Pixabay/Tumisu: Studie zmapuje odpověď imunitního systému na COVID-19
V září startuje sérologická prospektivní studie zaměřená na onemocnění COVID-19. Účastníci studie budou testováni na přítomnost protilátek tohoto virového onemocnění a dozví se, zda a jak dlouho jsou svým imunitním systémem chránění proti nemoci. Výzkum potrvá 18 měsíců a zrealizuje ho Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR společně s Asociací laboratoří QualityLab, odborně jej pak bude garantovat Vojtěch Thon z centra RECETOX Masarykovy univerzity.
Organizátoři plánují, že by se do ní mohlo zapojit až 30 000 účastníků. Každému z nich budou během roku a půl odebrány tři vzorky krve, které budou testovány ve specializovaných laboratořích. Kromě zjištění přítomnosti protilátek v tělech testovaných účastníků má studie ambici pomoci při výběru vakcíny. S ohledem na předpokládaný počet účastníků by totiž měla přinést důležitá data, která budou vodítkem při výběru vhodné vakcíny proti COVID-19, ale i pro samotné rozhodnutí, zda je očkování proti této nemoci nutné.
„Statistika potvrzených případů a úmrtí, která se běžně uvádí, může pomoci při monitorování rychlosti šíření nemoci, ale není ideální pro odhad 'promořenosti' populace. Obecně platí, že pacienti s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nebyli vyšetřeni. Výsledkem je podhodnocený počet potvrzených SARS-CoV-2 infekcí. Z těchto důvodů jsou další studie maximálně důležité pro odhad velikosti části populace, která má již vytvořené protilátky proti viru SARS-CoV-2 a může být potenciálně chráněná proti další infekci,“ říká imunolog Vojtěch Thon.
V rozvoji nemoci a jejích projevech hraje roli mnoho různých faktorů, jako jsou další onemocnění, kterými pacient trpí, věk, tělesná hmotnost či virová nálož, které bylo tělo vystaveno. „Není vůbec neobvyklé, že toto onemocnění u pacienta proběhne zcela bez příznaků a fakticky nepozorovaně. Jedinou možností ověření, jestli se pacient virem nakazil, a jestli si jeho imunitní systém vytvořil protilátky, které ho proti případné další nákaze ochrání, je vyšetření na jejich přítomnost,“ upřesňuje Thon.
Výzkumníci se budou zajímat zejména o imunitní odpověď organismu v případě, kdy dojde k nakažení virem. V rámci protivirové ochrany dochází totiž nejprve k rozvoji imunity buněčné, která následně pomáhá imunitnímu systému k tvorbě protilátek. Při použití správného testu je možné tyto protilátky zachytit. Výzkumníci v této studii vyhodnotí i jejich dynamiku v čase, a to nejen pro samotnou infekci, ale i pro imunitní odpověď při použití vakcíny.
Pojištěnci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR se mohou do studie zapojit s pokrytím téměř všech souvisejících nákladů, pojištěnci ostatních zdravotních pojišťoven se mohou nechat vyšetřit na vlastní náklady.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay/Tumisu: Studie zmapuje odpověď imunitního systému na COVID-19
V září startuje sérologická prospektivní studie zaměřená na onemocnění COVID-19. Účastníci studie budou testováni na přítomnost protilátek tohoto virového onemocnění a dozví se, zda a jak dlouho jsou svým imunitním systémem chránění proti nemoci. Výzkum potrvá 18 měsíců a zrealizuje ho Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR společně s Asociací laboratoří QualityLab, odborně jej pak bude garantovat Vojtěch Thon z centra RECETOX Masarykovy univerzity.
Organizátoři plánují, že by se do ní mohlo zapojit až 30 000 účastníků. Každému z nich budou během roku a půl odebrány tři vzorky krve, které budou testovány ve specializovaných laboratořích. Kromě zjištění přítomnosti protilátek v tělech testovaných účastníků má studie ambici pomoci při výběru vakcíny. S ohledem na předpokládaný počet účastníků by totiž měla přinést důležitá data, která budou vodítkem při výběru vhodné vakcíny proti COVID-19, ale i pro samotné rozhodnutí, zda je očkování proti této nemoci nutné.
„Statistika potvrzených případů a úmrtí, která se běžně uvádí, může pomoci při monitorování rychlosti šíření nemoci, ale není ideální pro odhad 'promořenosti' populace. Obecně platí, že pacienti s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nebyli vyšetřeni. Výsledkem je podhodnocený počet potvrzených SARS-CoV-2 infekcí. Z těchto důvodů jsou další studie maximálně důležité pro odhad velikosti části populace, která má již vytvořené protilátky proti viru SARS-CoV-2 a může být potenciálně chráněná proti další infekci,“ říká imunolog Vojtěch Thon.
V rozvoji nemoci a jejích projevech hraje roli mnoho různých faktorů, jako jsou další onemocnění, kterými pacient trpí, věk, tělesná hmotnost či virová nálož, které bylo tělo vystaveno. „Není vůbec neobvyklé, že toto onemocnění u pacienta proběhne zcela bez příznaků a fakticky nepozorovaně. Jedinou možností ověření, jestli se pacient virem nakazil, a jestli si jeho imunitní systém vytvořil protilátky, které ho proti případné další nákaze ochrání, je vyšetření na jejich přítomnost,“ upřesňuje Thon.
Výzkumníci se budou zajímat zejména o imunitní odpověď organismu v případě, kdy dojde k nakažení virem. V rámci protivirové ochrany dochází totiž nejprve k rozvoji imunity buněčné, která následně pomáhá imunitnímu systému k tvorbě protilátek. Při použití správného testu je možné tyto protilátky zachytit. Výzkumníci v této studii vyhodnotí i jejich dynamiku v čase, a to nejen pro samotnou infekci, ale i pro imunitní odpověď při použití vakcíny.
Pojištěnci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR se mohou do studie zapojit s pokrytím téměř všech souvisejících nákladů, pojištěnci ostatních zdravotních pojišťoven se mohou nechat vyšetřit na vlastní náklady.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay/Tumisu: Studie zmapuje odpověď imunitního systému na COVID-19
V září startuje sérologická prospektivní studie zaměřená na onemocnění COVID-19. Účastníci studie budou testováni na přítomnost protilátek tohoto virového onemocnění a dozví se, zda a jak dlouho jsou svým imunitním systémem chránění proti nemoci. Výzkum potrvá 18 měsíců a zrealizuje ho Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR společně s Asociací laboratoří QualityLab, odborně jej pak bude garantovat Vojtěch Thon z centra RECETOX Masarykovy univerzity.
Organizátoři plánují, že by se do ní mohlo zapojit až 30 000 účastníků. Každému z nich budou během roku a půl odebrány tři vzorky krve, které budou testovány ve specializovaných laboratořích. Kromě zjištění přítomnosti protilátek v tělech testovaných účastníků má studie ambici pomoci při výběru vakcíny. S ohledem na předpokládaný počet účastníků by totiž měla přinést důležitá data, která budou vodítkem při výběru vhodné vakcíny proti COVID-19, ale i pro samotné rozhodnutí, zda je očkování proti této nemoci nutné.
„Statistika potvrzených případů a úmrtí, která se běžně uvádí, může pomoci při monitorování rychlosti šíření nemoci, ale není ideální pro odhad 'promořenosti' populace. Obecně platí, že pacienti s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nebyli vyšetřeni. Výsledkem je podhodnocený počet potvrzených SARS-CoV-2 infekcí. Z těchto důvodů jsou další studie maximálně důležité pro odhad velikosti části populace, která má již vytvořené protilátky proti viru SARS-CoV-2 a může být potenciálně chráněná proti další infekci,“ říká imunolog Vojtěch Thon.
V rozvoji nemoci a jejích projevech hraje roli mnoho různých faktorů, jako jsou další onemocnění, kterými pacient trpí, věk, tělesná hmotnost či virová nálož, které bylo tělo vystaveno. „Není vůbec neobvyklé, že toto onemocnění u pacienta proběhne zcela bez příznaků a fakticky nepozorovaně. Jedinou možností ověření, jestli se pacient virem nakazil, a jestli si jeho imunitní systém vytvořil protilátky, které ho proti případné další nákaze ochrání, je vyšetření na jejich přítomnost,“ upřesňuje Thon.
Výzkumníci se budou zajímat zejména o imunitní odpověď organismu v případě, kdy dojde k nakažení virem. V rámci protivirové ochrany dochází totiž nejprve k rozvoji imunity buněčné, která následně pomáhá imunitnímu systému k tvorbě protilátek. Při použití správného testu je možné tyto protilátky zachytit. Výzkumníci v této studii vyhodnotí i jejich dynamiku v čase, a to nejen pro samotnou infekci, ale i pro imunitní odpověď při použití vakcíny.
Pojištěnci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR se mohou do studie zapojit s pokrytím téměř všech souvisejících nákladů, pojištěnci ostatních zdravotních pojišťoven se mohou nechat vyšetřit na vlastní náklady.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay/Tumisu: Studie zmapuje odpověď imunitního systému na COVID-19
V září startuje sérologická prospektivní studie zaměřená na onemocnění COVID-19. Účastníci studie budou testováni na přítomnost protilátek tohoto virového onemocnění a dozví se, zda a jak dlouho jsou svým imunitním systémem chránění proti nemoci. Výzkum potrvá 18 měsíců a zrealizuje ho Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR společně s Asociací laboratoří QualityLab, odborně jej pak bude garantovat Vojtěch Thon z centra RECETOX Masarykovy univerzity.
Organizátoři plánují, že by se do ní mohlo zapojit až 30 000 účastníků. Každému z nich budou během roku a půl odebrány tři vzorky krve, které budou testovány ve specializovaných laboratořích. Kromě zjištění přítomnosti protilátek v tělech testovaných účastníků má studie ambici pomoci při výběru vakcíny. S ohledem na předpokládaný počet účastníků by totiž měla přinést důležitá data, která budou vodítkem při výběru vhodné vakcíny proti COVID-19, ale i pro samotné rozhodnutí, zda je očkování proti této nemoci nutné.
„Statistika potvrzených případů a úmrtí, která se běžně uvádí, může pomoci při monitorování rychlosti šíření nemoci, ale není ideální pro odhad 'promořenosti' populace. Obecně platí, že pacienti s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nebyli vyšetřeni. Výsledkem je podhodnocený počet potvrzených SARS-CoV-2 infekcí. Z těchto důvodů jsou další studie maximálně důležité pro odhad velikosti části populace, která má již vytvořené protilátky proti viru SARS-CoV-2 a může být potenciálně chráněná proti další infekci,“ říká imunolog Vojtěch Thon.
V rozvoji nemoci a jejích projevech hraje roli mnoho různých faktorů, jako jsou další onemocnění, kterými pacient trpí, věk, tělesná hmotnost či virová nálož, které bylo tělo vystaveno. „Není vůbec neobvyklé, že toto onemocnění u pacienta proběhne zcela bez příznaků a fakticky nepozorovaně. Jedinou možností ověření, jestli se pacient virem nakazil, a jestli si jeho imunitní systém vytvořil protilátky, které ho proti případné další nákaze ochrání, je vyšetření na jejich přítomnost,“ upřesňuje Thon.
Výzkumníci se budou zajímat zejména o imunitní odpověď organismu v případě, kdy dojde k nakažení virem. V rámci protivirové ochrany dochází totiž nejprve k rozvoji imunity buněčné, která následně pomáhá imunitnímu systému k tvorbě protilátek. Při použití správného testu je možné tyto protilátky zachytit. Výzkumníci v této studii vyhodnotí i jejich dynamiku v čase, a to nejen pro samotnou infekci, ale i pro imunitní odpověď při použití vakcíny.
Pojištěnci Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR se mohou do studie zapojit s pokrytím téměř všech souvisejících nákladů, pojištěnci ostatních zdravotních pojišťoven se mohou nechat vyšetřit na vlastní náklady.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
