Pixabay
Analýzou 307 vzorků z 21 evropských zemí byl získán přehled o koncentracích ESBO, ftalátů aj. Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
V r. 1998 byl poprvé zveřejněn (ve Švédsku) problém změkčovadel přidávaných dotěsnění víček pro konzervové sklenice. Změkčovadla vzhledem k rozpustnosti v tucích kontaminují obsah sklenic, pokud jde o potraviny s obsahem tuku. V centru pozornosti tehdy byl epoxidovaný sojový olej (ESBO), kterým byla kontaminována dětská výživa. Kromě toho byly hlavně v potravinách dovážených v mimoevropských zemi zjištěny ftaláty.
Národními legislativami sice byly stanoveny limity, které však posléze byly zvýšeny vzhledem k tomu, že výrobci nebyli schopni požadavky dodržet. Navíc byla možnost kontroly komplikována neexistencí vhodných analytických metod.
Cílem provedeného evropského projektu byla spolupráce na zlepšení metod a získání přehledu o rozsahu kontaminace. Mělo být prošetřeno, zda výrobci těsnicích materiálů již mezitím vyvinuli bezpečnější materiály, do jaké míry jsou tyto používány a zda je dodržováno nařízení 10/2011/EU.
Analýzy byly prováděny v Chemickém a veterinárním institutu ve Stuttgartu a v Laboratoři kantonu Zürich.
ESBO byly zjišťovány přímo v obsahu sklenice oddělením vzniklých metylesterů pomocí HPLC a detekcí pomocí kapalinové a plynové chromatografie a plamenové ionizace (HLPC-GC-DID).
Pro stanovení změkčovadel jako ftaláty a acetylované monoglyceridy byla vyvinuta metoda plynové chromatografie a hmotové spektrometrie (GC/MS).
Stanovení polyadipátů bylo nejobtížnější, protože nebyly k dispozici referenční látky. Nakonec byly i v tomto případě byla pro měření produktů esterifikace vyvinuta metoda GC/MS.
Celkem bylo dodáno 415 vzorků z 19 členských zemí EU a z Švýcarska a Norska. K vyšetření byly vybrány výrobky, v nichž se do kontaktu s těsněním dostával volný olej, nikoli pastovité materiály, majonézy a jiné emulgované omáčky nebo výrobky ve vodném nálevu, které tvořily asi čtvrtinu počtu.
Situace stále není vyřešena, protože čtvrtina produktů překračuje limity, některé velmi výrazně. Přitom některé produkty ještě zdaleka nedosáhly termín své minimální trvanlivosti.
Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
Průběh a výsledky projektu jsou popsány v materiálu: „Migration of plasticizers from the gaskets of lids into oily food in glass jars: a European enforcement campaign“
Pixabay
Analýzou 307 vzorků z 21 evropských zemí byl získán přehled o koncentracích ESBO, ftalátů aj. Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
V r. 1998 byl poprvé zveřejněn (ve Švédsku) problém změkčovadel přidávaných dotěsnění víček pro konzervové sklenice. Změkčovadla vzhledem k rozpustnosti v tucích kontaminují obsah sklenic, pokud jde o potraviny s obsahem tuku. V centru pozornosti tehdy byl epoxidovaný sojový olej (ESBO), kterým byla kontaminována dětská výživa. Kromě toho byly hlavně v potravinách dovážených v mimoevropských zemi zjištěny ftaláty.
Národními legislativami sice byly stanoveny limity, které však posléze byly zvýšeny vzhledem k tomu, že výrobci nebyli schopni požadavky dodržet. Navíc byla možnost kontroly komplikována neexistencí vhodných analytických metod.
Cílem provedeného evropského projektu byla spolupráce na zlepšení metod a získání přehledu o rozsahu kontaminace. Mělo být prošetřeno, zda výrobci těsnicích materiálů již mezitím vyvinuli bezpečnější materiály, do jaké míry jsou tyto používány a zda je dodržováno nařízení 10/2011/EU.
Analýzy byly prováděny v Chemickém a veterinárním institutu ve Stuttgartu a v Laboratoři kantonu Zürich.
ESBO byly zjišťovány přímo v obsahu sklenice oddělením vzniklých metylesterů pomocí HPLC a detekcí pomocí kapalinové a plynové chromatografie a plamenové ionizace (HLPC-GC-DID).
Pro stanovení změkčovadel jako ftaláty a acetylované monoglyceridy byla vyvinuta metoda plynové chromatografie a hmotové spektrometrie (GC/MS).
Stanovení polyadipátů bylo nejobtížnější, protože nebyly k dispozici referenční látky. Nakonec byly i v tomto případě byla pro měření produktů esterifikace vyvinuta metoda GC/MS.
Celkem bylo dodáno 415 vzorků z 19 členských zemí EU a z Švýcarska a Norska. K vyšetření byly vybrány výrobky, v nichž se do kontaktu s těsněním dostával volný olej, nikoli pastovité materiály, majonézy a jiné emulgované omáčky nebo výrobky ve vodném nálevu, které tvořily asi čtvrtinu počtu.
Situace stále není vyřešena, protože čtvrtina produktů překračuje limity, některé velmi výrazně. Přitom některé produkty ještě zdaleka nedosáhly termín své minimální trvanlivosti.
Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
Průběh a výsledky projektu jsou popsány v materiálu: „Migration of plasticizers from the gaskets of lids into oily food in glass jars: a European enforcement campaign“
Pixabay
Analýzou 307 vzorků z 21 evropských zemí byl získán přehled o koncentracích ESBO, ftalátů aj. Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
V r. 1998 byl poprvé zveřejněn (ve Švédsku) problém změkčovadel přidávaných dotěsnění víček pro konzervové sklenice. Změkčovadla vzhledem k rozpustnosti v tucích kontaminují obsah sklenic, pokud jde o potraviny s obsahem tuku. V centru pozornosti tehdy byl epoxidovaný sojový olej (ESBO), kterým byla kontaminována dětská výživa. Kromě toho byly hlavně v potravinách dovážených v mimoevropských zemi zjištěny ftaláty.
Národními legislativami sice byly stanoveny limity, které však posléze byly zvýšeny vzhledem k tomu, že výrobci nebyli schopni požadavky dodržet. Navíc byla možnost kontroly komplikována neexistencí vhodných analytických metod.
Cílem provedeného evropského projektu byla spolupráce na zlepšení metod a získání přehledu o rozsahu kontaminace. Mělo být prošetřeno, zda výrobci těsnicích materiálů již mezitím vyvinuli bezpečnější materiály, do jaké míry jsou tyto používány a zda je dodržováno nařízení 10/2011/EU.
Analýzy byly prováděny v Chemickém a veterinárním institutu ve Stuttgartu a v Laboratoři kantonu Zürich.
ESBO byly zjišťovány přímo v obsahu sklenice oddělením vzniklých metylesterů pomocí HPLC a detekcí pomocí kapalinové a plynové chromatografie a plamenové ionizace (HLPC-GC-DID).
Pro stanovení změkčovadel jako ftaláty a acetylované monoglyceridy byla vyvinuta metoda plynové chromatografie a hmotové spektrometrie (GC/MS).
Stanovení polyadipátů bylo nejobtížnější, protože nebyly k dispozici referenční látky. Nakonec byly i v tomto případě byla pro měření produktů esterifikace vyvinuta metoda GC/MS.
Celkem bylo dodáno 415 vzorků z 19 členských zemí EU a z Švýcarska a Norska. K vyšetření byly vybrány výrobky, v nichž se do kontaktu s těsněním dostával volný olej, nikoli pastovité materiály, majonézy a jiné emulgované omáčky nebo výrobky ve vodném nálevu, které tvořily asi čtvrtinu počtu.
Situace stále není vyřešena, protože čtvrtina produktů překračuje limity, některé velmi výrazně. Přitom některé produkty ještě zdaleka nedosáhly termín své minimální trvanlivosti.
Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
Průběh a výsledky projektu jsou popsány v materiálu: „Migration of plasticizers from the gaskets of lids into oily food in glass jars: a European enforcement campaign“
Pixabay
Analýzou 307 vzorků z 21 evropských zemí byl získán přehled o koncentracích ESBO, ftalátů aj. Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
V r. 1998 byl poprvé zveřejněn (ve Švédsku) problém změkčovadel přidávaných dotěsnění víček pro konzervové sklenice. Změkčovadla vzhledem k rozpustnosti v tucích kontaminují obsah sklenic, pokud jde o potraviny s obsahem tuku. V centru pozornosti tehdy byl epoxidovaný sojový olej (ESBO), kterým byla kontaminována dětská výživa. Kromě toho byly hlavně v potravinách dovážených v mimoevropských zemi zjištěny ftaláty.
Národními legislativami sice byly stanoveny limity, které však posléze byly zvýšeny vzhledem k tomu, že výrobci nebyli schopni požadavky dodržet. Navíc byla možnost kontroly komplikována neexistencí vhodných analytických metod.
Cílem provedeného evropského projektu byla spolupráce na zlepšení metod a získání přehledu o rozsahu kontaminace. Mělo být prošetřeno, zda výrobci těsnicích materiálů již mezitím vyvinuli bezpečnější materiály, do jaké míry jsou tyto používány a zda je dodržováno nařízení 10/2011/EU.
Analýzy byly prováděny v Chemickém a veterinárním institutu ve Stuttgartu a v Laboratoři kantonu Zürich.
ESBO byly zjišťovány přímo v obsahu sklenice oddělením vzniklých metylesterů pomocí HPLC a detekcí pomocí kapalinové a plynové chromatografie a plamenové ionizace (HLPC-GC-DID).
Pro stanovení změkčovadel jako ftaláty a acetylované monoglyceridy byla vyvinuta metoda plynové chromatografie a hmotové spektrometrie (GC/MS).
Stanovení polyadipátů bylo nejobtížnější, protože nebyly k dispozici referenční látky. Nakonec byly i v tomto případě byla pro měření produktů esterifikace vyvinuta metoda GC/MS.
Celkem bylo dodáno 415 vzorků z 19 členských zemí EU a z Švýcarska a Norska. K vyšetření byly vybrány výrobky, v nichž se do kontaktu s těsněním dostával volný olej, nikoli pastovité materiály, majonézy a jiné emulgované omáčky nebo výrobky ve vodném nálevu, které tvořily asi čtvrtinu počtu.
Situace stále není vyřešena, protože čtvrtina produktů překračuje limity, některé velmi výrazně. Přitom některé produkty ještě zdaleka nedosáhly termín své minimální trvanlivosti.
Slibným řešením se zdají být těsnění s polyadipátem jako změkčovadlem.
Průběh a výsledky projektu jsou popsány v materiálu: „Migration of plasticizers from the gaskets of lids into oily food in glass jars: a European enforcement campaign“
