Česká populace je méně vystavena toxickým polycyklickým aromatickým uhlovodíkům

Dobrá zpráva: mezi lety 2011 a 2020 se v české populaci snížila zátěž polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Ukazuje to studie týmu RECETOX publikovaná v Journal of Exposure Science & Environmental Epidemiology. Snížení expozice proběhlo v období, kdy vstoupil v platnost tzv. protikuřácký zákon, zákon o ochraně ovzduší a byly poskytovány kotlíkové dotace. 

„Polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAU vznikají především při nedokonalém spalování v dopravě, lokálních topeništích a průmyslu. Dále jsou uvolňovány při tepelné úpravě potravin, například smažením či grilováním. Významným zdrojem je také kouření tabákových výrobků. Tyto látky patří mezi toxické s prokázanými karcinogenními účinky a jejich koncentrace se proto dlouhodobě sledují i v ovzduší,“ vysvětluje jedna z autorek studie Soňa Smetanová.

Ve studii se analyzovaly vzorky moči od více než tisíce dobrovolníků ze dvou časových období a různých věkových skupin: matky a děti z projektu DEMOCOPHES-CZ (2011–2012) a děti, dospívající a mladí dospělí z kohorty CELSPAC (2019–2020). Kromě samotných naměřených koncentrací metabolitů PAU v moči účastníků byly k dispozici i informace o jejich bydlišti, způsobu vytápění a vaření, stravování a kouření a další sociodemografické údaje.

Expozici sledovaným látkám nejvíce ovlivňovalo kouření, zdroj energie při vaření (elektřina/plyn), některé typy potravin, bydliště (město/venkov) a roční období – což souvisí s typem i intenzitou vytápění.

„Studie ukázala, že mezi dvěma sledovanými obdobími došlo k významnému poklesu metabolitů PAU v moči jak u dětí, tak u dospělých. Toto snížení proběhlo na pozadí přijetí zákona o ochraně ovzduší v roce 2012, tzv. protikuřáckého zákona v roce 2017 a kotlíkových dotací mezi lety 2014 a 2024,“ dodává Soňa Smetanová.

Hlavním závěrem studie je tedy dobrá zpráva o snižující se zátěži polycyklickými aromatickými uhlovodíky v České republice a o tom, jak legislativní opatření mohou ovlivnit kvalitu životního prostředí přímo i nepřímo – například změnou chování lidí (menší frekvence kouření, přechod na e-cigarety, výměna starých kotlů na tuhá paliva za plynové kotle či tepelná čerpadla).  

Další dobrou zprávou je, že každý z nás může svou expozici PAU snížit i sám. Stačí nekouřit, jíst kvalitní jídlo připravené vhodným způsobem a netopit pevnými palivy v nekvalitních kamnech nebo kotlích. 

Původní článek

Changing pattern of exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons over time in the Central European population

Soňa Smetanová, Akrem Jbebli, Jiří Kohoutek, Vladimíra Puklová, Milena Černá, Andrea Krsková, Martin Zvonař, Zdenko Reguli, Lenka Andrýsková, Pavel Piler, Petra Přibylová, Jana Klánová, Elliott J. Price & Klára Komprdová 

Journal of Exposure Science & Environmental Epidemiology (2025)

https://doi.org/10.1038/s41370-025-00793-z

licensed under CC-BY 4.0

Abstrakt

Souvislosti

Časové trendy výskytu chemických látek v populaci jsou klíčové pro identifikaci měnících se zdrojů chemických látek a stanovení účinnosti různých legislativních opatření.

Cíl

Tato studie se zaměřila na časové srovnání s cílem prozkoumat možný pokles hladin metabolitů PAH v české populaci. Mezi obdobími odběru vzorků byla přijata legislativní opatření, včetně omezení kouření a zákona o ochraně ovzduší.

Metody

Deset metabolitů PAH bylo měřeno ve vzorcích moči odebraných v letech 2011–2012 od matek a dětí ze studie DEMOCOPHES-CZ (N = 235) a v letech 2019–2020 od dětí, teenagerů a mladých dospělých ze studií CELSPAC (N = 809). K vyšetření rozdílů v OH-PAH mezi obdobími, věkovými kategoriemi a determinanty expozice byly použity multivariantní lineární regrese, Kruskal-Wallisova ANOVA a Mann-Whitneyův test (MW).

Výsledky

Mediánové koncentrace se v letech 2011–2020 významně snížily o 30–35 % u 1-OH-NAP, 2- a 3-OH-FLUO, o 85 % u 1-OH-PHE a o 44 % u 2/3-OH-PHE, zatímco 2-OH-NAP se u nekuřáckých dospělých zvýšil o 29 %. U dětí se mediánové koncentrace všech metabolitů snížily o 10–51 %, přičemž 2-OH-NAP vzrostl o 49 %. Největší rozdíly vykazovali kuřáci, u nichž došlo k významnému poklesu mediánových koncentrací 2-OH-NAP, 2/3-OH-PHE, 9-OH-PHE a 1-OH-PYR o 46–59 % a OH-FLUO, 1-OH-NAP a 1-OH-PHE o 76–91 %. Konzumace ryb a vnitřností, roční období, lokalita a způsob přípravy pokrmů byly významnými faktory souvisejícími s hladinami OH-PAH, které vysvětlovaly 4–9 % variability. Kouření bylo hlavním faktorem v roce 2011, kdy vysvětlovalo až 45 % variability; v roce 2019 nebyl mezi kuřáky a nekuřáky zjištěn žádný rozdíl. Pro českou populaci byly vypočítány nové referenční hodnoty OH-PAH v moči.

Dopad

Tato studie analyzuje časové trendy OH-PAH v populaci v kontextu zavedených legislativních opatření. Kromě toho zkoumá expozici OH-PAH u dětí, adolescentů a mladých dospělých ve vztahu k faktorům životního stylu a stanovuje nové referenční hodnoty pro polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou důležité pro rozhodování v oblasti veřejného zdraví. Biomonitoring v průběhu času je nezbytným nástrojem pro zavádění nových opatření na ochranu veřejného zdraví.