Češi zřejmě s vodou často pijí i miniaturní plastová vlákna. Vědci je při orientačním pokusu pro Českou televizi našli ve všech testovaných vzorcích.

Už před časem na problém mikrovláken ve vodě upozornila mezinárodní studie neziskové organizace Orb Media. Tuzemští odborníci se shodují, že nalezené koncentrace neškodí zdraví a tělo je bez problémů vyloučí.

Asi 83 procent vzorků kohoutkové či balené vody na světě obsahuje mikroplasty. Výsledek mezinárodní studie vyvolal v září velký rozruch. Česká televize se teď ve spolupráci s vědci pokusila experiment zopakovat.

Několik vzorků z řady různých míst České republiky otestovali vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledek: Nepatrné množství vláken se našlo všude. Jaroslav Semerád z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy popisuje, jaký byl výsledek: „V některých vzorcích byl jeden mikroplast na litr a v některých až 4, 5 částic.“

Do vody se plasty mohou dostat vzduchem - třeba z oblečení. Vzorků sice nebylo dost, aby se experiment dal považovat za relevantní vědeckou studii, přesto jsou podle vědců výsledky zajímavé. Podívejte se, jak výzkum dopadl:

Světový výzkum

Výsledky jsou podobné těm, k nimž dopěli výše zmínění experti z Orb Media. Nejhůře dopadly Spojené státy, kde bylo kontaminovaných celkem 94 procent vzorků – mezi místy, kdy byl plast odhalen, byly například budovy Kongresu, Trump Tower v New Yorku a také budova Agentury pro ochranu životního prostředí. Až za Spojenými státy skončily Libanon a Indie.

Naopak nejlépe skončily evropské státy, včetně Německa, Francie a Velké Británie – tam bylo kontaminováno „jen“ 72 procent vzorků. Průměrný počet vláken na 500 mililitrů se také lišil: od 1,9 v Evropě po 4,8 ve Spojených státech.

Nová analýza dokazuje, že mikroplast je globální problém. Předchozí studie se soustředily především na jeho objem v oceánech, kde působí obrovské škody na rybách – a skrze ně se dostává i do lidských těl.

„Máme dostatek údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojení,“ uvedla Sherri Mahonová, expertka na mikroskopický plast, která prováděla analýzy. „Když ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás?“

Mahonová vysvětluje, že vědci se obávají především dvou věcí – samotných částic a jejich vlivu na lidský organismus, ale také toho, že se v nich mohou skrývat chemikálie nebo jedy. „Když jsou ve vodě vlákna, je možné, že obsahují i nanočástice, ale jsou tak drobné, že je nedokážeme změřit,“ varuje vědkyně.

„Jakmile jsou v řádu nanometrů, jsou tak drobné, že mohou proniknout tělem, což znamená, že vniknou do nejrůznějších vnitřních orgánů – a to je znepokojivé,“ dodává. Tato analýza byla schopná odhalit jen částice o velikosti 2,5 mikronů – což je 2500krát více než nanometr.

Jaké riziko představují mikroplasty?

Tomáš Cajthaml z Ústavu pro životní prostředí UK vysvětluje, že riziko je jen malé, v podstatě neexistující: „Tyto částice nepředstavují žádné zdravotní riziko, projdou trávicím traktem pravděpodobně bez povšimnutí. Na druhou stranu to ukazuje, že ta voda je kontaminovaná mikroplasty, které by tam neměly být.“

Že se lidé kohoutkové vody nemusí bát, potvrzuje i Státní zdravotní ústav. Vědci přesto chtějí dál zjišťovat, jak a kde přesně se mikroplasty do vody dostávají. Obecně totiž platí, že pro výzkum mikroplastů zatím nemáme úplně vhodné nástroje a víme toho o nich a jejich vlivu na živé organismy poměrně málo.

Některé práce jsou vůči jeho dopadu více znepokojivé: Mikroskopický plast může podle nich přitahovat bakterie, které se vyskytují v odpadu. Může také obsahovat a absorbovat jedovaté chemikálie; výzkum na divoce žijících zvířatech ukázal, že z plastu se tyto látky velice rychle uvolňují do zvířecích těl.

Současně se ale ukazuje, že výzkum tohoto fenoménu je teprve v plenkách. Před nedávnem proběhla některými médii zpráva, že v německém pivu byly také nalezeny částice mikroplastů. Jenže další výzkum prokázal, že použitá metodologie nebyla zvolená vhodně a obsah mikroplastů se v pivě nedá prokázat.