Pixabay/CANDICE CANDICE: Potřebujeme udržitelnější zemědělství a produkci potravin, tvrdí vědci
Nedávno zveřejněná Zelená dohoda pro Evropu Evropské komise zdůrazňuje v rámci strategie "od zemědělce ke spotřebiteli“, že EU potřebuje vyvinout inovativní způsoby, jak snížit závislost na pesticidech a hnojivech, zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zároveň poskytnout společnosti dostatečné, výživné, udržitelné a cenově dostupné potraviny. Strategie je v souladu s významem potravin a zemědělství při dosahování cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národu (OSN).
Kromě dosažení těchto cílů bude zemědělská produkce méně závislá na dovozech ze zemí mimo EU důležitá také pro zotavení z krize COVID-19.
Stanovení cílů však nestačí, potřebujeme i nástroje, které nám pomohou těchto cílů dosáhnout. K řešení těchto výzev a dosažení ambiciózních cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ budou zapotřebí různé přístupy včetně inovativních technologií šlechtění rostlin. Nejnovějším přírůstkem do sady nástrojů pro vývoj nových odrůd plodin je přesné šlechtění. Tato technologie, známá také jako editace genomu, umožňuje vědcům a šlechtitelům vyvinout požadované odrůdy plodin rychlejším, relativně jednoduchým a mnohem cílenějším a přesnějším způsobem ve srovnání s předchozími šlechtitelskými metodami. Přesné šlechtění má dalekosáhlé aplikace, jako je zvýšení rozmanitosti plodin, snížení používání pesticidů, vývoj zdravějších potravin a mnoho dalších.
Větší rozmanitost druhů plodin je nejen žádoucí, ale má také zásadní význam jak pro udržitelné zemědělství, tak pro zdravou výživu. Má se za to, že používání více odrůd plodin zvyšuje odolnost planety vůči změně klimatu. Tato rozmanitost je také velmi důležitá pro klima, protože přispívá ke kontrole škůdců a chorob plodin, což má přímý vliv na výnosy plodin a příjmy.
Mnohočetné studie ve vědecké literatuře nedávno prokázaly, že přesné šlechtění může výrazně snížit závislost na pesticidech zlepšením odolnosti plodin proti chorobám jako v případě nedávno vyvinuté plísni odolné pšenice, plísni odolné vinné révy, plísni rezistentní rýži, širokospektrálním bakteriím odolného rajčete nebo v případě rýže rezistentní vůči bakteriální plísni.
Precizní šlechtění urychluje zavádění požadovaných zdravých vlastností do zeleniny a ovoce, které v současné době konzumujeme. Je možné vytvořit například pšenici s vysokým obsahem vlákniny, brambory s nízkým obsahem akrylamidu, pšenici s nízkým obsahem lepku, plodiny se zvýšeným obsahem prospěšných sekundárních metabolitů, ale i obiloviny, luštěniny nebo olejnatá semena se sníženým obsahem alergenů a toxických těžkých kovů.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 25. července 2018 v případu C-528/16, podle kterého plodiny s editovaným genomem podléhají obecnému restriktivnímu ustanovení evropské legislace GMO, zabraňuje používání těchto moderních technologií pro zlepšování vlastností zemědělských plodin v Evropě.
Regulační přístup k plodinám s editovaným genomem v Evropě je zcela v rozporu s předpisy existujícími na jiných kontinentech po celém světě, které přijaly spíše předpisy "vhodné pro daný účel". Nedostatečná harmonizace právních předpisů ve světě představuje komplikace v celosvětovém obchodě zejména v odvětví osiv a brání inovacím a vědeckému pokroku v Evropě, což jsou zcela zásadní faktory pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a Zelené dohody pro Evropu.
Níže uvedený obrázek poskytuje globální přehled regulačních přístupů, které jsou v současné době prováděny nebo diskutovány v různých zemích světa pro plodiny s upraveným genomem.
CITEC/Schmid: Globální přehled regulačních přístupů
Pixabay/CANDICE CANDICE: Potřebujeme udržitelnější zemědělství a produkci potravin, tvrdí vědci
Nedávno zveřejněná Zelená dohoda pro Evropu Evropské komise zdůrazňuje v rámci strategie "od zemědělce ke spotřebiteli“, že EU potřebuje vyvinout inovativní způsoby, jak snížit závislost na pesticidech a hnojivech, zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zároveň poskytnout společnosti dostatečné, výživné, udržitelné a cenově dostupné potraviny. Strategie je v souladu s významem potravin a zemědělství při dosahování cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národu (OSN).
Kromě dosažení těchto cílů bude zemědělská produkce méně závislá na dovozech ze zemí mimo EU důležitá také pro zotavení z krize COVID-19.
Stanovení cílů však nestačí, potřebujeme i nástroje, které nám pomohou těchto cílů dosáhnout. K řešení těchto výzev a dosažení ambiciózních cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ budou zapotřebí různé přístupy včetně inovativních technologií šlechtění rostlin. Nejnovějším přírůstkem do sady nástrojů pro vývoj nových odrůd plodin je přesné šlechtění. Tato technologie, známá také jako editace genomu, umožňuje vědcům a šlechtitelům vyvinout požadované odrůdy plodin rychlejším, relativně jednoduchým a mnohem cílenějším a přesnějším způsobem ve srovnání s předchozími šlechtitelskými metodami. Přesné šlechtění má dalekosáhlé aplikace, jako je zvýšení rozmanitosti plodin, snížení používání pesticidů, vývoj zdravějších potravin a mnoho dalších.
Větší rozmanitost druhů plodin je nejen žádoucí, ale má také zásadní význam jak pro udržitelné zemědělství, tak pro zdravou výživu. Má se za to, že používání více odrůd plodin zvyšuje odolnost planety vůči změně klimatu. Tato rozmanitost je také velmi důležitá pro klima, protože přispívá ke kontrole škůdců a chorob plodin, což má přímý vliv na výnosy plodin a příjmy.
Mnohočetné studie ve vědecké literatuře nedávno prokázaly, že přesné šlechtění může výrazně snížit závislost na pesticidech zlepšením odolnosti plodin proti chorobám jako v případě nedávno vyvinuté plísni odolné pšenice, plísni odolné vinné révy, plísni rezistentní rýži, širokospektrálním bakteriím odolného rajčete nebo v případě rýže rezistentní vůči bakteriální plísni.
Precizní šlechtění urychluje zavádění požadovaných zdravých vlastností do zeleniny a ovoce, které v současné době konzumujeme. Je možné vytvořit například pšenici s vysokým obsahem vlákniny, brambory s nízkým obsahem akrylamidu, pšenici s nízkým obsahem lepku, plodiny se zvýšeným obsahem prospěšných sekundárních metabolitů, ale i obiloviny, luštěniny nebo olejnatá semena se sníženým obsahem alergenů a toxických těžkých kovů.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 25. července 2018 v případu C-528/16, podle kterého plodiny s editovaným genomem podléhají obecnému restriktivnímu ustanovení evropské legislace GMO, zabraňuje používání těchto moderních technologií pro zlepšování vlastností zemědělských plodin v Evropě.
Regulační přístup k plodinám s editovaným genomem v Evropě je zcela v rozporu s předpisy existujícími na jiných kontinentech po celém světě, které přijaly spíše předpisy "vhodné pro daný účel". Nedostatečná harmonizace právních předpisů ve světě představuje komplikace v celosvětovém obchodě zejména v odvětví osiv a brání inovacím a vědeckému pokroku v Evropě, což jsou zcela zásadní faktory pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a Zelené dohody pro Evropu.
Níže uvedený obrázek poskytuje globální přehled regulačních přístupů, které jsou v současné době prováděny nebo diskutovány v různých zemích světa pro plodiny s upraveným genomem.
CITEC/Schmid: Globální přehled regulačních přístupů
Pixabay/CANDICE CANDICE: Potřebujeme udržitelnější zemědělství a produkci potravin, tvrdí vědci
Nedávno zveřejněná Zelená dohoda pro Evropu Evropské komise zdůrazňuje v rámci strategie "od zemědělce ke spotřebiteli“, že EU potřebuje vyvinout inovativní způsoby, jak snížit závislost na pesticidech a hnojivech, zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zároveň poskytnout společnosti dostatečné, výživné, udržitelné a cenově dostupné potraviny. Strategie je v souladu s významem potravin a zemědělství při dosahování cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národu (OSN).
Kromě dosažení těchto cílů bude zemědělská produkce méně závislá na dovozech ze zemí mimo EU důležitá také pro zotavení z krize COVID-19.
Stanovení cílů však nestačí, potřebujeme i nástroje, které nám pomohou těchto cílů dosáhnout. K řešení těchto výzev a dosažení ambiciózních cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ budou zapotřebí různé přístupy včetně inovativních technologií šlechtění rostlin. Nejnovějším přírůstkem do sady nástrojů pro vývoj nových odrůd plodin je přesné šlechtění. Tato technologie, známá také jako editace genomu, umožňuje vědcům a šlechtitelům vyvinout požadované odrůdy plodin rychlejším, relativně jednoduchým a mnohem cílenějším a přesnějším způsobem ve srovnání s předchozími šlechtitelskými metodami. Přesné šlechtění má dalekosáhlé aplikace, jako je zvýšení rozmanitosti plodin, snížení používání pesticidů, vývoj zdravějších potravin a mnoho dalších.
Větší rozmanitost druhů plodin je nejen žádoucí, ale má také zásadní význam jak pro udržitelné zemědělství, tak pro zdravou výživu. Má se za to, že používání více odrůd plodin zvyšuje odolnost planety vůči změně klimatu. Tato rozmanitost je také velmi důležitá pro klima, protože přispívá ke kontrole škůdců a chorob plodin, což má přímý vliv na výnosy plodin a příjmy.
Mnohočetné studie ve vědecké literatuře nedávno prokázaly, že přesné šlechtění může výrazně snížit závislost na pesticidech zlepšením odolnosti plodin proti chorobám jako v případě nedávno vyvinuté plísni odolné pšenice, plísni odolné vinné révy, plísni rezistentní rýži, širokospektrálním bakteriím odolného rajčete nebo v případě rýže rezistentní vůči bakteriální plísni.
Precizní šlechtění urychluje zavádění požadovaných zdravých vlastností do zeleniny a ovoce, které v současné době konzumujeme. Je možné vytvořit například pšenici s vysokým obsahem vlákniny, brambory s nízkým obsahem akrylamidu, pšenici s nízkým obsahem lepku, plodiny se zvýšeným obsahem prospěšných sekundárních metabolitů, ale i obiloviny, luštěniny nebo olejnatá semena se sníženým obsahem alergenů a toxických těžkých kovů.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 25. července 2018 v případu C-528/16, podle kterého plodiny s editovaným genomem podléhají obecnému restriktivnímu ustanovení evropské legislace GMO, zabraňuje používání těchto moderních technologií pro zlepšování vlastností zemědělských plodin v Evropě.
Regulační přístup k plodinám s editovaným genomem v Evropě je zcela v rozporu s předpisy existujícími na jiných kontinentech po celém světě, které přijaly spíše předpisy "vhodné pro daný účel". Nedostatečná harmonizace právních předpisů ve světě představuje komplikace v celosvětovém obchodě zejména v odvětví osiv a brání inovacím a vědeckému pokroku v Evropě, což jsou zcela zásadní faktory pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a Zelené dohody pro Evropu.
Níže uvedený obrázek poskytuje globální přehled regulačních přístupů, které jsou v současné době prováděny nebo diskutovány v různých zemích světa pro plodiny s upraveným genomem.
CITEC/Schmid: Globální přehled regulačních přístupů
Pixabay/CANDICE CANDICE: Potřebujeme udržitelnější zemědělství a produkci potravin, tvrdí vědci
Nedávno zveřejněná Zelená dohoda pro Evropu Evropské komise zdůrazňuje v rámci strategie "od zemědělce ke spotřebiteli“, že EU potřebuje vyvinout inovativní způsoby, jak snížit závislost na pesticidech a hnojivech, zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zároveň poskytnout společnosti dostatečné, výživné, udržitelné a cenově dostupné potraviny. Strategie je v souladu s významem potravin a zemědělství při dosahování cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národu (OSN).
Kromě dosažení těchto cílů bude zemědělská produkce méně závislá na dovozech ze zemí mimo EU důležitá také pro zotavení z krize COVID-19.
Stanovení cílů však nestačí, potřebujeme i nástroje, které nám pomohou těchto cílů dosáhnout. K řešení těchto výzev a dosažení ambiciózních cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ budou zapotřebí různé přístupy včetně inovativních technologií šlechtění rostlin. Nejnovějším přírůstkem do sady nástrojů pro vývoj nových odrůd plodin je přesné šlechtění. Tato technologie, známá také jako editace genomu, umožňuje vědcům a šlechtitelům vyvinout požadované odrůdy plodin rychlejším, relativně jednoduchým a mnohem cílenějším a přesnějším způsobem ve srovnání s předchozími šlechtitelskými metodami. Přesné šlechtění má dalekosáhlé aplikace, jako je zvýšení rozmanitosti plodin, snížení používání pesticidů, vývoj zdravějších potravin a mnoho dalších.
Větší rozmanitost druhů plodin je nejen žádoucí, ale má také zásadní význam jak pro udržitelné zemědělství, tak pro zdravou výživu. Má se za to, že používání více odrůd plodin zvyšuje odolnost planety vůči změně klimatu. Tato rozmanitost je také velmi důležitá pro klima, protože přispívá ke kontrole škůdců a chorob plodin, což má přímý vliv na výnosy plodin a příjmy.
Mnohočetné studie ve vědecké literatuře nedávno prokázaly, že přesné šlechtění může výrazně snížit závislost na pesticidech zlepšením odolnosti plodin proti chorobám jako v případě nedávno vyvinuté plísni odolné pšenice, plísni odolné vinné révy, plísni rezistentní rýži, širokospektrálním bakteriím odolného rajčete nebo v případě rýže rezistentní vůči bakteriální plísni.
Precizní šlechtění urychluje zavádění požadovaných zdravých vlastností do zeleniny a ovoce, které v současné době konzumujeme. Je možné vytvořit například pšenici s vysokým obsahem vlákniny, brambory s nízkým obsahem akrylamidu, pšenici s nízkým obsahem lepku, plodiny se zvýšeným obsahem prospěšných sekundárních metabolitů, ale i obiloviny, luštěniny nebo olejnatá semena se sníženým obsahem alergenů a toxických těžkých kovů.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 25. července 2018 v případu C-528/16, podle kterého plodiny s editovaným genomem podléhají obecnému restriktivnímu ustanovení evropské legislace GMO, zabraňuje používání těchto moderních technologií pro zlepšování vlastností zemědělských plodin v Evropě.
Regulační přístup k plodinám s editovaným genomem v Evropě je zcela v rozporu s předpisy existujícími na jiných kontinentech po celém světě, které přijaly spíše předpisy "vhodné pro daný účel". Nedostatečná harmonizace právních předpisů ve světě představuje komplikace v celosvětovém obchodě zejména v odvětví osiv a brání inovacím a vědeckému pokroku v Evropě, což jsou zcela zásadní faktory pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a Zelené dohody pro Evropu.
Níže uvedený obrázek poskytuje globální přehled regulačních přístupů, které jsou v současné době prováděny nebo diskutovány v různých zemích světa pro plodiny s upraveným genomem.
CITEC/Schmid: Globální přehled regulačních přístupů
