel. Už jsme na úrovni: ano, je důležité zajistit, aby vyučující na vysoké škole byli připravováni na svou budoucí výuku, ale ještě nejsme na úrovni: potřebujeme k&nbsp;tomu opravdu kvalifikované experty a&nbsp;expertky a&nbsp;definovat si, jak vypadají. A&nbsp;to je něco, co teď vlastně vzniká v&nbsp;projektu PEKRV.&nbsp;<h5>Dnes univerzity nabízejí už docela dost vzdělávacích workshopů a&nbsp;kurzů, proč tedy stávající situace podle vás nestačí? A&nbsp;kdo by se vlastně měl postarat o&nbsp;vzdělávání vysokoškolských vyučujících, mohou to být sami vyučující?</h5>Ingrid Procházková: Učit vysokoškolské vyučující, jak mají vyučovat, je úplně jiná disciplína. Nestačí nám, že jsme dobrými vyučujícími našich studujících. Potřebujeme ještě jiné dovednosti, které jsme taky neměli kde získat. Taky je to dost často průzkum bojem a&nbsp;třeba ty první workshopy se nemusí úplně podařit, než zjistíme, jak na to. Protože to je úplně jiná disciplína, náročná a&nbsp;není to pro každého. Vyžaduje to specifickou přípravu a&nbsp;sadu dovedností, kterou lektoři a&nbsp;lektorky vysokoškolských vyučujících potřebují.<blockquote><h4>Mgr. Jiřina Vidláková, Ph.D.</h4><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg" alt="Universitas: Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Universitas_Od_workshopu_k_systemu_proc_vysokoskolska_vyuka_potrebuje_vic_nez_tipy_a_triky_2_323b296007.jpeg 104w," sizes="100vw" width="1196" height="1794"><ul><li>Působí na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity a&nbsp;na Masarykově univerzitě.&nbsp;</li><li>Na Západočeské univerzitě se současně podílí na programech celoživotního a&nbsp;distančního vzdělávání zaměřených na vysokoškolské vyučující.&nbsp;</li><li>Výzkumně se věnuje efektivní komunikaci, zvládání náročného chování a&nbsp;socioemočnímu učení.&nbsp;</li><li>Ve výuce se zaměřuje především na předměty pedagogicko-psychologického základu.</li></ul></blockquote><h5>Jak si tedy představujete tohoto experta nebo expertku? Člověka, který podporuje vyučující a&nbsp;kvalitu výuky – co by měl umět?</h5>Ingrid Procházková: Je otázka, koho tím vlastně máme na mysli. Když se bavíme o&nbsp;lidech, kteří podporují ostatní v&nbsp;tom, aby mohli dobře vyučovat, tak kdo vlastně všechno to je? Na jakých pozicích ti lidé teď pracují? Co dělají? My jsme se zatím bavili spíše o&nbsp;lektorském týmu, který na univerzitě pořádá vzdělávací akce a&nbsp;aktivity, vydává metodické materiály a&nbsp;přímo podporuje jednotlivé vyučující nebo týmy vyučujících.Ale já si myslím, že to je jenom jedna z&nbsp;expertních skupin, která pomáhá pečovat o&nbsp;kvalitu výuky. V&nbsp;tuto chvíli vidím další tři skupiny. Zaprvé akreditační experti a&nbsp;expertky. Vytvářejí akreditace a&nbsp;mají možnost ovlivnit kvalitu výuky ve svých studijních programech, nejčastěji tedy garantující studijních programů. Otázkou je, jestli k&nbsp;tomuto úkonu přistupují expertně nebo spíše formálně. Také jsou tady samozřejmě všichni ti, kdo pečují o&nbsp;akreditační procesy. Díky tomu, že pročítají velké množství akreditačních spisů, už dobrý výstup z&nbsp;učení poznají, rozeznají dobrou metodu výuky, dobře popsané státní závěrečné zkoušky a&nbsp;vlastně by mohli do tohoto procesu více zasahovat. Ale otázka je, jestli mají tu pravomoc, jestli si sami troufnou, jestli sami v&nbsp;sobě našli expertízu a&nbsp;mají chuť ji použít – a&nbsp;je jim to umožněno. Takže kolem akreditací se nám skrytě může pohybovat velký poklad, který ale třeba nemá potřebnou sebedůvěru.A pak tady vidím druhou skupinu: takových procedurálně-koordinačně-systémově pracujících lidí v&nbsp;oblasti kvality výuky. Různí koordinátoři a&nbsp;koordinátorky, kteří procesují různé věci. Například když my si pomyslíme, že by bylo hezké, kdybychom měli nějaký kvalitní dotazníček pro studující, který by mohli vyplňovat a&nbsp;pomáhat nám tak poznávat kvalitu výuky, tak musí existovat lidé, kteří ho vymyslí a&nbsp;zařídí. Aby zapadl tam, kam zapadnout má, aby se propsal do všech procesů, aby reálně vznikl v&nbsp;nějakém systému, aby se ta data, která z&nbsp;něj získáváme, ukazovala lidem, kterým se mají ukazovat, aby ti lidé věděli, co s&nbsp;nimi mají dělat, aby to bylo propojené zpátky do akreditačních spisů. To musí někdo zařizovat. A&nbsp;to jsou taky lidé, kteří musí vědět, jak věci fungují, jak se na co zeptat, co na co použít.&nbsp;A pak je zde ještě třetí skupina, a&nbsp;to jsou tvůrci a&nbsp;tvůrkyně vzdělávací politiky. To nemusí být nutně jenom prorektorský a&nbsp;proděkanský tým, ale i&nbsp;řada dalších lidí, kteří se můžou podílet na tvorbě strategického záměru univerzity a&nbsp;jeho implementaci. Někdo musí přece na té univerzitě být, kdo řekne, jdeme tam, jdeme tam tudy a&nbsp;jdeme tam touto rychlostí a&nbsp;jdeme tam protože. Ne? A&nbsp;to taky musí být člověk, který pozná, že ten směr, který vytyčil, je směr dobrý.Tedy nejsou to podle mě jenom lektoři a&nbsp;lektorky nebo metodici a&nbsp;metodičky, ale jsou to všichni tady ti, kteří nějakým způsobem, ať už více nebo méně nenápadně,&nbsp; podporují kvalitu výuky.<h5>Jak se mohou tyhle skupiny potkávat v&nbsp;rámci univerzity i&nbsp;mezi nimi? Aby našly společný jazyk, aby ta energie šla synergicky a&nbsp;nikoliv proti sobě, což je ve velkých organismech, jako je univerzita nebo i&nbsp;fakulta, obtížné?</h5>Ingrid Procházková: Nevíme, ale tak nějak všichni asi cítíme, že někdo by tu snahu těchto lidí asi koordinovat měl. Že je dobré, aby se to propojovalo a&nbsp;mělo to synergii. Já si nemyslím, že ti lidi by šli proti sobě, spíše o&nbsp;sobě nevědí a&nbsp;spíš zbytečně se dějí tytéž věci několikrát vedle sebe a&nbsp;nezávisle na sobě. Přitom by stačilo, kdyby vznikly jednou, ale oni o&nbsp;sobě nevědí.Jiřina Vidláková: Mně přijde jako krásná představa, že by se tohle dělo, krásná vize. Já sama často nevím, co dělají jiné univerzity a&nbsp;kdybych to věděla, tak by se mi to hodilo. Inspirovala bych se. Každá univerzita tvoří svoje přístupy, svůj vzdělávací program, metodické věci, skripta a&nbsp;tak dále a&nbsp;vlastně se to zbytečně duplikuje.&nbsp;<h5>Tím, že by snad podobné aktivity mohly být společně koordinované, se vlastně už dostáváme více k&nbsp;projektu PEKRV neboli Podpora expertních kapacit pro rozvoj výuky na vysokých školách samotnému...?</h5>Ingrid Procházková: Projekt je široký, jsou do něj zapojeny téměř všechny české univerzity a&nbsp;vysoké školy. Jedna z&nbsp;aktivit je příprava vzdělávacích programů a&nbsp;kurzů pro lektory a&nbsp;lektorky vysokoškolské pedagogiky, které si univerzity nabízejí navzájem. Dalším výstupem bude vznik <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.vspedagogika.cz/">sdílené platformy,</a> na níž bychom si my z&nbsp;univerzit, kteří se kvalitě výuky věnujeme, sdíleli dobrou praxi a&nbsp;to, na čem už kdo pracuje, k&nbsp;čemu došel... Pak se nabízí i&nbsp;mezinárodní spolupráce a&nbsp;tak dále.Úkolem naší pracovní skupiny je vytvořit strategii rozvoje expertních kapacit pro zajišťování a&nbsp;rozvoj kvality vysokoškolské výuky. V&nbsp;této pracovní skupině je asi 17&nbsp;lidí z&nbsp;různých českých univerzit a&nbsp;vysokých škol. Nyní připravujeme průzkum na všech univerzitách, abychom zjistili, jak jsou na tom, jestli si myslí, že nějaké experty a&nbsp;expertky mají, ať už formálně či neformálně. Kolik jich mají, co ti lidi dělají, jaké jsou jejich potřeby, kam se chtějí vyvíjet. To, co zjistíme, bude velmi různé. Některé univerzity začaly již před lety, některé začínají teď. Potřebujeme postihnout celou šíři, abychom potom v&nbsp;naší pracovní skupině mohli navrhnout strategii rozvoje těchto expertů a&nbsp;expertek a&nbsp;všech jejich agend – příčetně a&nbsp;blízko reality, abychom vše nestavěli na našich vizích, které já mám velmi vzletné, ale ještě jsme od nich daleko.Naším prvním úkolem je prozkoumat terén, co se kde děje a&nbsp;co je potřeba, a&nbsp;navrhnout si, co dál, co můžeme dělat společně, co může dělat každá univerzita, co může dělat česká vzdělávací politika. Začali jsme na podzim loňského roku. Pozvolna jsme se začali setkávat a&nbsp;říkat si, co budeme dělat, a&nbsp;končit bychom měli na konci roku 2027....

Od workshopů k systému: proč vysokoškolská výuka potřebuje víc než tipy a triky 

<div><div>Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) vyvinuli průlomovou technologii pro efektivní vývoj aptamerů. Nová metoda propojuje několik biochemických a bioinformatických kroků a otevírá cestu k novým diagnostickým a terapeutickým aplikacím. Mezi ně patří například nositelné senzory schopné v reálném čase sledovat hladiny vybraných biomarkerů v těle a včas upozornit na blížící se zdravotní komplikace. Výsledky zveřejnil časopis Nature Communications.</div></div><div>Aptamery jsou krátké řetězce DNA nebo RNA, které dokážou velmi přesně rozeznat a navázat konkrétní cílovou molekulu. Podobně jako protilátky je lze využít k detekci nebo ovlivnění funkce těchto molekul. Na rozdíl od protilátek jsou však mnohem stabilnější, lze je vyrábět synteticky a přesně chemicky upravovat podle požadovaných vlastností. Díky tomu mohou získat vlastnosti, kterých nelze u protilátek dosáhnout.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Nova_technologie_inovuje_vyvoj_aptameru_syntetickych_alternativ_protilatek_2_81e99b9900.jpg" alt="ÚOCHB: Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek: Chemicky upravený DNA aptamer navázaný na cílový protein." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Nova_technologie_inovuje_vyvoj_aptameru_syntetickych_alternativ_protilatek_2_81e99b9900.jpg 228w," sizes="100vw" width="1343" height="916">S rostoucí poptávkou po přesných a rychlých diagnostických nástrojích jsou aptamery v mnoha případech vhodnější než samotné protilátky. Jejich vývojový proces je však experimentálně a časově náročný a vyžaduje experty z několika vědních oborů. Tým vědců z ÚOCHB vedený dr. Markem Ondrušem a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://hocek.group.uochb.cz/">prof. Michalem Hockem</a> nyní vyvinul technologii, která celý vývojový proces výrazně zkracuje.„Vývoj aptameru často připomíná hledání jehly v kupce sena. Ve směsi bilionů různých DNA sekvencí se snažíme najít jedinou, která se silně a specificky váže na cílovou molekulu. Náš nový přístup umožňuje nejdřív nalézt ‚aptamerové rodiny‘ – stovky sekvencí s jistou podobností a následně identifikovat člena rodiny, který vykazuje nejlepší experimentální vlastnosti. Tento prvek přispívá ke zkrácení vývoje z několika měsíců na dny,“ říká Marek Ondruš.<blockquote>Video: <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.youtube.com/watch?v=-aoGvOKqORo">Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek&nbsp;</a></blockquote>Výzkumníci zároveň rozšířili možnosti využití aptamerů. Jejich stavební bloky totiž chemicky upravují – připojují k nim nové funkční skupiny, které můžeme přirozeně najít například v aminokyselinách. Takto vzniklé molekuly kombinují výhody DNA i protilátek: pořadí jednotlivých stavebních bloků je dané pořadím písmen v DNA a díky rozmanitosti připojených chemických modifikací se výrazně rozšiřují možnosti aptameru rozpoznávat biologicky významné cíle a napodobovat interakce typické pro proteiny, které jsou základem mnoha biologických procesů.&nbsp;Potenciál nové metody ukázali vědci na lidském inzulinovém receptoru, klíčovém proteinu zapojeném do regulace hladiny cukru v krvi. Vyvinuli aptamer, který se na receptor specificky váže, a pomocí kryoelektronové mikroskopie detailně popsali molekulární mechanismus vzájemné vazby.„Ukázali jsme, že chemicky zavedené funkční skupiny mají zásadní význam nejen pro rozpoznání a vytvoření komplexu aptameru s proteinem, ale také pro stabilizaci samotné struktury DNA aptameru. Naše výsledky poskytují nový pohled na to, jak lze pomocí chemicky upravených nukleových kyselin napodobovat vlastnosti proteinů,“ shrnuje Marek Ondruš.Technologie by v budoucnu mohla doplnit nebo v některých aplikacích dokonce nahradit diagnostické nástroje založené na protilátkách. Výzkumníci spolupracují na dalším rozvoji technologie se společností <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="http://iocbtech.cz/">IOCB Tech</a>, která pomáhá přetavit objevy z ÚOCHB do praxe.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Nova_technologie_inovuje_vyvoj_aptameru_syntetickych_alternativ_protilatek_9694c21671.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek: Dr. Marek Ondruš, první autor studie, a prof. Michal Hocek, vedoucí vědecké skupiny Bioorganická a medicinální chemie nukleových kyselin, ÚOCHB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Nova_technologie_inovuje_vyvoj_aptameru_syntetickych_alternativ_protilatek_9694c21671.jpg 234w," sizes="100vw" width="2000" height="1335"><blockquote><h4>Původní článek</h4><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.nature.com/articles/s41467-026-73676-y">Expedient single-round selection of hyper-modified aptamer targeting insulin receptor from over-represented dually nucleobase-modified DNA libraries</a></h4>Pablo Alberto Franco-Urquijo, Marek Ondruš, Jaroslav Kurfürst, Jana Škerlová, Irena Selicharová, Lucie Mužíková Čechová, Hana Šváchová, Alena Semerádtová, Anatolij Filimoněnko, Adéla Fejfarová, Jiří Homola, Tomáš Kouba &amp; Michal HocekNat. Commun., 2026<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://doi.org/10.1038/s41467-026-73676-y">https://doi.org/10.1038/s41467-026-73676-y</a>&nbsp;<h6>licencováno pod <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/">CC-BY 4.0</a></h6></blockquote><h4>Abstrakt</h4>Objev funkčních nukleových kyselin z knihoven náhodných sekvencí se obvykle opírá o několik časově náročných iterativních kol in vitro selekce s nízkou mírou úspěšnosti. V této práci představujeme strategii selekce v jediném kole, která umožňuje rychlý screening několika nadreprezentovaných DNA knihoven s modifikovanými nukleobázemi a různých selekčních podmínek a dokáže identifikovat modifikované aptamery s vysokou afinitou. Dvojitá separace následovaná amplifikací eluovaných sekvencí, analýzou NGS a klastrováním umožňuje rychlou identifikaci kandidátních aptamerů. Screening modifikovaných DNA knihoven obsahujících modifikované adeninové a uracilové nukleotidy nesoucí hydrofobní aromatické fenylové a indolové skupiny vedl k vývoji aptameru, který se váže na lidský inzulinový receptor se subnanomolární afinitou a mimořádnou specificitou. Struktura stanovená kryoelektronovou mikroskopií odhaluje význam každé aromatické modifikace, a to buď při stabilizaci sekundární struktury, nebo při zprostředkování interakcí s povrchem proteinu. Tento přístup překonává hlavní omezení selekce aptamerů a má potenciál pro vysokokapacitní screening i urychlení vývoje aptamerů nové generace pro diagnostické nebo terapeutické aplikace.</div>

Nová technologie inovuje vývoj aptamerů, syntetických alternativ protilátek

Sto dvacet dva odborníků na chromatografii, elektroforézu, hmotnostní spektrometrii a další moderní analytické metody přijelo do Olomouce na čtyřdenní mezinárodní konferenci <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/events/929">Advances in Chromatography and Electrophoresis &amp; Chiranal</a>, která se koná od 15. do 18. června. Letošní ročník je věnován památce významného chemika a bývalého vedoucího katedry analytické chemie profesora Zdeňka Stránského. Během akce byl oceněn také profesor Juraj Ševčík, kterému Česká společnost chemická udělila medaili za dlouholetý přínos vědě, výzkumu, výuce i popularizaci chemie a přírodních věd.„Máme velkou radost, že se nám podařilo do Olomouce přilákat řadu významných osobností analytické chemie. Dosavadní průběh akce hodnotíme velmi pozitivně. Konference nabízí nejen kvalitní odborný program, ale také prostor pro osobní kontakty, diskuzi a navazování nové spolupráce,“ uvedl vedoucí katedry analytické chemie Petr Bednář.<h4>Olomouc hostí špičky analytické chemie</h4>Do Olomouce přijeli účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Spojených států amerických. Program byl zaměřen především na separační vědy, zejména chromatografii a elektroforézu. Významné místo v něm mají také hmotnostní spektrometrie, metabolomika, lipidomika, proteomika, mikroextrakční techniky a další moderní analytické přístupy.Úvodní plenární přednášku na téma Metabolomics and Lipidomics in Biomedical Research přednesl Michael Laemmerhofer. Mezi další významné přednášející patřili například Wolfgang Lindner, Kevin Schug, Lucie Nováková, František Švec, Christian Neusüß, Václav Kašička, Hans-Dieter Junker, Justyna Płotka-Wasylka, Ondřej Novák nebo Marián Masár.<h4>Moderní analytické metody a výsledky výzkumu</h4>Odborný program zahrnoval přednášky věnované moderním chromatografickým metodám, superkritické fluidní chromatografii, kapilární a mikročipové elektroforéze, multidimenzionálním separacím, metabolomice, lipidomice, proteomice i hmotnostní spektrometrii. Pozornost je věnována také využití datové vědy při vývoji analytických metod, analýze léčiv, biologických a environmentálních vzorků či vývoji dostupného laboratorního vybavení.S výsledky svého výzkumu vystoupil také Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, který představil cílenou analýzu rostlinných hormonů na úrovni jednotlivých buněk, Ivan Petřík se věnoval matricovým efektům při kvantitativní LC–MS analýze a David Friedecký přiblížil využití multiomických přístupů v laboratorní medicíně. Součástí programu byla také posterová sekce, během níž účastníci prezentují a diskutují výsledky svých výzkumných projektů.Letošní ročník si připomenul osobnost profesora Zdeňka Stránského, významného chemika a někdejšího vedoucího katedry analytické chemie, který v loňském roce zemřel. Organizátoři tak ocenili jeho dlouholetou odbornou, pedagogickou a organizační práci i jeho přínos k rozvoji pracoviště.<h4>Juraj Ševčík převzal medaili České společnosti chemické</h4>Jedním z významných okamžiků bylo předání medaile České společnosti chemické profesoru Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie. Ocenění získal za dlouholetý přínos vědě, výzkumu a výuce a za výrazné aktivity v oblasti popularizace chemie a dalších přírodních věd. Vyzdvižena byla rovněž jeho zásadní role při přípravě a realizaci výstavby nové budovy přírodovědecké fakulty a při vzniku interaktivního muzea vědy Pevnost poznání.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UPOL_Juraj_Sevcik_bc698859ec.jpg" alt="UPOL: Juraj Ševčík" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UPOL_Juraj_Sevcik_bc698859ec.jpg 208w," sizes="100vw" width="471" height="353">

Mezinárodní konference přivedla do Olomouce 122 odborníků na analytickou chemii

Popularizace

Věda a výzkum

Video

Článek

Nejbližší akce

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Univerzita Palackého v Olomouci je vysoká škola s dlouhou tradicí. Byla založena již v 16. století a je tak nejstarší vysokou školou na Moravě a druhou nejstarší v České republice. V současnosti představuje moderní vzdělávací instituci se širokou nabídkou studijních oborů a bohatou vědeckou činností.

Univerzita Palackého v Olomouci

Agilent Technologies

Phenomenex

Thermo Fisher Scientific

Restek Corporation

SCIEX

Waters Corporation

<h4>European Free Educational Webinar Series</h4>
Let&#39;s go back to the basics of Chromatography, Mass Spectrometry, Data Analysis and Trouble-shooting: understanding the importance of the basics will enable you to be more effective in your daily laboratory life.
<h4>EPISODE 4</h4>
Basics of Liquid Chromatography
What will you learn?
<ul>
<li>LC System Components: Pumps and Injectors</li>
<li>LC Detectors: Which one is right for your Application?</li>
</ul>
<blockquote>
Prezenter: Andrea Gheduzzi (Principal LC Market Dev. Manager, EMEA, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Andrea has spent more than 30 years in the chromatography field. Across his career he had various roles, service engineer, chromatography lab position, and technical application support manager. He has mainly been dealing with pharma accounts, also supporting LC method development activities using DoE/QbD approaches. In his role as Pharma Business Development Manager at Waters he has further expanded his expertise in AQbD and related applications.
</blockquote>
<blockquote>
Prezenter: Arjan Timmerman (Pharma Market Development Manager EMEA, Waters Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Arjan Timmerman is a market development manager at Waters working in EMEA. Prior to joining Waters in 2014 he worked for 17 years as an Analytical Scientist in the Small Molecule Pharmaceutical industry in various Chemical and Pharmaceutical late-stage development labs.
</blockquote>
<blockquote>
Since 2023 he became QA/QC market development manager for EMEA working in a dedicated team and focuses on Pharmaceutical workflows, AQbD, Impurities, LC Chromatography and Compliance.
</blockquote>
<h4>What&#39;s next?</h4>
Full Webinar Series Episodes List is available <a href="https://event.on24.com/wcc/r/4551012/F69479929A905500D8B21508527807E5/5385652">here</a>
Back to Basics - Sample Preparation: Theory and Overview
<ul>
<li>Tuesday, May 07, 2024, 11:00 AM CEST</li>
</ul>
Back to Basics - Sample Preparation: Tips &amp; Tricks to make it simple
<ul>
<li>Wednesday, June 05, 2024, 11:00 AM CEST</li>
</ul>
Back to Basics - Theory of Liquid Chromatography
<ul>
<li>Wednesday, July 03, 2024, 11:00 AM CEST</li>
</ul>
Back to Basics - Basics of Liquid Chromatography
<ul>
<li>Tuesday, September 10, 2024, 11:00 AM CEST</li>
</ul>
Back to Basics - Analytical Method Development
<ul>
<li>Wednesday, October 02, 2024, 11:00 AM CEST</li>
</ul>
Back to Basics - The importance of Compliance
<ul>
<li>Tuesday, October 22, 2024, 11:00 AM CEST</li>
</ul>
Back to Basics - Introduction to Mass Spectrometry
<ul>
<li>Wednesday, November 13, 2024, 11:00 AM CET</li>
</ul>
Back to Basics - Troubleshooting your LC and MS Systems
<ul>
<li>Tuesday, December 10, 2024, 11:00 AM CET</li>
</ul>
Not sure to be able to attend live sessions?
Register today and watch the webinars on-demand

Waters Corporation: Back to Bacisc Free Educational Webinar Serries

Basics of Liquid Chromatography

Intro to LC system components: pumps, injectors, and detectors.

<ul>
<li>Learn about physical and chemical properties of common reverse phase stationary phases</li>
<li>Find an understanding and recieve steps for stationary phase selection</li>
<li>Take a deep dive into mobile phase selectivity</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Kevin Zhao (Senior Technical Specialist)
</blockquote>
<blockquote>
Kevin Zhao is the Senior Technical Specialist with Phenomenex and has 5 years of experience in biochemistry research; 4 years of Protein/Cancer research with CSULA-City of Hope Cancer Collaborative and over 9 years in Phenomenex. Mr. Zhao is a member of a global Technical Support Team which includes providing problem-solving, troubleshooting, and applications assistance for customers worldwide in the fields of chromatography (liquid and gas) and sample preparation, and also handling Industries supported include – pharmaceutical and biopharmaceutical, clinical research and clinical toxicology, food safety, environmental, fuels and specialty chemicals. Mr. Zhao received his B.S. in Biology at the California State Polytechnic University, Pomona. earned his M.S. in Biochemistry at California State University, Los Angeles, and also earned a MBA at the University of the Incarnate Word.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Koen Askamp (Technical Specialist)
</blockquote>
<blockquote>
Koen Askamp is a Technical Specialist in Phenomenex. He was awarded his BSc and MSc degrees in Molecular Life Sciences at Wageningen University in the Netherlands and joined Phenomenex in 2020 as Technical Sales Consultant. Koen became part of Phenomenex’s global technical support team in 2022 and assists laboratories in training chromatographers and developing analytical methods.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Namrata Saxena (Technical Manager)
</blockquote>
<blockquote>
Namrata Saxena is a Technical Manager - Asia/Pacific with Phenomenex and is based in Sydney, Australia. She has a post graduate degree with a specialization in Analytical Chemistry, with extensive experience in the Liquid chromatography domain, and her current focus is in Omics and Biologics field. 
</blockquote>
<blockquote>
Before joining Phenomenex she had worked as “Product Specialist” and spent several years in column chemistry, column manufacturing and method development in the application and manufacturing labs of Bischoff Chromatography, Germany. 
</blockquote>
<blockquote>
In her current role, she provides product selection, method development, training and troubleshooting support to customers as well as Phenomenex Sales Consultants globally. 
</blockquote>

Phenomenex: HPLC Method Development: Practical Approaches for Identifying Equivalent and Orthogonal Columns

HPLC Method Development: Practical Approaches for Identifying Equivalent and Orthogonal Columns

Learn about physical and chemical properties of common reverse phase stationary phases

HPLC Method Development: Approaches for Identifying Columns

<h4>SCIEX OS software summer school</h4>
Master the essentials of SCIEX OS software with our live webinars this summer
Join us for our summer school series dedicated to enhancing your proficiency with SCIEX OS software. Over the course of next months, we offer a series of concise, 30-minute webinars designed to fit into your schedule.
Agenda:
<ul>
<li>23 July, 11:00 a.m. CET – Hardware configuration and instrument verification</li>
<li>6 Aug, 11:00 a.m. CET – Compound optimization</li>
<li>20 Aug, 11:00 a.m. CET – Data processing: quantitation</li>
<li>2 September, 11:00 a.m. CET – Data processing: screening</li>
</ul>

SCIEX OS software summer school - Compound optimization

Join us for our summer school series dedicated to enhancing your proficiency with SCIEX OS software.

Compound optimization

SCIEX OS software summer school - Data processing: quantitation

Data processing: quantitation

SCIEX OS software summer school - Data processing: screening

Data processing: screening

Key Learning Points:
<ul>
<li>Understand the benefit of using SPE than other sample preparation techniques </li>
<li>Learn the basic protocol for SPE method and separation modes</li>
<li>Dig into reverse phase SPE typical protocol, and solid phase extraction media</li>
</ul>
Who Should Attend:
Anyone beginning with solid phase extraction (SPE) technique, or anyone struggling with method sensitivity
<blockquote>
Presenter: Grace Guo (Senior Technical Specialist, Phenomenex)
</blockquote>
<blockquote>
Grace Guo graduated from the Johns Hopkins University with a Master’s degree in Material Science and Engineering. She joined Phenomenex Technical Team in 2017 providing technical support globally. With more than 8 years of experience on SPE, HPLC and GC, she delivered 50+ seminars and webinars globally covering food and environmental, clinical, pharma and biopharma industry. 
</blockquote>

Phenomenex: Solid Phase Extraction Introduction and Theory

Solid Phase Extraction Introduction and Theory

Understand the benefit of using SPE than other sample preparation techniques.

Summary
Comming soon...
<blockquote>
Presenter: Jennifer Field (Professor, Oregon State University)
</blockquote>
<blockquote>
Dr. Field has a Ph.D. in geochemistry from the Colorado School of Mines. Her current research focuses on the development and application of quantitative analytical methods for organic micropollutants and their transformation products in natural and engineered systems with a focus on per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS). She is considered a pioneer in the area of PFAS occurrence and behavior and has focused on groundwater contaminated by fire-fighting foams and PFAS in municipal wastewater treatment systems and in municipal landfills. Current work focuses on the development of PFAS fingerprinting sources, biomimetic chromatography of PFAS, and PFAS on specialized textiles, fluoropolymers and other materials. She served as an Executive and Associate Editor for Environmental Science and Technology and received the Agilent Thought Leader Award in 2023.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Norm Farmer (PFAS Program Director, SGS North America)
</blockquote>
<blockquote>
Norm Farmer is the PFAS Program Director for SGS North America. Technical Director for SGS US Environmental Laboratories. He received his BS in Chemical Oceanography from the Florida Institute of Technology. He has 35 years of commercial environmental laboratory experience and 27 years supporting various Department of Defense environmental programs. He has spent the last 10 years working on PFAS analysis and data review.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Tarun Anumol, PhD (Director, Global Environment Market, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Tarun Anumol is the Director for Global Environment Market at for Agilent Technologies. Previously, he was an LC-MS applications scientist at Agilent, focused on developing analytical methods for trace contaminants on LC-MS/MS and LC-Q/TOF in food and environmental matrices. Tarun has a strong history of working in the environmental &amp; food testing industry, with a background in technical and applied science, with over 30 peer-reviewed journal publications in this area.
</blockquote>
<blockquote>
Prior to joining Agilent, Tarun graduated with a Ph.D. in Chemical &amp; Environmental Engineering from the University of Arizona with a focus on emerging contaminant attenuation including PPCPs, PFAS and DBPs in water reuse schemes.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Maya Murshak (CEO and Technical Director, Merit Laboratories)
</blockquote>
<blockquote>
Maya is the CEO and Technical Director for Merit Laboratories. She currently oversees all of the laboratory functions. Maya continues to work closely with laboratory certification, accreditation, and project coordination. She has over 37 years of practical laboratory experience based on her extensive analytical work with both chromatography and mass spec systems. Maya is a Chemical Engineer, holding both B.S. and M.S. degrees from Michigan State University. Go Green!
</blockquote>

Agilent: Panel Discussion: The Present & Future of PFAS analysis – will we ever fully characterize PFAS?

Panel Discussion: The Present & Future of PFAS analysis – will we ever fully characterize PFAS?

The Present & Future of PFAS analysis

Developing methods of analysis for drug compounds is not an easy task. Knowing how to develop a new method or how to incorporate new compounds into an existing method, as well as what is needed in terms of both materials and methods, can be challenging.
In this webinar, we will get you started on your analytical method with your column choice, including the particle, phase, and dimension. We’ll then discuss the mobile phase choice and method conditions that will meet your analytical goals. Throughout this training, we will use Restek’s Pro EZLC Chromatogram Modeler to exemplify the practices discussed.
<ul>
<li>Learn key information on how to effectively analyze drug compounds.</li>
<li>See how the Pro EZLC Chromatogram Modeler can help with adding new compounds to your analysis.</li>
<li>Learn how the Raptor Biphenyl allows for easy incorporation of these compounds into existing methods.</li>
</ul>

Restek Corporation: Method Development Considerations for the LC-MS/MS Analysis of Drugs

Method Development Considerations for the LC-MS/MS Analysis of Drugs

In this webinar, we will get you started on your analytical method with your column choice, including the particle, phase, and dimension.

Method Development for the LC-MS/MS Analysis of Drugs

Are you tired of dealing with inconsistent LC results? Are you looking to extend the life of your LC columns and improve lab efficiency?
Our upcoming webinar, LC Columns Tips &amp; Tricks, is designed to help you get the most out of your LC columns.
Our expert will share invaluable insights on:
<ul>
<li>Understanding LC column chemistry to optimize separations
</li>
<li>Proper handling of new LC columns for maximum lifespan
</li>
<li>Proven techniques to extend column life and reduce downtime
</li>
<li>Effective column maintenance and troubleshooting strategies
</li>
</ul>
This live webinar is an excellent opportunity to deepen your knowledge, improve your lab efficiency, and reduce operational costs. Whether you&#39;re a seasoned pro or just getting started, you&#39;ll walk away with practical knowledge to elevate your column performance and lifetime. Adham Ahmed will be presenting and answering your questions live.
Who Should Attend?
<ul>
<li>Laboratory Analysts and Scientists who are involved in small molecule pharmaceutical analysis
</li>
<li>Chromatographers seeking to optimize LC column performance
</li>
<li>Quality control professionals aiming to improve data reliability and reproducibility
</li>
<li>Research and development scientists working on method development and validation
</li>
<li>Lab Managers: Leaders looking to improve operational efficiency and extend the lifespan of lab equipment.
</li>
<li>Anyone involved in LC column selection, maintenance, and troubleshooting
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Adham Ahmed (Global Product Manager, Thermo Fisher Scientific)
</blockquote>
<blockquote>
Adham Ahmed has 15+ years of experience in particle development and functionality for chromatographic application. Presently, he is the Global Product Manager of the Hypersil BDS and ODS and other columns within the Thermo Fisher Scientific Portfolio. His experience includes working in R&amp;D, application specialist and Product management, with a focus on understanding customer’s challenges and laboratory needs.
</blockquote>

Thermo Scientific: LC Columns Tips & Tricks

LC Columns Tips & Tricks

Our upcoming webinar, LC Columns Tips & Tricks, is designed to help you get the most out of your LC columns.

We start the LC Beginner webinar series with an overview of basic terms relevant to liquid chromatography.&nbsp;<blockquote>Presenter: Laura Montis (Product Specialist Liquid Phase Separations, Agilent)Laura began her carrier in the Liquid Chromatography over 15 years ago. After experiencing the pharmaceutical world in an analytical development lab, she went on to work with preparative chromatography and gained experience with Supercritical Fluid Chromatography prior to moving onto special HPLC applications, like 2DLC and Online LC.Throughout her career, Laura has held several positions, including application chemist, trainer, sales specialist, and marketing business development. She is currently Product Specialist for liquid phase chromatography systems within the International Distributor Organization in EMEA at Agilent Technologies.Laura studied analytical chemistry and holds a master’s degree from University of Lyon in France.</blockquote>

Agilent Technologies: HPLC Beginner Webinar Series

Liquid Chromatography Fundamentals

We start the LC Beginner webinar series with an overview of basic terms relevant to liquid chromatography. 

LCMS webináře se zaměřením na Akademie/Principy - strana 16