Význam aminokyselin v pivovarství a nové postupy jejich stanovení.

Čt, 7.1.2021
| Originální článek z: Kvasný Průmysl/ČÍŽKOVÁ/HOFTA/KOLOUCHOVÁ/DOSTÁLEK
Hlavní pozornost je zaměřena na metodu stanovení volných aminokyselin pomocí Waters AccQ•Tag derivatizace a následného stanovení těchto derivátů po jejich separaci na reverzní fázi pomocí fluorescenční detekce.
Pixabay/Alexander Lesnitsky: Význam aminokyselin v pivovarství a nové postupy jejich stanovení.

Pixabay/Alexander Lesnitsky: Význam aminokyselin v pivovarství a nové postupy jejich stanovení.

V článku je shrnut význam aminokyselin v pivovarství z hlediska vhodné skladby dusíkatých složek extraktu mladiny a zajištění optimálního průběhu kvašení. Zdůrazněn je aspekt podílu volných aminokyselin na tvorbě jak senzoricky významných metabolitů, tak látek negativně ovlivňujících organoleptický profil piva v procesu jeho skladování. Je podána stručná charakteristika aminokyselin jako chemických sloučenin. Přehled metod stanovení aminokyselin obsahuje metody klasické, založené na spektrofotometrickém měření, a moderní, využívající HPLC, GC, GPC a HIC. Hlavní pozornost je zaměřena na metodu stanovení volných aminokyselin pomocí Waters AccQ•Tag derivatizace a následného stanovení těchto derivátů po jejich separaci na reverzní fázi pomocí fluorescenční detekce. Metoda byla aplikována na stanovení volných aminokyselin v pivech. Jsou uvedeny podmínky separace aminokyselin a jejich kvantifikace je dokumentována na analýzách reálných vzorků piv typu světlý ležák.

1 ÚVOD

1.1 Význam aminokyselin

Základem pro výrobu dobrého piva jsou kvalitní suroviny, a to především sladovnický ječmen s vhodným obsahem dusíkatých látek a aminokyselin. Aminokyseliny mají nezastupitelný význam při kvašení pro pomnožení kvasinek a pro metabolismus nejen dusíkatých látek, ale i sacharidů, lipidů, sirných sloučenin apod. (1). Až do rozšíření poznatků o mechanismech tvorby komponent staré chuti piva byly aminokyseliny považovány za bezproblémové látky sladařského a pivovarského procesu a jejich vysoké množství v mladině za příznivý ukazatel. Nyní jsou vzhledem k účasti v reakcích vedoucích k tvorbě senzoricky nežádoucích sloučenin ze skupiny těkavých aldehydů řazeny do skupiny tzv. kompromisních složek (2).

1.2 Klasifikace a charakteristika aminokyselin

Aminokyseliny jsou sloučeniny, v jejichž molekule je přítomna alespoň jedna primární aminoskupina –NH2 a současně jedna karboxylová skupina –COOH. Podle vzdálenosti aminoskupiny od karboxylové skupiny se aminokyseliny rozdělují na α- až ε- (2–6 aminokyseliny). K aminokyselinám se řadí také karboxylové kyseliny obsahující v molekule sekundární aminoskupinu –NH–, která je součástí tří- až šestičlenného cyklu (3).

K označování aminokyselin se užívá triviálních názvů, odvozených od jejich původu nebo vlastností, ke zkrácenému označování se používá třípísmenných symbolů (nebo jednopísmenných u rozsáhlejších peptidových struktur).

Podle struktury a funkčních skupin v postranním řetězci se dělí na aminokyseliny alifatické a nealifatické, aminokyseliny obsahující síru a heterocyklické aminokyseliny. První skupina zahrnuje monoamino-monokarboxylové kyseliny (glycin, alanin, isoleucin, valin, leucin), hydroxy-monoamino-monokarboxylové kyseliny (serin, threonin), monoamino-dikarboxylové kyseliny (kyselina asparagová a glutamová). K nealifatickým aminokyselinám patří aromatické aminokyseliny (fenylalanin, tyrosin), monoamino-dikarboxylové amidy (asparagin, glutamin) a diamino-mono karboxylové kyseliny (arginin, lysin, hydroxyprolin, ornitin). Aminokyseliny obsahující síru představují cystein, cystin, methionin a heterocyklické aminokyseliny tryptofan, histidin, prolin, hydroxyprolin. Podle acidobazických vlastností lze aminokyseliny členit na kysele a neutrálně reagující (kyselina asparagová a glutamová, glycin, alanin, valin, leucin, isoleucin, prolin, fenylalanin, tyrosin, tryptofan, serin, threonin, methionon, cystein a cystin) a bazické kyseliny (lysin, arginin a histidin).

Podle polarity postranního řetězce se dělí na nepolární (hydrofobní), polární (hydrofilní) a obojetné (amfifilní). Z hlediska významu ve výživě člověka lze aminokyseliny rozdělit na esenciální, semiesenciální a neesenciální. Z hlediska optické aktivity tvoří aminokyseliny D- a L-izomery, v bílkovinách se vyskytují jen v L-konfiguraci.Podle organoleptických vlastností se rozlišují na sladké, kyselé, hořké a indiferentní.

1.3 Výskyt aminokyselin v pivovarských surovinách

Základní pivovarskou surovinou je sladovnický ječmen. Významnou úlohu v procesu posklizňového dozrávání ječmene mají aminokyseliny a peptidy s SH-skupinou (glutathion a cystein), které zajišťují indukci dýchacího systému zrna a syntézu proteinů, enzymových komplexů a nových tkání.

V procesu sladování se působením proteolytických enzymů endopeptidas a exopeptidas zvyšuje v zrnu hladina celkového aminodusíku a volných aminokyselin. Štěpení vysokomolekulárních dusíkatých látek a zvyšování obsahu volných aminokyselin pokračuje i při hvozdění až do tzv. enzymové fáze sušení. Obsah bílkovin nelze zcela ovlivnit výběrem odrůdy, neboť více než 80 procent proměnlivosti znaku je dáno agroekologickými podmínkami ročníku (4).

Během vystírky a rmutování ve varně přecházejí volné aminokyseliny ze sladu do roztoku a v omezené míře pokračuje jejich uvolňování z vysokomolekulárních dusíkatých sloučenin aktivními proteolytickými enzymy.

U chmele představují dusíkaté látky 15–20 procent sušiny a zahrnují proteiny, polypeptidy a aminokyseliny s převahou argininu. Bazickým aminokyselinám je přisuzován negativní účinek na pěnivost piva a stabilitu pivní pěny (5). Mladina obsahuje asi 5 procent dusíkatých látek z celkového množství extraktu a tento podíl je složen hlavně z bílkovin, peptidů, aminů, aminokyselin a v menší míře z purinů a některých vitaminů (6).

1.3.1 Aminokyseliny v procesu kvašení a dokvašování piva

Aminokyseliny tvoří přibližně 40–45 procent dusíkatých složek spotřebovaných kvasinkami během kvašení (7). Pivovarské kvasinky využívají aminokyseliny mladiny dvojím způsobem: jednak tvoří tyto jednoduché dusíkaté látky zdroj pro syntézu proteinů, a tím pro pomnožení buněk, jednak jsou substrátem pro tvorbu vedlejších metabolitů kvašení. Z toho vyplývá nezastupitelný význam aminokyselin spočívající nejen v zajištění růstu a pomnožení kvasinek, ale v souvislosti smetabolismem základních složek extraktu mladiny i v následné tvorbě ethanolu, esterů, vyšších alkoholů, diacetylu, mastných kyselin, oxidu siřičitého a dalších látek, důležitých pro buket piva (8). Míra utilizace aminokyselin pivovarskými kvasinkami má vliv na množství aminokyselin v hotovém pivu. Existuje celá řada klasifikačních systémů aminokyselin podle účasti na metabolismu, rychlosti a míry absorpce při kvašení (9, 10, 11).

1.3.2 Aminokyseliny a vliv na senzorickou stabilitu piva

Aminokyseliny jsou považovány za jedny z prekurzorů těkavých aldehydů, které se mohou tvořit rovněž z nenasycených mastných kyselin, vyšších alkoholů a hořkých kyselin. Základní reakce tvorby aldehydů jako komponent staré chuti, na kterých se přímo podílí aminokyseliny, jsou následující (12):

  1. Maillardovy reakce pentos a hexos s aminokyselinami, aminy a peptidy za vzniku melanoidinů nebo derivátu furfuralu
  2. Streckerova degradace aminokyselin na aldehydy
  3. Aldolová kondenzace a oxidační degradace aldehydů, kde aminokyseliny působí jako bazické katalyzátory, reagující přechodně s aldehydy za vzniku iminů
  4. Oxidace alkoholů především nízkomolekulárními melanoidiny v radikálových reakcích za účasti kyslíku a kovových iontů
  5. Oxidace alkoholů kovovými ionty a vzdušným kyslíkem za přítomnosti vhodného redukčního činidla (např. aminokyselina cystein)
  6. Oxidace polyfenolů a kondenzace s aminokyselinami.

Při stárnutí piva se zároveň mohou vyšší alkoholy i aminokyseliny opět oxidovat na aldehydy a udílet tak pivu typickou chuť a vůni (13). Některé aminokyseliny pravděpodobně přednostně podléhají fotochemické oxidaci (sirné aminokyseliny), další se oxidují jinou aktivní formou kyslíku (14).

Z dosavadních studií vyplynulo, že změny obsahu aminokyselin během přirozeného stárnutí piva probíhají v různém rozsahu, kdy k výraznějšímu úbytku dochází u aminokyselin fenylalaninu, tyrosinu, leucinu, isoleucinu, methioninu a glutaminu a v pivech s vyšším obsahem volného kyslíku (15).

2 PŘEHLED METOD STANOVENÍ AMINOKYSELIN

K základním metodám poskytujícím údaje o obsahu aminodusíku patří metoda formolové titrace a spektrofotometrické postupy – metody využívající reakce s ninhydrinem nebo s kyselinou 2,4,6-trinitrobenzensulfonovou (TNBS) (16). Orientační stanovení obsahu a spektra aminokyselin umožňovaly semikvantitativní klasické metody na principu chromatografie papírové (PC) a tenkovrstvé (TLC) (17, 18). Chromatografické postupy využívající separace na měničích iontů (IEC) ve spojení se zavedením automatických analyzátorů aminokyselin představují relativně rychlé a přesné kvantitativní určení obsahu aminokyselin v potravinářských i pivovarských materiálech (19). Náplň kolony – stacionární fázi – tvoří silně kyselý katex, mobilní fází je kapalina a složky směsi – aminokyseliny – se dělí na principu různé afinity jednotlivých iontů k ionexu. Gradientem tlumivých roztoků se postupně jednotlivé aminokyseliny uvolňují a eluují v okamžiku, kdy je dosaženo hodnoty pH, při kterém přechází aminokyselina na amfoterní formu. Základem detekce je spektrofotometrická detekce po postkolonové reakci s ninhydrinem.

V 80. a 90. letech minulého století dochází k rozvoji vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) (20, 21), plynové chromatografie (GC) (22) a gelové permeační chromatografie (GPC) (23), s variantami hydrofobně interakční chromatografie (HIC) (24) a chromatografie na reverzní fázi (25), a všechny tyto metody mohou být použity pro stanovení aminokyselin. Někdy se využívají i některé metody s odlišným principem (26, 27).

Mezi nejmodernější varianty patří např. kapilární zónová elektroforéza s UV detekcí (28), chromatografie na reverzní fázi s fluorometrickou detekcí derivátů aminokyselin (29), kapilární zónová elektroforéza s elektrochemickou detekcí (30) a s následnou bezkontaktní vodivostní detekcí (contactless conductivity detection) (31), iontovýměnná chromatografie a elektroforéza s FT-IR (32, 33), plynová chromatografie s chirální stacionární fází ke stanovení enantiomerů aminokyselin (34), insitu fotometrické fluorimetrické stanovení aminokyseliny tyrosinu (35), isokratické stanovení nederivatizovaných aminokyselin s ampérometrickou detekcí (36). Dále sem patří metoda ke stanovení peptidů a aminokyselin s fluorescenčním činidlem 2-(9-karbazol)-Et chloroformat (CEOC) pomocí HPLC na reverzní fázi a hmotnostní spektrometrie (37), nová HPLC metoda k simultánnímu stanovení aminokyselin a aminů jako o-ftaldialdehyd derivátů (38), stanovení biogenních aminů metodou Heavy Atom Induced Phosphorescence (HAI-RTP) (39).

2.1 Stanovení aminokyselin metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie HPLC

Více než 75 procent v dnešní době prováděných analýz HPLC je uskutečňováno v systémech s reverzní fází (RP-HPLC), kde stacionární fáze je nepolární a mobilní fáze polární rozpouštědlo.Jako stacionární fáze se používá upravený silikagel s kovalentně navázanými alkylovými řetězci různé délky (nejčastěji C18H37 a C8H17). Běžnou mobilní fází je při stanovení aminokyselin směs vody a s ní mísitelného méně polárního rozpouštědla jako je methanol, acetonitril nebo tetrahydrofuran.

Aminokyseliny je nutno převést před vlastním stanovením na vhodný derivát, dostatečně stabilní a neintegrující s nosičem. Velký počet různých způsobů derivatizace aminokyselin lze rozdělit na dva základní postupy (40):

a) předkolonová derivatizace – derivatizace před vlastní chromatografickou separací.

Derivatizační činidla:

  • o-ftaldialdehyd (OPA),
  • 9-fluorenylmethoxykarbonylchlorid (FMOC),
  • fenylisothiokyanát (PITC),
  • dimethylamino-azobenzensulfonylchlorid (dabsylchlorid DABS-Cl),
  • 1-dimethylaminonaftalen-5-sulfonylchlorid (dansylchlorid DANS-Cl),
  • AQC činidlo a další.

b) postkolonová derivatizace – derivatizace aminokyselin až po separaci na koloně.

Derivatizační činidla:

  • indantrion hydrat (ninhydrin),
  • o-ftaldialdehyd (OPA).

Detekce probíhá UV a fluorescenčnímí detektory, OPA jako derivatizační činidlo neumožňuje stanovení sekundárních aminokyselin (prolin, hydroxyprolin) bez předchozí úpravy vzorku.

Na principu HPLC a předkolonové derivatizace vyvinula řada firem systémy a činidla na stanovení jednoduchých i komplexních proteinů za vzniku stálých derivátů aminokyselin, s možností jejich detekce PDA nebo UV a fluorescenčními detektory. V roce 1993 firma Waters vyvinula metodu AccQ•Tag, která představuje jednoduchý a rychlý derivatizační postup zaměřený na přesné a vysoce citlivé stanovení aminokyselin v koncentracích řádu pikomolů, s mezí detekce řádu femtomolů. Waters Alliance chromatografický systém při ní pracuje se separačním modulem 2695, fluorescenčním detektorem a AccQ•Tag fluorescenčním činidlem, převádějícím primární a sekundární aminokyseliny na stabilní fluorescenční deriváty (41, 42).

3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

3.1 Použitá metodika stanovení aminokyselin

Waters Alliance HPLC systém

Podmínky stanovení aminokyselin:
  • Waters AccQ•Fluor Reagenční činidlo (6-aminoquinolyl-A-hydroxysuccinimidyl karbamát)
  • Waters Amino Acid Hydrolysate Standard
  • Waters AccQ•Tag Amino Acid kolona NovaPak C18, 4 μm, (150x3,9 mm)
  • Temperace kolony: 37 °C
  • Waters Multi 2475 fluorescenční detektor, s excitací 250 nm, emisí při 395 nm
Eluenty:
  • eluent A – borátový pufr (vodný roztok)
  • B – acetonitril (čistota HPLC grade)
  • C – Milli-Q voda (18 MΩ)
Gradient:

  • Nástřik na kolonu: 5 μl vzorku (koncentrace aminokyselin 5–200 pmol)
  • Vnitřní standard: kyselina α-aminomáselná (AAbA)
  • Doba analýzy: 36 minut

Spektrum stanovitelných aminokyselin: kyselina asparagová (Asp), serin (Ser), kyselina glutamová (Glu), glycin (Gly), histidin (His), arginin (Arg), threonin (Thr), alanin (Ala), prolin (Pro), cystein (Cys), tyrosin (Tyr), valin (Val), methionin (Met), lysin (Lys), izoleucin (Ile), leucin (Leu), fenylalanin (Phe). AMQ – 6-Aminoquinolin – hydrolyzovaný přebytek AccQ•Fluor činidla.

3.2 Analyzovaný materiál

Vzorky lahvového, filtrovaného a pasterovaného piva typu světlý ležák, vyrobeného ve vybraných pivovarech ČR za daných surovinových a technologických podmínek s českými kmeny pivovarských kvasinek. Značení vzorků: pivo 1, 2, 3, 4 a 5

  • Základní údaj: obsah alkoholu 5–5,5 % obj.
  • Předchozí úprava vzorků: deproteinace, odpaření
  • Následná příprava vzorků pro HPLC: převedení odparku do roztoku 20 mM HCl, přídavek vnitřního standardu, derivatizace AccQ•Fluor činidlem
  • Kvantifikace výsledků: obsah volných aminokyselin vyjádřen v mg/l po přepočtu z pikomolů v 50 μl nástřiku.

4 VÝSLEDKY A DISKUSE

Chromatogram standardní směsi aminokyselin (obr. 1) potvrdil velmi dobré rozdělení jednotlivých elučních pásů aminokyselin Arg/Thr, Cys/Tyr, Val/Met a Ile/Leu. U reálných vzorků piv (obr. 2) byly eluční pásy jednotlivých aminokyselin rovněž zřetelně rozlišené a k určitému zhoršení rozdělení došlo jen ve dvojici Arg/Thr. Obsah aminokyseliny cysteinu byl na hranicí kvantifikace; zlepšení identifikace lze dosáhnout úpravou temperace kolony a zvýšením gradientu mobilní fáze z 1 na 2 %. Počet opakovaných stanovení každého vzorku (n) byl čtyři.

Obr. 1 Chromatogram směsi aminokyselin s přídavkem vnitřního standardu

Obr. 2 Chromatogram aminokyselin vzorku piva

Hodnocení analyzovaných vzorků piv 1, 2, 3, 4 a 5:

Stanovení obsahu jednotlivých a celkových aminokyselin (tab. 1) ukázalo na charakteristické rozdíly piv, vyplývající z použitých surovin, kvasničného kmene a technologického postupu.

Jednotlivá piva se lišila v celkovém obsahu volných aminokyselin, který se pohyboval v rozsahu 560 až 780 mg/l a byl nejvyšší u vzorku 5, a to jak v celkové hodnotě, tak v obsahu většiny stanovených volných aminokyselin (kromě aminokyseliny prolinu). To ukazuje na pravděpodobně jiný použitý slad a odlišné vedení procesu kvašení a dokvašování.

Rozdíly byly zjištěny i v obsahu přednostně využívaných aminokyselin – threoninu, serinu, lysinu a leucinu a v obsahu aminokyselin podílejících se na reakcích stárnutí piva – fenylalaninu, tyrosinu, leucinu, isoleucinu a methioninu. Jejich nejnižším obsahem se vyznačovalo pivo 1. Basařová (43) uvádí, že v procesu stárnutí dochází k změnám těchto aminokyselin v různém rozsahu v závislosti na podmínkách skladování, době, teplotě, a zejména obsahu rozpuštěného kyslíku. Podle Šavla (13) směs aminokyselin obsažená v pivu může být oxidována melanoidiny za tvorby těkavých látek, zjistitelných UV spektrofotometrií a mechanismus stárnutí piva spočívá v prooxidačním působení melanoidních látek za postupné spotřeby antioxidačních sloučenin piva. Formou oxidace peroxodisíranem draselným prokázali autoři citlivost k oxidačním reakcím zejména u aminokyseliny fenylalaninu a některých aromatických a heterocyklických vyšších alkoholů.

Z posledních prací vyplývá, že redukce aldehydů mladiny na příslušné alkoholy je významně ovlivněna kmenem kvasinek a jejich 3-methylbutanal reduktasovou aktivitou (44). Streckerovu degradaci aminokyselin a tvorbu aldehydů a její rozsah studoval Veselý (45) na souboru evropských a amerických piv. Zjištěný rozdíl ve stupni přeměny u aminokyselin valinu, leucinu a zejména methioninu vedl k zřetelné síranovo-kovové příchuti u amerických piv a zřetelné příchuti po stařině u evropských piv.

Obsah bazických aminokyselin negativně ovlivňujících pěnivost piva – histidin, lysin, arginin – se zásadně nelišil, vyšší hodnoty zejména aminokyseliny argininu u piva 5 by mohly být předpokladem jeho snížené pěnivosti. Negativní účinek na přilnavost pěny roste od lysinu k argininu, což pravděpodobně souvisí se zvyšujícím se isoelektrickým bodem těchto aminokyselin a interakcí s iso-α-hořkými kyselinami (46).

Vzhledem k tomu, že v pivech nebyl určován obsah diacetylu, nebylo možné hodnotit rozdíly v obsahu aminokyselin valinu, leucinu a isoleucinu (při jejichž biosyntéze v kvasničné buňce vzniká) v kontextu s intenzitou jeho tvorby a redukce v průběhu hlavního kvašení a dokvašování.

Stanovený obsah aminokyseliny prolinu (kvasinkami není utilizována a je jedním ze znaků rozluštění sladu) v rozsahu 140 až 240 mg/l s vyššími hodnotami u vzorku 2 a 3 ukázal na použití odlišných odrůd sladů, velikost sypání nebo různý stupeň surogace, charakteristické pro jednotlivé pivovary a příslušné technologické výrobní postupy.

Enantioselektivní analýzy aminokyselin (47) v pivovarských surovinách a pivu prováděné v zahraničí metodou GC a HPLC v pivu, ječmeni a sladu uvádí celkový obsah volných D a L aminokyselin v pivu 500 až 5000 mg/l (piva typu lambic a silná piva). Nejvíce zastoupenou aminokyselinou byl L-prolin. Celkový obsah pouze volných D-aminokyselin činil v pivu 6,5 až 96,3 mg/l. Analyzované české světlé ležáky svým obsahem celkových volných aminokyselin L- forem 500 až 800 mg/l odpovídají tedy zahraničním „silným“ pivům.

Srovnávací studie (47) zaměřené na výživovou hodnotu piva u odlišných zahraničních druhů piv (standardní, super draft pivo, ledové pivo a super čerstvé pivo) se zabývaly vztahem hladin dusíku, aminodusíku a alkoholu ve sladině a pivu a výživovou hodnotou piva.

Autoři zjistili, že obsah celkového dusíku a aminodusíku byl nejvyšší u standardního piva, stejně tak jako jeho výživová hodnota.

5 ZÁVĚR

Aminokyseliny jsou látky přirozeně se vyskytující v pivovarských meziproduktech a produktech, s nezastupitelným významem při tvorbě kvasničné biomasy a v metabolických drahách odbourání základních extraktových složek mladiny. Zároveň jsou to látky, které ovlivňují senzorický profil piva a jeho stabilitu v procesu stárnutí piva. Prezentovaná metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (Waters Alliance HPLC systém) s derivatizací pomocí AccQ•Tag metody představuje jednoduchou, rychlou a přesnou metodu, s možností uplatnění a aplikace i v oblasti pivovarské výroby a kontroly. Uvedené rozbory pěti druhů piv ukázaly na rozdíly ve spektru a zastoupení aminokyselin, které mohou významným způsobem ovlivnit senzorické vlastnosti piva, jejich stabilitu, a jsou charakteristické pro použité suroviny, aplikovaný kmen kvasinek a příslušný technologický výrobní postup.

Kvasný průmysl
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

HPLC – Nová cesta pro stanovení karbonylů v pivu

Analyzované látky byly ze vzorku vytěsňovány dusíkem a zachycovány na SPE kolonce, ze které byly eluovány acetonitrilem a analyzovány pomocí HPLC s PAD detektorem.
Vědecký článek | Potraviny

Obsah trans- a cis-iso-α-hořkých kyselin jako indikátor senzorické stability piva

Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV detekcí v diodovém poli (PDA) bylo stanoveno všech 6 izomerů iso-α-hořkých kyselin.
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

HPLC – Nová cesta pro stanovení karbonylů v pivu

Analyzované látky byly ze vzorku vytěsňovány dusíkem a zachycovány na SPE kolonce, ze které byly eluovány acetonitrilem a analyzovány pomocí HPLC s PAD detektorem.
Vědecký článek | Potraviny

Obsah trans- a cis-iso-α-hořkých kyselin jako indikátor senzorické stability piva

Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV detekcí v diodovém poli (PDA) bylo stanoveno všech 6 izomerů iso-α-hořkých kyselin.
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

HPLC – Nová cesta pro stanovení karbonylů v pivu

Analyzované látky byly ze vzorku vytěsňovány dusíkem a zachycovány na SPE kolonce, ze které byly eluovány acetonitrilem a analyzovány pomocí HPLC s PAD detektorem.
Vědecký článek | Potraviny

Obsah trans- a cis-iso-α-hořkých kyselin jako indikátor senzorické stability piva

Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV detekcí v diodovém poli (PDA) bylo stanoveno všech 6 izomerů iso-α-hořkých kyselin.
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

HPLC – Nová cesta pro stanovení karbonylů v pivu

Analyzované látky byly ze vzorku vytěsňovány dusíkem a zachycovány na SPE kolonce, ze které byly eluovány acetonitrilem a analyzovány pomocí HPLC s PAD detektorem.
Vědecký článek | Potraviny

Obsah trans- a cis-iso-α-hořkých kyselin jako indikátor senzorické stability piva

Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV detekcí v diodovém poli (PDA) bylo stanoveno všech 6 izomerů iso-α-hořkých kyselin.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.