Naší ambicí není objevit lék na rakovinu, ale otevírat nové cesty výzkumu

Už přes dvacet let se Peter Kollár zabývá experimentální farmakologií a mechanismy účinků studovaných látek. Proděkan Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity se svým týmem aktuálně hledá možnosti zesílení účinků protinádorové imunoterapie v kombinaci s jinými látkami.

Proč vás kdysi zlákala právě oblast experimentální farmakologie?

Farmakologie mě ze všech předmětů na fakultě bavila nejvíc. Moji vědecko-výzkumnou práci ale zásadně formoval pobyt na Institutu farmakologického výzkumu Mario Negri v Miláně, kam jsem se dostal při doktorském studiu v letech 2001 až 2002. Tam jsem patřil do skupiny, která se – pro mě nově – věnovala experimentální farmakologii na buněčných liniích se zaměřením na oblast nádorových onemocnění. Po návratu se mi podařilo realizovat projekt na vybudování vůbec první laboratoře pro buněčné kultury na Farmaceutické fakultě Veterinární a farmaceutické univerzity, která začala fungovat v roce 2006.

„Od začátku jsem se ve své laboratoři věnoval dvěma směrům, zkoumání účinků látek přírodního původu a látkám nově syntetizovaným.“

Jaký výzkum jste tam tehdy realizoval?

Navazoval jsem na svoje zkušenosti z pobytu v Itálii z oblasti výzkumu látek s potenciálním protinádorovým působením. Od začátku jsem se ve své laboratoři věnoval dvěma směrům, zkoumání účinků látek přírodního původu a látkám nově syntetizovaným. Začal jsem v tomto spolupracovat s kolegy ze dvou ústavů naší fakulty: Ústavu přírodních léčiv a Ústavu chemických léčiv. Karel Šmejkal mi dokázal vytipovat látky přírodního původu, které by mohly mít zajímavé účinky v rámci protinádorové aktivity. Nejdelší dobu jsem se pak věnoval látkám ze dvou rostlin – morušovníku bílého (Morus alba) a pavlovnie plstnaté (Paulownia tomentosa).

Jaké konkrétní účinky jste u těchto látek zkoumali?

Na začátku jsme studovali převážně jejich schopnost zastavovat proliferaci u nádorových buněčných linií a ovlivňovat průběh buněčného cyklu. Látky pocházející z rostliny pavlovnie nás provázejí v našem výzkumu asi nejdelší dobu. Nejnověji zkoumáme jejich účinky v úplně nové oblasti, a to v kombinaci s již existujícími protinádorovými léčivy. Konkrétně se soustředíme na skupinu léčiv protinádorové imunoterapie.

Proč právě tato léčiva?

Jedná se o jeden z průlomových přístupů k léčbě nádorových onemocnění. Nicméně má i svá úskalí, mimo jiné na ně například může vzniknout rezistence a nejsou potom dostatečně účinná. Naším cílem je prozkoumat, jak by mohla tato léčiva na molekulární úrovni interagovat s jinými látkami, čímž by mohlo potenciálně dojít ke zvýšení účinku takových léčiv. Náš výzkum naznačuje, že některé látky přírodního původu by mohly mít uvedený potenciál. Samozřejmě jde jen o začátek hledání možného budoucího využití těchto vlastností. Naší ambicí není objevit přímo lék na rakovinu, ale rádi bychom otevírali nové cesty k dalšímu výzkumu.

Radek Miča: Výzkumný tým (zleva): Jana Melicharová, Martina Čudová, Tereza Kauerová a Peter Kollár

Co vás k této oblasti přivedlo?

Paradoxně to byl druhý směr, kterému se v naší laboratoři věnujeme, a to výzkum syntetických látek, které mají mimo jiné schopnost inhibovat signální dráhu STAT3. Ta je u řady nádorových buněk často nadměrně aktivována a pomáhá jim v růstu a přežití, čímž se stává zajímavým cílem pro budoucí protinádorová léčiva. Toto nám otevřelo i další cesty výzkumu, například oblast takzvaného drug repurposingu, kdy se u již existujících a schválených léčiv zkoumají možné jiné indikace a nová terapeutická využití. Existují totiž například léčiva používaná na léčbu jiných onemocnění než nádorových, u kterých byla objevena schopnost inhibovat dráhu STAT3, a my se věnujeme studiu jejich účinku vůči nádorovým buněčným liniím.

...