Proteomic Analysis of Cell Surface Proteins with Improved Specificity of Enrichment

Význam tématu

Izolace a analýza proteinů na povrchu buněk je klíčová pro pochopení buněčné signalizace, adheze a transportu látek. Standardní biotinylace často vede k netargetovanému označení vnitrobuněčných proteinů, což znesnadňuje identifikaci skutečných membránových markerů. Studie přináší vylepšenou metodiku, která snižuje pozadí kontaminantů a zachovává kompatibilitu s hmotnostní spektrometrií.

Cíle a přehled studie

Autoři si kladli za cíl optimalizovat protokol značení povrchových proteinů aminoskupinovou biotinylací tak, aby byla minimalizována vnitrobuněčná kontaminace a zároveň zachován dobrý výtěžek pro následnou LC-MS analýzu. Nový postup byl porovnán se stávajícím komerčním kitu Thermo Fisher Pierce™ v buňkách HeLa, A549 a HCT-116.

Použitá metodika a instrumentace

Buňky byly značené 0,25 mg/mL Sulfo-NHS-SS-Biotinem, poté promyté, lyzované v detergentním pufru a biotinylované proteiny byly zachyceny na NeutrAvidin agaróze. Klíčové úpravy protokolu:

• odstranění quenchovacího kroku
• snížení množství činidla o 50 %
• zkrácení inkubačních časů o 20–30 min
• nový detergent v lyzačním pufru pro lepší solubilizaci vícečetných transmembránových proteinů

Eluce probíhala s DTT, následoval alkylace a digesce Trypsinem/Lys-C. Peptidy byly očištěny a analyzovány LC-MS na přístroji Thermo Scientific Q Exactive™ Plus s modelem label-free kvantifikace. K datové analýze sloužil software Thermo Scientific Proteome Discoverer™ a databáze UniProtKB.

Hlavní výsledky a diskuse

Nový protokol významně snížil množství vnitrobuněčných kontaminantů až trojnásobně, přičemž výtěžek povrchových proteinů byl srovnatelný nebo vyšší. Klíčové nálezy:

• Výtěžek peptidů v novém protokolu činil 10–14 µg na misek, u starého kitu 92 µg (většinou vnitrobuněčné proteiny).
• Podíl povrchových proteinů mezi 100 nejhojnějšími byl u nového protokolu 86–92 %; starý protokol obohacoval i cytosolické tubuliny a aktin.
• Počet identifikovaných povrchových proteinů se zvýšil pětinásobně, zatímco vnitrobuněčných se snížil čtyřnásobně.
• Strukturní klasifikace ukázala konzistentní zastoupení jednopřechodných, vícečetných transmembránových, GPI-ukotvených a ECM proteinů ve všech třech buněčných liniích.

Přínosy a praktické využití metody

Nový postup přináší silně zlepšenou selektivitu membránových proteinů, redukci pozadí a plnou kompatibilitu s hmotnostní spektrometrií. Umožňuje efektivní využití malého množství materiálu, zkrácení doby přípravy a spolehlivou identifikaci povrchových markerů pro farmakologický screening, biomarkerové studie a monitorování změn povrchového proteomu.

Budoucí trendy a možnosti využití

Další vylepšení mohou zahrnovat automatizaci protokolu, použití nových biotinových analogů, rozšíření na single-cell proteomiku či kombinaci s obrazovou cytometrií. Integrace s kvantitativními metodami (TMT, SILAC) a adaptace na klinické vzorky mohou otevřít cestu k objevování biomarkerů a validaci terapeutických cílů.

Závěr

Vyvinutý protokol pro izolaci povrchových proteinů představuje významné zlepšení specificity a zachování výtěžku pro MS analýzu. Snížení vnitrobuněčného pozadí a univerzální použitelnost posilují jeho hodnotu pro základní i aplikovaný výzkum.

Reference

• Benton B., Snovida S., Herting K., Zhu H., Rogers J.C., Kaboord B. Proteomic Analysis of Cell Surface Proteins with Improved Specificity of Enrichment. Thermo Fisher Scientific, 2018.