RECETOX: Využití metody pasivního vzorkování ke sledování znečisťujících látek ve vodním prostředí
Využívají nejmodernější odběrové zařízení a techniky založené na aktuální výzkumné činnosti i vlastním vývoji ve spolupráci se soukromým sektorem. Klíčové pilíře monitorovacích sítí a vzorkovacích programů centra tvoří integrovaný monitoring na Národní Atmosférické observatoři Košetice a monitorovací sítě MONET a AQUA-GAPS.
Observatoř Košetice byla založena v roce 1988 a je provozována Českým hydrometeorologickým ústavem. Primární cíl je měřit a hodnotit dlouhodobé trendy znečišťujících látek na pozaďové úrovni ČR i Evropy. Stanice slouží jako komplexní základná pro střední a východní Evropu v rámci globálního monitorovacího plánu (GMP – Global Monitoring Plan). Je součástí monitorovací programu EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme) pod záštitou CLRTAP (Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution) a dalších programů jako jsou ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems), ICOS-RI (Integrated Carbon Observation System Research Infrastructure ), GAW (Global Atmosphere Watch), GAPS (Global Atmosphere Passive Sampling Network) a monitorovací sítě Centra Recetox MONET. Společně s partnerskými organizacemi (Masarykovou univerzitou – Centrem Recetox, Ústavem chemických procesů AV ČR a Ústavem výzkumu globální změny AV ČR) tvoří výzkumnou infrastrukturu ACTRIS-CZ.
Integrovaný monitoring Centra Recetox zahrnuje více jak 30leté měření koncentrací POPs v ovzduší, atmosférické depozici, vodě, sedimentech, půdě a biotě. Historicky se monitoring převážně zaměřoval na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), organochlorové pesticidy (OCPs) a polychlorované bifenyly (PCBs), ale v současné době, i s rozvojem nových měřících technik a potřeb globálního monitoringu, jsou sledovány koncentrace dioxinů (PCDDs/Fs), bromovaných zpomalovačů hoření (PBDEs), současně používaných pesticidů (CUPs), perfluorovaných látek (PFCs) a dalších látek.
Získaná data jsou svým rozsahem ojedinělá a slouží k modelování dlouhodobých trendů, vývoji atmosférických modelů, jsou součástí mezinárodních databází, jsou reportována v rámci plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních dohod a mohou být také využita pro predikci potencionálních rizik.
Infrastruktura stanice též poskytuje výjimečné zázemí pro výzkum, vývoj a kalibraci nových měřících zařízení a technik, stejně jako pro výukové a studentské aktivity v rámci bakalářských, magisterských i doktorských prací studijního programu Životní prostředí a zdraví a Matematická biologie a biomedicína.
Provoz monitorovací sítě MONET byl zahájen v roce 2003 a v současné době program zahrnuje více jak 450 vzorkovaných míst v ČR, Evropě, Africe, Asii a Oceánii. První síť MONET byla vytvořena v Česku a v rámci projektu MONET Region provedla rozsáhly monitoring koncentrací POPs ve volném ovzduší ve všech krajích ČR. V současné době je zejména provozována na pozaďových lokalitách a hraničních horách ČR v celkovém počtu 35 lokalit. Po stabilizaci české sítě MONET následovala expanze do dalších evropských států a ostatních zemí světa.
MONET sítě pro sledování koncentrací POPs ve volném ovzduší využijí certifikovanou techniku pasivního vzorkování s diskem z polyuretanové pěny (PUF disk), která je levná a nenáročná na instalaci či obsluhu, a zároveň poskytne informaci o koncentraci sledovaných látek za dané období. Později byla síť rozšířena i o sledování dalších environmentálních matic a využití jiných vzorkovacích technik.
Popis vzorkovacích metod sítě MONET, mezi které patří pasivní vzorkování ovzduší, aktivní odběry ovzduší, pasivní techniky odběru vody a půdy naleznete na zde.
Všechna data o perzistentních organických polutantech generová sítí MONET naleznete v depozitáři dat GENASIS.
Monitorovací síť AQUA-GAPS je zaměřena na pasivní vzorkování vodního prostředí. Cílem je výzkum globální distribuce a časových trendů perzistentních organických polutantů. Získaná data jsou srovnatelná s ostatními technikami a mohou sloužit jako částečný ukazatel expozice znečištění vodních organismů. V současné době je síť provozována na více jak 30 lokalitách celého světa v sladkovodních a pobřežních vodách s využitím pasivního vzorkovače na bázi polyetylénu a silikonové gumy.
AQUA-GAPS je otevřená síť, do které se mohou zapojit organizace z celého světa.
Environmentální vzorkovací sítě a vzorkovací programy Centra Recetox využívají následující vybavení a techniky, které jsou dostupné pro partnerské organizace i širokou veřejnost v rámci projektů, smluvního výzkumu, tréninkových programů a školení.
RECETOX: Využití metody pasivního vzorkování ke sledování znečisťujících látek ve vodním prostředí
Využívají nejmodernější odběrové zařízení a techniky založené na aktuální výzkumné činnosti i vlastním vývoji ve spolupráci se soukromým sektorem. Klíčové pilíře monitorovacích sítí a vzorkovacích programů centra tvoří integrovaný monitoring na Národní Atmosférické observatoři Košetice a monitorovací sítě MONET a AQUA-GAPS.
Observatoř Košetice byla založena v roce 1988 a je provozována Českým hydrometeorologickým ústavem. Primární cíl je měřit a hodnotit dlouhodobé trendy znečišťujících látek na pozaďové úrovni ČR i Evropy. Stanice slouží jako komplexní základná pro střední a východní Evropu v rámci globálního monitorovacího plánu (GMP – Global Monitoring Plan). Je součástí monitorovací programu EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme) pod záštitou CLRTAP (Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution) a dalších programů jako jsou ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems), ICOS-RI (Integrated Carbon Observation System Research Infrastructure ), GAW (Global Atmosphere Watch), GAPS (Global Atmosphere Passive Sampling Network) a monitorovací sítě Centra Recetox MONET. Společně s partnerskými organizacemi (Masarykovou univerzitou – Centrem Recetox, Ústavem chemických procesů AV ČR a Ústavem výzkumu globální změny AV ČR) tvoří výzkumnou infrastrukturu ACTRIS-CZ.
Integrovaný monitoring Centra Recetox zahrnuje více jak 30leté měření koncentrací POPs v ovzduší, atmosférické depozici, vodě, sedimentech, půdě a biotě. Historicky se monitoring převážně zaměřoval na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), organochlorové pesticidy (OCPs) a polychlorované bifenyly (PCBs), ale v současné době, i s rozvojem nových měřících technik a potřeb globálního monitoringu, jsou sledovány koncentrace dioxinů (PCDDs/Fs), bromovaných zpomalovačů hoření (PBDEs), současně používaných pesticidů (CUPs), perfluorovaných látek (PFCs) a dalších látek.
Získaná data jsou svým rozsahem ojedinělá a slouží k modelování dlouhodobých trendů, vývoji atmosférických modelů, jsou součástí mezinárodních databází, jsou reportována v rámci plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních dohod a mohou být také využita pro predikci potencionálních rizik.
Infrastruktura stanice též poskytuje výjimečné zázemí pro výzkum, vývoj a kalibraci nových měřících zařízení a technik, stejně jako pro výukové a studentské aktivity v rámci bakalářských, magisterských i doktorských prací studijního programu Životní prostředí a zdraví a Matematická biologie a biomedicína.
Provoz monitorovací sítě MONET byl zahájen v roce 2003 a v současné době program zahrnuje více jak 450 vzorkovaných míst v ČR, Evropě, Africe, Asii a Oceánii. První síť MONET byla vytvořena v Česku a v rámci projektu MONET Region provedla rozsáhly monitoring koncentrací POPs ve volném ovzduší ve všech krajích ČR. V současné době je zejména provozována na pozaďových lokalitách a hraničních horách ČR v celkovém počtu 35 lokalit. Po stabilizaci české sítě MONET následovala expanze do dalších evropských států a ostatních zemí světa.
MONET sítě pro sledování koncentrací POPs ve volném ovzduší využijí certifikovanou techniku pasivního vzorkování s diskem z polyuretanové pěny (PUF disk), která je levná a nenáročná na instalaci či obsluhu, a zároveň poskytne informaci o koncentraci sledovaných látek za dané období. Později byla síť rozšířena i o sledování dalších environmentálních matic a využití jiných vzorkovacích technik.
Popis vzorkovacích metod sítě MONET, mezi které patří pasivní vzorkování ovzduší, aktivní odběry ovzduší, pasivní techniky odběru vody a půdy naleznete na zde.
Všechna data o perzistentních organických polutantech generová sítí MONET naleznete v depozitáři dat GENASIS.
Monitorovací síť AQUA-GAPS je zaměřena na pasivní vzorkování vodního prostředí. Cílem je výzkum globální distribuce a časových trendů perzistentních organických polutantů. Získaná data jsou srovnatelná s ostatními technikami a mohou sloužit jako částečný ukazatel expozice znečištění vodních organismů. V současné době je síť provozována na více jak 30 lokalitách celého světa v sladkovodních a pobřežních vodách s využitím pasivního vzorkovače na bázi polyetylénu a silikonové gumy.
AQUA-GAPS je otevřená síť, do které se mohou zapojit organizace z celého světa.
Environmentální vzorkovací sítě a vzorkovací programy Centra Recetox využívají následující vybavení a techniky, které jsou dostupné pro partnerské organizace i širokou veřejnost v rámci projektů, smluvního výzkumu, tréninkových programů a školení.
RECETOX: Využití metody pasivního vzorkování ke sledování znečisťujících látek ve vodním prostředí
Využívají nejmodernější odběrové zařízení a techniky založené na aktuální výzkumné činnosti i vlastním vývoji ve spolupráci se soukromým sektorem. Klíčové pilíře monitorovacích sítí a vzorkovacích programů centra tvoří integrovaný monitoring na Národní Atmosférické observatoři Košetice a monitorovací sítě MONET a AQUA-GAPS.
Observatoř Košetice byla založena v roce 1988 a je provozována Českým hydrometeorologickým ústavem. Primární cíl je měřit a hodnotit dlouhodobé trendy znečišťujících látek na pozaďové úrovni ČR i Evropy. Stanice slouží jako komplexní základná pro střední a východní Evropu v rámci globálního monitorovacího plánu (GMP – Global Monitoring Plan). Je součástí monitorovací programu EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme) pod záštitou CLRTAP (Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution) a dalších programů jako jsou ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems), ICOS-RI (Integrated Carbon Observation System Research Infrastructure ), GAW (Global Atmosphere Watch), GAPS (Global Atmosphere Passive Sampling Network) a monitorovací sítě Centra Recetox MONET. Společně s partnerskými organizacemi (Masarykovou univerzitou – Centrem Recetox, Ústavem chemických procesů AV ČR a Ústavem výzkumu globální změny AV ČR) tvoří výzkumnou infrastrukturu ACTRIS-CZ.
Integrovaný monitoring Centra Recetox zahrnuje více jak 30leté měření koncentrací POPs v ovzduší, atmosférické depozici, vodě, sedimentech, půdě a biotě. Historicky se monitoring převážně zaměřoval na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), organochlorové pesticidy (OCPs) a polychlorované bifenyly (PCBs), ale v současné době, i s rozvojem nových měřících technik a potřeb globálního monitoringu, jsou sledovány koncentrace dioxinů (PCDDs/Fs), bromovaných zpomalovačů hoření (PBDEs), současně používaných pesticidů (CUPs), perfluorovaných látek (PFCs) a dalších látek.
Získaná data jsou svým rozsahem ojedinělá a slouží k modelování dlouhodobých trendů, vývoji atmosférických modelů, jsou součástí mezinárodních databází, jsou reportována v rámci plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních dohod a mohou být také využita pro predikci potencionálních rizik.
Infrastruktura stanice též poskytuje výjimečné zázemí pro výzkum, vývoj a kalibraci nových měřících zařízení a technik, stejně jako pro výukové a studentské aktivity v rámci bakalářských, magisterských i doktorských prací studijního programu Životní prostředí a zdraví a Matematická biologie a biomedicína.
Provoz monitorovací sítě MONET byl zahájen v roce 2003 a v současné době program zahrnuje více jak 450 vzorkovaných míst v ČR, Evropě, Africe, Asii a Oceánii. První síť MONET byla vytvořena v Česku a v rámci projektu MONET Region provedla rozsáhly monitoring koncentrací POPs ve volném ovzduší ve všech krajích ČR. V současné době je zejména provozována na pozaďových lokalitách a hraničních horách ČR v celkovém počtu 35 lokalit. Po stabilizaci české sítě MONET následovala expanze do dalších evropských států a ostatních zemí světa.
MONET sítě pro sledování koncentrací POPs ve volném ovzduší využijí certifikovanou techniku pasivního vzorkování s diskem z polyuretanové pěny (PUF disk), která je levná a nenáročná na instalaci či obsluhu, a zároveň poskytne informaci o koncentraci sledovaných látek za dané období. Později byla síť rozšířena i o sledování dalších environmentálních matic a využití jiných vzorkovacích technik.
Popis vzorkovacích metod sítě MONET, mezi které patří pasivní vzorkování ovzduší, aktivní odběry ovzduší, pasivní techniky odběru vody a půdy naleznete na zde.
Všechna data o perzistentních organických polutantech generová sítí MONET naleznete v depozitáři dat GENASIS.
Monitorovací síť AQUA-GAPS je zaměřena na pasivní vzorkování vodního prostředí. Cílem je výzkum globální distribuce a časových trendů perzistentních organických polutantů. Získaná data jsou srovnatelná s ostatními technikami a mohou sloužit jako částečný ukazatel expozice znečištění vodních organismů. V současné době je síť provozována na více jak 30 lokalitách celého světa v sladkovodních a pobřežních vodách s využitím pasivního vzorkovače na bázi polyetylénu a silikonové gumy.
AQUA-GAPS je otevřená síť, do které se mohou zapojit organizace z celého světa.
Environmentální vzorkovací sítě a vzorkovací programy Centra Recetox využívají následující vybavení a techniky, které jsou dostupné pro partnerské organizace i širokou veřejnost v rámci projektů, smluvního výzkumu, tréninkových programů a školení.
RECETOX: Využití metody pasivního vzorkování ke sledování znečisťujících látek ve vodním prostředí
Využívají nejmodernější odběrové zařízení a techniky založené na aktuální výzkumné činnosti i vlastním vývoji ve spolupráci se soukromým sektorem. Klíčové pilíře monitorovacích sítí a vzorkovacích programů centra tvoří integrovaný monitoring na Národní Atmosférické observatoři Košetice a monitorovací sítě MONET a AQUA-GAPS.
Observatoř Košetice byla založena v roce 1988 a je provozována Českým hydrometeorologickým ústavem. Primární cíl je měřit a hodnotit dlouhodobé trendy znečišťujících látek na pozaďové úrovni ČR i Evropy. Stanice slouží jako komplexní základná pro střední a východní Evropu v rámci globálního monitorovacího plánu (GMP – Global Monitoring Plan). Je součástí monitorovací programu EMEP (European Monitoring and Evaluation Programme) pod záštitou CLRTAP (Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution) a dalších programů jako jsou ICP-IM (International Cooperative Programme on Integrated Monitoring of Air Pollution Effects on Ecosystems), ICOS-RI (Integrated Carbon Observation System Research Infrastructure ), GAW (Global Atmosphere Watch), GAPS (Global Atmosphere Passive Sampling Network) a monitorovací sítě Centra Recetox MONET. Společně s partnerskými organizacemi (Masarykovou univerzitou – Centrem Recetox, Ústavem chemických procesů AV ČR a Ústavem výzkumu globální změny AV ČR) tvoří výzkumnou infrastrukturu ACTRIS-CZ.
Integrovaný monitoring Centra Recetox zahrnuje více jak 30leté měření koncentrací POPs v ovzduší, atmosférické depozici, vodě, sedimentech, půdě a biotě. Historicky se monitoring převážně zaměřoval na polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs), organochlorové pesticidy (OCPs) a polychlorované bifenyly (PCBs), ale v současné době, i s rozvojem nových měřících technik a potřeb globálního monitoringu, jsou sledovány koncentrace dioxinů (PCDDs/Fs), bromovaných zpomalovačů hoření (PBDEs), současně používaných pesticidů (CUPs), perfluorovaných látek (PFCs) a dalších látek.
Získaná data jsou svým rozsahem ojedinělá a slouží k modelování dlouhodobých trendů, vývoji atmosférických modelů, jsou součástí mezinárodních databází, jsou reportována v rámci plnění závazků ČR vyplývajících z mezinárodních dohod a mohou být také využita pro predikci potencionálních rizik.
Infrastruktura stanice též poskytuje výjimečné zázemí pro výzkum, vývoj a kalibraci nových měřících zařízení a technik, stejně jako pro výukové a studentské aktivity v rámci bakalářských, magisterských i doktorských prací studijního programu Životní prostředí a zdraví a Matematická biologie a biomedicína.
Provoz monitorovací sítě MONET byl zahájen v roce 2003 a v současné době program zahrnuje více jak 450 vzorkovaných míst v ČR, Evropě, Africe, Asii a Oceánii. První síť MONET byla vytvořena v Česku a v rámci projektu MONET Region provedla rozsáhly monitoring koncentrací POPs ve volném ovzduší ve všech krajích ČR. V současné době je zejména provozována na pozaďových lokalitách a hraničních horách ČR v celkovém počtu 35 lokalit. Po stabilizaci české sítě MONET následovala expanze do dalších evropských států a ostatních zemí světa.
MONET sítě pro sledování koncentrací POPs ve volném ovzduší využijí certifikovanou techniku pasivního vzorkování s diskem z polyuretanové pěny (PUF disk), která je levná a nenáročná na instalaci či obsluhu, a zároveň poskytne informaci o koncentraci sledovaných látek za dané období. Později byla síť rozšířena i o sledování dalších environmentálních matic a využití jiných vzorkovacích technik.
Popis vzorkovacích metod sítě MONET, mezi které patří pasivní vzorkování ovzduší, aktivní odběry ovzduší, pasivní techniky odběru vody a půdy naleznete na zde.
Všechna data o perzistentních organických polutantech generová sítí MONET naleznete v depozitáři dat GENASIS.
Monitorovací síť AQUA-GAPS je zaměřena na pasivní vzorkování vodního prostředí. Cílem je výzkum globální distribuce a časových trendů perzistentních organických polutantů. Získaná data jsou srovnatelná s ostatními technikami a mohou sloužit jako částečný ukazatel expozice znečištění vodních organismů. V současné době je síť provozována na více jak 30 lokalitách celého světa v sladkovodních a pobřežních vodách s využitím pasivního vzorkovače na bázi polyetylénu a silikonové gumy.
AQUA-GAPS je otevřená síť, do které se mohou zapojit organizace z celého světa.
Environmentální vzorkovací sítě a vzorkovací programy Centra Recetox využívají následující vybavení a techniky, které jsou dostupné pro partnerské organizace i širokou veřejnost v rámci projektů, smluvního výzkumu, tréninkových programů a školení.
