<p><strong>Vzduchové bubliny v systému HPLC mohou narušit spolehlivost činnosti čerpadla, způsobovat šum na základní linii chromatogramu a vést ke zhoršené reprodukovatelnosti výsledků i poruchám funkce ventilů. Aby se těmto problémům předešlo, je nezbytné správné odplynění mobilní fáze.&nbsp;</strong></p><p>Odplynění v HPLC nejen zajišťuje stabilní činnost čerpadla, ale také zvyšuje citlivost a přesnost analýzy tím, že zabraňuje tvorbě bublinek z rozpuštěného kyslíku, které mohou negativně ovlivňovat funkci detektorů, jako jsou UV-VIS, fluorescenční, refrakční nebo elektrochemické detektory. Účinné odplynění rozpouštědel pro HPLC je proto klíčovým předpokladem pro stabilní, přesnou a reprodukovatelnou chromatografickou analýzu.</p><h3><strong>Co je odplynění rozpouštědel pro HPLC a proč je důležité?</strong></h3><p>Při kontaktu rozpouštědel, jako jsou voda, pufry, acetonitril nebo methanol, se vzduchem dochází k rozpouštění kyslíku a dusíku. Po smíchání jednotlivých složek mobilní fáze může celkový obsah rozpuštěných plynů překročit jejich rozpustnost ve směsi. Vzniká tak přesycený stav, který vede k uvolňování plynů z roztoku a tvorbě bublinek.</p><p>Tyto bubliny mohou negativně ovlivnit výkon <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/hplc"><strong>HPLC </strong></a>systému – způsobují nestabilní základní linii chromatogramu, deformaci tvaru píků, kavitaci čerpadla, kolísání retenčních časů i snížení citlivosti detekce.</p><p>Přítomnost vzduchu v čerpadle může přerušit průtok mobilní fáze nebo způsobit kolísání retenčních časů. V optických detektorech bubliny rozptylují světlo, čímž zvyšují šum a mohou vytvářet falešné signály. Není sice nutné odstranit veškeré množství rozpuštěných plynů, jejich koncentraci je však třeba snížit pod úroveň přesycení, aby se zabránilo tvorbě bublinek. Systémy s nízkotlakým mícháním mobilní fáze jsou k jejich vzniku obzvláště náchylné, zatímco vysokotlaké míchání tento problém omezuje, protože ke smísení rozpouštědel dochází až za čerpadlem při zvýšeném tlaku.</p><h3><strong>Metody odplyňování v HPLC</strong></h3><p>Odplynění mobilní fáze představovalo v počátcích kapalinové chromatografie jeden z nejčastějších provozních problémů. Zavedení inline odplyňovačů do moderních HPLC systémů během posledních 15–20 let výrazně snížilo výskyt problémů způsobených uvolňováním rozpuštěných plynů, takže se s nimi mnoho současných uživatelů již prakticky nesetkává. Přestože inline odplyňování účinně eliminuje většinu problémů spojených s rozpuštěnými plyny, nedokáže odstranit všechny jejich negativní důsledky.</p><h4><strong>Inline odplyňování</strong></h4><p>Inline odplyňování funguje na principu průchodu mobilní fáze přes speciální membránu umístěnou ve vakuové komoře. Rozpuštěné plyny přes membránu difundují do vakua, zatímco mobilní fáze pokračuje do chromatografického systému. Mezi nejběžnější technologie patří:</p><ul><li><strong>Vakuový odplyňovač:</strong> Inline vakuové odplyňovače jsou dnes standardní součástí většiny moderních HPLC systémů. Díky účinnému odstraňování rozpuštěných plynů významně omezují problémy čerpadla způsobené tvorbou bublinek. Mobilní fáze protéká porézní hadičkou umístěnou ve vakuové komoře. Rozpuštěné plyny difundují přes stěnu hadičky do vakuového prostoru, zatímco odplyněná mobilní fáze pokračuje do čerpadla.</li><li><strong>Membránový odplyňovač:</strong> V průběhu let byly pro výrobu odplyňovacích membrán vyvinuty a testovány různé polymerní materiály s rozdílnou účinností. Současné odplyňovače využívají tenké fluoropolymerní membrány, přes které rozpuštěné plyny snadno difundují, zatímco mobilní fáze zůstává zachována. Díky tomu je odplynění velmi účinné.</li></ul><h5><strong>Výhody</strong></h5><p>Inline odplyňovače jsou vysoce spolehlivé a účinně snižují obsah rozpuštěných plynů v mobilní fázi na úroveň, která zajišťuje bezproblémový provoz HPLC systému. Dnes jsou standardní součástí většiny moderních HPLC systémů. Jejich provoz je plně automatický a zpravidla bezúdržbový, takže představují spolehlivé řešení pro rutinní chromatografické analýzy.</p><h5><strong>Omezení</strong></h5><p>Přestože jsou inline odplyňovače velmi účinné, neodstraňují z mobilní fáze veškeré rozpuštěné plyny. Zbytkové množství plynů může v některých zvláště citlivých aplikacích stále způsobovat problémy. Poruchy mohou vzniknout také v důsledku opotřebení nebo poškození membrány, selhání vývěvy či netěsností hadiček, proto je důležitá pravidelná údržba systému.</p><p>Dalším rizikem je mikrobiální kontaminace pufrů, která může ucpat póry odplyňovací membrány a následně kontaminovat celý HPLC systém. Aby se zabránilo růstu mikroorganismů a zanášení systému, <strong>nedoporučuje se ponechávat odplyňovač delší dobu naplněný vodou nebo pufrem</strong>. V případě kontaminace se doporučuje propláchnout systém <strong>30% roztokem kyseliny fosforečné </strong>a následně důkladně opláchnout vodou.</p><h4><strong>Offline odplyňování</strong></h4><p>Offline odplyňování spočívá v odstranění rozpuštěných plynů z mobilní fáze ještě před jejím přivedením do HPLC systému. Používá se několik metod.</p><ul><li><strong>Proplachování héliem:</strong> Tato metoda využívá vstupní filtr rozpouštědla, který zachycuje mechanické nečistoty a současně zajišťuje rovnoměrnou distribuci hélia v rozpouštědle. Nevýhodou je, že odplyněná mobilní fáze může po vstupu do systému postupně znovu absorbovat vzduch. Tvorbu bublinek lze omezit udržováním mírného protitlaku, obvykle pomocí regulátoru protitlaku za detektorem. Proplachování héliem dokáže odstranit <strong>až 80 % rozpuštěných plynů</strong>. U směsí organických rozpouštědel s vodou je zpravidla zapotřebí objem hélia přibližně odpovídající objemu odplyňované mobilní fáze. Průtok hélia je vhodné postupně snižovat, aby nedocházelo ke ztrátám těkavých složek rozpouštědla.</li><li><strong>Vakuové odplynění:</strong> Vakuové odplynění odstraní z mobilní fáze <strong>více než 60 % rozpuštěných plynů</strong> a obvykle se provádí dávkově před vlastní chromatografickou analýzou. Lze jej kombinovat s filtrací mobilní fáze přes membránový filtr o velikosti pórů 0,45 nebo 0,22 μm. Samotná filtrace však poskytuje nižší účinnost odplynění.</li><li><strong>Sonifikace:</strong> Samotná ultrazvuková lázeň není pro odplynění dostatečně účinná, protože odstraní<strong> pouze přibližně 20–30 % rozpuštěných plynů</strong>, zatímco pro spolehlivou prevenci tvorby bublinek je zpravidla nutné odstranit alespoň polovinu jejich množství. V kombinaci s proplachováním héliem nebo vakuovým odplyněním však představuje sonikace<strong> účinnou doplňkovou metodu</strong>. Protože jsou ultrazvukové lázně běžnou součástí laboratorního vybavení, využívají se nejčastěji právě v kombinaci s dalšími metodami odplynění.</li></ul><h5><strong>Výhody</strong></h5><p>Výhodou offline odplynění je možnost současného použití vstupního filtru rozpouštědla o velikosti pórů 2 µm, který zachycuje pevné částice a zároveň napomáhá účinné distribuci hélia při proplachování. Metoda je cenově dostupná, flexibilní a využívá běžné laboratorní vybavení, takže je vhodná i pro zpracování větších objemů mobilní fáze.</p><h5><strong>Omezení</strong></h5><p>Hlavní nevýhodou proplachování héliem je skutečnost, že mobilní fáze po přivedení do HPLC systému postupně znovu absorbuje plyny ze vzduchu. To může vést ke snížení intenzity signálu a změnám citlivosti detekce. Další nevýhodou jsou provozní náklady spojené se spotřebou hélia a nutností používat tlakové lahve.</p><h3><strong>Inline vs. offline odplyňování: srovnání metod</strong></h3><h5><strong>Kdy probíhá:</strong></h5><ul><li><strong>Offline odplyňování:</strong> Provádí se před přivedením mobilní fáze do HPLC systému.</li><li><strong>Inline odplyňování:</strong> Probíhá nepřetržitě během provozu HPLC systému.</li></ul><h5><strong>Účinnost odplynění:</strong></h5><ul><li><strong>Offline odplyňování:</strong> Účinnost závisí na použité metodě. Vakuové odplynění v kombinaci se sonikací odstraní přibližně 60–70 % rozpuštěných plynů, samotná sonikace 20–30 % a proplachování héliem až 80 %.</li><li><strong>Inline odplyňování:</strong> Neodstraňuje veškeré rozpuštěné plyny, ale jejich množství snižuje natolik, že účinně zabraňuje tvorbě bublinek.</li></ul><h5><strong>Riziko opětovné absorpce plynů:</strong></h5><ul><li><strong>Offline odplyňování:</strong> Vysoké – mobilní fáze může při kontaktu se vzduchem znovu absorbovat rozpuštěné plyny.</li><li><strong>Inline odplyňování:</strong> Nízké – kontinuální vakuové odplyňování omezuje opětovnou absorpci plynů.</li></ul><h5><strong>Náklady:</strong></h5><ul><li><strong>Offline odplyňování:</strong> Nízké pořizovací náklady, postačuje běžné laboratorní vybavení. Proplachování héliem však zvyšuje provozní náklady kvůli spotřebě hélia.</li><li><strong>Inline odplyňování:</strong> Vyšší pořizovací náklady na odplyňovací jednotku a vývěvu.</li></ul><h5><strong>Obsluha:</strong></h5><ul><li><strong>Offline odplyňování:</strong> Vyžaduje ruční přípravu před každou analýzou.</li><li><strong>Inline odplyňování:</strong> Po instalaci probíhá plně automaticky.</li></ul><h5><strong>Vliv na složení mobilní fáze:</strong></h5><ul><li><strong>Offline odplyňování:</strong> Může docházet ke ztrátám těkavých složek, například při intenzivním proplachování héliem.</li><li><strong>Inline odplyňování:</strong> Složení mobilní fáze zůstává prakticky beze změny.</li></ul><h5><strong>Vliv na stabilitu chromatografie:</strong></h5><ul><li><strong>Offline odplyňování:</strong> Zlepšuje stabilitu analýzy, avšak při opětovné absorpci plynů může dojít k tvorbě bublinek.</li><li><strong>Inline odplyňování:</strong> Zajišťuje stabilní základní linii i retenční časy. Problémy způsobené bublinkami jsou prakticky eliminovány.</li></ul><h3><strong>Kdy zvolit offline nebo inline odplyňování?</strong></h3><p>Volba mezi offline a inline odplyňováním závisí především na charakteru analýzy, požadované citlivosti metody a způsobu využití HPLC systému.</p><ol><li><strong>Offline odplyňování </strong>je vhodné zejména pro příležitostné analýzy, jednodušší laboratorní sestavy nebo situace, kdy HPLC systém není vybaven integrovaným odplyňovačem. Naproti tomu<strong> inline odplyňování</strong> představuje preferované řešení pro rutinní analýzy, které vyžadují vysokou reprodukovatelnost, stabilní provoz a maximální citlivost.</li><li><strong>Inline odplyňovače</strong> sice znamenají vyšší pořizovací náklady, jejich provoz je však plně automatizovaný a výrazně snižuje nároky na obsluhu.<strong> Offline metody</strong> využívají běžné laboratorní vybavení a jejich zavedení je levnější, je však nutné počítat s náklady na spotřební materiál, zejména při použití hélia.</li><li>Pokud mobilní fáze obsahuje<strong> těkavá organická rozpouštědla nebo nestabilní složky</strong>, je vhodné vyhnout se intenzivnímu vakuovému odplyňování nebo dlouhodobému proplachování héliem, které mohou způsobit jejich částečné odpaření. <strong>Inline vakuové odplyňování je v tomto ohledu šetrnější</strong> a lépe zachovává původní složení mobilní fáze.</li><li><strong>Přítomnost kyslíku</strong> v mobilní fázi je obzvláště problematická u citlivých detekčních metod, například při UV detekci na nízkých vlnových délkách nebo při elektrochemické detekci. Přestože proplachování héliem i inline odplyňování kyslík účinně odstraňují, je třeba mít na paměti, že mobilní fáze odplyněná offline může při delším kontaktu se vzduchem znovu absorbovat rozpuštěné plyny. To může vést ke snížení intenzity signálu a mírným změnám citlivosti metody.</li></ol><h3><strong>Řešení problémů s odplyňováním v HPLC</strong></h3><h4><strong>1) Kolísání tlaku nebo základní linie</strong></h4><p>Pravidelné kolísání tlaku nebo základní linie chromatogramu často signalizuje problémy se stlačitelností mobilní fáze v hlavách čerpadla. Příčinou může být nedostatečně účinné odplynění, které lze v některých případech zlepšit použitím druhé odplyňovací komory.</p><p>Další častou příčinou je nasávání vzduchu do systému v důsledku netěsných nebo nesprávně připojených hadiček na vstupu nebo výstupu z odplyňovače. To může vést ke kolísání tlaku i základní linie chromatogramu.</p><h4><strong>2) Šum na základní linii</strong></h4><p>Šum na základní linii chromatogramu může souviset s problémy v systému přívodu plynů. Příliš vysoký průtok plynu může způsobovat krátkodobý šum, zatímco drift základní linie (dlouhodobé kolísání) bývá často důsledkem postupného uvolňování nečistot z částečně zaneseného vedení plynů. Ke zvýšení šumu může přispívat také nestabilní průtok plynu.</p><h4><strong>3) Úniky</strong></h4><p>Úniky jsou často způsobeny nekompatibilitou mezi použitými rozpouštědly a materiály odplyňovače. Například tetrahydrofuran (THF) může vysušovat a narušovat membrány odplyňovače, což vede k jejich popraskání. Únik kapaliny může vzniknout také v důsledku nesprávně utažených nebo špatně usazených spojů hadiček na vstupu či výstupu z odplyňovače.</p><h4><strong>4) Ucpání</strong></h4><p>Ucpání způsobuje kolísání tlaku, protože čerpadlo obtížně nasává mobilní fázi, což může vést až ke kavitaci. Nejčastějšími příčinami jsou růst řas nebo mikroorganismů, krystalizace pufrovacích solí nebo ucpané vstupní filtry.</p><p>Při diagnostice lze odpojit výstupní hadičku odplyňovače a ověřit, zda mobilní fáze vytéká plynule. Nejlepší prevencí je používání čistých a filtrovaných rozpouštědel, pravidelné proplachování systému a nenechávání pufrů v systému po delší odstávce.</p><h4><strong>5) Obecná doporučení</strong></h4><p>Problémy s odplyňovačem často souvisejí s kvalitou mobilní fáze. Používání nevhodně připravených nebo kontaminovaných rozpouštědel může vést k opakovaným provozním problémům. Pravidelné používání čerstvých, čistých a filtrovaných rozpouštědel pomáhá zajistit spolehlivý provoz HPLC systému a minimalizovat prostoje.</p>

Metody odplyňování v HPLC: inline vs. offline

<h3><strong>Nová metodika SZÚ k posouzení rizik vnitřních vodovodů</strong></h3><h4><strong>Posouzení rizik dle evropské směrnice EU 2020/2184</strong></h4><p>Vážení zákazníci a obchodní partneři,</p><p>Státní zdravotní ústav (SZÚ) České republiky vydal metodickou pomůcku k posouzení rizik vnitřních vodovodů. Tato metodika reaguje na požadavky evropské směrnice EU 2020/2184 a stanovuje jasný rámec pro hodnocení dvou klíčových rizik v budovách: <strong>olova v pitné vodě a Legionelly v teplé vodě</strong>.</p><blockquote><p><strong>Posouzení a řízení rizik musí být zpracováno nejpozději do 30. června 2028.</strong></p></blockquote><h4><strong>Co směrnice 2020/2184 požaduje?</strong></h4><p>Jako legislativní minimum musí každý členský stát zajistit posouzení rizik vnitřních rozvodů alespoň pro dvě prioritní oblasti:</p><ul><li><strong>Olovo</strong> – riziko expozice olovu z rozvodů pitné vody v budovách</li><li><strong>Legionella</strong> – riziko přítomnosti Legionelly v rozvodech teplé vody v budovách</li></ul><h4><strong>Proč je olovo v pitné vodě závažné?</strong></h4><p>Olovo se kumuluje v organismu a poškozuje celou řadu orgánů a systémů – centrální i periferní nervový systém, krvetvorbu, ledviny, hormonální a enzymatický systém i reprodukční funkce. Způsobuje také hypertenzi.</p><p>Nejzranitelnějšími skupinami jsou <strong>děti a těhotné ženy</strong>, u nichž hrozí poškození vyvíjejícího se nervového systému. Vědecké poznatky ukazují, že neurotoxický účinek olova <strong>nemá žádný bezpečný práh</strong> – negativní dopady na zdraví se projevují i při nízké expozici.</p><p>S narůstajícími poznatky o škodlivosti olova se limity v pitné vodě postupně zpřísňují. Aktuální platný standard je <strong>10 µg/l</strong>, nově stanovená hodnota je <strong>5 µg/l</strong> a musí být dosažena nejpozději do roku 2036. Ve většině objektů se starými olověnými rozvody bude dosažení tohoto limitu vyžadovat jejich výměnu.</p><h4><strong>Proč je Legionella v teplé vodě závažná?</strong></h4><p>Legionella je patogenní bakterie přirozeně se vyskytující ve vodním prostředí. V rozvodech teplé vody nachází <strong>ideální podmínky pro množení </strong>– zejména při teplotách 20–50 °C, v místech stagnace, v biofilmu a v usazeninách. Do organismu se dostává <strong>vdechnutím aerosolů</strong> ze sprch, vodovodních baterií nebo klimatizace. Z člověka na člověka se nepřenáší.</p><h5><strong>Onemocnění se může projevit ve dvou formách:</strong></h5><ul><li><strong>Legionářská nemoc (legionelóza)</strong> – závažný zápal plic s inkubační dobou 2–10 dní. Projevuje se vysokou horečkou (až 40 °C), kašlem, dušností, bolestmi svalů, zmateností a halucinacemi. Bez léčby může dojít k postižení ledvin, jater i mozku. <strong>Smrtnost dosahuje 5–15 %</strong>, u hospitalizovaných pacientů i více.</li><li><strong>Pontiacká horečka</strong> – mírnější forma podobná chřipce s horečkou, bolestí hlavy a svalů a suchým kašlem. Zpravidla spontánně odezní do týdne.<br>Nejvíce ohroženy jsou osoby s oslabenou imunitou, starší lidé, kuřáci a pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo imunosupresivní léčbou (onkologie, transplantace, dialýza, JIP/ARO).</li></ul><h4><strong>Koho se povinnost rizikové analýzy týká?</strong></h4><p>Česká republika vymezila prioritní prostory v § 3d, odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Povinnost zpracovat rizikovou analýzu se vztahuje na:</p><ul><li><strong>Školy, školská zařízení</strong> a provozovny péče o děti (dětské skupiny)</li><li><strong>Zdravotnická zařízení</strong> s lůžkovou péčí</li><li><strong>Stravovací provozovny </strong>ve zdravotnických zařízeních s lůžkovou péčí</li><li><strong>Zařízení sociálních služeb </strong>s pobytovými službami</li><li><strong>Stravovací provozovny </strong>v zařízeních sociálních služeb s pobytovými službami</li></ul><h4><strong>Jak riziková analýza probíhá?</strong></h4><p>Metodika SZÚ stanovuje přesný postup, jehož součástí jsou <strong>odběry vzorků vody</strong> a jejich laboratorní vyhodnocení. Výsledky jsou zpracovány do přehledného protokolu, který zahrnuje:</p><ul><li><strong>Počet vyšetřených vzorků:</strong> dle rozsahu budovy</li><li><strong>Výsledky nad mezí stanovitelnosti, nepřekračující 5 µg/l&nbsp;</strong></li><li><strong>Výsledky v rozsahu 5–10 µg/l&nbsp;&nbsp;</strong></li><li><strong>Výsledky nad 10 µg/l&nbsp;&nbsp;</strong></li><li><strong>Maximální nalezená hodnota&nbsp;&nbsp;</strong></li></ul><h4><strong>Jak vám můžeme pomoci?</strong></h4><p>ALS Czech Republic zajistí vše potřebné pro splnění požadavků metodiky SZÚ:</p><ul><li>Akreditované odběry vzorků pitné a teplé vody přímo ve vaší budově</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products/1070"><strong>Laboratorní analýzy olova i Legionelly</strong></a> dle platné metodiky SZÚ</li><li>Zpracování protokolů ve formátu odpovídajícím požadavkům metodické pomůcky</li><li>Zkušený tým specialistů s praxí v oblasti kvality vody a legislativních požadavků</li><li>Podpora při interpretaci výsledků analýz a informace o dalším postupu</li></ul><blockquote><p class="cke-user_style-important"><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.alsglobal.com/cs/Ceska-Republika/kontaktni-formular-enviro"><strong>Neváhejte nás kontaktovat</strong></a></p></blockquote>

Riziková analýza dle metodické pomůcky SZÚ: Olovo a Legionella v prioritních prostorách

<p><strong>Vědeckou úroveň mezinárodní konference neurčuje pouze kvalita prezentovaného výzkumu, ale také osobnosti, které udávají směr vývoje celého oboru. RAFA 2026 přivítá přední odborníky z akademické sféry, průmyslu i regulačních institucí, kteří představí nejnovější poznatky z oblasti analýzy potravin a bezpečnosti potravin. Přednášky se zaměří na autentizaci potravin, mykotoxiny, PFAS, mikroplasty, umělou inteligenci, vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrii, hodnocení rizik alergenů i další aktuální témata formující budoucnost potravinářské analytiky. Přinášíme přehled zvaných řečníků a témat, která na konferenci RAFA 2026 zazní.</strong></p><h3><span><strong>Registrace</strong></span></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important">👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://rafa.easyevent.eu/tickets/"><strong>Registrujte se na symposium RAFA 2026</strong></a><strong>!</strong></p></blockquote><h4><span><strong>Důležité upozornění</strong></span></h4><p>Registrační poplatek účastníků, kteří zaslali abstrakt (ústní či posterový), musí být uhrazen do <strong>30. září 2026</strong>, jinak nebude příspěvek zařazen do programu ani sborníku abstraktů.</p><h4><span><strong>Registrační poplatky</strong></span></h4><ul><li><strong>Standardní registrace (do 30. 9. 2026):</strong> 855 €</li><li><strong>Pozdní registrace (od 1. 10. 2026):</strong> 955 €</li><li><strong>Studenti* (od 1. 7. 2026):</strong> 605 €</li></ul><p><i>* Je nutné doložit status studenta (např. kopií studentského průkazu).</i></p><h5><span><strong>Registrační poplatek zahrnuje:</strong></span></h5><ul><li>účast na všech odborných sekcích, workshopech a seminářích</li><li>přístup do posterové a výstavní sekce</li><li>konferenční materiály (jmenovka, taška, dokumenty, certifikáty)</li><li>finální program</li><li>elektronický sborník abstraktů</li><li>coffee breaky</li><li>obědy formou bufetu</li><li>uvítací drink</li></ul><p>V rámci registrace je možné <strong>zdarma rezervovat účast na welcome drinku</strong> a objednat <strong>vstupenku na konferenční večeři (85 €)</strong>.</p><p><strong>Registrace je platná až po přijetí platby.</strong></p><h3><span><strong>Zasílání abstraktů</strong></span></h3><blockquote><p class="cke-user_style-important">👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://rafa.easyevent.eu/tickets/"><strong>Nahrajte svůj abstrakt pomocí tohoto odkazu</strong></a></p></blockquote><ul><li>Pro odeslání abstraktu je nutné se nejprve registrovat. Po registraci získáte přístup do členské sekce, kde můžete své abstrakty nahrát.</li><li>Po odeslání obdržíte automatické potvrzení. Pokud jej neobdržíte, zkontrolujte spam nebo kontaktujte organizátory.</li></ul><h4><span><strong>Pokyny pro abstrakty</strong></span></h4><ul><li>Text abstraktu max. <strong>3000 znaků včetně mezer</strong></li><li>Bez tabulek a obrázků</li><li>Text bude publikován přesně ve vložené podobě (bez jazykových úprav)</li></ul><p>Možnost úprav abstraktu je dostupná do uzávěrky.</p><p>V případě stažení abstraktu je nutné zaslat žádost do <strong>30. září 2026</strong>.</p><h4><span><strong>Důležitá pravidla</strong></span></h4><ul><li>1 účastník může zaslat maximálně <strong>2 abstrakty</strong></li><li>Pro zařazení mezi mladé vědce (ústní prezentace) platí orientačně rok narození <strong>1991 a mladší</strong></li><li>Abstrakty budou publikovány pouze po uhrazení registračního poplatku</li></ul><h3><strong>Program</strong></h3><h4><strong>Zvaní řečníci</strong></h4><div><div><section><div><div><div><div><div><div><h5><span><strong>It takes a small step to fake food but a giant leap to authenticate</strong></span></h5><ul><li><strong>Nicolai Zederkopff Ballin, Danish Veterinary, Food, Agriculture and Fisheries Agency, Glostrup, Denmark.</strong></li></ul><p>Autentizace potravin nezahrnuje pouze analytickou chemii, ale také správnou terminologii, validační postupy a způsob interpretace výsledků. Přestože těmto oblastem věnuje odborná komunita stále větší pozornost, dosud chybí jasně definované limity pro hodnocení autenticity potravin. Přednáška se zaměří na potřebu stanovení maximálních přípustných hodnot, které umožní konzistentní a vzájemně porovnatelné výsledky autentizačních analýz.</p><h5><span><strong>Unravelling the mysteries of modified mycotoxins</strong></span></h5><ul><li><strong>Franz Berthiller, BOKU University, Vienna, Austria</strong></li></ul><p>Modifikované mykotoxiny jsou pozměněné formy mykotoxinů vznikající především v živých rostlinách během růstu na poli. Přestože nejsou legislativně regulovány, mohou přispívat k celkové toxicitě potravin. Přednáška se zaměří na metabolity fumonisinu B1 a ochratoxinu A vznikající v rostlinách kukuřice.</p><h5><span><strong>From bitter to better: Fixing off-flavors in plant proteins</strong></span></h5><ul><li><strong>Corinna Dawid, Leibniz Institute for Food Systems Biology at the Technical University of Munich, Freising, Germany</strong></li></ul><p>Přednáška se zaměří na chemické základy chuti a aroma. Ukáže, jak přístup Sensomics a studie interakcí pomocí NMR odhalují složité vztahy mezi aromatickými sloučeninami, vnímáním chuti a polymerní matricí v potravinách.</p><h5><span><strong>Imaging food: the power and the limits of seeing molecules in food</strong></span></h5><ul><li><strong>Laura Righetti, Wageningen University &amp; Research, Wageningen, the Netherlands</strong></li></ul><p>Zobrazovací techniky umožňují sledovat rozložení molekul v potravinách a objasňovat mechanismy jejich akumulace a přeměn, například během technologického zpracování. Jejich využití při studiu potravin a kontaminantů je však zatím omezené. Přednáška představí současná instrumentační omezení i budoucí možnosti rozvoje těchto metod.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RAFA_Laura_Righetti_e7bdda9942.jpg" alt="RAFA: Laura Righetti" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RAFA_Laura_Righetti_e7bdda9942.jpg 157w," sizes="100vw" width="900" height="895"></p><h5><span><strong>Analysis of critical vitamins: novel structures and novel sources</strong></span></h5><ul><li><strong>Michael Rychlik Lab, Technical University of Munich, Freising, Germany</strong></li></ul><p>Rostoucí světová populace a změny ve stravovacích návycích vedou k nedostatečnému příjmu folátů a vitaminů B6 a B12. Přednáška představí nové analytické metody založené na metodě izotopového ředění, identifikuje nové zdroje těchto vitaminů a zhodnotí rizika spojená s různými stravovacími vzorci.</p><h5><span><strong>Sample-to-solution approaches for natural toxin analysis at the point of need</strong></span></h5><ul><li><strong>Gert Salentijn, Wageningen University &amp; Research, Wageningen, the Netherlands</strong></li></ul><p>Přenést analytické metody z laboratoře přímo do místa použití není jednoduché. Nejde pouze o převod laboratorních postupů do terénu, ale o zcela nový přístup k vývoji a využívání analytických nástrojů poskytujících informace přímo v místě potřeby. Klíčovou roli přitom hraje nejen samotný test, ale i jeho budoucí uživatel a všechny kroky celého procesu – od odběru vzorku až po získání výsledku.</p><h5><span><strong>EFSA’s rapid risk assessment of cereulide in infants</strong></span></h5><ul><li><strong>Hans Steinkellner, European Food Safety Authority, Parma, Italy</strong></li></ul><p>Evropská unie vytvořila postupy pro rychlé hodnocení rizik v mimořádných situacích. Hodnocení rizika cereulidu u kojenců, které provedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), ukázalo jeho schopnost poskytnout kvalitní vědecké podklady ve velmi krátkém čase během krizové situace.</p><h5><span><strong>Comprehensive strategies to unmask masked mycotoxins: from food matrix to gut microbiota</strong></span></h5><ul><li><strong>Milena Stranska, University of Chemistry and Technology Prague, Prague, Czechia</strong></li></ul><p>Přednáška se zaměří na neextrahovatelné modifikované mykotoxiny a jejich biologický význam. Biologická dostupnost bude hodnocena pomocí modelů in vitro simulujících trávení s využitím různých typů střevní mikrobioty (batolata, děti a dospělí), zatímco vstřebávání bude studováno pomocí střevních modelů založených na buněčné linii Caco-2. Vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrie umožní sledovat biotransformační procesy a buněčný metabolismus volných i modifikovaných mykotoxinů.</p><h5><span><strong>Food allergen risk assessment: Past, present, future</strong></span></h5><ul><li><strong>Ben Remington, Remington Consulting Group B.V., Utrecht, the Netherlands &amp; University of Nebraska, USA</strong></li></ul><p>Potravinové alergie a řízení alergenů představují významný problém veřejného zdraví a ochrana spotřebitelů závisí na transparentním a důvěryhodném označování potravin. Přestože třicet let vědeckého výzkumu ukazuje, že nízké úrovně expozice (referenční dávky) většinu alergických osob neohrožují, stále jsou zapotřebí harmonizovaná mezinárodní pravidla pro hodnocení rizik a rozhodování o označování alergenů. Přednáška představí současný stav, vývoj legislativy, aktuální výzkum i budoucí potřeby v této oblasti.</p><h5><span><strong>Unmasking hidden adulteration in honey: Strategies for detecting and characterizing honeys produced from sugar-fed colonies</strong></span></h5><ul><li><strong>Oscar Nuñez Burcio, University of Barcelona, Barcelona, Spain</strong></li></ul><p>Ne každý med má stejný příběh. Přednáška se zaměří na skryté falšování medu spojené s krmením včelstev cukernými roztoky a představí jeho důsledky pro autenticitu produktu, včelařskou praxi i potřebu přesnější charakterizace medu s cílem posílit důvěru spotřebitelů.</p><h5><span><strong>Analytical and toxicological methods for safety of food contact materials</strong></span></h5><ul><li><strong>Erich Leitner, Graz University of Technology, Institute of Analytical Chemistry and Food Chemistry, Graz, Austria</strong></li></ul><p>Obaly potravin hrají zásadní roli při jejich ochraně a uchování kvality v celém dodavatelském řetězci. Veškeré materiály určené pro styk s potravinami musí splňovat přísné evropské bezpečnostní požadavky. Rostoucí složitost obalových řešení, zpřísňující se legislativní limity a narůstající počet sledovaných látek vyžadují nové analytické strategie pro ověřování a zajištění jejich bezpečnosti.</p><h5><span><strong>Data-driven strategies to reduce complexity in non-target HRMS analysis of food samples</strong></span></h5><ul><li><strong>Anneli Kruve, Stockholm University, Stockholm, Sweden</strong></li></ul><p>Necílený screening pomocí LC/HRMS dokáže detekovat stovky až tisíce chemických signálů ve složitých potravinových i environmentálních vzorcích. Detailní analýza všech těchto látek však není prakticky možná. Nové výpočetní nástroje vyvinuté v oblasti výpočetní hmotnostní spektrometrie umožňují předpovídat toxicitu i koncentraci detekovaných chemických složek, i když jejich struktura ještě nebyla plně objasněna. Kombinace těchto predikcí umožňuje zaměřit pozornost na látky představující nejvyšší riziko.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/RAFA_Anneli_Kruve_5119012e5d.jpg" alt="RAFA: Anneli Kruve" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_RAFA_Anneli_Kruve_5119012e5d.jpg 155w," sizes="100vw" width="899" height="900"></p><h5><span><strong>Role of AI in the identification of emerging food systems risks</strong></span></h5><ul><li><strong>Ákos Bernard Jóźwiak, Syreon Research Institute, Budapest, Hungary</strong></li></ul><p>Syntéza důkazů podporovaná umělou inteligencí, která propojuje kurátorovaná vědecká data, informace o expozomu a síťové analýzy, tvoří základ nové generace systémů pro identifikaci nově vznikajících chemických rizik v oblasti bezpečnosti potravin. Umožňuje včasnější zachycení varovných signálů a vytváření odolnějších systémů monitorování.</p><h5><span><strong>Challenges of microplastics analysis in the context of food safety</strong></span></h5><ul><li><strong>Dorte Herzke, Norwegian Institute of Public Health, Oslo, Norway</strong></li></ul><p>Potraviny a jejich obaly představují významný zdroj expozice mikroplastům a nanoplastům. Plasty používané při zpracování, skladování a balení mohou vlivem tepla, mechanického opotřebení nebo degradace uvolňovat částice. Zejména částice menší než 2 μm mohou pronikat střevní bariérou a přenášet další chemické látky, což zdůrazňuje potřebu robustních a citlivých analytických metod.</p><h5><span><strong>Never-ending analytical challenges in PFAS analysis of food</strong></span></h5><ul><li><strong>Darina Dvořáková, University of Chemistry and Technology Prague, Prague, Czechia</strong></li></ul><p>Studium a monitoring PFAS v potravinách vyžaduje pokročilé analytické strategie. Kombinace cílené, suspektní i necílené HRMS analýzy, stanovení celkového fluoru a souhrnných fluorových parametrů spolu s využitím nových senzorů přináší nové poznatky o výskytu PFAS a podporuje efektivnější monitoring bezpečnosti potravin.</p><h5><span><strong>An overview of the latest scientific knowledge on process contaminants in food for appropriate risk management measures</strong></span></h5><ul><li><strong>Thierry Delatour, Nestlé Research, Lausanne, Switzerland.</strong></li></ul><p>Nejnovější vědecké poznatky týkající se vzniku akrylamidu a furanů, jejich výskytu v potravinách a analytických metod jejich stanovení poskytují důležité informace pro hodnocení rizik a zavádění účinných opatření v oblasti bezpečnosti potravin.</p></div></div></div></div></div></div></section></div></div>

Zvaní řečníci na sympozium RAFA 2026

Akademie

Osobnosti

Životní prostředí

Vody

Věda a výzkum

Video

Článek

Nejbližší akce

RAFA se zaměřuje na přehled současných trendů v ANALYTICKÝCH A BIOANALYTICKÝCH STRATEGIÍCH KONTROLY KVALITY A BEZPEČNOSTI POTRAVIN a diskutuje VÝZVY / NOVÉ PŘÍSTUPY V ANALÝZE POTRAVIN A PŘÍRODNÍCH PRODUKTŮ.

Recent Advances in Food Analysis (RAFA)

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Phenomenex

Elga Micra systém na přípravu čisté vody (DEMO)

Nový DEMO systém Elga Micra pro výrobu čisté a ultračisté vody.

Elga PURELAB FLEX 3 systém pro úpravu vody (DEMO)

Výkonná, kompaktní a flexibilní příprava ultračisté vody.

ELGA PURELAB QUEST laboratorní systém na čištění vody (Bazar)

ELGA PURELAB Quest vyrábí vodu typu I, II a III v jednom kompaktním zařízení s průtokem 1,2 l/min, chytrým monitoringem a flexibilní instalací pro všechny laboratorní potřeby.

Bazar produkty od Česká voda – MEMSEP, a.s. - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Metody odplyňování v HPLC: inline vs. offline

Zvaní řečníci na sympozium RAFA 2026

Riziková analýza dle metodické pomůcky SZÚ: Olovo a Legionella v prioritních prostorách

Bazar produkty od Česká voda – MEMSEP, a.s. - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Metody odplyňování v HPLC: inline vs. offline

Zvaní řečníci na sympozium RAFA 2026

Riziková analýza dle metodické pomůcky SZÚ: Olovo a Legionella v prioritních prostorách

Riziková analýza dle metodické pomůcky SZÚ: Olovo a Legionella v prioritních prostorách